Třídní boj ve vzdělávání

Podrobnosti

Kategorie: Názory, polemika

Twitter

Mnohokrát jsme byli nařčeni z toho, že chceme v této zemi rozjet jakýsi tvrdý třídní boj, že chceme snad vyhubit určité společenské třídy. Dokonce jsem zaslechl, že snad KSČM něco takového má v programu. Asi má leckdo více fantazie a přání občas bývá otcem myšlenky. Nebo je to účelovým manévrem, jak zastřít pravý stav věci. Mysleme realisticky, realisticky pozorujme dnešní život - třídní boj existuje. Ano, třídní boj je bez milosti vyhlášen, je tvrdý a nelítostný. Kdo ho ale vyhlásil? Kdepak komunisté - právě naopak zástupci vládnoucí "elity", kšeftaři, pochybní kariéristé a kdejaké vši společnosti. A komu? Kdo je tím třídním nepřítelem? Člověk. Občan. Normální člověk, který nekrade, který žije poctivě. Musíme však upřesnit situaci.

Existuje jedna důležitá epocha v životě člověka - doba vzdělávání. Každý z nás zažil a zažívá situace, kdy se na střední a mnohdy i vysoké školy dostávají lidé, jejichž kvalita sice neodpovídá normám, ale jejichž finanční zázemí normy překračuje. Byl vyhlášen třídní boj. Třídní boj studentovi bez peněz a bez protekce. Kolikrát se ještě setkáme s tím, že např. na středních školách jsou všelijak přijati lidé s vyhovující stranickou knížkou nebo s vyhovujícím "sponzorským" darem. Kolikrát se ještě setkáme s tím, že tam, kde nedostačují schopnosti je využito shovívavosti k rozmarům synků z angažovaných rodin. Kolikrát budeme ještě polooficiálně slýchat o tom, že se nejdříve přijímají děti sponzorů. Ano, to je ten třídní boj. Kam zmizel zájem o jakékoli schopnosti? Zbyly jenom peníze, investované především do vlastních kapes.

Marné je zastírat nálepkou humanismu to, co hnije elitářstvím - elitářstvím bez elity. Čas sám udělá prověrku, prověrku schopností a kvality. Ale do té doby se budou ti, jenž měli čest a neměli peníze , proplétat ve zvrácené matematice, jestli se vejdou do počtu dětí "lepších" lidí. Jestliže starty do života nejsou alespoň v oblasti vzdělávání stejné, tak k čemu jsou nám slova o demokracii a o svobodě, která je nám všemožnými "zájmy" upírána. To je boj proti člověku a rána pro společnost, která slušné, poctivé a schopné lidi potřebuje. Tam, kde bude tato "elita" rozhodovat o tom, kdo může jít nahoru a kdo prostě bude muset počkat, až o místo na škole přestane mít fracek ze zlodějské rodiny zájem - tam se dočkáte jen jediného : nejdříve nenávisti, posléze vzdoru. Vidím ostře, že ty časy, kdy byl důraz kladen na peníze a stranictví než na schopnosti, kdy bylo i samotným učitelům vyhrožováno kvůli nedotknutelnosti jejich "lepších" studentů, ty doby budou pryč.

Vidím ostře, že je třeba říct NE! A nejen říct, ale především trestat a ztrestat - nemít strach, protože oni také neměli strach jít proti společnosti, proti občanům a proti jejich dětem. Dokud bude ve školách kladen důraz na to, kdo je čí dítě, pak nemluvme o svobodě. Ale je třeba říct - lidé nejsou tak neschopní, aby si svobodu pro sebe nevzali! A pak jen stačí dodat, že naše děti již naštěstí neuvidí to, co jsme viděli tak často my. A že nebudou mít nad sebou a kolem sebe takové, jaké jsme měli my. Je čas říct, co se nám nelíbí! Neděláme to přece jen pro sebe.

Martin Peč