Aktuálnost a nevyhnutelnost socialismu

V osmdesátých a devadesátých letech došlo k procesům a ke změnám, které otřásly světem. V politickém systému Sovětského svazu a dalších socialistických zemí Evropy se vytvořily politické předpoklady pro proces restaurace kapitalistických vztahů. Završením těchto událostí byla anexe NDR, rozpad Varšavské smlouvy a RVHP a rozpad Sovětského svazu v roce 1991.

Tyto procesy postavily před mezinárodním komunistickým  a pokrokovým hnutím řadu vážných a těžkých otázek. Současně však nás zavazují zkoumat a hledat příčiny těchto událostí, zhodnotit je a učinit nezbytné závěry. Tento úkol objektivně předpokládá odpovědný přístup a podstatný příspěvek každé strany a také společné, kolektivní úsilí mezinárodního revolučního  a pokrokového hnutí. Toto úsilí se může a musí neustále zvyšovat, tím spíše, že čas a vědecké výzkumy vyjevují nová historická fakta, nové stránky těchto dramatických událostí. V politických usneseních našeho XIV. sjezdu je zdůrazněna nezbytnost hlubokého a všestranného zkoumání průběhu výstavby  socialismu, požadavek, aby naše strana ve spolupráci s dalšími  komunistickými a dělnickými stranami vyvodila závěry  a respektovala tuto zkušenost. Na tomto základě se ústřední  výbor rozhodl připravit přehled problémových otázek, organizovat  uvnitř strany nezbytný veřejný dialog a vytvořit celořecké  stranické fórum. Ústřední výbor se domnívá, že tento přehled se  může stát počátkem zkoumání problematiky, dialogu a všestranného  posouzení uvnitř i mimo naší strany, s levicovými a pokrokovými  pracujícími, s každým člověkem dobré vůle, který se zamýšlí nad  těmito otázkami a je znepokojen sociálním regresem  v socialistických zemích, který má dramatické mezinárodní  důsledky.

V zájmu stručnosti jsme do témat v textu zahrnuli zejména následující významné otázky: 

• vznik socialismu na evropském kontinentu a zhodnocení jeho  úspěchů, výstavbu v podmínkách nesmiřitelných a úporných srážek  s imperialismem a také značný příspěvek socialismu k rozvoji  lidstva, k boji národů za sociální osvobození, pokrok a mír;
• podmínky a předpoklady formování politických procesů v Evropě a ve světě vůbec po negativních změnách v letech 1989-1991;
• kontrarevoluční politiku "perestrojki", která začala pod hesly "obnovení a obrození" socialismu a přeměnila se v prostředek  sloužící ke svržení socialistického politického systému a jako  nástroj vytváření předpokladů pro kapitalistickou restauraci; 
• hledání a vyjevení různých faktorů a hlubinných příčin tohoto negativního procesu; hodnocení a vyvození nezbytných poučení;
• kritické zhodnocení pozic naší strany v průběhu celého tohoto období;
• nezbytnost a aktuálnost socialismu jako protiváhy kapitalistickému barbarství a "nového světového pořádku".

Při zkoumání všech těchto témat jsme soustředili svou  pozornost na některé otázky, které považujeme za zvláště  důležité a závažné.

Jde o následující otázky: 

• vzájemné spojení a vzájemná závislost vnějších a vnitřních, subjektivních a objektivních faktorů, jež umožnily vytvořit  předpoklady ke svržení společenského zřízení v socialistických  zemích Evropy;
• v tomto rámci jsme se snažili prozkoumat úlohu imperialismu jako významného vnějšího faktoru, který měl značný  a mnohostranný vliv. Je to očividný fakt, vzhledem ke stálé a intenzívní agresivitě imperialismu, jeho nepřetržitým úporným  snahám dosáhnout revanše, rozmanitému a systematickému využívání vnitřních obtíží a chyb, ke kterým v průběhu socialistické  výstavby docházelo. Je mnoho skutečností a faktů, které svědčí o tom, že během řady let byla prováděna plánovitá  protisocialistická operace, zaměřená k obnově ztracených pozic; 
• působení subjektivního faktoru a stupeň, v němž mohl reagovat  na složité požadavky boje, od okamžiku vzniku socialismu po  události v letech 1989-1991. Je pochopitelné, že tato otázka má zvláštní význam, a to tím spíše, že se domníváme, že  kapitalistický regres nebyl nevyhnutelným. K "perestrojce" došlo  poté, kdy se nakupily problémy v důsledku chyb, nedostatků  a obtíží, ke kterým došlo díky složitosti situace a počátečním  obtížím, a také v důsledku ústupků, úchylek ideologického  charakteru tváří v tvář obtížím, které přinášel boj  s imperialismem a jeho agresivitou; 
• to, co jsme uvedli, nás objektivně zavazuje soustředit pozornost i na zkoumání systému rozporů za socialismu, na využívání vědecko technické revoluce, rozvoj teorie a vědy, na dialektické spojení demokracie a centralismu v politickém  systému a v ekonomice, na strategii a taktiku boje s imperialismem, na úlohu mezinárodního komunistického hnutí.

Velké a negativní změny posledních let v žádném případě nemění naše neotřesitelné přesvědčení a víru v socialistickou a komunistickou perspektivu jako historickou nutnost a možnost. Svržení řady socialistických režimů nemůže znamenat, že  marxisticko leninská teorie sociálního rozvoje není zdůvodněná, a už vůbec neznamená jakýsi její plný krach.     

Dějiny lidstva jsou procesem postupného pokroku, v průběhu kterého však dochází k mnohým a nepředvídatelným odchylkám a zpětným pohybům. Jedna za druhou postupně následovaly čtyři velké společenské formace, které předcházely socialismu. Přechod od nižších k vyšším formám společnosti, "z říše nutnosti do říše  svobody", je zákonitým.     

Dnes není možné určit dobu, kterou si vyžádá vítězství socialismu a vznik komunismu v mezinárodním měřítku. Půjde  o dlouhodobý proces. Nebude výsledkem nějaké "akce", která naráz zruší veškerá historicky nevyhnutelná omezení, která brání  člověku jednat svobodně a uvědoměle v plném smyslu tohoto slova.  Postupný dějinný vývoj se setkává s obtížemi různého druhu a s rozmanitými odchylkami, nicméně dospěje k úplné likvidaci  všech prostředků útlaku a omezení lidské činnosti, k základnímu komunistickému principu "od každého podle jeho schopností,  každému podle jeho potřeb".

(pokračování příště)

Ústřední výbor Komunistické strany Řecka, Atény, 24. března 1995