Úvodní stránka Thursday, November 15 2018  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Dolejš nemluví naším jménem Tisk E-mail
Pátek, 11 květen 2018

Jiří Dolejš se nadále aktivně vyjadřuje v médiích a přivlastňuje si právo mluvit za komunisty. Za komunisty, kteří nejsou organizovaní v politické straně KSČM jistě mluvit nemůže a věříme, že většina z nich by se s názory Ing. Dolejše zcela jistě neztotožnila. Je otázkou, na kolik má právo mluvit i za ty, kteří jsou v KSČM organizováni. Povolební debakl a sled následujících událostí, ať se jednalo o konference či samotný sjezd ukázaly, že ani členská základna Jiřího Dolejše nepodporuje. To, že se dostal dosavadní místopředseda strany na její sjezd ne jako delegát, ale jako pouhý host - vypovídá o mnohém.

Ztráta pozice ve stranickém aparátu a neuspokojivé výsledky, ať už ve volbách či ve vývoji počtu členské základny, neschopnost uchopit důležitá témata (a Jiří Dolejš měl dlouhodobě na starosti odborné zázemí), jeho více než dekádu dlouhého působení v nejužším vedení strany, nepovažuje za dostatečný impulz k sebereflexi a vyklizení pozice něčemu novému. Stále reprodukuje v médiích své mantry, které jsou jen oprášením frází minulosti - z roku 68, z popřevratové éry sebemrskačství a otevřeného socdemáctví. Dolejšovo flagelantsví a likvidátorství, které se projevuje samotným zpochybňováním nutnosti existence komunistické strany jako hlavního proudu vyjadřujícího zájmy pracujících, zkrátka nezná hranic.

Dlouhodobě je kritizována skutečnost, že určování politiky KSČM se přesouvá z ulice Politických vězňů 9 (sídla vedení strany) přímo na Malou stranu, do Poslanecké sněmovny, a že si poslanci dělají politiku nezávislou na vůli členské základny. Chování Dolejše a vlastně celého "vyjednávacího týmu" královsky placených poslanců tento trend jen potvrzuje.

Ten, kdo dlouhodobě sleduje vyjádření Jiřího Dolejše na témata jak aktuální, tak historická, nemohl si nevšimnout výrazné podoby s postoji antikomunistické pravice. Jeho výroky na adresu socialismu se téměř shodují s režimním výkladem. Ti, co roky budovali společnost bez vykořisťování člověka člověkem, nemají v jeho očích vysoké zásluhy, naopak vyzdvihuje porážku socialismu samotnou - jako "příležitost".

Pozice Jiřího Dolejše vůči EU je již notoricky známá. Jeho mělká a zavádějící kritika opět naprosto klouže po povrchu. Podle jeho vyjádření je největším problémem EU byrokracie, ale "sen o společném evropském domu je pro levici společný" - v čemž samozřejmě otevřeně navazuje na Gorbačova, který byl zrádcem, jehož činnost vysokou měrou zapříčinila likvidaci socialistického tábora a uvolnila cestu imperialistickým válkám. Skutečnost, že EU nikdy jiná nebyla, že i její evoluční předchůdkyně byly vždy jen projektem kapitálu, uzpůsobeným k zachování nadvlády kapitalistů nad pracující třídou a pro boj s konkurenty, mu zřejmě uniká. Nestalo  tedy se nic takového, co by se dalo popsat tak, že se EU "pokazila" a je třeba "ji opravit". To, jak EU funguje, je přesný obraz toho, jak podle zakladatelů fungovat má. Kdo je hegemonem v EU, je evidentní. A že se země "jádra" aktivně podílí i na vojenských intervencích je také třeba uvažovat, abychom pochopili skutečný charakter EU.

Šlehy Jiřího Dolejše do vlastních řad (míněno členů KSČM) jsou také známé. O "normalizačních kádrech", "konzervách", "neostalinistech" a hojně hovoří a píše. Někdy neopomene dodat, koho tím myslí, ale ono je to často evidentní. Nejen zohlednění členské základny, ale i soudružské vztahy, to přece nemůže být nic, co by mohlo brzdit tohoto samozvaného příslušníka "progresivní, moderní levice" v rozletu.

