header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Trump a syrská otázka

Přinášíme italský článek Piotra zveřejněný na Vánoce analyzující rozhodnutí USA stáhnout svá vojska ze severu Sýrie. Rozezlení z části "levice", která křičí na protest proti stažení amerických vojsk z imperialistických misí (ale nečinila to při rozdmýchávání samotné války silami zeměmi EU a NATO), platí i pro naší zemi.

Na příklad představitel české sociální demokracie Lubomír Zaorálek, předseda zahraničního výboru PSP ČR, považuje stažení vojáků USA ze Sýrie za "špatnou zprávu" - tedy chybou podle něj nebyla zločinná intervence, ale stažení a to, že nebylo s "Evropou" (tedy s ním) konzultováno.

Co znamená stažení USA ze Sýrie?

Připusťme, že k tomu opravdu dojde a v krátkém časovém období. Je tu mnoho otázek, které je třeba si položit.

První je, PROČ ?

 

Především si vůbec nemyslím, že toto rozhodnutí bylo přijato Trumpem. Tedy ponechám stranou všechna vysvětlení založená na osobnostních kvalitách nebo inteligenci současného prezidenta Spojených států.

Je to stejně jako s jeho volbou, kdy část elity Spojených států se rozhodla, že agresivní eskalace neo-liberal-cons a jejich řízení systémové krize (to je financializace-globalismus) neměla jiná vyústění, než ta katastrofická. Dnes si myslím, že stejné elity tlačí na Trumpovu protiofenzivu proti téhle šílené linii.

Od chvíle kdy se Donald Trump usadil v Bílém domě, byl postupem času obklopen neo-liberal-con lidmi. Generál James Mattis, šéf Pentagonu, poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo byli zcela zřejmě jmenovaní společně s vydíráním spojeným s Russiagate.

Tedy tu vyvstávají některé otázky:

a) Cítí se dnes "Trumpova skupina" (nazval jsem tak Donalda Trumpa a jeho opravdové poradce a elitu, která ho podporuje) jistěji s ohledem na hrozbu Russiagate?

b) Má "Trumpova skupina" podporu středních kádrů v Pentagonu, tedy těch, co válku skutečně dělají a ví, co skutečně znamená přímá konfrontace s Ruskem a případně s Čínou? Tedy, těch, co vědí, že bez ohledu na rétoriku "jsme jediná supervelmoc a jsme neporazitelní", jsou USA velmi zranitelné; co vědí, že současně s oznámením stažení řekl Putin ve svém projevu na konci roku k této eskalaci agresí a zbrojní horečce: "svět by mohl podceňovat nebezpečí jaderné války, ale právě to může vést k zániku celé civilizace a dokonce zničení celé planety"?

V Pentagonu zcela jistě vědí, že Spojené státy nejsou nedotknutelné. Že i omezené války by mohly mít katastrofické následky pro "vyvolený národ" (psali to nedávno).

Zkuste si jen představit, o čem uvažovali v Pentagonu a také obchodníci se zbraněmi, když staré protiletadlové nářadí sahající do éry SSSR sestřelilo ze syrského nebe izraelský F-16. Nebo zkuste přemýšlet, co znamená no-flight zone, kterou Rusové zřídili nad syrským nebem rozmístěním protiletadlového systému S-300, který není vůbec nejmodernější provenience (už dlouho existuje pokročilejší verze systému S-400)

K ničemu nebyl křik Izraele, který vyhrožoval, že bude bombardovat všechna místa rozmístění těchto raket: ani Rusko, ani Sýrie se nenechaly zastrašit. A tím menší měly smysl učené analýzy, hodnotící odstrašující hodnotu S-300 a jejich efektivitu vůči izraelským a americkým letadlům jako nulovou, nebo téměř nulovou. Ve skutečnosti, když byly tyto systémy instalovány, Izrael si nedovolil provádět vniknutí nad Sýrii. Protože odstrašení ruských S-300 bylo především politické: každé sestřelené letadlo těmito raketami by nebylo sestřeleno Sýrii, ale Ruskem, které tak vyhlásilo, že pokud by to agresoři proti Sýrii chtěli, je připraveno k přímé konfrontaci.

Přesněji, všechna nedávná prohlášení Ruska měla jediné ústřední téma:

"Po téměř třiceti letech trvajících imperiálních válek a agresí (Jugoslávie, Libye, Súdán, Ukrajina, Sýrie...), po téměř třiceti letech trvající expanze NATO na východ (když byla zrazena Reaganova ujištění), po roky a roky probíhající veřejné nepřátelské kampaně, lži a sankce, my jsme ustoupili více než jsme směli. Dnes už nemáme prostor, abychom mohli dále ustoupit, i kdybychom chtěli. Postoupili jsme vše, co jsme mohli postoupit. Nyní jsou zde jen nepřekročitelné linie."

A stačí pomyslet na rakety NATO 100 km od Petrohradu anebo na prapory s hákovým křížem nacistických ukrajinských pluků na hranicích Ruska, abychom pochopili, co znamená, když se řekne: "nelze už více ustupovat a jsme nuceni se bránit za každou cenu".

Pocit, který sdílejí téměř všichni Rusové.

V poslední světové válce stál tento pocit 27 milionů mrtvých, ale pak rudý prapor zavlál nad Bundestagem.

