header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Globalizace a kapitál

 Jak se projevuje globalizace kapitálu v praxi? Jedna z možných odpovědí říká, že na tak zvaném globálním měnovém trhu každodenně mění svého majitele asi 800 až 1000 miliard dolarů. Někteří znalci hovoří dokonce až o 2000 miliardách dolarů. To je opravdu obrovský nepoměr mezi vyspekulovanými penězi a reálně vytvářenou hodnotou vyprodukovaného zboží a služeb. Hodnotě 1 dolaru v oběhu v produktivním světovém hospodářství tak odpovídá 20 až 50 dolarů, které cirkulují pouze v čistě finanční sféře.

Washingtonský expert Jay Mathews uvádí, že například každý den prochází newyorskou Clearing Trading Interbank průměrně kolem 1000 miliard dolarů, které byly takto založené jen na bázi dolarových transakcí. Joel Kurtzman, editor magazínu Harvard Business Review, ve své knize The Death of Money (New York, 1993) tento negativní jev vysvětluje takto:

"Většina z oněch 800 miliard dolarů, které se takto obchodují... jde na velmi krátkodobé spekulativní investice - od několikahodinových na maximálně několikatýdenní... Tyto peníze se obvykle netýkají ničeho jiného, než toho, že opět vydělávají další peníze... Jsou to peníze, které by stačily na nákup devíti největších společností v Japonsku, včetně Nippon Telegraph & Telephone, sedmi největších japonských bank a firmy Toyota... Jsou určeny pro opční obchody, akciové spekulace a obchodování s úroky. Rovněž slouží ke krátkodobým finančním arbitrážním transakcím, kdy investor nakupuje takové produkty jako cenné papíry nebo oběživo jednou směnou v naději, že je prodá se ziskem při jiné směně, někdy současně s využitím elektronických prostředků."

Aktivity bossů světa kapitálu, kteří doslova "vyrábějí" milióny dolarů v krátkodobých transakcích a za vysokých otáček, jsou umožňovány právě "zglobalizovaným" systémem, který podporuje bezbřehý růst množství peněz obíhajících ve finanční ekonomice, aniž by byly podložené reálnou hodnotou skutečných produktů a služeb. Tento stav v sobě ovšem skrývá vážné riziko pro poctivé fungování trhu, protože na jedné straně dochází k nárůstu finanční a kupní síly těch, kdo kontrolují nově vytvářené peníze, zatímco síla skutečných producentů klesá.

A platí to i o tak významném tvůrci skutečných materiálních hodnot, jakou je nepochybně americká společnost velké tradice General Electric, kterou svého času zakládal slavný vynálezce Thomas Alva Edison. Jak uvádí magazín BusinessWeek (2. říjen 2000), tato společnost měla ještě v dubnu 1981 výnosy z prodeje svých produktů (od elektrických lokomotiv až po finanční fondy) ve výši 27,9 miliardy dolarů, zatímco dnes se jedná o 130 miliard dolarů. A teď to porovnejme s jejím vyspekulovaným kapitálovým vzestupem za stejné období. Jestliže ve zmíněném roce 1981 byla její kapitálová hodnota uváděna ve výši 13 miliard dolarů, tak letos je to již neuvěřitelných 560 miliard dolarů!

V podstatě jsou dva způsoby, jakými "velký stroj na výrobu peněz" těží své zisky, aniž by to bylo podloženo konkrétní užitečnou prací. Jak uvádí David C. Korten ve své knize "When Corporations Rule the World" (San Francisco, 1996), tak v podmínkách USA první spočívá v tvorbě dluhu a druhý v tvorbě hodnoty akcií. První případ se týká tak zvané výpůjční pyramidy, což je způsob, kterým banky díky nízké povinné rezervě, kterou musí z každého vkladu uložit u Federálního rezervního systému (3 %-12 %), mohou vytvářet z jednoho klientova vkladu prakticky pyramidu neomezeně velkého dluhu. Když například farmář "A" prodá pšenici za 1000 dolarů a tento obnos si uloží v bance "M", pak tento peněžní ústav je povinen deponovat 10 % u Federálního rezervního systému (FRS), což mu umožňuje, aby ze shora přijaté částky jednoho tisíce dolarů vzápětí půjčil osobě "B" 900 dolarů s tím, že tato si ji uloží u banky "N". Tato banka "N" po uložení deseti procent u FRS nyní může poskytnout osobě "C" půjčku 810 dolarů, která si tuto částku uloží u banky "O", která obdobným způsobem půjčí osobě "D" částku 729 dolarů a tak dále. A tak se ve svých důsledcích stane, že původní vklad ve výši 1000 dolarů získaný z produktu pro reálnou spotřebu reálných lidí vlastně umožňuje bankovnímu systému vytvořit v případě pouhých devíti takových kroků nové vklady ve výši 9000 dolarů cestou vytváření nového dluhu 9000 dolarů. Tedy nově vytvořených peněz, aniž by byla vytvořena jediná reálná hodnota navíc.

Druhý způsob zmíněný autor David C. Korten uvádí citátem z projevu bývalého amerického ministra financí Nicholase Bradyho (1988), jenž svého času prohlásil: "Kdyby aktiva měla podobu zlata nebo ropy, tak by se tento jev označoval za inflaci. V akciích jde o tvorbu bohatství." Jestliže cena aktiv roste, pak to přitahuje stále více spekulantů a cena roste ještě více, až splaskne jako bublina. Tak tomu bylo s mexickým pesem v roce 1995, s wallstreetskou burzou v říjnu 1997 a roku 1998 s asijskými trhy. Ačkoliv hodnota akcií reprezentuje potenciální kupní sílu pro jednotlivé investory, tak zároveň neodráží agregátní kupní sílu všech investorů na trhu. V průběhu velmi krátké doby může právě tato agregátní hodnota splasknout jako propíchnutý balon. A peníze se vypaří. Jde tedy o stejnou situaci, v jaké tržní spekulace vytváří iluzi o bohatství. Vyjadřuje reálnou sílu jen těch, kteří ji mají v držení - ale jen po tu dobu, kdy balon zůstává nafouknutý.

Závěrem je nutno konstatovat, že takováto globalizace kapitálu v podobě "papírové ekonomiky" znamená, že ti největší již ovládají celé dvě třetiny světové směny zboží a služeb, kde stále větší roli hrají finanční produkty. A to neznamená nic jiného, než že malé a středně velké firmy se nemohou těšit žádné "fair play" svobodné tržní soutěže, ale naopak jsou ze zcela objektivních "globálních" důvodů odsuzovány do role zajatců velkého kapitálu.

Michal Rybín, 2000

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .