header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Tragický osud Lidic nás zapřisahá bránit mír

Stovky a stovky levicově smýšlejících lidí z rozličných míst ČR se přišli v sobotu poklonit památce povražděných lidických občanů, jejichž obec 10. června 1942 vypálili němečtí nacisté. Na místě k uctění jejich obětí, kde plane věčný oheň, se také konal již tradičně pochod, zorganizovaný mladými komunisty (Komisí mládeže Pražské rady KSČM s organizační podporou Komunistického svazu mládeže, pozn. LVE).

Nad hrobem 173 zastřelených mužů
Od pražské konečné stanice tramvají Divoká Šárka se vydali na pochod do Lidic sportovně založení, mezi nimi Marta Semelová, předsedkyně Pražské rady KSČM. Delegaci ÚV KSČM na pietním aktu, uspořádaném Středočeskou krajskou radou KSČM a OV strany v Kladně, vedl předseda ÚV KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Vzpomínkové shromáždění začalo příchodem od Památníku před muzeem s věnci a květinami ke hrobu 173 zastřelených mužů na někdejší zahradě Horákova statku.
Účastníci aktu vzpomněli průběh tehdejšího vraždění, kdy nejmladšímu popravenému Josefu Hroníkovi nebylo ještě ani 15 let, nejstarší - Václav Kovařovský - měl 84 roky. Kněz Josef Štemberka jim dal poslední požehnání, než ho mezi posledními zkosila kulka vrahů, když předtím odmítl nabízenou milost. Pod výstřely pušek pak ještě na pražské kobyliské střelnici 16. června 1942 vyhasly životy dalších 26 mužů a žen z Lidic. Z koncentračního tábora Ravensbrück se domů nevrátilo 53 lidických matek a také 82 dětí, udušených plynem v deportačním táboře v polském Chelmnu. Za oběť fašistickému teroru, který otřásl lidmi na celém světě, padlo celkem 340 obyvatel Lidic. Ze 104 zdejších dětí bylo po válce nalezeno jen 17, nikdy nebylo nalezeno pět dětí.
Krutému osudu se pokusil vzepřít jako jediný František Pitín z domu č. 92. Podařilo se mu uprchnout z noční směny a ukrývat se v křivoklátských lesích. Osudným se mu stalo setkání s lesním adjunktem z Nouzova, kterého požádal o obstarání jídla. Adjunkt mu to přislíbil, avšak místo toho přivolal gestapo. Komando Pitína dopadlo, a byl zastřelen v Kobylisích s ostatními dělníky z nočních směn, s rodinami Horáků a Stříbrných. Jeho syn Jiří Pitín, tenkrát nemluvně, narozené právě roku 1942, byl po válce sice nalezen, ale nevrátil se do mateřské náruče, neboť paní Blažena Pitínová nepřežila útrapy koncentráku.

 

Úcta německých přátel
Uctít památku lidických obětí přišli v sobotu zástupy lidí. V čele průvodu hlásaly transparenty nejen Lidice nebudou zapomenuty, ale i Proti terorismu a agresi, či Ne základnám. Nad hlavami vlály standardy Klubů českého pohraničí a také prapory německých přátel, k nimž patří např. Karin Jeschke ze Svazu pronásledovaných nacismem, Gerd Hommel z Revolučního svazu přátel, oba z Drážďan, nebo Henry Heinzig z Freiburgu, zástupce Německé komunistické strany, kterého doprovázely i dcery Anne a Monja. Nechyběli členové strany Die Linke /soudruzi z Revolučního svazu přátel Ernsta Thälmanna a Německé komunistické strany - DKP - nesli také transparent "LEGALITÄT FÜR KSM". Haló noviny se o tom nezmiňují..., pozn. LVE/. Na rovu lidických obětí spočinuly věnce ÚV KSČM a všech OV KSČM ze Středočeského kraje, kytice domácích a zahraničních hostí i jednotlivců, včetně dětí a mládeže.
Pietní akt zahájil zpěv československé státní hymny v podání Dětského pěveckého souboru žáků základní školy ve Švermovu a vystoupení Evy Vlčkové, předsedkyně OV KSČM Kladno, která zdůraznila, že Lidice navždy zůstávají pro každého člověka výstrahou a mementem. Kladenské ženy připravily novou tradici, kdy ve výroční den lidické tragédie 10. června přicházejí ke kladenskému gymnáziu, v jehož tělocvičně byly vězněny lidické ženy a u sochy Lidické ženy pokládají kytice bílých květů, řekla Vlčková. Tato socha představuje Lidickou madonu, která má prázdnou náruč, ale její tělo ještě nese otisky dvou dětí, které jí byly násilím vyrvány z objetí fašistickými zrůdami.

