Úvodní stránka Wednesday, April 08 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Před 40 lety zemřel významný český básník a spisovatel František Hrubín Tisk E-mail
Pátek, 25 únor 2011

První březnový den letošního roku si připomínáme již 40. výročí ode dne, kdy zemřel významný český básník a spisovatel František Hrubín. Představitel velmi silné básnické generace vyrůstající v době první republiky zažil stejně jako jeho souputníci významné události této epochy, včetně obou světových válek a velké hospodářské krize ve 30. letech.

František Hrubín se narodil 17. září 1910 v Praze na Vinohradech. Strávil zde však jen první léta života, po vypuknutí první světové války byl jeho otec odveden na frontu a rodina se přestěhovala do Lešan. Tedy do rodiště Hrubínovi matky. Tato změna byla velmi důležitá a později se výrazně odrážela v jeho díle. Venkovská krajina u soutoku řeky Vltavy a Sázavy  na Hrubína velmi silně působila a po celý další život se do ní pravidelně vracel. On sám ji nazýval rodnou krajinou a oslavoval ji v mnoha svých verších, tento kraj považoval za svůj skutečný domov. Ve svých dvanácti letech se vrací zpět do Prahy, kde začal studovat gymnázium, maturoval na reálném gymnáziu v Libni. Po maturitě měl studovat učitelství, zapsal se však na práva a nakonec jej jeho přítel Josef Strnadel přemluvil k přestoupení na filozofickou fakultu. Pravděpodobně jej také zlákala jména profesorů, kteří tam tehdy působili jako byl F. X. Šalda, Václav Tille nebo Albert Pražák. Studium literatury jej lákalo více než práva či pedagogika. Ostatně Hrubín sám se netajil tím, že již od dob gymnazijních studií jej více než studium zajímala poezie a literatura. Maturoval totiž až ve svých 22 letech a sám přiznával, že "kvůli poezii býval škole až příliš často nevěrný." Již tehdy sám poezii horlivě četl, psal verše a  seznámil se s takovými básnickými osobnostmi jako byli Josef Hora, Jaroslav Seifert nebo František Halas. Hrubín na tato léta vzpomínal jako na blažené a svobodné časy.

V roce 1933 vychází jeho první sbírka v nakladatelství Melantrich, nesla název Zpíváno z dálky. Již touto svojí prvotinou sklidil Hrubín uznalý úspěch také u kritiky, jeho talent uznaly i takové osobnosti jako F. X. Šalda nebo Josef Hora. Hrubín se prezentoval svým básnickým debutem především jako lyrik, našel si svým originálním projevem  pevné místo v poezii mezi slavnými kolegy tehdejší nesmírně silné básnické generace mezi kterou nebylo snadné se prosadit. Uznávali jej i starší kolegové, kteří již ve 30. letech měli v naší kultuře a poezii velmi silné postavení. Hrubín v době svého debutu žil plně zaujat pro poezii, neměl ani stálé zaměstnání.

Pevný životní řád dostal až zásluhou staršího kolegy Josefa Hory, který mu sdělil velmi tvrdě a zároveň otcovsky moudře: "Takhle to nejde, abys nic nedělal, básničky ? to je málo!" Tímto zásahem se stal František Hrubín v roce 1934 zaměstnancem Městské knihovny pražské a v ní následně setrval prakticky až do konce války. Ve stejném roce, kdy nastoupil do knihovny vychází jeho druhá a neméně slavná sbírka podobně jako  prvotina mladého autora. Dostala název Krásná po chudobě. Ještě před válkou pak vychází třetí sbírka Země po polednách.

Při  práci v knihovně samozřejmě dále psal a publikoval například v časopisu Knihy a čtenář, časopisu Kvart, v prvních letech 2. sv. války byl odpovědným redaktorem časopisu Mladý čtenář a v tomto období nastává další významný mezník v jeho tvorbě. Začíná psát pro děti. Jeho první dětská kniha vychází v roce 1943. Knížka Říkejte si se mnou s ilustracemi Jiřího Trnky.  Během války vydává další básnické sbírky ? Včelí plást, Země sudička, Cikády, Mávnutí křídel. František Hrubín i svojí tvorbou během těžké válečné doby opět potvrdil velmi osobitý básnický styl a motivy, častým námětem byla krása přírody, rodného kraje, lidské bytí od kolébky až do hrobu. V době konce války již velmi vyzrálý básník potvrzuje svoje postavení předního českého lyrika.

