Úvodní stránka Friday, April 03 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Před 80 lety se narodil Vladimír Menšík Tisk E-mail
Pondělí, 05 říjen 2009

Začátkem měsíce října si připomínáme významné výročí. 9. října letošního roku by se dožil 80 let velký herec a komik Vladimír Menšík. Narodil se 9.10.1929 v Ivančicích u Brna, patří mezi nejslavnější rodáky tohoto města, společně s Alfonsem Muchou. Už v dětství naznačil svůj herecký talent a dar výřečnosti. Složil maturitu na strojní průmyslovce a v roce 1953 absolvoval JAMU. Uměl dobře zpívat i hrát na klarinet, klavír nebo mandolínu. Jeho talentu si povšiml E. F. Burian, který ho angažoval do svého divadla a tím mu otevřel dveře k budoucí hvězdné herecké kariéře, kterou Vladimír Menšík bezezbytku dokázal využít.

Stal se postupně obrovskou osobností, která obohatila především náš film mnoha neopakovatelnými rolemi. Talentovaný vypravěč, který měl dar vždy originálně bavit široké publikum zdánlivě obyčejnými historkami, ze kterých tryskala životní moudrost a při kterých publikum reagovalo salvami smíchu. Vladimír Menšík i přes svoje výsadní postavení mezi našimi herci vždy hrál i žil naplno, nikdy si nedovolil ošidit žádnou roli ani vystoupení, vždy chtěl pobavit, potěšit své okolí, on ani neuměl nic dělat jen tak napůl, byl skutečným profesionálem. A v pravém slova smyslu moravským patriotem. Vždy se hrdě hlásil ke svému rodnému městu i kraji a k lidem v něm žijícím. Byl milovníkem života a uměl užívat jeho darů plnými hrstmi a z plna hrdla. Žil velmi rychle, doslova proběhl svým životem. Sudičky mu při příchodu na svět daly ovšem nejen obrovský herecký talent a umění pracovat se s řečí, schopnost umět pobavit široké publikum všeho věku a dokořán otevřené srdce, ale bohužel i těžkou a zákeřnou nemoc, se kterou se statečně pral mnoho let a které nakonec podlehl a to ve věku, kdy mnozí herci vlastně dostávají ty nejlepší role. Vladimír Menšík ani nepotřeboval získat oficiální titul ?národní umělec?, on jím byl již dávno předtím a to i bez jakýchkoliv oficialit a všichni to dobře věděli. Ostatně to dokázal i tím, že už těžce nemocen v posledních letech svého bohatého a neuvěřitelně plodného života, stále hrál a vystupoval a to ještě i několik dní před svou smrtí. Lidé z branže se shodnou, že takový talent se rodí jen jednou za mnoho let a je pro nás velkým štěstím, že se nám řada jeho rolí dochovala ve filmové podobě, v rozhlasových nahrávkách nebo prostě v paměti jeho kolegů. Byl živlem, užíval si nejen své práce, ale i života se vším co k němu patří a svůj talent, který dostal do vínku rozdával ze všech sil. Byl to právě on, kdo z průměrných filmů dokázal udělat kvalitní podívanou, z tuctových estrád výbornou zábavu, uměl obyčejný zážitek podat tak, že se publikum válelo smíchy. Na rozdíl od mnoha dnešních tzv. bavičů si nepotřeboval pomáhat vulgarismy, ani se opakovat. Měl vždy v zásobě tolik historek, zážitků a vtipů, že nepotřeboval žádné podpůrné berličky. Stačil mu jen mikrofon a on dokázal hodiny bavit publikum. Řada nejen silvestrovských pořadů stála především na jeho výkonu. Kromě poctivého pracovního výkonu se však dokázal i nabíjet, o jeho slavných tazích dodnes koluje řada neuvěřitelných historek. Ostatně on sám nikdy netajil, že se rád nají i napije, ovšem vždy byl na své role profesionálně připraven, nedovolil si ošidit ani vedlejší roli v sotva průměrném filmu. Věděl, že hraje pro lidi a že se díky nim živí tím co dělal tak rád. Měl obrovskou úctu ke své práci i k lidem pro které hrál. Svůj bezesporu zejména komediální talent uplatnil nejen v komediích a zábavných pořadech a scénkách, ale uměl výborně zahrát i zcela vážné role. Vytvořil krásné postavy v mnoha pohádkách i seriálech. Jezdil se svými pořady po republice, kde hrál často jen tak po kultůrácích a vždy měl jeden hlavní cíl ? pobavit publikum.

 Jmenovat jeho nejslavnější role není snadné, bylo jich mnoho. Jen namátkou v komedii Bohouš, kdy uzavřel sázku, že dokáže sníst víc než bernardýn pana hostinského (Jiří Sovák) na horské chatě. Vytvořil neopakovatelnou manželskou dvojici s Ivou Janžurovou v komedii Kam slunce nechodí. V seriálu Létající Čestmír pak roli otce hlavního dětského hrdiny, podobnou roli v seriálu Arabela, kde jako pan Majer hrál vypravěče televizních pohádek. Výraznou roli potulného mnicha dostal ve filmu Markéta Lazarová i v Jasného filmu Všichni dobří rodáci jako Jořka s Pyřkem. Nádherné role vytvořil ve filmech Lásky mezi kapkami deště, kde jako švec Bursík bojoval proto ?przniteli? obuvi velkopodnikateli Baťovi nebo ve filmu Zlatí úhoři, kde ukázal, jak citlivý vztah k přírodě může mít rybář. Roli hudebníka ? alkoholika Káry, který rozvrátil vlastní rodinu mu napsal přímo na tělo klasik Jiří Hubač ve filmech Ikarův pád a Tažní ptáci.   Třetí díl chystané trilogie už bohužel nestačil natočit. Po letech (v r. 2007) tento upravený scénář natočil v hlavní roli B. Polívka a P. Liška ve filmu Hodina klavíru. Na sklonku života ještě stačil vytvořit další výraznou roli ve filmu Dobří holubi se vracejí z prostředí protialkoholní léčebny. Neopakovatelným způsobem uváděl televizní Bakaláře nebo pořad Křeslo pro hosta. Jeho slavné televizní Silvestry se dodnes reprízují. Vladimír Menšík zemřel po dlouhé a těžké nemoci 29. května 1988 ve věku 58 let v Brně, když ještě krátce předtím vystupoval v televizním pořadu Abeceda. Díky televizi i rozhlasu si jej však můžeme stále připomínat a obdivovat jeho talent a především se vždy dobře pobavit. A o to mu  vždy šlo v první řadě. Vladimír Menšík má dnes v rodných Ivančicích své muzeum, jeho jméno má jedna z ulic a dokonce  nese jeho jméno i  rozhledna stojící nedaleko odtud. Jak vidno,  v Ivančicích si svého slavného rodáka opravdu váží, což je velmi příjemné zjištění.

Miroslav Pořízek

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.