Agresivita amerického impéria, nemající obdoby, je vyvolána strachem. Strachem z úpadku hegemonie, který už delší dobu probíhá a který ve společnosti jako ta severoamerická hrozí, že vynese na povrch její zkázu (odpor proti této krizové situaci je jedním z hlavních cílů "Trumpovy skupiny", zatímco pro neo-liebral-cons je to pouze jeden malý side effect - průvodní jev záchrany imperiálně finanční hypertrofie).

Řekněme to ještě jednou: v průběhu dosavadních dějin, každý pokus impéria v úpadku o znovunastolení své nadvlády vyúsťuje ve války světového charakteru a stejně nezabráňuje ztrátě hegemonie odcházející mocnosti.

Tedy od počátku prohraná bitva by byla se zbraněmi dneška katastrofálním bojem pro vítěze i poražené.

Myslím, že tohle je zřejmé i "Trumpově skupině". Jinak by Trump nemohl být nikdy zvolen.

To neznamená, že obrat chodu, který znamená banálně, žít v míru se zbytkem světa, a především s Ruskem, je už nalajnován.

Tak jako ve vnitřní politice, také v té zahraniční (s tou první úzce spojenou) se každý krok rodí z tisíce rozporů a produkuje další tisíce.

Opustit Sýrii (a pak nezbytně i Afganistan) znamená oslabit "antišíitskou frontu" (což pak znamená "antiruskou", "antičínsku", atd)?

Znamená to například ponechání již oslabeného Mohameda bin Salmána a Saudů sobě samým? A znamená to poslat ke všem čertům jejich masakrující válku v Jemenu?

A co bude s třetí antišíitským pilířem, tedy Izraelem?

Bude ještě více tlačen ke kultivování svých amities particuliere (nezvyklých přátelství) s Ruskem?

A pak je pravda, že odebrání přímé vojenské podpory Kurdům z YPG sníží napětí ve vztazích s Tureckem, ale vhodí nové kaštany do Erdoganova ohně. Lze si opravdu myslet, že jde provést invazi do severovýchodní Sýrie, nebo do její části, a zůstat tam?

Nejen to, ale doposud Sýrie, Rusko a Irán ponechávali Turecku čas, aby vyřešilo problémy spojené s jejich džihádistickými protégés (džihadističtí chráněnci - Al-Nusra, nebo Al-Kaida) v Idlibu, aby normalizovali situaci a přinutili je složit zbraně, a zmrazili své plány na útok. Turecko omílá, že nejdřív musí vyřešit hrozbu nezávislé kurdské republiky na své jižní hranici. Ale nyní?

Jako jsem uvedl dříve, všechny tyto úvahy (které jsou jenom nástinem) mají určitý význam pouze pokud bude rozkaz Trumpa skutečně vyplněn.

Ale lze očekávat, že se proti tomu projeví urputný odpor.

Vedle neo-liberal-cons, jako folklorní notu zmiňuji liberální (v Hollywoodu mezi prvními zakrákoraly Mia Farrow a Cher), levici a levicovou-levici, která se dnes zcela vnitřně ztotožnila s oxymorónem "humanitární války", vymyšleným imperiálními masovými vrahy bez skrupulí a slitování, jednou (před mnoha lety) už odmítnutým a odsouzeným.

Všichni jsou dnes proti tomu, aby vojska severoamerického imperialismu přestala okupovat suverénní stát. Jistě, je tu kurdská otázka. Ale zde je provinilý folklorismus představován falešnými pěvci Rojavy, jako demokratické, ekologické a feministické entity; snad i komunistické. Provinilý proto, že tato entita je řízena vládnoucí skupinou, nesoucí odpovědnost za etnické čistky (hojně veřejně odsouzené místními imámy, knězi a biskupy), čistky nevyhnutelné, neboť větší část "kurdské" Rojavy není kurdská, počínaje Rakkou, arabským městem zničeným do základů s tisíci mrtvými civilisty způsobenžmi bombardováním USA-YPG (nebo SDF, jak si kdo přeje) zatímco svět, humanitární organizace a západní presstitutky se jen dívali (snad plni úžasu).

Jistě, pokud všechna území uvolněná Američany budou obsazena Turky, vznikne humanitární problém. Problém, který by nenastal, kdyby by byl severovýchod Sýrie ponechán osvobození (toto je správný terminus technicus) armádou Sýrie a znovu integrován do vlasti. Protože Sýrie vždy Kurdy přijala a bránila je proti Turecku (aby pak byla bodnuta do zad skupinou představitelů, kteří se nechali koupit Pentagonem a CIA). Může to být stejná skupina představitelů, která zítra bude chtít bez skrupulí jednat s Damaškem. A Damašek to správně přijme, protože politika je už taková a mír se uzavírá s nepřáteli, a ne s přáteli. A může se stát, že při prvních svobodných a demokratických volbách tato skupina zmizí.

A může být, že Donaldu Trumpovi budou dodány další hrozby a může propuknout válka mezi Senátem a Kongresem. Zatím propukl x-tý "shutdown", to je x-té zablokování imperiální administrativní mašiny (ale ne její vojenské části!)

Trump může zase ustoupit.

Existuje mnoho "pokud", příliš mnoho.

Co ale jisté je, že se otevřela nová fáze boje na velitelském můstku amerického impéria.

Piotr

https://megachip.globalist.it/guerra-e-verita/2018/12/24/trump-e-questione-siriana-dietro-c-e-una-lotta-in-seno-all-impero-usa-2035356.html

Překlad KSM

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .