Měl jsem možnost se předem seznámit s reakcí J. Hellera na můj článek Kvantita a kvalita, který vyšel v březnové Mladé Pravdě, a i když jde podstata jeho příspěvku poněkud mimo předchozí diskuzi, jenž na stránkách MP proběhla, pokusím se mu odpovědět. Než přejdu k meritu věci, je na místě se krátce vyjádřit ke stylu, jakým je příspěvek J. Hellera napsán. Známé přísloví říká, že méně někdy znamená více. Méně odsudků názorových oponentů, ve stylu „mladí mají staré názory“, „odříkávají jen poučky předlistopadové vládnoucí třídy“, „došlo u nich ke zkratu“ apod., a naopak více věcných argumentů ve stati J. Hellera by jistě přispělo k tomu, aby jeho úvodní volání po etice nevyznělo jako pouhá fráze.

Je mi sice trochu „žinantní“ plést se mezi mladé, když diskutují v oblasti marxistické teorie, na druhé straně však jako bývalý kantor marxismu nemohu zvládnout nutkavé pokušení říci k dané problematice své. Toto pokušení je tím silnější, čím více vidím, že někteří mladí autoři jsou vlastně ve svých názorech velmi staří – místo marxismu totiž odříkávají poučky a používají propagandistické triky, které spadají do rangu ideologie a propagandy předlistopadové vládnoucí třídy řídícího aparátu, zjednodušeně řečeno stalinismu. Ostatně se k této ideologii sami hlásí. Ale o tom jindy.

V únorové Mladé Pravdě vyšel článek VJM Kvalita versus kvantita – článek, který rozvířil v KSM diskusi nejen na stránkách MP. Přestože MP otiskla již více článků s nimiž by se dalo minimálně polemizovat, po dlouhé době to byl právě článek Kvalita versus kvantita, který mě přiměl své stanovisko vyjádřit písemně. Autor se v něm totiž sice odkazuje na Slovníček marxismu-leninismu, ale dopouští se hned několika chyb z hlediska analyticko – syntetické metody.

Předně jsem rád, že se začala rozvíjet teoretická diskuse nad současným děním na půdě mladých komunistů a doufám, že MP čtou i starší soudruzi z řad (nejen) KSČM, kteří poznají, že mladí mají přehled … Zareaguji na oba diskusní příspěvky „Kapitalismus svrhnou ti nejchudší“ a „Reforma a revoluce“.