Americká intervence NIKDY NIC nevyřeší

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Imperiální propagandistická mašinérie hlasitě vyřvává o protivládních protestech na Kubě poté, co ignorovala protivládní protesty v Brazílii, Haiti, Chile a Kolumbii, které byly mnohem rozsáhlejší a často se setkávaly s mnohem tvrdšími policejními reakcemi.

Na tom není nic překvapivého; imperiální sdělovací prostředky protesty v členských státech vždy ignorují a zesilují je na neabsorbovaných územích. Trochu překvapivé je však to, kolik volání po americké vojenské intervenci na Kubě pozorujeme navzdory soustavným a nepřerušeným výkonům americké armády, která situaci vždy zhoršovala.

Starosta Miami šel do televizní stanice Fox News povzbudit Bidenovu vládu, aby zvážila letecké údery a další vojenské možnosti. Pravicový učenec Kurt Schlichter volá po invazi s cílem svrhnout Havanu a bývalý kongresman Carlos Curbelo říká, že Biden by měl u válečných aktů „nechat na stole všechny možnosti“. Účastníci amerických shromáždění proti kubánské vládě často vyjadřují podporu vojenské intervenci.

Což je samozřejmě hloupost. Zdá se nepravděpodobné, že by v této fázi hry byla na cestě nějaká zjevná americká vojenská akce; většina Američanů ani nepodporuje ekonomickou blokádu Kuby, natož pak letecké údery nebo invazi, takže se v této chvíli ani nepřibližujeme k takové úrovni povolovacího procesu. Ale je prostě úžasné, že je to myšlenka, která má vůbec nějakou odezvu.

Lidé, kteří věří, že americká vojenská intervence řeší problémy, jsou stejně hloupí jako ti, kteří hlásají, že je Země plochá, ale nekonečně ničivější. Je vždy katastrofální a nikdy nedosáhne toho, co tvrdí její zastánci.

Kdykoliv tohle řeknu, vždycky se mi do toho vloží jeden nebo dva géniové a řeknou: „Aha, jsem přesvědčený, že zapomínáte na maličkost známou jako druhá světová válka?“

Takovým Einsteinům vždycky říkám ano, vaše mysl hoří jasem tisíce galaxií, ale především to nebyl intervencionismus, protože USA byly napadeny a Německo jim okamžitě poté vyhlásilo válku. Důležitější ale je, že je velmi výmluvné, že si lidé musí osahat celé dějiny až do doby, kdy byl svět téměř k nepoznání odlišný od světa dnešního, aby se vůbec pokusili najít příklad toho, že americká armáda byla použita způsobem, který nebyl zlý a katastrofální.

Po Koreji, Vietnamu, Afghánistánu, Iráku, Libyi atd. tu jsou fakta a případ je uzavřen. Intervencionisté spor prohráli. Americký intervencionismus je vždy špatnou odpovědí na každou otázku, ledaže by otázka zněla: „Jak tuto zemi zničíme?“ nebo „Jak vytvoříme nechutné bohatství pro nechutně strašné lidi?“

Platilo to loni, když lidé volali po intervenci pro změnu režimu v Íránu, platilo to rok předtím, když volali po intervenci pro změnu režimu ve Venezuele, platí to i nyní, když volají po intervenci pro změnu režimu na Kubě, a bude to platit i tehdy, když budou volat po intervenci pro změnu režimu v jakémkoli svém příštím cíli.

Vlastně jsem si myslel, že Amerika dělá pokroky, pokud jde o učení se nebezpečí přílišného vměšování do vnitřních politických záležitostí jiných zemí a teď vidím spousty tvůrců veřejného mínění, kteří říkají, že je tak zřejmé, že musíme svrhnout kubánskou vládu a dát tam takovou, která se nám líbí.

—Max Abrahms, 13. července 2021  

Správnou odpovědí na otázku „Co by se mělo dělat s kubánskými problémy?“ je, že USA ukončí svou krutou blokádu. Když se to stane, správná odpověď na otázku „Co by se mělo dělat s kubánskými problémy?“ zní: „Do toho ti kurva nic není.“

Kdykoliv se impérium zaměřuje na socialistickou vládu, vidíte, jak se veřejný diskurz vtahuje do debaty socialismus versus kapitalismus. Zastánci kapitalismu uvádějí ekonomické těžkosti a následné protesty v zemi jako důkaz, že socialismus nefunguje, a ignorují drtivé hospodářské sankce i zjevný fakt, že podle jejich vlastních logických protestů a hospodářských těžkostí v kapitalistických státech znamená, že nefunguje kapitalismus. Socialisté proti tomu bojují a stává se z toho hlasitá přetahovaná, která přehlušuje mnohem silnější a zcela nezpochybnitelný argument, že americký intervencionismus je doslova vždy katastrofální a doslova nikdy nepomůže.

Je to vážně ten nejhorší možný nástroj, který můžete použít na jakoukoli práci; lidé si myslí, že problémy můžete vyřešit jen tím, že pošlete mariňáky, protože se dívali na příliš mnoho filmů oslavujících americkou armádu a zobrazujících problémy, které řeší Hodní kluci se zbraní. Při letmém pohledu na americkou historii intervencionismu je okamžitě jasné, že člověk by musel být zkušeně vypatlaný kretén, aby uvěřil, že to může pomoci kubánskému lidu nebo komukoliv jinému.

Je to jako snažit se vyřešit matematický problém letlampou. V každé debatě o tom, zda vyslat americkou armádu do cizího státu, byste stejně snadno mohli nahradit Godzillu (pro ty, kdo by snad nevěděli: mýtickou, původem japonskou vše ničící obrovskou příšeru; pozn. překl.) a stejně racionálně by vypadala strana podporující intervenci:

Osoba A: Podívej na všechnu tu chudobu a nepokoje!

Osoba B: Já vím, je to strašné.

A: Víš, co bychom měli udělat?

B: Prosím, neříkej, že poslat tam Godzillu.

A: Měli bychom tam poslat Godzillu!

B: Ne, ta vždycky všechno zhorší! Víš to! Pokaždé, když někam pošleme Godzillu, aby se snažila ve světě řešit problémy, tak jen dupe po celém městě, rozkope domy a svými žhnoucími paprsky zabije tisíce lidí.

A: Tentokrát to možná bude jiné!

B: Proč by to proboha tentokrát bylo jiné?? Říkal jsi, že to bude jiné v Iráku, v Libyi, v Sýrii. Co se tam dělo?

A: Dupala po celém městě, rozkopala domy a svými žhnoucími paprsky zabila tisíce lidí.

B: Přesně! Takže proč si myslíš, že poslat tam Godzillu by tentokrát bylo jiné?

A: Nemůžeme ale nedělat nic!

B: Hochu, nedělat nic by bylo nakonec lepší, než vyslat Godzillu, aby udělala přesně to, co dělá vždycky.  

A: Hej, nečinnost má taky následky, víš? Nejspíš se s Kubánci ani nebavíš. Zubař bratrova spolupracovníka je Kubánec a říká, že řádění Godzilly je přesně to, co potřebují. Měl bys poslouchat Kubánce.

B: Nezáleží na tom, s kolika Kubánci si promluvím, stále bude nezpochybnitelný fakt, že řádění Godzilly je vždy katastrofální a vždy věci zhorší.

A nejde jen o Kubu; po atentátu na prezidenta Jovenela Moïseho existuje tlak na intervencionismus i na Haiti. Redakční rada deníku Washington Post vyzvala USA a OSN k „rychlému a svalnatému zásahu“, přestože příčinou haitských problémů je právě rychlý a svalnatý zásah. To by bylo méně do nebe volající než úplná invaze, protože o intervenci žádá de facto haitský premiér Claude Joseph, ale proti zásahům zvenčí existuje značný odpor u Haiťanů, kteří ani neuznávají Josephovu pravomoc takové pozvání vyslat.

V byť jen vzdáleně příčetném světě by lidé propagující americký intervencionismus byli pokládáni za stejné lidi, kteří schvalují genocidu nebo nesouhlasí se zákonem o věku souhlasu. Jen proto, že žijeme život zahlcený propagandou masmédií, je ve slušné společnosti tolerováno šílenství propagovat něco tak důsledně destruktivního a hrůzného.

Americký vojenský intervencionismus není nikdy, nikdy, nikdy řešením. Nikdy nic nezlepšíš, když použiješ něco, co vždycky všechno zhorší. Prakticky cokoliv jiného by bylo vhodnější.

Neuvěřitelné, že tohle vůbec musí být řečeno.

Caitlin Johnstoneová, 16. 7. 2021

Caitlin Johnstoneová je novinářka žijící v Melbourne, specializující se na americkou politiku, finanční a zahraniční záležitosti. Její články jsou zveřejňovány v periodikách Inquisitr, Zero Hedge, New York Observer, MintPress News, The Real News, International Policy Digest i jinde. Caitlin je autorkou knihy Woke: A Field Guide For Utopia Preppers, ilustrovaného poetického průvodce jak zbavit Zemi smrtících a ničivých sil.  

Překlad VS