header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Dnes se ptáme...

Redakce pražské komise mládeže KSČM oslovila nově zvolené členy ústředního výboru strany, náležející k mladší generaci funkcionářů, než bylo dosud běžné, a požádala je o odpovědi na několik otázek. Dnes přinášíme rozhovor s členem ÚV KSČM za Prahu 8 s. Ludvíkem Šuldou. Gratuluji ke zvolení. Často se říká, že mladí nemají zkušenosti, aby zastávali stranické funkce. Jak se s tím jako člen ústředního výboru vyrovnáš?

Děkuji za gratulaci. Na Tvou otázku odpovím trochu šířeji, neboť nevím, které mladé máš na mysli. Domnívám se, že členem ÚV může být mladý člověk, ale musí mít určité zkušenosti ze stranické práce. Nemyslím si totiž, že být mladý je zásluhou. Někteří mladí automaticky předpokládají, že když vstoupí do KSČM, mají ihned nárok „dostat“ funkci, a pokud se tak do půl roku nestane, často vystupují nebo se stávají pasivními členy. To si myslím, že je jejich zásadní omyl, je třeba poznávat stranu od základních organizací a budovat si respekt svou prací a snahou něčeho dosáhnout. Teprve tehdy je naděje, že člověk bude někam navržen a případně bude zvolen, je to běh na dlouhou trať. Mohu uvést svou osobní zkušenost. Členem KSČM budu v letošním roce již 10 a členem KSM 9 let. Zpočátku jsem se snažil aktivně působit spíše v Komunistickém svazu mládeže, kde jsem měl šanci spolupracovat se svými vrstevníky, což v KSČM, bohužel, tak časté není. V průběhu let jsem se díky svým aktivitám stával rovnocenným partnerem i pro mnoho členů KSČM. Nemůžeme totiž opomenout ten fakt, že KSM aktivně spolupracuje s Komunistickou stranou Čech a Moravy a je mezi mládežnickými organizacemi jejím nejbližším spojencem. Zlom v mé práci v KSČM nastal asi před čtyřmi lety, kdy jsem se stal místopředsedou ZO mladých na Praze 8, na konci minulého roku jsem byl pak zvolen okresní konferenci do pléna Obvodního výboru a za člena Ústředního výboru KSČM. Touto krátkou vsuvkou jsem se chtěl nejen představit vašim čtenářům, ale především ukázat, že pokud jdou mladí lidé do strany s tím, že okamžitě dostanou některou ze stranických funkcí, budou zklamáni, neboť za vším je nejdřív mnoho práce a úsilí. Tím však nechci říct, že je v KSČM vše ideální. Nedůvěra v mladé v řadách starší generace stále přetrvává a je obtížné ji bořit (často jsou za mladé považováni lidé kolem 50 let, a kdo je mladší vzbuzuje nedůvěru), avšak u některých organizací strany je vidět, že se to postupně daří. Svědčí o tom i počet mladých lidí, kteří byli zvoleni do Ústředního výboru na okresních konferencích konaných na přelomu minulého roku.

Co si kladeš za hlavní cíle své práce v rámci Ústředního výboru strany?

Je toho mnoho, co je ve straně třeba usměrnit a změnit. Tím zásadním je způsob řízení, akceschopnost strany a práce s mládeží. Nelze pracovat ve vyjetých kolejích a spoléhat se na to, že vše nějak dopadne. Navzdory věkovému složení členské základny, které není pro budoucnost příznivé, na sobě musíme pracovat. Musíme prosazovat zásadní změny na všech úrovních řízení a zlepšit efektivitu vykonané práce. Naše místo je mezi lidmi, ne za zdmi okresních výborů a „kulturáků“. Mediální blokádu, které KSČM čelí, můžeme bořit např. prostřednictvím veřejných akcí s informačními stánky a letáky. Nemůžu opomenout práci aparátu strany. Musíme klást důraz na analytickou činnost, která slouží nižším článkům strany, a především našim zastupitelům na všech úrovních. Pravidelné (předem stanovené) tiskové konference KSČM, ale i stanoviska a prohlášení reagují na aktuální dění se značným zpožděním, a tím nejsou pro média zajímavá. Naše informace jsou často všeobecné a pro běžné občany nic neříkající. Jsou pouhou čárkou za splněný úkol. Rozhodnutí strany jsou těžkopádná. Schvalovací proces je příliš dlouhý. Informace jsou tak zastaralé. Problematické je i plnění úkolů a usnesení nejvyšších orgánů strany směrem k jejím vnitřním článkům. Řada okresních funkcionářů, a nejen jich, je považuje za „cár“ papíru a vede si vlastní politiku. Sledují své vlastní cíle. KSČM pak není jednolitým celkem, ale 86 samostatnými subjekty. Za důležitý aspekt své práce budu kromě výše zmíněného, považovat i prosazení přímé odpovědnosti vedoucích funkcionářů za svá slova a činy v médiích. Není možné, aby někteří lidé vědomě obcházeli a porušovali program strany či závazná rozhodnutí nejvyšších orgánů.

Někomu se bude zdát překvapivé, že byli zvoleni ti, kteří jsou známí spíše z Komunistického svazu mládeže. Co o tom soudíš?

Tuto skutečnost považuji za důkaz toho, že mnoho členů Komunistického svazu mládeže, i přes konfrontační tón vedený některými vedoucími funkcionáři KSČM a dalšími proti KSM, je považováno členy strany za důvěryhodné a vyprofilované jedince, kteří se nebojí práce pro stranu a umí jasně říci své názory. Samozřejmě z mladých nebyli zvoleni do Ústředního výboru pouze členové KSM, ale i jiní mladí členové strany.

