Úvodní stránka arrow Ze zahraničí arrow O nových formách práce KPRF v boji za moc pracujících v Rusku Monday, August 19 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
O nových formách práce KPRF v boji za moc pracujících v Rusku
Neděle, 14 červenec 2019

Zpráva předsedy Komunistické strany Ruské Federace (KPRF) Gennadije Zjuganova na VIII. plenárním zasedání ÚV KS 22. 6. 2019


Vážení soudruzi!

Jak naši přívrženci, tak i naši nepřátelé uznávají, že se KPRF udržela jako vedoucí opoziční síla ve státě, jako tvůrčí strana lidu. Překonali jsme kruté zkoušky, udrželi si autoritu a zvýšili svůj vliv. Společnosti jsme předložili ověřený program vyvedení země z krize, program socialistické obrody Ruska. Naše přístupy získaly podporu expertů z vědeckých i podnikatelských kruhů i milionů našich občanů.

Nastupuje období průzkumu, jak naše úsilí dovoluje prosazovat ideje strany v lidových masách, jak upevňuje postavení vlasteneckých sil a otevírá nové obzory boje o politickou moc pracujících.

Degradace jako národní katastrofa

Od okamžiku vítězství kontrarevoluce prošlo Rusko již třemi etapami sociálně ekonomické krize. Slíbili nám tržně demokratický ráj, místo toho jsme prošli několika kruhy pekla. Země nyní stojí před novými problémy. Zaoceánští "partneři" uvalují na Rusko sankce a utahují finanční smyčku. Dochází ke zvyšování počtu vojenských základen u našich hranic. Dochází ke zvyšování politického a diplomatického tlaku. USA vystoupily ze "Smlouvy o raketách středního a malého dosahu" a jsou připraveny vystoupit i ze smlouvy START III. Zlikvidovat tak celý systém bezpečnosti. Tento systém vznikal 50 let.

Globalisté se nespoléhají na sankce náhodou. Barack Obama si mnul ruce, říkaje: "Ruská ekonomika je roztrhána na kousky." Zcela chápal, že naši zemi přeměnili v ropovod, plynovod, lom a zdroj dříví pro velmoci. Tím, že se Rusko stalo odbytištěm zboží pro Západ, vytváříme nyní jeho blahobyt a likvidujeme vlastní produkci a zdroje. Jezdíme v cizích automobilech, používáme cizí mobilní telefony, nosíme dovezené oděvy, jíme cizí maso, léčíme se cizími léky a pijeme i cizí vodu. Země importuje třetinu potravin, šroubky, hřebíky, elektrické čajníky, pračky, nehovoře o složitých mechanismech. Již na březnovém plénu ÚV jsme poukázali na to, že všechny druhy ruské bezpečnosti jsou narušeny. Privatizace vykonala svou černou práci. Západní kapitál ovládnul strategická odvětví ekonomiky. Cizí vlastníci ovládají 65 % ruského majetku. Zdroje niklu, mědi, platiny, palladia a další již nejsou v ruských rukou. Nyní přišlo Rusko i o průmysl výroby hliníku. Pokoušeli se nás odstrašit soudy za protesty proti tomuto hanebnému rozkrádání!

Abychom získali opět nezávislost, musíme v nejkratší době obnovit průmyslovou výrobu a zemědělství, vytvořit účinný finanční systém, postarat se o každého občana, zejména o ženy, děti a staré lidi. Obnovovat stát je možné pouze na soudobé technologické bázi. Mezitím průmyslová výroba snižuje objem své, již tak nízké produkce. Zemědělci jsou odsouzeni k vlastnímu přežívání.

Ve špatné situaci jsou tak zvané "děti války", lidé, kterým se nedostalo vzdělání. Mládeži režim uzavřel všechny cesty k normálnímu životu. Z osmdesáti pěti regionů je soběstačných pouze osm. Polovina země byla vržena do chudoby. Občané jsou nuceni, aby si brali úvěry. Zejména letos se jejich počet zvyšuje.

Výrobní a sociální infrastruktura je likvidována jako dříve. Jsou zavírány domy kultury, nemocnice a zdravotnická zařízení. Pokračuje likvidace vědeckých škol a unikátního systému školství. A kolik stojí výsměšná praxe složení "jednotné státní maturity", která probíhá jako speciální operace? V porovnání s ní jsou vězeňské řády humánnější. To všechno nelze svalit na "dočasné zdržení reforem".

Taková je daň za barbarskou politiku oligarchů a kompradorské buržoazie. Krize je jejich dílem.

Zdálo by se, že Rusko má výjimečnou sovětskou zkušenost. Mimořádnou pozornost si zasluhují vymoženosti ČLR. Ale vládnoucí kruhu ignorují jedno i druhé. Na SSSR připadal 22 % podíl ve světové ekonomice. To odpovídá současnému podílu USA s 24 % a ČLR s 20 %. V roce 2015 se snížil podíl ruského HDP na světové ekonomice na 5 %, Nyní činí pouze 1,7 %. Při tom i tuto ubohou úroveň zajišťuje ze 60 % spekulativní kapitál. Reálný sektor zajišťuje pouze 14 %. Při tom jde o celou průmyslovou produkci, včetně těžby surovin.

Nám je to jasné: v rámci takového přístupu vlády není stabilní rozvoj možný. Všechny systémy životního zabezpečení v Rusku degradují. Opatření k záchraně nejsou přijímána. Otevřeně jsou likvidovány lidové podniky - hrdost Ruska. Situaci, kterou vytvořili kolem komunistického kandidáta na prezidenta L. N. Grudinina nelze nazvat jinak než barbarstvím, cynismem, ponížením celého Ruska. Bez pardonu se útočí na úspěšné komunistické gubernátory. Při tom S. G. Levčenko dosahuje vynikajících úspěchů v sociálně ekonomickém rozvoji Irkutské oblasti. Situace vyžaduje rozhodné změny. KPRF předkládá reálné způsoby překonání krize. Jejich účinnost prokázala vláda s premiérem Primakovem, která zachránila na konci devadesátých let Rusko před úplným krachem. V posledních letech jsme my, komunisté, prosadili celou řadu rozhodujících opatření v oblasti průmyslu, zemědělství, vědy i v sociální sféře. Vláda byla donucena s nimi souhlasit, při tom zamlčela naše autorství. Udělala to ale tak, aby nesáhla na současný směr vývoje, vedoucí do propasti. Ale i tyto ústupky vlády potvrdily aktuálnost návrhů vlasteneckých sil a našeho programu.

 

Myslit, pracovat, vítězit

Dnes posuzujeme otázku, která by měla vyzbrojit stranu novým přístupem k upevnění jejího postavení ve společnosti, rozšířit arsenál prostředků a metod boje o politickou moc. Komunisté vždy uměli řešit nejsložitější problémy, postupovat k cíli a vítězit. KPRF prokázala, že vystupuje jako nosič nejlepších historických zkušeností. Proto má nejen právo na vítězství. Dnes je to naše povinnost, náš závazek ke straně, k lidu a k dějinám. Je to oblast naší přímé odpovědnosti!

Je pravdou, že strana je připravena k uzavírání rozsáhlých koalic. Usilovně sjednocujeme síly odporu do "Lidové fronty". Ale v současnosti je vítězství Ruska dáno pouze vítězstvím KPRF. V současnosti vznikla situace, že v Rusku neexistuje jiná politická síla, která by byla schopna realizovat projekt záchrany a renezance vlasti. To uznali všichni vlastenci, kteří usilují o dosažení sociální spravedlnosti.

Vložili jsme společně mnohé do posílení autority komunistické strany. Nesmíme nyní ustoupit od odpovědnosti. Ruský lid poskytnul světu příliš mnoho, aby nyní povolil nepřátelům lidstva zvítězit.

Principem naší společné práce je: "Myslit, abychom mohli pracovat. Pracovat, abychom mohli vítězit. Vítězit, abychom mohli vytvářet a tvořit dobro, dosahovat pravdy a spravedlnosti. Přemýšlet a pracovat jde nejlépe ve společnosti." Proto dnes realizujeme tuto celostranickou radu v mimořádně složitém a odpovědném období pro celé Rusko.

Abychom mohli jednoznačně zvítězit, nemůžeme pouze vyjadřovat zájmy absolutní lidové většiny. Potřebujeme akční podporu lidu. Výsledky naší práce budou přímo závislé na přesnosti a přesvědčivosti naších argumentů. Dokázat svou pravdu můžeš pouze tehdy, jestliže znáš dějiny. O tom přesvědčujeme naše mladé komunisty v každém běhu "Centra politických studií". Počet absolventů této hlavní stranické školy již nyní přesahuje tisícovku. Každý absolvent znatelně roste z hlediska ideově politických vztahů. Tato důležitá činnost strany bude pokračovat pod vedením D. G. Novikova.

Musíme otevřeně říci: "Stupeň antisovětismu a rusofobie se v naší zemi nesnižuje". Ty jsou prosazovány jak liberálními, tak i státními masmédií. Antikomunismus a lež o dějinách SSSR se staly jejich zločinnou zbraní. Využívají ji k tomu, aby zabránili lidu pochopit, že alternativou současné degradace je pouze socialismus. Rozkrýváním lží o sovětské minulosti a poukazováním na přednosti socialismu vedeme rozhodující spor o současnost a budoucnost. Pravda je v tomto sporu na naší straně. Na rozdíl od našich nepřátel nepřistupujeme k odporným falsifikacím. Porovnejme si hlavní fakta asi za 130 let. V předrevolučním období 1885-1913 růst národního důchodu převyšoval zhruba 3 % ročně.

V průběhu I. světové války a občanské války klesal národní důchod o 12 % ročně. Již v roce 1921 započal jeho růst. Leninský NEP (Nová ekonomická politika) přivedl k ve světě nevídanému růstu ekonomiky 13 % ročně. V roce 1929 došlo k rozvoji grandiózní stalinské industrializace a růst národního důchodu prostě všechny ohromil. Čtyřnásobně překonal národní důchod předrevolučních let.

NEP bolševiků usilovala o obnovení ekonomiky rozbitého státu. Naše strana splnila sliby, které dala lidu. Její tvořivá práce potvrdila, že je možné čelit krizím. Země si zahojila své rány a vstoupila na zásadně novou úroveň sociálně ekonomického a kulturně duchovního rozvoje. Leninsko-stalinská industrializace byla založena na základních úspěších prvních sovětských let. Vznikl model pokročilého rozvoje. Jeho cílem byla přeměna SSSR ze země s masovou negramotností v zemi světového prvenství. Na počátku čtyřicátých let byly překonány všechny hranice, navzdory ekonomickým i politickým blokádám, které byly tvrdší než současné sankce.

Již v roce 1929 byla průměrná délka života 43 let. Při tom do Světové války byla pouze 31 let. I tak to byla velmi nízká úroveň. V Rusku chyběly vysoké technické a vědecké školy. Rusko muselo vytvořit nové zlaté rezervy - ty předrevoluční uloupil admirál Kolčak a čeští legionáři. Dluhy americkým firmám v polovině padesátých let převyšovaly 2,5krát zlatá a valutová aktiva Státní banky SSSR. V polovině padesátých let, navzdory všem utrpením se SSSR podstatně změnil. Vznikla mohutná, respektována vítězná země, ve které vzrostl za 25 let (bez válečného období) národní důchod 14krát. Roční průmyslový přírůstek ND převýšil 12 %. Vnější zadluženost byla zlikvidována. SSSR měl druhé největší zlaté a valutové rezervy na světě a stal se vedoucí zemí v oblasti strojírenství, průmyslové výroby a mechanizace zemědělství.

Sovětský lid pod vedením KSSS si zajistil plnou technickoekonomickou nezávislost své země. Významně se rozvíjela pokroková odvětví: jaderné, kosmické, letecké, přístrojové a elektronické. Jejich úspěchy garantoval rozvoj vysokých technických a vědeckých škol, bezplatné školství, které mělo vysokou úroveň, přední zdravotnictví, unikátní kultura. Hovoříc jazykem současných manažerů šlo o rozsáhlé investice do lidského potenciálu. Výsledky demonstrovaly vysokou humanitární podstatu socialismu. Ano soudruzi, máme být na co hrdí. Za čtvrt století se délka života zvýšila v SSSR o 23 let. Počet obyvatelstva se zvýšil o 40 milionů. A to přes strašné ztráty ve válce. Stabilně se zvyšovala i životní úroveň lidu. Reálné mzdy se zvýšily čtyřnásobně. Vklady ve spořitelnách více než pětinásobně. Ceny zboží se postupně snižovaly. Pouze v období od roku 1947 do roku 1954 se ceny průmyslového zboží i potravin snížily 2,5krát. To se zásadně liší od kapitalismu, kde se ceny zvyšují i v době, kdy dochází ke snižování mezd. Nyní to občané Ruska cítí sami na sobě. Náš lid strádá jak materiálně, tak i duchovně.

Sovětský model ekonomiky byl principiálně jiný. Země demonstrovala takový skok ve svém rozvoji jako žádný stát světa. Naší povinností je trvale připomínat hrdinské skutky socialismu, učit mládež na jeho příkladu.

Sovětská ekonomika stála na třech nejdůležitějších sloupech:

  1. Dělnicko-rolnický, skutečně lidový charakter sovětské moci a spravedlivé přerozdělování národního důchodu v zájmu všech občanů. Privilegovanou vrstvou byly pouze děti, ženy a důchodci.
  2. Cílevědomosti, vědeckém strategickém i taktickém plánování, osobní odpovědnosti za výsledky práce.
  3. Rozsáhlých státních investicích, směrovaných především do rozvoje nejnovější produkce a do lidského kapitálu.

Tyto faktory v současné politice vlády zcela chybí. Za takové situace je progresivní rozvoj ekonomiky nemožný. Země nyní nemá sílu na vlastní renezanci ekonomiky po pogromu způsobeném Jelcinem, Gajdarem a Kudrinem.


Naše úkoly:

Řešit otázku politické moci, vytvořit vládu národní důvěry, vytrhnout z rukou parazitů finanční systém a nejvýznamnější strategická odvětví, zajistit technologický průraz, sjednotit obyvatelstvo a garantovat bezpečnost země.

V současnosti místo tvůrčí a čestné informační politiky je společnost krmena lží o tom, že socialistický systém nepotvrdil svou životaschopnost. Pokoušejí se dokázat, že "přestavba" a rozbití SSSR byly nevyhnutelné. To je hrubá a cynická lež. Nehledíc na jednotlivé chyby, sovětský systém i po Stalinově smrti, nadále udivoval svět svými úspěchy. Rostla životní úroveň a ochrana lidu. K roku 1980 vyráběl SSSR pětinu světové průmyslové produkce. Tempo rozvoje bylo dvojnásobné v porovnání s USA. Délka života obyvatelstva byla vysoká.

Cíl tedy nespočíval v tom, aby bylo rozvíjeno to, čeho bylo dosaženo? Nepotřebovali to náhodou nepřátelé SSSR? Bylo tedy potřeba všechno rozbít pod záminkami přestavby a reforem? Ale i v současnosti vysocí vůdcové, vyzývající k lásce k bližnímu svému, se snaží pokračovat v křižování sovětské epochy. Epochy nejlidovější, nejvítěznější, nejhrdinštější, která předložila nejefektivnější způsob vlády a řízení v tisícileté historii Ruska.

SSSR se rozvíjel jako velká průmyslová, vědecká a kosmická velmoc do doby než gang zrádců, demagogů a podvodníků ho dovedl na chvost americké globalizace. Rozbití sovětského systému způsobilo kolosální škody, stalo se tragédií pro miliony pracujících. Od roku 1990 se národní důchod snižoval tempem 5-6 % ročně. Více než v době války.

Po úderu kontrarevoluce se Rusko nevzpamatovalo. Ekonomika degraduje. Stát se zříká sociálních garancí. Miliony lidí jsou zbídačeny a utápějí se v dluzích. Pouze boháči bohatnou tempem 10 miliard rublů denně. Ti, kdo uloupili národní bohatství, v tom chtějí pokračovat až do poslední kapky ruské krve. Zájem lidu je naprosto odlišný. Lid chce obrodit stát, vrátit mu plnou suverenitu a naději na zítřek. Sovětská praxe potvrdila, že to může zaručit pouze socialismus. Naší povinností je ukázat nové generaci, co je socialismus. Bez toho nebudou mít důstojnou a šťastnou budoucnost.

Důstojně jsme oslavili stoleté výročí VŘSR, dvousté výročí narození Karla Marxe, sté výročí vzniku Rudé armády a leninského Komsomolu. Proběhla rozsáhlá politická práce, bylo provedeno studium rozsáhlého okruhu soudobých i historických otázek. Naše hodnocení globalizace vyvolalo zájem nejen v Rusku, ale i v ČLR, Evropě a USA.

Připomněli jsme Rusku mimořádný význam historických dat, spojených s A. S. Puškinem,

I. S. Turgenevěm, M. V. Lomonosovem a D. I. Mendělejevem. Oslavili jsme den ruštiny v Moskvě a dny A. S. Puškina na Severním Kavkaze. Tuto politickou a vědeckou činnost provedla komunistická strana společně s organizacemi "Ruských vědců socialistické orientace", Komsomolem, svazem žen "Naděje Ruska", "Svazem sovětských důstojníků" a dalšími organizacemi.

