4. V pasti globalistů a integrátorů: Zradí národ ten, kdo jej zneuctí. Ovládnout, oklamat, prodat je přirozený pud každého zloděje. Stačí příležitost. Je zajímavé pozorovat české zpátečníky, kteří bloumají jako  bezvýznamné mušky v zaprášeném paprsku a Západ si pletou se sluncem. Nešťastníci! Místo "svobody" zahnali národ do potupných a zbytečných útrap. Vnitřní a zahraniční politiku vyšperkovávají nudným prozápadním pozlátkem. A pro sebe?  Pro sebe hledají záchranu, pro národ peklo. Národ se ocitá v ďábelské smyčce nadnárodních korporací, v pasti sil, které již dávno snily po "legálním" ovládnutí prostranství socialistických zemí a po pomstě za ušlé zisky po dobu, kdy se tyto země odpoutaly od západních "dobrodinců".

Na jednání Liberecké krajské rady 18. 1. 2010 byla sdělena informace, že byl Výkonným výborem ÚV KSČM 15. 1. 2010 z funkce vedoucího Mezinárodního oddělení ÚV KSČM odvolán Doc. Ing. Hassan Charfó, DrSc. To samo o sobě by asi nebylo nic tak zvláštního. Jistě si leckdo dokáže představit některé figury, které by měly z vedení politické strany KSČM odejít. Tak třeba českolipští komunisté kdysi navrhovali odvolání J. Dolejše. K tomu se dnes ale nevyjadřujeme, byť je to také aktuální, leč poněkud zanedbané téma. Také o možném odvolání několikanásobně neúspěšného předkladatele tolik ?potřebného? vnitrostranického materiálu se v prosinci 2009 štěbetalo, až uši brněly.

3. Zamořená kultura a vzdělávání: Věci se ze všeho nejlépe poznají srovnáním. Kde je ta doba, kdy se v české kultuře probudil intenzivní dech života, kdy se objevoval talent za talentem, báseň za básní, píseň za písní, román za románem, kdy jsme se tak pyšnili přítomností, ukolébávali budoucností a byli hrdí na svou skutečnost, a ještě více naději; byli jsme přesvědčení, že nám rostou  Shakespearové, Chaplinové, Šaljapinové, no prostě géniové. Kde jsou ty klamavé naděje! Jak se vše změnilo během dvou desetiletí! Ano, byla to jedinečná podívaná, a čas potvrzuje, že za úspěchy stály nevídané socialistické přeměny.  Socialistická péče o osvětu, vědu, vzdělání a literaturu jako by stimulovala nadání, talent, důvtip, inteligenci lidu.

Odmaskovaná kapitalistická demokracie  - Socialismus člověka vyléčil z pocitu úděsu a strachu. Před nárazy podlosti ho chránila dobrá ruka režimu. Avšak všechno dobré se někdy stává zlem. Člověk nebyl chráněn před lehkovážností. Byl přespříliš přesvědčený o své bezpečnosti, o sociální zajištěnosti. Byl volný, uvolněný, nespoutaný ve svých nárocích vůči společnosti a státu. Z toho klíčila i jeho rozmarnost, k níž patřil i bezmyšlenkovitý obdiv západních pozlátek. Ani ho nenapadlo, že by ho mohla postihnout katastrofa, nechá-li se kontaminovat přívalem kalného proudu, který přinese diktaturu násilníků, zlodějů, politických a ideových handlířů.