Dne 15. 1. 2010 VV ÚV KSČM odvolal s. Doc. Ing. Hassana Charfo, DrSc. z funkce vedoucího Mezinárodního oddělení ÚV KSČM. Odvolání přišlo jako vyvrcholení dlouhodobého účelového úsilí Vojtěcha Filipa a Jiřího Maštálky vyštvat, znechutit, marginalizovat a donutit s. Charfo, aby odstoupil z této funkce za použití nejrůznějších nečestných způsobů jednání od intrik, podrazů, šikany, buzerace, házení klacků pod nohy, nerovného zacházení až po ponižování a osočování. S. Charfo nejen vytrvale proti těmto snahám bojoval, ale odhalil i politické pozadí tohoto úsilí.

Jeho odvolání přišlo týden po publikování jeho článku namířeného proti antikomunismu v ČR ze dne 8. 1. 2010, ve kterém erudovaně prokázal nejen ekonomické úspěchy a přednosti období socialismu nad obdobím restaurace kapitalismu, ale i politické pokrytectví kontrarevoluce. Tento článek uzavřel konstatováním: "Nejúčinnější odpověď proti antikomunismu tkví v zachování komunistického charakteru KSČM, v obhajobě dennodenních požadavků a práv nejširších vrstev naší společnosti, v zachování zdravého vnitrostranického života, v poučení z chyb minulosti a v boji proti neduhům a praktikám, které s akceschopností strany a rozvojem jejího ideologického a politického potenciálu nemají nic společného."

S. Charfo je odborně zdatný, jazykově vybavený, ale i zásadový a statečný internacionalista, nosí stranu a její zájmy ve svém srdci. Věříme, že zůstane tak, jak nazval svůj poslední článek: "se vztyčenou hlavou". Doufejme, že se Vojtěchu Filipovi a jeho vykonavateli Jiřímu Maštálkovi nepodaří změnit mezinárodní politiku a mezinárodní styky KSČM, za které s. Charfo bojoval a které prosazoval. A tady právě leží podstata tažení proti s. Charfovi.

V. Filip prokázal na výše uvedené frašce (schůzi), že je všeho schopný a neštítí se ničeho při likvidaci komunistických kádrů, které upřímně řečeno na každém rohu nemáme. Soudruhu Charfovi bylo např. směšně vytýkáno, že s. Ransdorf, ze zdravotních a pracovních důvodů neuskutečnil služební cestu. Soudruh Charfo ho měl asi odnést do letadla na zádech. Dále mu bylo vytýkáno, že rozeslal komunistickým a levicovým stranám žádost k vyjádření solidarity s KSČM proti antikomunismu. Tuto žádost si ve skutečnosti vyžádali jak s. Filip, tak i s. Maštálka. Vytýkáno bylo i to, že zanedbal prodloužení Dohody o spolupráci s KS Kuby. Soudruzi buď nevěděli nebo spíš nechtěli vědět, že tato dohoda se dle článku 9 prodlužuje automaticky.  Jakožto další směšnou výtku lze uvést, že se s. Charfo zúčastňoval schůzí výkonného výboru Strany evropské levice, což bylo v souladu s usnesením 37. schůze VV ÚV KSČM ze dne 16. 2. 2007. O všech těchto schůzích s. Charfo předkládal zprávy, které VV ÚV KSČM bez námitek přijal. Největší fraškou byla výtka, že si s. Charfo před cca 3 lety  podepsal dovolenku a předal ji na sekretariát tak, jak tehdy byla běžná praxe. Stojí za povšimnutí, že na ÚV není jednotný systém řízení, který by byl dodržován ze strany všech místopředsedů. I dnes např. někdo dovoluje, aby vedoucí oddělení podepsal dovolenku podřízením, někdo ne. Při změně místopředsedy vždy dochází k určitým nejasnostem, které by měly být bezproblémově dořešeny, bude-li dobrá politická vůle existovat, zejména když se jedná o malichernost, formálnost.

Komu odvolání s. Charfo na základě výše uvedených záminek slouží a co se na obzoru chystá? Nutno se zeptat členů VV ÚV KSČM, kdo hlasoval proti a kdo kýval.