Úvodní stránka Friday, April 03 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Americký "seržant" vydal příkaz! Tisk E-mail
Neděle, 06 červenec 2014

Úvaha generálplukovníka Leonida Ivašova o válce na Ukrajině.

Náhodou jsem si přečetl větu náměstka tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace E. Lukjanova z 2. 7. 2014, ve které uvádí: "Hegemonie USA na světové scéně se přiblížila ke konci... je potřeba zasednout a jednat o výsledcích studené války." Je potřeba se ptát: "o jaké studené válce jednat, jestliže americká hegemonie údajně končí a přesto stále, nyní prý ne-hegemon diriguje vojensko - politické procesy v Evropě, v Rusku, na Ukrajině, na Blízkém a Středním Východě atd."

Při tom americký prezident sám nevydává příkazy, stačí na to zaměstnanec amerického ministerstva zahraničí, což z globálního hlediska není více, než seržant.

Porošenko, po oslovení seržantem okamžitě salutuje, Merkelová s Hollandem, předtím než splní rozkaz, nasadí zamyšlený výraz, ruské ministerstvo zahraničí píše další kondolenci příbuzným zavražděného ruského novináře na bojujícím Jihovýchodě.

Cožpak tak reagují světové velmoci na globální banditismus hegemona?

Tak na příklad do Evropy přiletěl americký seržant McCain a zakázal budovat plynovod "Jižní proud". Evropa salutuje, Gazprom kňučí, ruské ministerstvo zahraničí se stydí. A všechno kvůli Ukrajině: Rusko nechce, aby Ukrajina byl šťastná a demokratická a Západ má kvůli ukrajinskému neštěstí špatné spaní.  

K zamyšlení nad politickým řešením situace na Ukrajině je nezbytné objektivně analyzovat příčiny, které vyvolaly tragedii dříve Rusku bratrské země.

Analýzu je potřeba započít vyhodnocením situace v USA, protož i laikovi je jasné, že Ukrajinu do této situace dovedly Spojené státy. A copak ony přejí Ukrajincům? Odpověď je jednoduchá, pokud si vzpomeneme na všechny státy, které měly to štěstí, že je "oslovila" americká demokracie: Jugoslávie, Irák, Afghánistán, Libye, Sýrie. Ve všech těchto zemích Spojené státy zasáhly, aby zaměnily diktaturu za demokracii, prosadily lidská práva a daly impuls ekonomickému rozvoji prostřednictvím privatizace a vytvořením tržních vztahů.  

Připomeňme si především tři momenty:

Všechny tyto obšťastněné státy měly přátelské vztahy s Ruskem, všechny režimy, které se podařilo Washingtonu prosadit k moci jsou nyní proamerickými satelity, ve všech těchto zemích vládne ekonomický chaos, politická nestabilita, vyostřené třídní rozpory a přírodní zdroje kontrolují anglo-americké společnosti.  

Ekonomický zájem USA je zjevný, ale není hlavní.

V jejich politickém postupu je hlavní prosazení geopolitické strategie ovládnutí světa prostřednictvím monopolárního světa, ve kterém hlavním a jediným hegemonem budou Spojené státy. Nikdo jiný se nesmí ani pokusit o sehrání role konkurenta Spojeným státům.

Zejména tento princip je označen jako hlavní v dokumentu "Strategie národní bezpečnosti USA 1992": 

"Naší strategií musí být zabránění vzniku jakéhokoli potencionálního globálního protivníka." 

Tato teze se beze změny opakuje ve všech úpravách "Strategie" v následujících létech.  

K dosažení uvedeného stavu je rozpracována celá řada opatření vojenského, politického, informačního, ekonomického a speciálního charakteru, zahrnutých do americké "geopolitické operace".  

