Jedno Irsko, jedno řešení: jedna celoirská ústava

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Prohlášení Komunistické strany Irska (CPI)
(Pár čísel pro představu k 28. 3.: v Irské rep. bylo ze 4,8 mil. obyv. nakaženo 2 415, 36 zemřelo; v Sev. Irsku je z 1,882 mil.obyv. nakaženo 410, zemřelo 21. Pozn. překl.)

CPI vyjadřuje solidaritu se všemi, kteří jsou a budou zasaženi touto rostoucí zdravotní krizí, a zdravotnickému personálu a pohotovostním službám v první linii.

Zdravotnické služby po celé zemi, od Belfastu po Cork, jsou zcela nedostačující, když víc než jedno desetiletí zakoušejí úsporné škrty, rušení lůžek, nedostatečné investice, nedostatek personálu a upřednostňování soukromého firemního lékařství před důstojnou, dobře financovanou veřejnou zdravotní službou.

Zdravotní krize Covid-19 opět odhaluje akutní potřebu jedné celoirské veřejné zdravotní služby. Virus se nepodrobuje rozdělení a nezná hranic. V době jako je tato je zřetelně zjevná potřeba konat na celoirském základě.

Odhaluje také konfliktní zájmy tvůrců politiky v Londýně a příjemců politiky v Belfastu, kteří mohou říci málo nebo nemají vůbec co říci o tom, jak by měli reagovat na pandemii, zajistit zdraví a bezpečí všech občanů žijících na Severu a jsou těsně spjati s těmi, kteří žijí na Jihu.

Vyzýváme Severní shromáždění (zákonodárný sbor Severního Irska; pozn. překl.), aby nedbalo na strategii "imunity stáda? britské vlády, protože rozsah opětovné nákazy v Japonsku ukazuje, že je nesprávná, a aby koordinovalo své úsilí na celoirském základě.

Toryovská vláda tuto krizi využije coby příležitost ke zbavení se těch, které považuje za nákladné, neproduktivní občany, konkrétně staré a zranitelné. Zdraví a bezpečí irského lidu, ze severu i z jihu, nemůže být ponecháno této barbarské logice, a my jako lidé musíme konat v solidaritě a přívětivosti k těm, kteří jsou nejvíc ohroženi.

My coby národ máme před sebou v následujících týdnech těžkou volbu. Buď zvýšíme úsilí a zavedeme agresivní společenské rozestupy a odstup ve snaze zpomalit míru nákazy a tím i míru úmrtí, i když při významné ekonomické ztrátě, nebo budeme následovat Británii a přijmeme ztrátu starých a zranitelných, ale rychleji stabilizujeme ekonomiku.

Otázka stojí buď lidé nebo zisk. Nemůžeme připustit zájmy těch, kteří profitují z toho, že diktují náš osud.

CPI naléhá na všechny své členy, podporovatele, příznivce a čtenáře, aby požadovali, aby každý z nás uplatnil společenský odstup.

Musíme chránit ty, kteří jsou lékařsky i ekonomicky nejzranitelnější, a požadovat, aby vláda zavedla celonárodní pozastavení hypoték a nájmů; aby přes sociální péči nasměrovala finance k těm, kteří jsou zasaženi ztrátou zaměstnání nebo ztrátou příjmů; aby zaručila bezplatné dodávky základních potravin těm, kteří je nejvíc potřebují.

To je jediná účinná cesta, jak budou občané moci materiálně ustát obrovské zatížení svých domácností a obživy v nadcházejících měsících.

Bez drastické veřejné zdravotnické činnosti dojde ke spoustě zbytečných úmrtí, a proto musíme zvýšit kolektivní úsilí k uskutečnění ostrého společenského odstupu. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že 15 procent případů vyústí do "těžké infekce, vyžadující kyslík?, a 5 procent má v kritický průběh. Podle nejnovějších odhadů- střídmých, když vezmeme srovnatelný odhad míry nákazy z Británie, 80 %, a srovnáme s předpovědí britské Rady pro zdraví a bezpečnost (HSE) ve výši 40 % - zůstáváme na krutém faktu, že v celém Irsku bude krizovou péči potřebovat možná 335 600 lidí. Zdravotní služby v obou částech naší rozdělené země nedokážou pokrýt ani současnou poptávku, která je mnohem menší než tu krutou.

