Město bohů, brazilsko-francouzský film z roku 2002 je obžalobou kapitalismu v jedné z jeho otřesných podob. Je z předměstí "karnevalového" Ria de Janeira, a není to o elitách typu klanu Ewingů, jak by napovídal název - Město bohů byl projekt brazilské vlády pro odsunutí spodiny společnosti do tzv. slumů. Film je mrazivým příběhem o latinskoamerických dětech. Přesněji: o dětech z generace no-future, které umí sotva číst, vyrovnanosti a jakési životní moudrosti pobrali povětšinou nanejvýš tak, aby zmákli práci s pistolí a jejich rodičem a učitelem se stala ulice…

...Byli zde i zástupci Západní Sahary, pouštního státu okupovaného sousedním Marokem, kteří se zde po celou dobu konání festivalu pohybovali ve svém tradičním oděvu a měli zde postavený k prohlédnutí i svůj pouštní stan. Vrcholem pak byly ukázky jejich šperků - náramků, náhrdelníků či náušnic....

Abychom správně pochopili tento hudební styl a jeho vyznavače, musíme nejprve pochopit dnešní dobu tak, jak ji vidí a chápe mladý člověk, tak, jak na něj působí. Dnešní mládež je především poznamenána nedostatkem kvalitních a dostupných volnočasových aktivit, které by naplňovaly jejich život nějakou duchaplnou činností.

Jsem jako každý člověk. K mému životu patří samozřejmě i láska a romantika. Jsem si jist, že v dnešních podmínkách je také politika částí naší existence. Jenže, kdo zapomíná na takové věci, jako je láska, tomu nikdy nemůžeš věřit jeho politický názor, řekl svého času americký zpěvák a herec Dean Reed.