Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Z domova arrow Vláda náklady na výchovu dětí přesouvá na rodiny Wednesday, October 22 2014  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Vláda náklady na výchovu dětí přesouvá na rodiny Tisk E-mail
Neděle, 01 červenec 2007

Rozhovor s Martou Semelovou, vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM: Začátek prázdnin už je za dveřmi, děti se nedočkavě těší na letní radovánky, a co učitelé? I učitelé se těší, že si konečně užijí zaslouženého odpočinku. Pokud se ovšem nebudou muset hlásit na úřadech práce jako nezaměstnaní, protože je ředitelé v rámci úspor na prázdniny propustí, či si nebudou hledat brigádu, neboť závratné platy, o nichž se čas od času v denním tisku píše, zůstávají pro naprostou většinu pedagogů pohádkou z říše snů. A přitom jsou to právě oni, které by měla společnost ocenit mnohem více.

Vzdělávání si jako prioritu kladou před volbami všechny politické strany, po volbách je ale všechno jiné. A tak bych chtěla na závěr tohoto školního roku všem učitelům a učitelkám alespoň poděkovat. Poděkovat za jejich práci, za jejich obětavost, za jejich nadšení pro toto krásné, ale tak obtížné povolání.

Kdybyste se ohlédla za školním rokem, který právě končí, jaký podle vás byl?

Charakteristická je pro něj jednak pokračující eskalace napětí kolem podmínek práce učitelů, jednak posilování role soukromého školství, rušení a slučování škol, především středních odborných škol a učilišť, a také nárůst nejistoty na školách a celková destabilizace. Pro zajímavost - v průběhu tohoto školního roku se vystřídaly tři ministryně školství. První tři dny ještě úřadovala Petra Buzková (ČSSD), 4.září 2006 ji vystřídala Miroslava Kopicová (nestr.) a 9.ledna 2007 nastoupila do funkce Jihočeská matka Dana Kuchtová (SZ). Ke zkvalitnění školství ovšem tato hra na Škatulata, škatulata, hejbejte se nijak nepřispěla. Pravicová vláda zanechává své stopy všude, oblast výchovy a vzdělávání nevyjímaje. A tak jsme se dočkali například krácení financí pro rezort školství, návrhu ministryně na navýšení financí pro školství soukromé, návrhů na zavedení odloženého školného a také na možnost snížení vzdělání učitelů z vysokoškolského na pouhé středoškolské.

Závěr školního roku je rovněž poznamenán protesty odborů, včetně školských, proti tzv. vládní škrtformě. Souhlasíte s nimi?

Požadavky a demonstrace odborů mají plnou podporu KSČM.

Jak by měla podle vás vláda postupovat, pokud by pro ni vzdělávání bylo skutečně prioritou?

O tom, na jaké příčce hodnot je v Topolánkově vládě oblast vzdělávání, svědčí to, že paradoxně na Den učitelů (28. 3.), snížila rozpočet školství již na tento rok o 283 miliónů korun. O tomto záměru neinformovala ani zřizovatele škol, ani sociální partnery. Na soukromé školství ale peníze má. Ministryně Kuchtová slíbila soukromým školám přidat 550 milionů korun. Přitom peníze na veřejné školství chybí. Nejsou peníze na platy učitelů, na provoz škol, na internet na školách. Aby se ušetřilo, ruší se školy a slučují obory. Podle mého názoru by stát měl zabezpečit dostupné a kvalitní vzdělávání prostřednictvím veřejného školství a soukromé a církevní školy nefinancovat.

Skutečnost je však taková, že Topolánkova vláda pokračuje v privatizaci všeho, co státu ještě zbývá, a školství není výjimkou. Jaké jsou konkrétní dopady těchto kroků na rodiče školáků či studentů?

Bohužel, vláda stále víc přenáší finanční náklady ze státu na rodiny a hodlá v tom pokračovat. Školné se u nás v současné době platí ve veřejném školství v mateřských školách (kromě posledního ročníku před vstupem na základní školu) a na vyšších odborných školách. V mateřské škole stanoví jeho výši ředitelka. Rodiče tak zaplatí kromě stravného 200 až 700 korun měsíčně. V případě soukromých školek se školkovné měsíčně pohybuje od 2500 do 15 000 korun. Na základních školách se sice školné neplatí, ale rodiče se prohnou při nákupu pomůcek, pracovních sešitů, které mnohdy nahrazují učebnice, a při zajišťování zájmové činnosti pro své dítě. Na středních školách pak musí ze svého nakupovat učebnice a vše, co s výukou či odborným výcvikem souvisí. Že nejde o malé částky, je jasné. No a teď přichází pravice opět s odloženým školným na vysokých školách. KSČM všechny formy školného odmítá. Opakovaně jsme navrhovali i zrušení školného na mateřských a vyšších odborných školách.

V ČR existuje už několik let možnost domácího vzdělávání dětí, které ministerstvo školství od příštího školního roku rozšířilo na celých devět let povinné školní docházky. Jak hodnotíte tuto praxi?

Domácí vzdělávání naprosto jednoznačně odmítám. Je to nezodpovědný pokus na dětech, který bohužel umožňuje školský zákon. Je to forma vzdělávání, při níž dítě nedochází denně do školy, ale učí se doma, většinou se svými rodiči, někdy i soukromými učiteli. Tuto variantu mohou pro své dítě zvolit rodiče, kteří doloží, že osoba, jež bude dítě vzdělávat, má minimálně středoškolské vzdělání ukončené maturitou. Dále musí prokázat, že výuku dokážou prostorově a materiálně zajistit. Písemnou žádost schvaluje ředitel školy, na které bude dítě zapsáno. Jak bude dítě hodnoceno, si stanoví každá škola sama. V individuálním vzdělávání je v současnosti 360 žáků 1.stupně ZŠ. Domácí (individuální) vzdělávání žáků 2. stupně ZŠ se od září začne ověřovat zatím na pěti školách. V tomto případě bude u těch, kteří budou dítě doma učit, požadováno bakalářské vzdělání. Neumím si však představit, jak člověk bez učitelského diplomu obsáhne výuku tak široké škály vyučovacích předmětů 2.stupně, jako je český jazyk a literatura naše i světová, matematika, cizí jazyky, fyzika, dějepis, chemie, zeměpis, hudební a výtvarná výchova, včetně teorie a dějin umění atd. Řeknu vám, to tedy musí být génius! Zajímalo by mě také, jak budou v domácím prostředí dělat laboratorní pokusy například z fyziky nebo chemie.

Z toho, co říkáte, je zřejmé, že s domácí výukou nesouhlasíte.

Ano, jak už jsem řekla, s touto formou zásadně nesouhlasím, a to na jakémkoliv stupni. Jsem pro její zrušení, a to z několika důvodů. Za prvé, domácí vzdělávání je nebezpečné jako precedens odbourání vzdělávání jakožto povinnosti státu a prosazení ideje, že vzdělání je soukromá záležitost každého. Za druhé, jsem toho názoru, že povinná školní docházka je zároveň přípravou pro běžný praktický život a má pro dítě velký význam. V kolektivu se učí komunikovat se svými vrstevníky, prosazovat se, obhajovat vlastní názor, ale i přijímat názory a argumenty druhých. Zažívá pocit radosti z vítězství v soutěžích, a zároveň se učí prohrávat, srovnávat své znalosti s ostatními, je vychováváno k toleranci, sebekázni, sebeovládání, na střetu různých názorů si utváří svůj vlastní. A za třetí, domácí výuka vede ke snižování prestiže učitelů, pro jejichž práci je stanoveno vysokoškolské magisterské vzdělání pedagogického zaměření.

Jaké další novinky čekají základní školy po prázdninách?

Od 1.září příštího školního roku začnou všechny základní školy povinně vyučovat podle vlastních školních vzdělávacích programů. Byla jsem vždy kritikem toho, aby si každá škola vytvářela svůj vlastní vzdělávací program. Už teď se na základních školách učí podle tří různých oficiálních programů - Základní škola, Národní škola, Obecná škola a řady alternativních programů - Waldorfská škola, Montessori, Daltonská škola, Začít spolu, Zdravá škola. Od září každá škola pojede podle svého programu. Závazné výstupy, tedy to, co má žák umět, jsou dány na konci 5. a 9.ročníku, což znamená, že každá škola může učit různé učivo v různých ročnících. Dále si každá škola může integrovat a pojmenovávat předměty, jak sama uzná za vhodné, a může také, jak už jsem naznačila, přesouvat učivo podle potřeb školy. Lituji rodiče a žáky, kteří budou muset měnit školu, ale i učitele, kteří budou muset těmto dětem učivo individuálně doplňovat.

Znovu proto zdůrazňuji, že KSČM považuje za optimální zachování jednotné školy s vnitřní diferenciací, tzn. školské soustavy, kde jednotlivé stupně a typy škol na sebe vzájemně navazují organizačně i obsahem vyučování a poskytovaného vzdělání. Školy, která nepřipouští sociální selekci, všem dětem a mládeži otevírá cestu k dosažení co nejkvalitnějšího bezplatného vzdělání a ve svém celku takové vzdělání poskytuje na všech úrovních a v přímé závislosti na možnosti každého z žáků.

Ministryně školství také otevřela diskuzi o možnosti snížení počtu vyučovacích hodin v učebním plánu základních škol. Co si o tom návrhu myslíte?

S tímto návrhem nemohu souhlasit. Jednak by připravované snižování hodinových dotací vyučovacích předmětů znamenalo snížení úrovně poskytovaného vzdělání, jednak by mohlo vést k skrytému propouštění zaměstnanců školství.

A co střední školy?

Co se týká středního školství, skončí příští rok příprava jednotných zadání závěrečné zkoušky pro všechny tříleté obory SOU. Dosud si každá škola sama určovala obsah zkoušek a jejich úroveň se proto lišila. Nové pojetí je založeno na spolupráci mezi odborníky z Národního ústavu odborného vzdělávání, školami a zaměstnavateli. Nové závěrečné zkoušky by se měly dál skládat z části písemné, praktické a ústní, ale měly by být víc zaměřeny k praxi v oboru. Stěžejní roli proto bude hrát zkouška praktická. Jako doplňující je možno použít test. Novinkou jsou samostatné odborné práce. Na začátku 2.pololetí si vylosují téma, k němuž si pak vyhledají informace a zpracují svou práci (návrhy) na počítači.

Očekávat můžeme bohužel další slučování středních škol, a to především SOU, která jsou dražší než například gymnázia, jež jsou ministerstvem školství a kraji podporována. V této souvislosti musím říci, že samotná existence některých učňovských oborů je prakticky ohrožena. Přitom mnohé z nich mají význam pro rozvoj daného regionu. MŠMT však ve svém dlouhodobém záměru předpokládá do roku 2010 omezení počtu žáků v učebních oborech na pouhých 18%.

Snížení počtu studentů však hrozí i školám vysokým, protože i na nich hodlá vláda značně ušetřit...

Ano, v příštím roce mají kvůli rozpočtovým škrtům ministerstva financí přijít o 1 miliardu korun.

Přitom přijaly vyšší počet studentů zejména v bakalářských programech, kde se počítá s nárůstem až o 15 tisíc posluchačů. Školám tak hrozí, že budou hospodařit se značnou ztrátou. Zároveň budou muset snížit i výdaje na jednoho studenta, a to přibližně o 10 procent. Navíc má podle plánu ministerstva financí přijít školství v roce 2009 o dalších 471 milionů a v roce 2010 dokonce o 900 milionů korun. Ministerstvo školství také připravuje systém odloženého školného, o kterém jsem se už zmínila.

V poslední době se sdělovací prostředky zaměřují na násilí ve školách, které nabývá na agresivitě. Co si o problémech se šikanou myslíte vy?

Není se čemu divit. Mládež je taková, jaká je společnost. A tato společnost jí nabízí jako nejvyšší hodnoty peníze, vulgaritu, moc a násilí. Jsou jí denně předkládány nejen v amerických krvácích a stupidních soutěžích o miliony. Mohou je vidět i v přímých přenosech z parlamentu či živých vysíláních z vládních tiskovek. Prostě čím jsi vulgárnější a namyšlenější, čím drzejší máš čelo, čím víc jsi zkorumpovaný a čím nemorálnější život plný afér vedeš, tím výš se dostaneš a nic se ti nestane. Jsou to hodnoty kapitalistického systému.

Ale ráda bych se zmínila i o jiném násilí než mezi dětmi. A to o násilí, které také s gustem rozebírají média. O násilí učitele vůči žákovi (prasklý bubínek, facka od učitele natočená na video). Je škoda, že se média se stejnou intenzitou nevěnují šikaně ze strany žáků, studentů a rodičů vůči učitelům. Jinak myslím, že tímto problémem je potřeba zabývat se hlouběji, a to v souvislosti s podmínkami práce učitelů. Svou roli hraje přetíženost kantorů, a to zvlášť na konci školního roku, napjaté úvazky, chování žáků, k tomu permanentní zátěžové situace, věčné napětí a stres, tlak na stálou přítomnost v práci bez ohledu na zdravotní a osobní důvody, ale i skutečnost, že pedagogové jsou pod trvalou kontrolou veřejnosti. V době, kdy by si měl učitel odpočinout a nabrat síly, musí tvořit školní vzdělávací program či portfolia žáků, zabývat se stále větším papírováním. Vzhledem k nízkým platům, které ve školství ještě stále nedosahují průměrných výdělků ostatních vysokoškoláků v ČR, a jejichž reálná hodnota v příštích letech ještě poklesne, si pak mnozí namísto odpočinku různě přivydělávají.

Jak by se dalo podle vás těmto problémům předejít?

Rozhodně by se měl stát o učitele víc starat. Některé zkušenosti se ostatně nabízejí i z jiných zemí. Ozdravné pobyty hrazené ze státních prostředků nebo zdravotního pojištění, možnost dřív odejít do penze, pomocní učitelé na školách, přerušení učitelské praxe na jeden rok, který se využije k načerpání nových vědomostí, studiu, studijnímu pobytu v zahraničí a k regeneraci sil. To všechno jsou možnosti, které se nabízejí. Bohužel představitelé vládní ODS se zabývají v souvislosti s podmínkami práce učitelů spíš tím, aby vysokoškolské vzdělání učitelů přestalo být závazné. A to by kvalitu vzdělání na školách výrazně ohrozilo. Proto musíme tyto návrhy jednoznačně odmítnout a požadovat, aby vysoké školy nabízely obory a formy studia, které jsou v pedagogické praxi potřebné.


29. června 2007, Helena Kluzová, HaNo

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2014 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.