V roce 1945 vychází sbírka Chléb s ocelí. Po osvobození krátce pracoval v ministerstvu informací a byl také zakladatelem a odpovědným redaktorem časopisu pro děti Mateřídouška. V roce osvobození vydává slavný básnický manifest Jobova noc. O dva roky později sbírku Nesmírný krásný život.

Od roku 1947 se prakticky živil již jen jako spisovatel a jeho bydlištěm se stala Praha, konkrétně Holešovice.

V roce 1948 vydává další slavné dílo, ačkoliv jej dobová kritika zcela příznivě nepřijala, sbírku Hirošima, reagující na svržení atomové bomby na toto japonské město. Zde vyjádřil nesmírně působivě úzkost a obavy z katastrofy hrozící lidstvu ze strany atomových zbraní, kdy  člověk může zničit nesen sám sebe, ale i celou zemi. Někteří kritici později tuto sbírku hodnotily jako jeho vůbec nejvýraznější. V poválečných letech, alespoň zpočátku se Hrubín hodně soustředil  na dětskou tvorbu. On sám jako autor k ní uvedl: "Verše pro děti jsem tvořil spontánně. Ze zkušenosti, ať už to byla dávná zkušenost z dětství nebo zkušenost otcovská, rojilo se množství námětů a obrazů, zdánlivě nevyčerpatelných."

Pro děti napsal několik knih veršů, říkadel a pohádek, často s ilustracemi Jiřího Trnky. Tak vznikla známá díla jako Zvířátka a Petrovští, Zimní pohádka o Smolíčkovi, Pohádka o Květušce a její zahrádce nebo Ladův veselý přírodopis  s obrázky Josefa Lady. Některá z těchto děl se již trvale stala nedílnou součástí zlatého fondu původní české dětské literatury.  Kromě středočeských Lešan a jejich okolí, kam se i po válce pravidelně vracel, objevil pro sebe ještě jedno velmi důležité místo, jež inspirovalo jeho dílo, Chlum u Třeboně. Sem začal jezdit i s rodinou od počátku 50. let.

V 50. letech začal psát i dramata. Nejvýraznějším byla divadelní hra Srpnová neděle. Hra o marnosti a slávě života byla v době vzniku velmi současnou a aktuální sondou do povah lidí "odehrávající se ve větší vsi na Třeboňsku, na hrázi rybníka vroubeného borovým lesem, v modravém dopoledním oparu, při západu slunce a za měsíční záře." Premiéru měla v dubnu 1958 v Tylově divadle v Praze. Z díla, které vytvořil v 60. letech nutno uvést alespoň následující ? Křišťálová noc, Zlatá reneta (autor k dílu uvedl ? "ve Zlaté renetě jde o člověka, na nějž bezohledně naráží svět, a on se s tím musí vyrovnávat, usilovat o nejbohatší, o nejintenzívnější vztah k životu, zatímco se v něm pohyb života sráží s pohybem zániku a smrti".) a širokou veřejností asi jeho vůbec nejznámější dílo Romance pro křídlovku (prostý příběh, ve kterém se stárnoucí muž vrací obrazem z minulosti k silnému zážitku v době svého dospívání o nenaplněné lásce k dívce od kolotočů).

Některá tato díla byla velmi kvalitně zfilmována, zejména Zlatá reneta s výborným Karlem Högrem v hlavní roli a Romance pro křídlovku s přirozeným civilním hereckým projevem Jaromíra Hanzlíka se zařadily také již trvale do zlatého fondu českého filmu 60. let. Posledním dílem Františka Hrubína byly Lešanské jesličky z roku 1970. V té době chystal další tvorbu, také překládal. V plné práci jej ale zastihla nemoc. Zemřel v nemocnici v Českých Budějovicích první březnový den roku 1971 ve věku šedesáti let.

Naše kultura v něm ztratila výraznou originální osobnost širokého talentu, který proměnil ve významné dílo básnické i prozaické, jež bude nepochybně oslovovat i další generace čtenářů. Jeho dílo se dostalo k široké obci čtenářské i z toho důvodu, že v době kdy žil a tvořil se například i básnické sbírky vydávaly v mnohatisícových nákladech. Zatímco dnes jsou v literatuře jen trpěným a velmi ohroženým druhem. V roce Hrubínova 40. výročí úmrtí si můžeme připomenout i to, že básníka ? lyrika jeho úrovně bysme v naší současné literatuře hledali marně.   

 Bc. Miroslav Pořízek, Tovačov 
 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.