Závaznou podmínkou pro provedení takové operace je přesně stanovený protivník. Do roku 2001 to byly "diktátorské" režimy, které údajně potlačovaly práva národních menšin, jejichž svržení za aktivní informační války a kontroly ruské zahraniční politiky nebylo příliš složité. Od 11. září 2001 se stal hlavním protivníkem mezinárodní terorismus (islamský), protože bylo potřeba ovládnout muslimské státy a nastolit v nich proamerickou demokracii. V Afghánistánu bylo přepadení kamuflováno nutností boje s Al Kájdou, Usamou bin Ladinem a Talibanem. V Iráku bylo třeba pověsit prezidenta - vraha svého lidu a současně zničit oporu světového terorismu. V Libyi, stejně jako v Sýrii bylo potřeba zlikvidovat diktátorský režim a zaměnit ho "demokratickým". 

 

Připomeňme si strategie, použité Američany ke svržení nepohodlných režimů:

- Barevné revoluce, podle metodiky zpracované americkým "Institutem Alberta Einsteina", v jehož čele stal Gene Sharp nazvané: "Od diktatury k demokracii", ve které je přesně rozepsán postup akcí opozice při provedení státního převratu; 

- Vytvoření situace ovladatelného chaosu a podkopání národní ekonomiky za současného prosazení zájmů amerických společností a americké vlády.

- Štvaní tradičních i uměle vytvořených politických sil proti sobě, s cílem realizace věčných občanských válek.

 

Nicméně po analýze vývoje v zemích bývalé Jugoslávie a Iráku a v souvislosti s volbou a posléze vyhnáním ukrajinského prezidenta Juščenka dospěli Američané k závěru, že režimy, které nastolili v dobytých státech, jsou příliš labilní a mohou kdykoliv padnout.

Proto v roce 2006 prezident G. Bush podepsal direktivu nazvanou "O preventivních aktivitách". Obsahem direktivy je popis postupu rozvoje etapy po změně režimu na proamerický. Po svržení "diktatury" je podle direktivy potřeba stanovit úkol "výstavba nového národa". To je převýchova (reidentifikace) obyvatelstva v nový politický národ, který bude milovat Ameriku a nenávidět bývalé kulturně-civilizační tradice. S tímto cílem byl rozpracován i nový typ informačně-psychologické operace a v Pentagonu vznikl "Sbor občanských specialistů". 

V Iráku se proces "převýchovy" nezdařil, v Jugoslávii tak na polovinu a ejhle na Ukrajině velký úspěch - i když ne plný.  

Za dvě desetiletí bylo na základě rusofobie zformováno jádro zpolitizovaného národa, kterému bylo dovoleno vytáhnout z archivů a sklepů nacionální fašismus, genocidu, odmítání všech mezinárodních norem, realizovat pogromy a vraždy, jenom aby učinili Ukrajinu nepřítelem Ruska a celého ruského pravoslaví.

V análech americké politiky světového panství je možné najít ještě jednu strategii: Stavět proti sobě státy, které by mohly nějakým způsobem ovlivnit americkou hegemonii jako Velkou Británii proti EU a proti Německu, Japonsko proti ČLR, Pákistán proti Indii a Ukrajinu proti Rusku.

Vzniká přirozený dotaz: Proč to USA potřebují, když již nejsou světovým hegemonem, jak říká Lukjanov?

Nejlépe na ni odpověděl výkonný ředitel "Institutu globálních perspektiv", který náleží "Agentuře pro národní bezpečnost" Paul Christie: "Státní dluh 17 bilionů USD visí nad USA jako Damoklův meč a může vést ke globální krizi. Proto, aby mohly USA vyřešit tento problém s finančními potížemi, musí přijímat mimořádná opatření, srovnatelné snad pouze se světovou katastrofou... Možnost vyrovnat tento dluh bez podstatného snížení životní úrovně občanů USA lze pouze na cizí účet. Proto je potřeba organizovat události tak, aby se celý svět, všechny státy podílely na vyřešení amerického finančního problému. 

... USA potřebují nové trhy, srovnatelné s jejich vnitřním trhem, takovým je evropský trh. Rozpracováním tohoto projektu jsme se zabývali mnoho let."  

K.K.

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.