Láska k vlasti, proměněná v čin
Pak přednesla poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) báseň Lidice, jejíž autorkou je farářka Církve československé husitské Míla Taucová.
Filip u hrobu lidických mučedníků prohlásil, že jejich ryzí vlastenecké jednání je hodno mužů, je hodno žen, je hodno opravdových lidí. Opřel se však i do současné vlády, která dala dobrozdání jednostrannému vyhlášení nového státu Kosovo. Bylo by důležité odpovědět na otázku, co se to stalo ve společnosti, v Evropě, tady v Čechách, co se děje okolo nás? Přestože máme za sebou tragédie, přestože bychom měli paměť národa udržovat, tak roste neonacismus. Existují bandy vandalů, existují dokonce zastupitelé za vládnoucí politickou stranu, kteří likvidují srp a kladivo na památníku padlých sovětských vojáků v Brně. A tito lidé se dokonce nestydí za své činy. A co je ještě horší - nejsou potrestáni! A tak místo vůle k míru, vůle ke spolupráci a opravdové lidské budoucnosti, naplňuje spíše obava, že hrůzy, které se odehrály v Lidicích, se mohou opakovat. Protože nikdo takovým lidem nepostaví barikádu z oněch 173 těl.

 

Ubohost české zahraniční politiky
Filip se rovněž otázal, jak je možné, že český voják místo, aby střežil klid a mír ve své zemi, válčí za cizí zájmy v zemi docela jiné, která místo přátelství, které nám kdykoliv nabízela, od nás dostává rány. Zmínil se také o znásilňování myšlení českých lidí, jichž drtivá většina si nepřeje americký radar v Brdech, lidí, kteří mají výsostné právo na svůj odlišný názor než vládní klaka, a chtějí jen důstojně žít a pracovat pro blaho své vlasti a jejích dalších pokolení. Připomněl, že právě v Lidicích je nejlépe si uvědomit, že jenom činy přivádějí občany ČR k lepší budoucnosti. Nestačí jenom kritizovat a schovávat se doma před nepřízní osudu, varoval s tím, že je naší povinností jít dál k ušlechtilému cíli ve stopách lidických hrdinů, kteří, žel, již před 66 roky nedošli. A budovat vlastní společnost slušných a pracovitých lidí, kteří ví, co je jednota slov a činů. Takovým člověkem je i Antonín Topič z Buštěhradu, pamětník lidické zkázy a spolužák zahynulých dětí, který o této tragédii vyprávěl i Američanům v městečku Crest Hill u Chicaga, kde mají památník Lidicím i čtvrť, pojmenovanou Lidice.

Mrtvé děti vzhlížejí k otcům a dědům
Poté promluvil Zdeněk Levý, kandidát za KSČM v podzimních volbách do Senátu ve volebním obvodu č. 29 na Kladensku. Zdůraznil, že by mělo být ctí pro člověka v 21. století jednou provždy skoncovat se zbrojením a dovést svět k úplnému odzbrojení: Říkáme hlasitě a jasně: Ne budování nových vojenských základen. Ne připravované americké základně v Brdech. To je cesta k dosažení světového míru. To je cesta k naplnění odkazu lidické tragédie.
Všichni se potom vydali k bronzovému sousoší 82 zavražděných lidických kluků a děvčátek, dílu zesnulé akademické sochařky Marie Uchytilové. Každé z dětí má odlitu svou věrohodnou podobu a z dáli se jeví jak živoucí hlouček capartů na louce při výletě, tichounce a ztrnule pozorující let motýla. Avšak děti se smutně dívají k hrobu otců, dědů i kamarádů. U této připomínky všech dětských obětí války promluvila Alena Grospičová, předsedkyně Levicových klubů žen (LKŽ) ve Středočeském kraji. Připomněla, že ještě existují země, kde planou válečné konflikty, v nichž nejvíce trpí a umírají právě nejbezbrannější - děti, a varovala, že chystaná výstavba radaru je hrozbou míru a klidu našich domovů a dětí. Vytrvejme v protestu proti této stavbě na našem území, vyzvala a dodala: Nedopusťme, aby se z naší země stal cíl zbraní hromadného ničení. Právě osud lidických dětí nám pořád připomíná, že nesmíme polevit v úsilí bránit mír. Podařilo se nám obnovit Lidice. Věřím, že se nám podaří i uhájit mír v naší krásné zemi.

Podle Haló novin, 16. června 2008, Jan Jelínek, doplnil Leopold Vejr /LVE/

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .