Úvodní stránka arrow Marxismus arrow B.5.7. Obsah a forma Monday, September 25 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
B.5.7. Obsah a forma Tisk E-mail
Pátek, 17 březen 2006

Engels, B.: Dialektika přírody
Marx, K., Engels, B.: Spisy. Svazek 20, Svoboda, Praha 1966, s. 576
 
(576) Celá organická příroda je nepřetržitým důkazem totožnosti nebo neodlučitelnosti formy od obsahu. Morfologické a fyziologické jevy, tvar a funkce se vzájemně podmiňují. Diferencování tvaru (buňky) podmiňuje diferencování látky na svaly, kůži, kosti, epitel atd. a diferencování látky ovlivňuje zase diferencovaný tvar.
 
 
Marx, K.: Kapitál. Kritika politické ekonomie
Díl I, Svoboda, Praha 1978, s. 90
 
(90) Přemýšlení o formách lidského života, a tedy i vědecká analýza těchto forem, se vůbec ubírá opačnou cestou než skutečný vývoj. Začíná post festum a vychází tedy z hotových výsledků vývojového procesu. Teprve když formy, které vtiskují produktům práce pečeť zboží, a jsou proto předpokladem oběhu zboží, se už upevnily jako přirozené formy společenského života, se snaží lidé si ujasnit nikoli historický charakter těchto forem, které se jim spíše jeví jako už nezměnitelné, nýbrž jejich obsah. Tak jedině analýza cen zboží vedla k určení velikosti hodnoty, jen společný peněžní výraz různých zboží vedl k fixování jejich hodnotového charakteru. Ale právě tato hotová forma - peněžní forma - světa zboží skrývá za věcmi společenský charakter soukromých prací a tedy i společenské vztahy soukromých pracovníků, místo aby je odhalovala. Řeknu-li: kabát, boty atd. mají k plátnu vztah jako k všeobecnému ztělesnění abstraktní lidské práce, bije nesmyslnost tohoto vyjádření do očí. A uvádějí-li výrobci kabátů, bot atd. tato zboží do vztahu s plátnem nebo - což na věci nic nemění - se zlatem a stříbrem jako všeobecným ekvivalentem, jeví se jim tento vztah jejich soukromých prací k celkové společenské práci právě v této nesmyslné formě.
Takové formy tvoří právě kategorie buržoazní ekonomie. Jsou to společensky platné, tedy objektivní myšlenkové formy pro výrobní vztahy tohoto historicky určitého společenského výrobního způsobu, zbožní výroby. Všechen mysticismus světa zboží, všechna kouzla a čáry, které obestírají produkty práce v podmínkách zbožní výroby, proto ihned mizejí, jakmile přejdeme k jiným formám výroby.
 
 
Lenin, V.I.: Levičáctví - dětská nemoc komunismu
Sebrané spisy. Svazek 41, Svoboda, Praha 1988, s. 119-121
 
(119-121) Užitečným poučením by mohl (a měl být) osud, který stihl tak nadmíru učené marxisty a socialismu oddané vůdce II. internacionály, jako byli Kautsky, Otto Bauer aj. Ti dobře věděli, že taktika musí být pružná, učili sebe i jiné Marxově dialektice (a mnohé z toho, co v tomto směru vykonali, zůstane navždy cenným přínosem pro socialistickou literaturu), avšak při uplatňování této dialektiky se dopustili takové chyby nebo se v praxi ukázali tak nedialekticky myslícími lidmi, lidmi neschopnými postřehnout, jak rychle se mění formy a jak rychle se staré formy naplňují novým obsahem, že jejich osud není o mnoho záviděníhodnější než osud Hyndmanův, Guesdův a Plechanovův. Hlavní příčina jejich bankrotu spočívala v tom, že "se zhlédli" v jedné určité formě růstu dělnického hnutí a socialismu, zapomněli na její jednostrannost, nechtěli vidět příkrý zlom, který se z objektivních důvodů stal nevyhnutelným, a pokračovali v omílání elementárních, nazpaměť naučených a na první pohled nesporných pravd: tři je více než dvě. Jenže politika se podobá spíše algebře než aritmetice a ještě více vyšší matematice. Ve skutečnosti všechny staré formy socialistického hnutí dostaly nový obsah, a proto se před číslicemi objevilo nové znaménko - znaménko "minus", avšak naši mudrci umíněně nepřestávali (a nepřestávají) přesvědčovat sebe i jiné, že "minus tři" je více než "minus dvě".
Je třeba postarat se o to, aby se u komunistů neopakovala táž chyba, jenže z opačné strany, či lépe řečeno, aby byla co nejdříve napravena a rychleji, pro organismus bezbolestněji vyléčena táž chyba, které se, jenže z opačné strany, dopouštějí "leví" komunisté. Nejen pravé, ale i levé doktrinářství je chybou. Ovšem levé doktrinářství v komunismu není v současné době ani zdaleka tak nebezpečnou a závažnou chybou jako pravé doktrinářství (tj. sociálšovinismus a kautskismus), ale je tomu tak jenom proto, že levý komunismus je směr velmi mladý, právě se rodící. Jenom proto může být tato nemoc za jistých okolností snadno vyléčena, takže je nutné pustit se do jejího léčení s co největší vervou.
Staré formy se zbortily, neboť se ukázalo, že se jejich nový obsah - obsah protiproletářský, reakční - neúměrně rozrostl. Obsah naší práce (za sovětskou moc, za diktaturu proletariátu) je nyní z hlediska vývoje mezinárodního komunismu tak pevný, tak strhující, tak impozantní, že se může a musí projevit v jakékoli formě, v nové i staré, že může a musí od základu změnit, ovládnout a podřídit si všechny formy, nejen nové, ale i staré, ne proto, aby se s tím, co je staré, smířil, nýbrž proto, aby dovedl všechny možné - nové i staré - formy využít pro úplné a konečné, rozhodné a definitivní vítězství komunismu.
Komunisté musí napnout všechny síly, aby uvedli dělnické hnutí a vůbec společenský vývoj na tu nejpřímější a nejrychlejší cestu k vítězství sovětské moci a k diktatuře proletariátu na celém světě. To je nesporná pravda. Postačí však udělat o malinko delší krůček - zdánlivě stejným směrem - a pravda se zvrátí v omyl. Stačí uvést, co říkají němečtí a angličtí leví komunisté, že prý uznáváme jen jednu, jen přímou cestu, že nepřipouštíme lavírování, uzavírání dohod a kompromisů, a už to bude chyba, která komunismu může - a částečně tomu tak už bylo a je - velmi vážně uškodit. Pravé doktrinářství ulpělo na uznávání pouze starých forem a nadobro zkrachovalo, neboť nepostřehlo nový obsah. Levé doktrinářství ulpívá na bezvýhradném odmítání určitých starých forem, neboť nepozoruje, že si nový obsah klestí cestu všemi možnými formami, že jako komunisté jsme povinni zvládnout všechny formy, naučit se co nejrychleji doplňovat a nahrazovat jednu formu druhou a přizpůsobovat svou taktiku každé takové změně, která nebyla způsobena naší třídou ani naším přičiněním.
Hrůzy, ohavnosti a ničemnosti světové imperialistické války a bezvýchodnost situace, kterou tato válka vytvořila, popohnaly a urychlily světovou revoluci tak mocně a tato revoluce se rozrůstá do šířky i do hloubky s tak obdivuhodnou rychlostí a přitom se vyznačuje tak úžasným bohatstvím střídajících se forem a v praxi vyvrací jakékoli doktrinářství tak názorně, že můžeme zcela oprávněně doufat v rychlé a úplné vyléčení mezinárodního komunistického hnutí z jeho dětské nemoci - "levého" komunismu.
 
{moscomment}

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.