Úvodní stránka arrow Historie arrow Svátek práce Wednesday, November 20 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Svátek práce
Neděle, 30 duben 2006

Stalo se již zvykem, že každým rokem 1. května slavíme Svátek práce. Říkáme již jen prostě, že je 1. máj, a jaksi automaticky s ním spojujeme, že jde o volný den a sváteční atmosféru. Ano, v kalendáři skutečně zjistíme, že je to státní svátek. Alespoň v České republice jím zatím zůstal i po všech těch zvratech nedávné doby. Ale bude jím i nadále? Vždyť tu jsou stále síly, které by vše, co je jakkoli spojeno s pracujícím člověkem, s tím, kdo tvoří svou prací skutečné hodnoty, nejraději potlačily, zrušily či přesněji řečeno, zakázaly. Oslava práce, jaký je to přece nesmysl!

Vždyť komu by se chtělo pracovat, když nemusí! A když už, tak jen pro peníze! Tento fetiš je přece nejvyšší modlou kapitálu. Vzhledem k tomu, že tyto síly zatím působí, je potřeba se k nim postavit čelem. Zda tento den tedy zůstane svátkem i v budoucnu, to právě proto záleží na nás všech.
A přesto si my starší uvědomujeme, jak se tento den podstatně změnil oproti minulosti. Pryč jsou prvomájové průvody s neprostupnými špalíry diváků po obou stranách ulic, s mávátky, třepetalkami a projevy, s hesly nesenými na transparentech, pryč jsou přímé přenosy v televizi z jeho průběhu třeba v Praze s krátkými vstupy z jiných míst a hlavních měst dalších zemí. Dnešní mládež vlastně ani neví, co se vlastně slaví – stačí jí to volno. A žel, mnohdy nejen mládeži.
První máj se v naší zemi poprvé slavil v roce 1890. Snad každý někdy ve škole slyšel o fejetonu Jana Nerudy nazvaném právě „1. máj 1890“, který zachycuje tehdejší slavnostní atmosféru. Ale také další literární díla se vracejí k tehdejší době a popisují tento den i z hlediska střetu zaměstnavatelů a zaměstnanců, kapitalistů a dělníků nejrůznějších oborů. Tehdy to ještě nebyl oficiálně schválený volný den, státní svátek. Boj o jeho uznání byl dlouhý a nesmlouvavý. Šlo o zřejmý třídní střet.
A jak to všechno začalo? Boj za osmihodinovou pracovní dobu v USA v druhé polovině 19. století postupně přerostl do stávkových akcí, které roku 1886 začaly v McCormickově továrně na žací stroje a rozšířily se téměř do všech průmyslových odvětví. 1. května 1886 byla v USA vyhlášena generální stávka, jíž se zúčastnilo na 350 000 dělníků. Při srážce s policií byli 3.5.1886 v Chicagu zastřeleni tři dělníci. O den později na Haymarketském náměstí byla tato etapa hnutí zakončena velkým masakrem, když neznámý pachatel hodil na policisty bombu, přičemž bylo zabito 7 osob a 70 zraněno. Předáci anarchosyndikátu, kteří demonstrace organizovali, byli obviněni z odpovědnosti za atentát a nespravedlivě odsouzeni – čtyři z nich byli popraveni (Engel, Fischer, Parsons, Spies), jeden spáchal ve vězení sebevraždu a další tři byli odsouzeni k dlouhodobému vězení, ale po šesti letech omilostněni. I to dokládá nespravedlivost předchozího soudu, který byl spíše zastrašovací akcí ze strany buržoazie. Mezinárodní dělnický kongres v Paříži roku 1889 stanovil 1. máj na paměť této generální stávky Mezinárodním dnem boje za osmihodinovou pracovní dobu a Svátkem práce.
A co by měl 1. máj – Svátek práce – říkat dnešním lidem, znovu zdůrazňuji že nejen mladým?! Především by jim – každému pracujícímu člověku - měl připomenout, že nic není zadarmo, že všechna práva, jistoty a svobody, které požívá, byly tvrdě vybojovány předchozími generacemi na třídě vykořisťovatelů a stejně tak mohou být také ztracena, jak se již s mnohými i stalo, budou-li pracující trpět sebeuspokojením a pasivitou. Měl by si uvědomit, že třídní zápas je soustavný a protivník je bezohledný. Je to kapitál – a nemá smysl zde upřednostňovat nějaký kapitál národní, tzv. „naše vlastní podnikatele“. Již dávno je kapitál nadnárodní a hranice národních států jsou mu překážkou. 1. máj by měl být okamžikem, kdy bychom si měli uvědomit masovost dělnické třídy, všech pracujících lidí, a z toho vyplývající její sílu, když se napne společným směrem, za společný zájem. Měli bychom si uvědomit, že tato obrovská síla potřebuje organizované politické vedení, a hledat ty, kdo hájí právě její zájmy, kdo stojí na straně práce proti kapitálu.
Opět bojujeme o již jednou ztracené právo na práci a odpovídající odměnu za ni, o právo na odpočinek po práci, o svůj volný čas, o právo na bezplatné školství a zdravotnictví, o důstojné stáří a lepší budoucnost mladé generace, prostě o základní sociální jistoty, o to, abychom neztratili svou národní identitu, měli zajištěn mír a mladí muži nemuseli chodit do zahraničí bojovat a umírat za nám zcela cizí zájmy.
To všechno je 1. máj – Svátek práce. Važme si jej! Zachovejme jej! Scházejme se a organizujme se! Vyhlašujme své požadavky a trvejme na nich, prosazujme je! Hledejme lidi schopné nás vést!

Igor Mačejovský, KSČM Ostrava
{moscomment}

 

Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.