header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Zvláštní přístup

Naše média zaznamenala demonstrace v Budapešti proti představitelům tamní vlády. Záměrně používám slovo zaznamenala, protože média, jakkoli deklarativně nezávislá se chovají ke stejným událostem různě. K věci: maďarský premiér pronesl měsíc po volbách na uzavřené stranické konferenci projev, kde hovořil o dvou letech lhaní občanům o stavu ekonomiky a o nutnosti strukturálních reforem.

Na tom, jak dlouho to bylo „pod pokličkou“ je jeden z rozdílů Maďarska oproti nám, kde se tajné materiály ze sněmovního výboru z uzavřeného zasedání, kde jsou všichni zavázáni mlčenlivostí, zveřejní během několika hodin. Druhý rozdíl oproti nám je ten, že Maďaři si jen tak něco nenechají líbit. Lidé vyšli do ulic, hořela auta, popelnice i budova veřejnoprávní televize (asi jim také lže, jako ta naše). A už se dostávám k médiím: kdyby se něco obdobného konalo v Bělorusku, v Číně, na Kubě a jinde, v zemích, kde propojený finanční, průmyslový a mediální kapitál, nemá své pozice, to by bylo u nás a nejen zde, křiku. To by bylo rezolucí, určitě i nějaký ten Jidášův groš by se našel, naše země by nabízela místa studentům na našich školách (kde nemůže najít místo pro naše studenty – děti daňových poplatníků), a tak dále. Však to znáte.
Určitě i Václav Havel by uronil slzu a ministr zahraničí by se mohl přerazit, aby zakázal příjezd maďarským představitelům a šel by v čele boje za ubohé občany, toho zlého státu.
Proč tomu tak není. Podobně jako tomu bylo v Mexiku, kde protisystémový kandidát Andrés Manuel López Obrador nedostal právo být prezidentem (jiní to právo dostali – Bělehrad 2001, Kyjev 2005, Tbilisi….), je tomu i v Maďarsku. Zde nemá světový systém zájem na změně, respektive jeho zájmem je uskutečnit reformy, tak aby Maďarsko srovnalo krok s okolními zeměmi a mohlo dál být stabilním členem systému. Proto žádnou podporu ze zahraničí nečekejte. Herci ani umělci nedostanou zaplaceno, aby vystoupili proti vládě. Média jsou v rukou systémových koncernů, jejich úkolem bude uklidnit situaci a nabídnout rozčileným lidem hry (když nebude zrovna na chleba).
Proto i naše média se situaci hlouběji věnovat nebudou, podstatná část jich je v rukou mezinárodních tiskových koncernů, tedy mají za úkol hájit systém, vzhledem k tomu, že problém má sociálnědemokratická strana, levice, nečekejme nic ani od ještě nezávislých deníků. To považuji za chybu, protože ačkoli se problému chytla nacionalistická pravice 64 žup, toto je typická ukázka toho, jak systém funguje, dokáže jít za svým cílem, není třeba cenzury, není třeba politického pronásledování. Jde o to zajistit lidem určitou představu o suverenitě, znechutit je politikou, vymývat jim mozky a pak se to vládne… Bohužel až lidé zjistí jaká situace je, budou nejen osamoceni, bez zkušeností, ale vydáni napospas. Braňme svá lidská práva, nevzdávejme se podílu na moci a na její kontrole. Myslíme si, že už všechno známe, ale zlo není jen střelba do hladových průvodů, koncentrační tábory nebo vykonstruované popravy, střelba do ochránců hranic. Zlo se stále vrací a komu to vlastně má vyhovovat? Přece těm, kdo nám chtějí vládnout – systému. A jen místo závěru: Nepřipadá vám nynější „protiteroristická“ kampaň spíše hon na čarodějnice? Požadavek na šíření „demokracie“ po celém světě, šíření křesťanství ohněm a mečem? A slova o „mezinárodním“ společenství v čele s USA, Sovětský svaz a jemu přidružené země? Dnes než víc kdy jindy platí slova: Lidé, bděte!

Zdeněk Milata

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .