Čtvrtá část shrnutí obsahu knihy PhDr. Ivana Hlivky, DrSc. (nar. 1933) „Couvnutí socialismu“ (Svoboda Servis, Praha 2004): Východní Evropa se postupně stávala hlavním bodem jednání západních státníků s Gorbačovem. Zatímco USA důraznou podporou západních investic a společných projektů a usnadnění integrace do světového hospodářství pomáhají tržně orientovat v těchto zemích hospodářské prostředí, a tím přispívat k celkové orientaci směrem na Západ, Sovětský svaz podporuje politické změny a pomáhá vytvářet v socialistických zemích pluralistický politický řád. Tak byl myšlený i obsah Gorbačovovy koncepce „společného evropského domu“. Taková byla i podstata tzv. nové Jalty. Šlo o nové rozdělení vlivu a kontroly nad Evropou – v neprospěch socialismu.

Třetí část shrnutí obsahu knihy PhDr. Ivana Hlivky, DrSc. (nar. 1933) „Couvnutí socialismu“ (Svoboda Servis, Praha 2004): V průběhu budování socialismu se zvyšovala průmyslová a zemědělská výroba, aktivně se rozvíjela bytová výstavba, energetika, věda, kultura a vzdělávání. Zaostávala však hospodářská výkonnost a technické zdokonalování. V některých zemích se objevily pokusy o získání nejnevhodnějších nástrojů pro urychlení rozvoje, mezi nimi přilákání zahraničního kapitálu, získávání půjček ze Západu, hlavně z Mezinárodního měnového fondu. Bylo to nebezpečné a osudné dobrodružství. Polsko vydíralo Sovětský svaz a žádalo ho, aby nakupoval pro něj na Západě obilí, NDR se stále více orientovala na „německo-německý obchod“, Rumunsko demonstrativně prohlašovalo svoji „nezávislost“ na Moskvě, koketovalo se Západem, uskutečňovalo svérázný byznys s rumunskými Němci, kterým za výhodnou odměnu vydávalo povolení k vystěhování do NSR atd.

Druhá část shrnutí obsahu knihy PhDr. Ivana Hlivky, DrSc. (nar. 1933) „Couvnutí socialismu“ (Svoboda Servis, Praha 2004): V šedesátých a sedmdesátých letech, vedle úspěchů socialismu v ekonomické a jiných oblastech, vznikaly desítky nových nezávislých států s protizápadní orientací. Svědčilo to o postupném omezování možností Západu prosazovat své záměry na mezinárodní scéně, neznamenalo to ale, že by imperialistické státy nepřecházely na mnohých místech do protiútoku a nemohly zostřovat situaci.

V následujících řádcích bych se rád pokusil shrnout zajímavé poznatky z knihy PhDr. Ivana Hlivky, DrSc. (nar. 1933) „Couvnutí socialismu“ (Svoboda Servis, Praha 2004). Tato kniha se pokouší vysvětlit příčiny pádu světové socialistické soustavy, aniž by přitom upadala v hodnocení období lidově demokratického a socialistického systému k jeho paušálnímu odmítání a uznávala jen „nepatrné úspěchy“, dosažené „jakoby mimochodem přes všechny zločiny“, jak to bohužel vyznává i z hodnocení některých významných politických činitelů a ideologů KSČM, a aniž by zároveň bezvýhradně celé toto období vychvalovala a spílala „temných silám imperialismu“, které způsobily jeho porážku.