Znepokojivým trendem, jehož jsme svědky, je nárůst míry úmrtnosti tam, kde virus nebyl potlačen, kvůli neúčinnému konání a nedostatku lůžek intenzivní péče, což dále zasahuje pacienty, kteří virem zasaženi nejsou. A kdyby se případy, když budeme optimističtí, množily po dobu 18 měsíců, stále bychom potřebovali kapacity k ošetření víc než 18 000 kritických případů měsíčně, což naše stávající kapacity silně přesahuje.

Skutečností ale je, že ti, kdo jsou nakaženi, budou příští dva nebo tři měsíce shluknutí, a zdravotní služba tak nebude schopná se postarat o ty, kteří potřebují intenzivní péči. V příštích pěti měsících může podle některých modelů dojít až ke 40 000 úmrtí. To může znamenat, že ti, kteří jsou v první linii, budou muset dělat individuální rozhodnutí, kdo by měl či neměl být zachráněný, a "úspornostní? rozpočty posledních deseti let je donutí k tomu, že se budou takto muset rozhodovat častěji, než je nutno.  

Vyzýváme všechny pokrokové lidi a organizace, aby požadovali okamžité znárodnění všech soukromých nemocnic, aby se tak zvýšila kapacita naší intenzivní péče o oběti Covid-19. Neúspěch zde vyústí ve zbytečná úmrtí, k nimž na obou úrovních, v soukromém i veřejném zdravotnickém systému, nevyhnutelně dojde. Zdraví a bezpečí irského lidu nelze ponechat logice trhu.

Pandemie, jež mává národem, vedla k posunu ve vedení rozhovorů o sestavení nové vlády, jejíž dvě hlavní složky, jak se zdá, mohou být Fianna Fáil (Republikáni) a Fine Gael (Liberální konzervativci). Poslední volby odkryly naprostou nezpůsobilost voleb a volebního procesu přivodit skutečnou, významnou a trvalou změnu naší země.

Jak se odrazilo ve výsledku posledních voleb u značné části pracujících a mládeže roste třídní uvědomění. Ukázalo se to, když první preferenční hlasy dostala levice, a mezi levicovými stranami i jednotlivci se také přenáší odraz prohlubujícího se vědomí potřeby skutečné změny.

Co ale nelze skrýt v tomto optimismu je skutečnost, že strany teď zastoupené v dolní komoře parlamentu, včetně Sinn Féin a dalších, které se považují za levici, mají všechny ekonomickou a sociální politiku, jež se přizpůsobuje svěrací kazajce rozpočtových pravidel EU, zajišťujících, že se směřování změní jen velmi málo nebo vůbec.

Což se dále upevní přijetím rozpočtových návrhů EU na roky 2021?27, rozpočtové strategie určované zájmy dominujících hlavních států a jejich vládnoucí třídy. Tyto rozpočtové návrhy jsou škodlivé vůči potřebám a zájmům dělnické třídy v Irsku a odhalují povrchnost sociální demokracie a mantry "soudržnosti a solidarity? EU, jež byla také přijata pravicovými elementy.

Síly, jež získaly z tohoto volebního přívalu, tento vývoj nevytvořily, ale jsou jeho poživateli. Změny jsou výsledkem desetiletí vzdoru uvnitř škály sociálních a ekonomických bitev. Nárůst uvědomění přerostl v lidový odpor, politické boje a zasvěcené poučení o těchto záležitostech.

Volební výsledky mohou nicméně poskytnout významnou platformu, na níž lze stavět obnovený odpor a boje, nadále zvyšovat u našeho lidu pochopení třídní povahy kapitalistického systému a pochopení, komu slouží politika minulých, současných i budoucích vlád.  

Jen masová uvědomělá mobilizace pracujících může uskutečnit skutečnou a smysluplnou změnu jejich životů. Ukazují to vymoženosti, jichž pracující během existence Irského státu dosáhli. Pracující by neměli být skeptičtí k tomu, jakých změn lze dosáhnout ve stávajících institucionálních rámcích, severním a jižním.  

CPI potvrzuje, že pracující se musí drát kupředu a nedovolit politickým silám, seřazeným proti nim, aby se konsolidovaly a přeskupily. I když poznáváme, že politické strany vládnoucí třídy zůstávají silným blokem uvnitř Parlamentu, jejich vliv klesá, protože jejich strategie, to, aby na vše dopláceli lidé, vede k dalšímu odporu a odmítání.  

Nedávná zpráva TASC (tým k vykonání společenské změny; pozn. překl.) ukázala rozsah těchto vytrvalých útoků na pracující, s růstem nízkých plateb v ekonomice napříč všemi 26 hrabstvími. Každý čtvrtý pracující člověk se pere o přežití s nízkou mzdou. Irský stát má třetí nejvyšší míru nízkých příjmů v EU, 23 procent. Nejméně 23 % všech zaměstnanců ve velko- a maloobchodu a téměř 40 % všech zaměstnanců v sektorech turistiky a stravování má nízký příjem, s trvale vysokým počtem nezaměstnaných domácností. Stále víc lidí má nejistou práci, bez toho, že by měli jisté zaměstnání, někdy dokonce ani na týden.  

Bytová správa Severního Irska (NIHE) je blízko krachu, 92 procent jejích nájemníků dostává příspěvky na bydlení a žije v nájemních prostorách. Například dopad prahu, kdy je tato dávka poskytována, ve městě Derry a ve (správní) oblasti Okrskové rady ve Strabane vyústí v to, že 1 500 rodin s dětmi pocítí škrty příjmů na nejvýše 47 ? týdně. To se bude opakovat v šesti severních hrabstvích, což přinese trvale rostoucí chudobu a nerovnost, jež zvýší závislost na britském imperialismu.

Je stále jasnější, že instituce vzniklé rozdělením naší země jsou jednou z hlavních překážek blokujících potenciál k radikální, na lidi zaměřenou změnu, po celé naší zemi tak zoufale vyžadovanou. Politická veličina šesti hrabství prostě není životaschopná, ekonomicky ani politicky. Jediným trvalým vyřešením této nadvlády a závislosti je národně demokratické řešení, znovusjednocení národa.  

Rostoucí nerovnosti po celém Irsku se budou dále vyostřovat, s jasnými znaky nové a hlubší fáze strukturální krize kapitalistického systému, jež se teď rozvíjí v globální ekonomice. Není to nic, co by přicházelo jako náhlý otřes: znaky významného globálního úpadku jsou ve vzduchu už nejméně rok. Předpovědi růstu v globálním systému imperialistického monopolního kapitalismu byly sníženy pod 2,9 procenta, nejníže od roku 2009.

Stále víc se objevují znaky klesání kmenových kapitalistických ekonomik, včetně Německa a Spojených států. Jsme svědky úpadku globálních obchodních a výrobních podmínek. Důvěra kapitálu v těchto ekonomikách má za uplynulý rok sestupný trend, a zároveň pracující zakoušejí růst extrémní společenské nerovnosti, růst míry zadluženosti (větší než v období před krizí z roku 2008) a rostoucí tendenci chudoby pracujících a nejistého zaměstnání - v této kategorii je teď v Irsku nějakých 44 % zaměstnanců.  

Současná pandemie přinese vládnoucím ideologickým silám příležitost popsat prohlubující se ekonomickou krizi čistě coby následek šíření viru Covid-19. Využijí toho ke zmatení a oklamání pracujících, pokud jde o povahu této rostoucí ekonomické krize, která má kořeny v samotné logice kapitalistického způsobu výroby. Poslednímu kolapsu globálních akciových trhů dlouho předcházely znaky ekonomických potíží.

 Nízké nebo dokonce negativní výnosy z vládních dluhopisů, chudokrevný růst, varovné signály o neudržitelném společném dluhu a zastavení růstu kapitálových investic, to vše jsou znaky ukazující během minulého roku na přicházející hospodářskou krizi. Tak jako ve všech předcházejících krizích se vládnoucí síly pokusí krizi využít k vedení nových útoků na pracující, celosvětově i tady doma.

Pracující musí být ostražití vůči faktu, a poučit se z předcházejících životních zkušeností, že krize je pro vládnoucí třídu příležitostí k útoku na ně i na rozvoj zájmů kapitálu. CPI opakuje, že přišla nová fáze kapitalismu (neoliberalismu): tím, k čemu docházelo a dochází, je prohlubování strukturální krize samotného systému. Řešení, jež vládnoucí třída zavádí v marné naději, že překonání jejích vnitřních strukturálních rozporů prostě položí základ k další krizi, požene systém k ještě destruktivnějším formám.

Vládnoucí třída je nucena zesílit vykořisťování pracovních sil (pracujících) a drancování přírodního bohatství, zvýšit násilí, války, útlak a ničení životního prostředí. Touží po zničení Země a ke zlomení rostoucího vzdoru pracujících v celém světě; přesto od Chile přes Francii po Indii vidíme, jak stále víc pracujících procitá a chápe povahu jejího útlaku a skutečnou povahu a úlohu úspornostní politiky.  

Cílem úspornosti bylo a je obohatit ty, jejichž příjem silně závisí na vlastnictví soukromého majetku, jako jsou generální ředitelé a majitelé firem, na úkor a s vykořisťováním většiny, jež vykonává skutečnou práci a je nucena nebo usiluje si hledat práci.

Vznikající ekonomická krize může jen dále prohlubovat hluboké nerovnosti, jež zakouší dělnická třída, a posilovat závislost a nadvládu imperialismu.

Máme-li ukončit tuto závislost, nerovnost, bezdomovectví, chudobu, nejistotu zaměstnání, nejisté přístřeší a neodpovídající zdravotní služby, musíme usilovat o radikální odchod z tohoto vykořisťovatelského a utlačujícího systému.

Pokrokové síly a hnutí se musí sjednotit ke zformování širokého, třídně uvědomělého, anti-imperialistického hnutí, má-li existovat naděje na příchod takové změny. Politické strany samy o sobě to neudělají. Samotné odbory to neudělají. Společenská a kulturní hnutí ji sama neudrží. Jedině s jednotnou činností máme naději, že změníme materiální podmínky našeho lidu.  

Je bytostně potřebná demokratická celoirská ekonomická strategie pro lid.  

- Celoirská ekonomická strategie, v níž jsou investice předmětem demokratického zodpovídání se a o prioritách rozhoduje lid.  

- jedna celoirská státní investiční banka ke kontrole a zaměření kapitálových investic v ekologicky udržitelném vytváření pracovních míst, se všeobecným veřejným bydlením, zdravotními službami a infrastrukturou.

- Zákon o právech pracujících a zrušení protidělnických zákonů, na severu i na jihu.  

- Hospodářská a sociální strategie k překonání a odstranění potíží a dusivého sevření eura a EU.

Pandemie covid-19 jasně ukázala, že v socialistickém systému lze krizi potlačit, kontrolovat a vyhýbat se jí, když budou lidé v zemi schopni využít veškeré jim dostupné zdroje ve prospěch všech. Také ukázala, jak barbarský dokáže být systém, když je založený na soukromém vlastnictví a nutností usilovat o zisk.

15. března 2020

Překlad VS