Jak to potvrzují zkušenosti, musí správná politická praxe spočívat na pevném teoretickém základě - zvláště v dnešních nesmírně komplikovaných společenských poměrech. Nejnaléhavějším teoretickým úkolem současnosti je rehabilitace socialismu. Jejím předpokladem musí být vyrovnat se s minulostí tzv. "reálného socialismu", která nesmí sloužit nepřátelskému démonizování socialismu, a pokud je objektivní - ani sloužit nesmí. Ve stejné míře, v jaké se věnujeme svým vlastním problémům a tzv."reálnému socialismu", musíme útoky na nás obrátit proti kapitalismu a jeho přímým či nepřímým zastáncům.

Způsob, jakým se porovnává socialismus s kapitalismem, je falešný. 1. Srovnává se kapitalismus, který má za sebou staletí vývoje, se socialismem, který se teprve začal vyvíjet a nikde ještě nedosáhl svého dovršení. To je jako srovnávat dospělého člověka s dítětem. Aby bylo porovnávání správné, musily by se vedle sebe postavit buď a/ dnešní, už dávno se plně rozvinuvší kapitalismus, s budoucností jednou plně rozvinutého socialismu; nebo b/ teprve začínající socialismus a dávno v minulosti teprve začínající, nezralý kapitalismus.

Jak se projevuje globalizace kapitálu v praxi? Jedna z možných odpovědí říká, že na tak zvaném globálním měnovém trhu každodenně mění svého majitele asi 800 až 1000 miliard dolarů. Někteří znalci hovoří dokonce až o 2000 miliardách dolarů. To je opravdu obrovský nepoměr mezi vyspekulovanými penězi a reálně vytvářenou hodnotou vyprodukovaného zboží a služeb. Hodnotě 1 dolaru v oběhu v produktivním světovém hospodářství tak odpovídá 20 až 50 dolarů, které cirkulují pouze v čistě finanční sféře.

Máme před sebou jeden referát z  Mezinárodního komunistického semináře z Bruselu, který se konal v květnu 1998. Napsal ho belgický  soudruh Jean Pestieau a nazval jej „Změny ve složení dělnické třídy a proletariátu“.  Autor si dal za cíl obhájit  historickou úlohu dělnické třídy v kapitalistických průmyslových zemích  i v tzv. třetím světě. To je jistě cíl žádoucí a správný, ale způsob, jakým autor o tématu pojednal, vnáší do hlav čtenářů spoustu zmatku. Je nutné přivést řadu tezí na  správný základ – skutečné Marxovo a Leninovo pojetí tříd a poukázat na vývoj ve společnosti na samém konci 20. století.