Vážení přátelé, jestli máte problém pochopit současnou celosvětovou finanční krizi, kterou mimochodem nějací pánové Marx s Engelsem předpověděli již před mnoha a mnoha lety, podám Vám pomocnou ruku. Věnujte prosím pozornost následujícím řádkům. Po jejich přečtení pochopíte.

…Thiers nazýval ústavu špinavým cárem papíru. Na tribunu vystupovali jeden orleanista za druhým, aby se káli ze svého spiklenectví proti legitimnímu království, legitimisté, kteří si vyčítali, že svým odporem proti legitimnímu království urychlili pád království vůbec; Thiers se kál z intrik proti Molému, Molé se kál z intrik proti Guizotovi, Barrot se kál z intrik proti všem třem. Heslo: „Ať žije sociálně demokratická republika!“ bylo prohlášeno za neústavní heslo. „Ať žije republika!“ bylo pronásledováno jakožto sociálně demokratické heslo. Ve výročí bitvy u Waterloo prohlásil jeden poslanec: „Bojím se méně vpádu Prusů než vstupu revolučních emigrantů do Francie.“

Agentura CESTY, vydala během roku 1991, v edici Propadliště dějin, dvousvazkové PAMĚTI VASILA BIĽAKA, prý unikátní svědectví ze zákulisí Komunistické strany Československa. Na jednom z úvodních listů knihy je vytištěno: „Vasil Biľak pochází z chudé východoslovenské rodiny. Vyučil se krejčím, od mládí byl v Rudých odborech a v roce 1945 byl přijat do KSČ. Absolvoval Ústřední politickou školu KSČ a v uplynulých čtyřiceti letech pracoval převážně na vedoucích místech ve stranickém aparátu. Ve funkci tajemníka ÚV KSS se koncem šedesátých let velmi přičinil o svržení prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky Antonína Novotného. V té době byl pravděpodobně nejbližším spolupracovníkem Alexandra Dubčeka.

Ve čtvrtek 21. srpna, tedy v den 40. výročí příchodu vojsk pěti bratrských socialistických zemí, jsme si mohli v Haló novinách přečíst článek Jana Hrobaře týkající se Antonína Novotného a jeho vlivu i případného vlivu na události roku 1968. Ve zkratce autor tvrdí, že pokud by A. Novotný zůstal v čele KSČ a státu, nedošlo by ke kontrarevolučním akcím na jaře a v létě 1968 a rovněž vysoce vyzdvihuje Novotného odmítavé stanovisko ke snaze SSSR dislokovat na území ČSSR spojenecká sovětská vojska. Jak známo Novotného vytrvalost snahám sovětského vedení i vedení Varšavské smlouvy zabránila. Jan Hrobař dokonce ztotožňuje toto Novotného počínání s postoji Klementa Gottwalda po roce 1945 k brzkému poválečnému odchodu Rudé armády z území Československa.