Během květnových oslav vítězství nad fašismem si Jiří Dolejš opět neodpustil přisadit a svým výrokem , kde označil motorkáře přijíždějící do České republiky poklonit se padlým hrdinům Rudé armády, našim osvoboditelům, označil za "zmatlaninu nacionalismu a stalinismu". Urazil tím i mnoho našich občanů, kteří zachraňují čest České republiky tím, že nezapomínají, kdo nesl největší tíhu na osvobození Evropy od nacismu a vyjadřují svou vděčnost. Dolejš se opět zařadil do stejné řady s lidmi jako je Miroslava Němcová z ODS, nebo aktivista Martin Uhlíř s americkou vlajkou kolem krku. Takové útoky během slavnostních květnových dnů bychom od komunisty nečekali a zapadá to do vlny historického revizionismu, rehabilitace fašismu, jako je vandalství na památníku maršála Koněva v Praze až příliš připomínající fašistický převrat na Ukrajině.

Posjezdová aktivita bankrotářů z KSČM, kteří prokazatelně nezvládli posílit vliv strany ve společnosti, pokračuje v likvidačním trendu. Delegáti X. sjezdu strany většinově odsouhlasili prohlášení proti imperialistickým válkám a intervencím. Momentálně vedení strany a tzv. "vyjednávací tým" dokončuje dohodu o podpoře vlády oligarchy Babiše. Té vlády, která se aktivně podílí na eskalaci napětí a přípravě případné agrese vůči Rusku. Babišova vláda schválila vyslání vojáků AČR k hranicím Ruska, Babišova vláda vykázala ruské diplomaty, vrcholný představitel ANO a bývalý ministr obrany Stropnický otevřeně podpořil agresi USA, Francie a Velké Británii vůči Sýrii. Takovou vládu hodlá klika ovládající KSČM podpořit. Tyto kroky jsou jasně v rozporu s takovým prohlášením, které bylo na sjezdu přijato a jsou jen pokračováním rozchodu slov a činů.

Podle Jiřího Dolejše prý jen plní přání voličů KSČM. Vzpomenete si, že by před volbami KSČM otevřeně mluvila o podpoře kapitalisty Babiše? O toleranci vlády, která podporuje agresivní intervence NATO kráčící vpřed k vojenskému konfliktu s Ruskem?

Pro lidové noviny Jiří Dolejš prohlásil , že si nedokáže představit vládu, která by byla proti NATO. V rozhovoru Dolejš doslova říká: "Na to jsme zvyklí, protože posledních skoro 30 [let] to jinak nebylo."

Ne, my komunisté jsme si nikdy nezvykli a nezvykneme, že Česká republika je členem agresivního paktu NATO a stává se tak spoluzodpovědnou za všechny jeho válečné zločiny a provokaci nové velké války. A je příznačné, že ministerský předseda v demisi Babiš podpořil zmíněnou agresi v Sýrii "jednou jsme v NATO a EU..."

Je samozřejmé, že si ve své socdemácké omezenosti, značně posílené parlamentním kretenismem, už nedokáže Dolejš představit nic jiného, než handl v buržoazním zastupitelstvu. Jeho vyjádření podlamují odhodlání k boji proti imperialistickým válkám a jeho strukturám, do kterého se zdaleka nezapojují jen komunisté. V zásadě takový boj považuje za marný. Nebude dlouho trvat a vedle smíření se s jedinou cestou, cestou EU, přibude další smíření, smíření se s věčnou existencí paktu NATO. A toto skutečně je cesta přizpůsobení se současné vládnoucí moci kapitálu. Cesta, v které není místo pro komunisty, tedy pro ty kdo chtějí změnit společnost a odstranit vykořisťování člověka člověkem.

Politika přizpůsobení a smíření - to je vidina a politika těchto lidí, kteří nejsou odtrženi pouze od členské základny a pracující třídy, ale od celého světového komunistického hnutí.

Komunistické strany ve světě vedou ustavičný boj proti všem projevům imperialismu a jeho strukturám. Organizují protesty za udržení míru. Učí pracující třídu bojovat a prosazovat své zájmy.

A KSČM? Prosazuje se do správních rad.


Ne naším jménem! Jiří Dolejši, nemluvte za komunisty, mluvte sám za sebe!

 

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2018 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.