V uplynulých dnech je v Izraeli, USA a Velké Británii hlučný zájem o rozdmýchávání plamenů Iranofobie, v čemž pozorovatelé vidí politický úhybný manévr k zapletení se do katastrofální války v Blízkém východě.

Trio,  tvořící začarovaný trojúhelník ve svém uličnickém Iranofobickém úsilí, konalo zjevně tajné schůzky mezi vysokými bezpečnostními činiteli a vytvořilo jednotnou frontu proti Íránu.

"Kaddafího smrt je historický obrat" proklamují sborem představitelé NATO a Západu, aniž se znepokojují zachovat si odstup od barbarského zavraždění libyjského vůdce a od nestudných lží, jež k tomu vyjádřili vůdcové "rebelů". Nicméně se skutečně jedná o obrat. Ale pro pochopení významu, který válka proti Libyi má v rámci dějin kolonialismu, je třeba udělat pár kroků zpět do historie.

Mediální chór obscénní radosti nad smrtí Kaddáfího ("zabitý jako myš ukrytá v kanále", atd.), musí být pro nás motivem poučení. Za několik dní na to mediální cirkus zapomene, jak už je to ustáleným zvykem, ale je dobře hned stanovit na papíře některé elementy pro úvahu.