Znovu opakuji, třída nemajetných, kterou zpupní boháči  označují za luzu, je tou nejzdravější částí společnosti,  jedinou, která v tomto století bahna miluje ještě pravdu,  spravedlnost, svobodu; je to jediná třída, která se vždy řídí  zdravým lidským rozumem a poslouchajíc hlasu svého srdce, nedá  se zaslepit ani sofismaty, ani svést lichocením, ani podplatit  ješitností; je to jediná třída, která je do všech důsledků věrná  vlasti a z níž by pak Mottier nikdy nevytvořil pretoriánské  kohorty. Neuvážliví čtenáři, kteří by chtěli vědět, proč třída  nemajetných je nejméně zkaženou třídou společnosti, tedy vězte  - že je to proto, že musí ustavičně pracovat, aby mohla uhájit  existenci a poněvadž nemá ani prostředky, ani čas se zkazit,  zůstala blíže přírodě nežli vy. Marat 86,87

Hodí-li se však našim filozofům považovat člověka za bytost  nadanou rozumem, pak přestává být žravým živočichem, za jakého  jej vydávají a stává se andělem, který má to štěstí, že je  poslušen síly zřejmosti. Pod zřejmostí vášně uctivě umlkají; dej  bůh, aby tomu tak bylo! Na neštěstí však dějiny lidského rodu  plně zavrhují tyto překrásné sny. Mably 31

 3. Hledání spravedlnosti - Člověk se narodil svobodný, ale všude je v okovech. Ten, kdo se považuje za pána ostatních, stává se větším otrokem než oni sami. Rousseau 217

Praktickým vyráběním předmětného světa, zpracováním  neorganické přírody, se člověk osvědčuje jako vědomá rodová  bytost, tj. bytost, která se vztahuje k rodu jako ke své vlastní  podstatě nebo k sobě jako k rodové bytosti. Zvíře sice také  produkuje. Staví si hnízdo, obydlí, jako včela, bobr, mravenec  atd. Avšak produkuje jen to, co bezprostředně potřebuje pro sebe  nebo pro své mládě; produkuje jednostranně, kdežto člověk  produkuje univerzálně; produkuje ovládáno bezprostřední fyzickou  potřebou, kdežto člověk produkuje sám, bez fyzické potřeby,  a doopravdy produkuje teprve v nezávislosti na ní; zvíře  produkuje jenom sebe sama, kdežto člověk reprodukuje celou  přírodu; produkt zvířete náleží bezprostředně k jeho fyzickému  tělu, kdežto člověk vystupuje svobodně vůči svému produktu.  Zvíře tvoří jen podle míry a potřeby druhu, k němuž náleží,  kdežto člověk dovede tvořit podle míry každého druhu a všude  dovede přikládat na předmět inherentní míru; proto člověk tvoří  také podle zákonů krásy. EFR 55,56