Jaké jsou podle Tebe hlavní problémy v rámci strany?

Za hlavní problémy strany považuji skutečnosti, které jsem uvedl již v odpovědi na otázku ohledně mých hlavních cílů v rámci ÚV. Problém, který patrně v předchozím výčtu zapadl, je mládež. Věkový průměr KSČM se pohybuje nad 70 lety, což je alarmující údaj. Členů do 40 let je pouze necelých 1500. Nedostatek strany tak vidím v neschopnosti přitáhnout a zaujmout mladé. Strana není schopna s případnými i skutečnými členy pracovat a vzdělávat je. Někteří členové strany jsou pak rádi za každého mladého, který se objeví, a to i přesto, že jeho zájem nemusí být nezištný, nebo ho zaujme pouze jeden aspekt (často pouze sociální) z činnosti strany. Oproti tomu má odpor k symbolům komunistického hnutí jako je např. srp a kladivo, rudá hvězda aj. Marxe, Lenina či Che Guevaru v „lepším“ případě nezná, v tom horším jsou pro něj masovými vrahy. Často se stává, že názory sympatizantů dostávají přednost před názory členů strany. Za nebezpečné považuji z tohoto důvodu i snahy zapracovat do Stanov strany institut sympatizanta. Sympatizanti jsou pro stranu důležitým faktorem ovlivňujícím nepřímo její činnost, mají svou nezastupitelnou roli především v krajských či obecních strukturách, ale program strany a její směřování jsou pouze záležitostí členů strany a jejích volených orgánů.

Mladí by se měli vyjádřit také k problematice mladých: Proto, jak se díváš na práci komise mládeže při ÚV? Jaké aktivity směrem k mladým bys prosazoval?

K práci Komise mládeže se nemůžu příliš vyjadřoval vzhledem k tomu, že o jejích aktivitách nemám mnoho informací. Snad jen dva postřehy tak, jak jsem je vysledoval na konferenci pořádané touto komisí na podzim roku 2007 a ze stránek „Juniorproject“ v Haló novinách. V činnosti mládeže považuji za kontraproduktivní soupeření a vzájemné veřejné napadání a osočování KSM ze strany členů a sympatizantů Komise, ale také naopak. Stručně řečeno, základním cílem obou skupin by měla být snaha přitáhnout a zaujmout mladé lidi, a to jak pomocí zájmové činnosti, tak i jejich aktivním zapojením do různých iniciativ (proti reformě veřejných financí, poplatkům ve zdravotnictví, deregulaci nájemného, cizím základnám apod.) a práce pro stranu. Získat je pro politiku strany a citlivým způsobem pro komunistické ideály. Samozřejmě každá „skupina“ má svá specifika, ze kterých vychází a řídí podle nich svou práci. Je ale naprosto nepřípustné navzájem na sebe veřejně útočit a používat podpásové argumenty. Nejsem proti Komisi jako takové a domnívám se, že toho má ještě plno před sebou, neboť je teprve v začátcích své činnosti a neměla tudíž možnost plně ukázat své schopnosti, ale za nevhodné považuji snahu Komise mít vlastní kancelář, placené pracovníky a téměř neomezený přístup ke stranickým financím. Není možné, aby existovala ve straně paralelní struktura, která by rozdělovala mladé členy strany a její sympatizanty.

Jak hodnotíš politiku strany v současné době? Např. ve vztahu k volbě prezidenta apod.

Politika KSČM je v mnoha ohledech nevýrazná a pro občany málo čitelná (i z důvodu mediálního bojkotu KSČM). Souvisí to především s akceschopností strany, s její schopností okamžitě a rázně reagovat! Jestliže z pohledu informovaného člena strany mohu většinu reakcí KSČM k reformě hodnotit vesměs pozitivně, zásadně nemohu souhlasit s její prezentací navenek. Občané o našich postojích téměř nevědí, přednost dostávají razantní návrhy a vystoupení ČSSD, ke kterým se KSČM pouze přidává, a nebo potichu sekunduje. Funkcionáři KSČM nedokázali využít možností jasně a srozumitelně prezentovat své názory v diskusních pořadech a mnoho z nich, troufám si říct, v této, pro stranu důležité a zásadní otázce směrem k veřejnosti, zcela propadlo. Volba prezidenta se pak stala zvláštní kapitolou. Z pohledu člena strany některé kroky a myšlenkové pochody vedení strany chápu, ale kdo je srozumitelně vysvětlí těm desetitisícům členům strany a především statisícům našich voličů?! Kdo jim dokáže, že naše jednání nebyl obchod, ale reakce na chování Jana Švejnara, ČSSD a Strany zelených směrem k nám, když považovali náš hlas za automatický, nehodný vyjednávání a neustále veřejně dávali najevo, že když nepůjdeme s nimi, půjdeme s ODS a jejím čestným předsedou Klausem. Média to určitě nebudou! Zhrzený Paroubek a ČSSD, jejíž poslanec právě zvolení Klause umožnil, se k němu nehlásí a vinu hází na KSČM! Paroubkovi ataky Komunistické strany Čech a Moravy silně připomínají jeho projev po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Svou vinu na nezvolení Jana Švejnara má i podivná nepřítomnost poslankyně Strany zelených Zubové, ale stejně tak jako u Paroubka, i zelený Bursík a Jacques hledají vinu úplně jinde než u sebe. Média jim dávají prostor a voliči jim jen slepě věří.

Za rozhovor poděkoval Jan Vitvar , www.juniorproject.cz

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .