Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Názory, polemika arrow Nudge, sludge, grudge a Russiagate. Tak každý den manipulují informace Wednesday, October 17 2018  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Nudge, sludge, grudge a Russiagate. Tak každý den manipulují informace Tisk E-mail
Úterý, 13 únor 2018

Štouch (1) je název jedné knihy dvou význačných autorů (přestože nejsou veřejnosti příliš známí): Casse Sunsteina a Richarda Thalera. První z nich byl jedním z hlavních "poradců" Baracka Obamy. Jak brzy uvidíme, byl vhodně vybraný, aby co nejlépe manipuloval americkým a světovým veřejným míněním. Skutečný umělec v komunikačně-informačních tricích, činech zkreslujících pravdu, jak by se řeklo ve zločinecko-právnické terminologii. Promíchávající pravdu se lží tak, aby bylo obtížné nebo nemožné rozeznat jedno od druhého. Vytvářející příběhy s cílem odvrátit pozornost neznalé veřejnosti tak, že zaplní její "představivost" bezobsažnými problémy, protikladnými jeden druhému. Předkládající neexistující nebo podružné problémy jejich nastolováním pozornosti ve velkých médiích tak, aby docházelo k přeměně tzv. veřejné debaty na emotivně-sentimentálně-znepokojivé bahno. Tím se zabrání lidem, vždy ke škodě neznalé veřejnosti, aby soustředili svou pozornost na to, co je vážné, a nutí je sledovat jen na to bezvýznamné.

Bylo by možné vše shrnout do konceptu "kognitivní infiltrace", která také zahrnuje (jak dává pojem tušit) průnik, v maskované podobě, vymyšlených nebo nesouhlasných idejí do sociálních skupin, organizací protivníka, nebo těch, které jsou za ně považovány, nepřátel nebo dokonce do celých států, obyvatelstva včetně jeho vedoucích představitelů. A z hlediska mezinárodního práva se jedná o skutečný akt agrese, prováděný tajnými a nekalými metodami.

Řekněme, že Cass Sunstein by mohl být označen právem (možná i bude) za emeritního vynálezce fake news. A v druhé řadě také za zlepšovatele "barevných revolucí", jejichž vynálezcem je ještě věhlasnější Gene Sharp. A bylo by možné pokračovat dlouho o profesionálních aktivitách Casse Sunsteina a o morálním směřování amerického prezidenta, který ho zaměstnal a těžce platil, aby tahal za nos v první řadě své voliče a následně nás všechny.

Richard Thaler, druhý autor předmětné knihy (která v americkém slangu nese název 'Nudge') není nikdo jiný, než nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2017. Oba autoři chtějí vysvětlit politickým vůdcům, jak dosáhnout toho, aby "lidé dělali správné věci". Nechme být to, co se myslí pod těmi "správnými věcmi". Skutečná otázka by měla znít: "správné - pro koho?". A odpověď je nasnadě, "pro ně", pro politické vůdce. Odpověď obou autorů je podobná Kolumbovu vejci, "učinit to tak, aby to bylo snadné provést". Vůbec ne náhodou je jejich rodokmen tak důležitý.

Problém je dobře koncipován a je pochopitelné, že bude široce použit reklamními agenty z celého světa (kteří mimo jiné zjistili, že funguje téměř sto let). Jeho otec se jmenuje Edward Louis Bernays, synovec Sigmunda Freuda, který napsal knihu Propaganda, což je opravdu první návod k provádění manipulace v moderní éře. Tak 'Nudge', neboli Šťouch, by se mohl pomalu šinout k závěru a nebylo by potřeba tu knihu číst. Ale to by byla chyba, protože výše uvedený problém má celou řadu implikací, které zcela jistě neunikly těmto dvěma bystrým autorům.

Co se vlastně stane, když chceš, aby lidé "udělali chybnou věc?" Tady lze inspirátora tohoto řešení vytušit. S přihlédnutí k životopisu, to byl Cass Sunstein. První způsob lze shrnout následujícím způsobem: "udělej to tak, aby bylo snadné udělat chybnou věc". Druhý způsob je opravdu geniální: "ztížit vykonání správné věci". Na to jak se to dělá, je poukázáno pomocí nepřeložitelného slova 'sludge' (bahno). Když se používá záměrně zmatečného jazyka nebo postupů povzbuzující ty, co poslouchají, že musí udělat stanovenou věc, anebo ji naopak neudělat z obavy, že udělají chybu, anebo protože nepochopili, o co se jedná. Dobrým příkladem 'sludge' je donucení voliče, aby musel podstoupit proces registrace, než mohou jít volit. Miliony nebudou vědět, co mají udělat nebo jak to mají udělat, a nebudou hlasovat. Popisujeme tu stávající volební systém ve Spojených státech amerických. Ale stejná věc se stala všem těm, kteří stejně jako já, se v Itálii rozhodli změřit své síly ve volbách podle nového volebního zákona.

Další systém může být následující: profiltrovat prostřednictvím médií falešné zprávy o událostech, které se nikdy nestaly, například o mrtvém člověku, který není mrtvý. Nebo přinutit nějakou osobu, nebo sociální skupinu odpovídat na podivná obvinění, nejasně formulovaná. Hodně kafkovské, ale časté. Příklad: obvinit obecně staré lidi, že existují, neboť svojí existencí zhoršují státní rozpočet, nebo pokud ještě mohou pracovat, kradou mladým pracovní místa. Jak odpovědět na tato obvinění? Nebo nafouknout a šířit nějakou skutečnost a rozvíjet strhující diskusi pomocí angažování významných jmen z politiky, divadla nebo sportu.

Výsledkem je umělá záplava diskuzí a střetů, které zaplňují doslova všechna média po týdny a měsíce. Nazývá se to "rozptýlení aktivní masy". V americké angličtině se ani slovo 'nudge', ani 'sludge' nezdají být vhodnými k popisu operace (která probíhá před našima očima, ve chvíli kdy o tom píši, ve formě nečekané laviny přiznání a obvinění o násilí "bílých mužů" páchaných na ženách, pokud jsou slavní). Pro takovéto operace je navržen termín 'grudge' (zášť).

Existuje třetí systém, který v žargonu už získal přezdívku "armáda 50 centů", neboli "armáda drobných", nebo "armáda ničeho", spočívající v zaplnění sociálních sítí diskusemi s prázdným obsahem, nebo se mění argument po každém komentáři, nebo se vymýšlejí drby, nebo se bezdůvodně napadá nějaká osoba, nebo se mluví o sportu, nebo o chování kočky v domácnosti. Tyhle triky, jako všechny ostatní zde vyjmenované, se používají především v sociálně a politicky vypjatém období. Tímto způsobem se neutralizuje větší nebo menší část potenciálně protestujících.

Prvním, kdo musel číst knihu Šťouch, byl Zuckeberg, pán Facebooku, který ohlásil svou operaci (už probíhající) "šťouchnutí" dvou miliard uživatelů jeho sociální sítě směrem k "interpersonálním" argumentům, se současným omezením prostoru věnovanému zprávám. Méně politických pokušení, více úniku. Jak to dělá, ví on (a ví to také CIA, NSA a Sunstein) a bylo by znepokojivé, kdybychom to věděli také my.

Tohle všechno nám něco říká. Ukazuje nám například, na jakou úroveň se dostaly nejrafinovanější techniky nechat nás dělat, nás všechny, "správnou věc", "chybnou věc", a zabránit nám udělat to, co jsme udělat chtěli (to co ti, co mají k dispozici metadata, vědí předem). Jsou to ti stejní, co kontrolují téměř všechny weby na světě, poté co je vymysleli. Mají v rukách Síť, její servery, její vypínače. Monitorují vše, co děláme, a vědí na která tlačítka v našem mozku sáhnout, aby vyvolali pro ně příhodné odezvy. Naše mysli jsou plné jejich idejí, jejich 'nudge', 'grudge' a 'sludge'.

Existuje někdo, kdo může věřit na Russiagate a putinské rozvracení našeho vědomí, protože míra představy o současném Rusku v našich mozcích, neznečištěná mocným západním vyprávěním, je na homeopatické úrovni, tedy rovná se nule?


(1) Kniha 'Nudge' (Štouch) vyšla v roce 2010 v nakladatelství Zlín a je momentálně nabízena za 339,- Kč

Giulietto Chiesa

Překlad KSM

Zdroj: https://www.ilfattoquotidiano.it/2018/02/06/nudge-sludge-grudge-e-il-russiagate-cosi-ogni-giorno-manipolano-linformazione/4133518/

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2018 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.