Haló noviny, Dubček a komunisté

Podrobnosti

Vytvořeno 30. 4. 2008

Twitter

Haló noviny jsou českým levicovým deníkem vydávaným společností FUTURA, a.s., o které není žádným tajemstvím, že je ve vlastnictví KSČM, jejíž členové jsou členy představenstva i dozorčí rady. Haló noviny stojí za to číst, protože nabízejí jiný pohled na události, než pravicí ovládané tiskoviny typu Mladé fronty Dnes, Lidových novin a Práva, podle původu svých vlastníků s oblibou nazývané „česky psanými německými novinami“, které dávají prostor převážně buržoazní propagandě a zběsilé antikomunistické štvanici.

Často si my komunisté lámeme hlavu nad tím, jak zvýšit prodej Haló novin. Domnívám se, že za nízký prodej tohoto deníku nemůže snad nezajímavý obsah, vysoká cena („celých“ 10,- Kč) či neochota lidí číst, nýbrž přístup některých prodejců. Všímám si, že v pražských stáncích a prodejnách sítě Rellay nebo s vývěsním štítem PNS jsou Haló noviny často jediným deníkem, který je sice k dispozici, ale prodavači jej vyndávají odkudsi zezadu, zpod pultu, zatímco všechny ostatní jsou vystaveny očím návštěvníků. Je to náhoda? Řekl bych spíše, že je tomu tak proto, že záhlaví Haló novin s titulky typu „Protilidový režim v ČR je prodejný a zločinný“ jsou v příkrém rozporu s tvrzeními Mladé fronty a jí podobných.
Součástí pondělních Haló novin je příloha „Naše pravda“, dříve mezi členy a sympatizanty KSČM dosti oblíbený samostatný týdeník. Zvláště v této příloze se, bohužel, v poslední době můžeme často setkávat s tendencemi, které nám mohou objasnit mnohé o důvodech nízkého zájmu o Haló noviny. Například v pondělí 21. dubna t. r. otiskla „Naše pravda“ rozhovor s někdejším prvním tajemníkem KSČ Alexandrem Dubčekem z Rudého práva z 11. dubna 1968 s titulkem „Všechno, co konáme, je pro člověka“, a dále článek o „Akčním programu KSČ“ z 5. dubna 1968. Tím se podílí na rehabilitaci zrádné dubčekovské kliky, jejíž činnost vyústila v roce 1968 v ČSSR v otevřené vystoupení antisocialistických sil a nepříznivou situaci musela řešit bratrská internacionální pomoc vojsk Organizace Varšavské smlouvy (OVS), což v očích mnoha občanů poškodilo dobré jméno československo-sovětského přátelství.
Stále častěji se setkáváme s tím, že představitelé naší strany se hlásí k odkazu dubčekovců, k takzvanému „Pražskému jaru“, které bylo nástupem k restauraci kapitalismu, umožněnému pak na konci roku 1989. Cožpak není dnes zřejmé, komu Dubček a jeho zrádná klika sloužil, o co usiloval a kam naši společnost vedl? Neukázal to dosti jasně v roce 1989 a v letech následujících, když podpořil kontrarevolucionáře vedené Václavem Havlem, o kterých musel dobře vědět, že jsou nejzarytějšími obhájci třídních zájmů buržoazie?! Cožpak nemají obhájci dubčekovců v komunistickém hnutí jasno v tom, jestli byl listopad 1989 pro komunisty výhrou nebo (byť dočasnou) porážkou?!
V oficiální mediální prezentaci KSČM v souvislosti s blížícím se 40. výročím intervence vojsk OVS vše směřuje k oslavování politiky „Pražského jara“ a hanobení procesu normalizace a sjednocení marxisticko-leninských sil v KSČ v čele s Gustávem Husákem.
Máme si sypat na hlavu popel hlásaje v souvislosti se snahou o umístění amerického radaru, že „když jsme odtud konečně vyhnali Rusy (neřku-li „Rusáky“/!/), nemůžeme tu teď chtít Američany“? Není mnohem prospěšnější říci popravdě, že příslušníci Sovětské armády tu byli pro nás, hájili naše zájmy (rozuměj světové socialistické soustavy) a nebyli žádnými okupanty, nýbrž jen protipólem americkým vojákům rozmístěným v sousedních kapitalistických státech, zejména NSR?!
Komunistická strana má téměř 80 tisíc členů a ani pondělní Haló noviny nekupuje zdaleka tolik lidí, slýchám s povzdechem. A proč by je měli kupovat, když publikované články často hájí totéž, jako Mladá fronta a ostatní buržoazní média, jen s méně agresivní rétorikou? Budu-li si chtít přečíst o „okupaci“ z roku 1968 a „hrdinovi“ Dubčekovi, mohu si zadarmo vzít u metra plátek „Metro“ nebo „24 hodin“ a nemusím utrácet „pětku“ za Haló noviny…

Leopold Vejr

• < Předchozí
• Další >