 

Pro komunisty nastoupila nová etapa boje s antisovětismem

Tento boj povedeme ve znamení tří významných událostí: 150 let od narození V. I. Lenina, 140 let od narození J. V. Stalina a 75 let od vítězství ve Velké vlastenecké válce. Považujeme to za nejlepší způsob připomenutí těchto významných událostí a jejich využití v naší ideové propagandě.

Za významný považujeme fakt, že se nám podařilo zabránit pokusům o zabudování pamětních desek Hitlerovu spojenci finskému generálu Mannerheimovi a bělogvardějskému teroristovi Kolčakovi v hrdinném Leningradu. Vedeme boj proti otevření pobočky Jelcinova centra v Moskvě. (Hlavní budova je v Jekatěrinburgu.) 9. května naši aktivisté pochodovali na oslavě "Nesmrtelného pluku" pod portréty Stalina, vítězných maršálů a hrdinů SSSR v Moskvě a jiných velkých městech.

Pořád má smysl připomínat všem občanům Ruska, že Hitler vytvořil do té doby nevídaný stroj zotročení. K tomu využil celou Evropu. Tento stroj mohl porazit pouze SSSR, vytvořený komunistickou stranou bolševiků. Vítězství ve válce představilo celému světu převahu socialismu.

V boji proti německému fašismu ztratil SSSR 27 milionů občanů. Vzpomínka na tyto oběti je svatá. Navrhujeme jménem tohoto pléna, aby k sedmdesátému pátému výročí vítězství bylo vysazeno 27 milionů stromků. Ať se tento "Sad vítězství - sad života" stane vzpomínkou na všechny sovětské oběti války. Ať současně připomenou unikátní stalinský plán přeměny přírody - jasné svědectví tvůrčího charakteru sovětské moci. "Sad paměti - sad života" se může stát skutečným lidovým dílem ve jménu hrdinství vítězného národa.

 

Mnoho křiku a chudoba idejí

Velmi důležité je pochopit podstaty probíhajících procesů, rozpoznat všechny mechanizmy a rozpory globálního kapitalismu. Zejména ony určují sociální procesy v Rusku a na celé planetě. Naše analýzy umožňují snadno odhalovat příčiny strmě rostoucí nerovnosti, sociálního bezpráví a dalších deformací soudobého světa. Byly přímo zrozeny kapitalismem. Poukázat na ně a dokázat naše tvrzení znamená odhalit veškerou falešnost našich liberálů. Co mohou oplodnit jejich ubohé ideje o "správném" a "zdravém" kapitalismu? Snad pouze půdu pro primitivní "barevnou revoluci". Technologie podobných převratů byly již mnohokrát popsány a zkušenosti konkrétních států zdůrazňují jejich protilidový a loupeživý charakter. Dnes nemůžeme tvrdit, že lidstvo vítá třetí dekádu tohoto století uzrávající socialistickou revolucí. Nicméně odpor proti imperialismu narůstá. Projevuje se úspěchy v ČLR, Vietnamu, na Kubě a v KLDR, stejně jako v hnutí "Žlutých vest" ve Francii. Upevňuje se vlivem levicových idejí v Latinské Americe. Dokonce i v USA, samotném srdci globálního kapitalismu, probíhající společenské procesy stále více ukazují na úsilí lidstva o dosažení spravedlnosti a o levicový obrat. Neokoloniální recepty MMF a Světové banky, stejně jako brutální, zákeřné zásady Washingtonského konsensu, vyvolávají ostré odmítání. Setkávají se s odporem čelních buržoazních expertů ve Washingtonu, New Yorku, Los Angeles a Chicagu. Neoliberální model rozbíjejí na prach nositelé Nobelovy ceny Nouriel Roubini, Paul Krugman a Joseph Stiglitz. Přímo zdůrazňují, že tento systém vyvolává krize a nese masovou chudobu. Dokonce i Francis Fukuyama, který přišel první s názorem o plném vítězství neoliberalismu a o "konci dějin" se svých názorů nyní zříká. Nyní přiznává oprávněnost názorů Karla Marxe a říká, že rozbití sovětského socialismu vedlo ke globální krizi.

Na Západě je stále více lidí, kteří souhlasí s učením Karla Marxe. Roste i počet přívrženců Johna Keynese, který prosazoval význam úlohy státu v ekonomice a označil SSSR za "světovou laboratoř života". Takže máme pro práci s mládeží stále více nových argumentů. Ty pomohou prosazovat myšlenky obnoveného socialismu a perspektivnost našeho programu "Deset kroků k důstojnému životu".

Ruská vláda má v oblibě pořádání různých fór. Ale výsledky těchto hlučných akcí ukazují, že mají sloužit k tomu, aby vytvořily zdání aktivní činnosti vlády. Na těchto fórech vláda slibuje růst ekonomiky, inovační průrazy, vstup do první pětice rozvinutých zemí. Místo toho se zde ukazuje tvrdost tržního fundamentalismu, přikrašlování kanibalské důchodové reformy, rostoucí okrádání občanů a jiná pokrytecká rozhodnutí.

 

Petrohradské fórum

proběhlo pod heslem stabilního rozvoje. Ale "vůdčí osobnosti" ruské ekonomiky nehovořily o masové chudobě, o strašném sociálním rozkolu a o surovinové exportní závislosti ruské ekonomiky. Bez vyřešení těchto problémů nelze zabezpečit ani slabý rozvoj ekonomiky.

Před sedmadvaceti léty se konala v Riu de Janeiro konference OSN o ekologii a udržitelném rozvoji. Vědci z celého světa na ní upozorňovali na fakt, že model kapitalismu, založený na dravé exploataci surovinových zdrojů Země neodpovídá zájmům lidstva.

Mimořádně přesvědčivou se stala tehdy zpráva vynikajícího vědce a skutečného komunisty, prezidenta Sibiřské části Akademie věd, Valentina Koptjuga. Tytéž myšlenky prosazoval i náš soudruh, laureát Nobelovy ceny, Žores Alferov. Životní zkušenost těchto vlastenců vlévá i v současnosti do našich srdcí jistotu a vyzývá nás k boji za vládu pracujících.

Vládnoucí kruhy v Rusku autoritu těchto soudruhů neuznávají. V důsledku toho zde máme již třicet let krizi. Objem "šedé" ekonomiky v Rusku činil v roce 2018 20 bilionů rublů. Tato suma se rovná pětině ročního HDP a převyšuje všechny výdaje federálního rozpočtu na letošní rok. Skutečná nezaměstnanost činí 20 milionů osob. Zvyšování nezaměstnanosti znamená zúžení perspektiv pro obnovení národní ekonomiky. Chřadne vysoce technologická produkce a její intelektuální základna, aplikována věda.

To označuje i konec pokusů o technologický průlom, jehož nevyhnutelnost správně označil i ruský prezident. Nejničivější sankci proti Rusku je vnucený sociálně ekonomický model. Oligarchická vláda však tento systém tvrdě brání.

Vladislav Surkov, který usiluje o roli stínového vládního ideologa, se nedávno pokusil prorazit článkem "Dlouhá vláda Putina", ve které uvedl: "Ruský stát pokračuje ve své existenci. Nyní jde o stát nového typu, jaký jsme ještě neměli? Dosud je málo prozkoumaný, ale jeho originalita a životaschopnost jsou zjevné? Velké Putinovo politické soustrojí pouze nabírá otáčky a připravuje se na dlouhou, obtížnou a zajímavou činnost. Dosažení maximální výkonnosti je daleko v budoucnosti, takže i za dlouhou dobu bude Rusko stále Putinovým státem, podobným USA, které se dosud obracejí k příkladům a hodnotám legendárních "otců zakladatelů"."

Co znamenají takové závěry? Nic, kromě hlučné imitace ideové činnosti. Nic, kromě pokusů o přikrášlení stávající situace. Nic, kromě podivné naděje neřešit problémy, ale omlouvat jejich existenci.

Je dobré, že Putin vyzývá ke službě Rusku. My jsme mu vždycky sloužili. Vládu však hodnotíme podle činů. Ale ta postupuje směrem, který nastoupila kontrarevoluce v roce 1991. Nyní běží ekonomický, sociálně kulturní a manažersko-kádrový rozpad. Státní aparát se rozkládá. Korupce paralyzovala i policii a soudnictví. Generální prokuratura přiznala, že v minulém roce se počet úplatků zvýšil o 10 %.

Tempo degradace je takové, že Rusko může v libovolném okamžiku zkrachovat. Nicméně historická cesta, kterou prošly národy Ruska, a gigantické rozměry teritoria nás zavazují, abychom byli velmocí. K tomu nakonec vyzývají vojenské i pracovní úspěchy našich předchůdců.

Jak ale vrátit Rusku status velmoci při zchátralém průmyslu? Jak máme na příklad hovořit o našich ambicích, pokud si nedržíme vedoucí pozici v kosmickém prostoru a v leteckém průmyslu.

Nedávno vedení naší komunistické frakce ve Státní Dumě navštívilo vědecké a výrobní centrum M. V. Chruničeva. Legendární podnik není bohužel v nejlepší formě. Problémů je více než dost. Nahromadily se obrovské dluhy. Je pravdou, že v posledním období byly učiněny opatrné kroky k obnovení našeho leteckého průmyslu. Jde o záležitost, která je pro Rusko životně důležitá. Ale jakékoli pokusy o řešení závažných problémů narážejí na vady periferního kapitalismu. Nejefektivnější přístup k nápravě je zřejmě velitelsko-kolektivní. Ale nyní ve vedení ruského státu panuje přístup klanově korporativní. To ještě více prohlubuje ty třídní rozpory, které jsou nevyhnutelně přítomné v každé buržoazní společnosti.

Jestliže udělali ze Serďukova (bývaly ministr obrany, který rozbil ozbrojené síly) vedoucího letecké výroby, pak není potřeba dalších důkazů pro patologickou neschopnost vlády tvořit. Jak je možné jmenovat takovou figuru do vedení klíčového odvětví? Je to výsměch celému Rusku? Jak právně odůvodnit skutečnost, že obrovské toky financí má rozdělovat ten, kdo již byl jednou vyšetřován a souzen? Pokud je někomu tak milý v nejvyšších kruzích, ať ho udělá skladníkem nábytku v budově vlády. Proč má nyní pod palcem celé Rusko? Proč plýtvat prací celých let práce vědců, inženýrů a mistrů? A tak je tomu skoro ve všem. K podivným kádrovým experimentům dochází zejména tehdy, jestliže před Ruskem stojí opět otázka "být či nebýt"? Linie sociální roztržky se prohlubuje mezinárodními rozpory. Strach z krize spojuje lidi na etnické bázi, narušuje přátelství mezi národy. Povídačkami o dlouhodobosti státu jsou kryty všechny páky, které již rozbily Sovětský svaz.

Uvnitř Ruska se vyostřuje nestandardní politický konkurenční boj. Jde o neporovnatelně více - jde o osud Ruska. Naše vlast stojí na pokraji propasti. Chudoba ideologie a průšvihy v kádrové politice vedou k nesprávným rozhodnutím a paralýze činnosti. Autorita vlády se zřetelně snižuje. To potvrzují i průzkumy veřejného mínění prováděné centry "Levada" a "VCIOM". Navíc to cítíme i z každodenních rozhovorů s občany. Vysokou úroveň podpory prezidenta snížilo zvýšení věku pro odchod do důchodu a přijetí dalších antisociálních opatření. Úroveň důvěry k prezidentovi je na historickém minimu a představuje pouhých 30 %. K takovému stavu nedošlo ani po zrušení naturálních přídavků a jejich nahrazení penězi.

Data z "Ruského statistického úřadu" ukazují, že 48 % rodin má prostředky pouze na jídlo a oděv. Centrum "ROMIR" uvádí, že 83 % občanů si musí utahovat opasky. Na cestování ušetří 29 %, na zábavu 22 %, na oblečení 23 %. 24 % dotázaných šetří dokonce i na stravě. Má cenu očekávat lásku lidu k takové vládě?

Mocenský režim odpovídá tlakem na opozici a společnost jako takovou. I tak se jeho moc stává vratkou. Síly liberálního revanše se metodicky připravují na využití této situace ve svůj prospěch. Na první pohled by se zdálo, že tato kompradorská skupina přebývá na okraji společnosti. Je to však pouhá iluze. Naopak je významně zastoupena ve vládních institucích. Vlastní celé baterie informačních zbraní. Je štědře financována místní oligarchií i zahraničními zdroji. Její hlavní nebezpečí nehrozí pouze z jejich rusofobských možností. Hlavní nebezpečí pochází z její cílevědomosti.

Cílem ruských liberálů je přeformování stávajícího režimu tak, aby jim sloužil a přinášel jim maximální zisk. Získávání maximální nadhodnoty chtějí dosáhnout zvýšením vykořisťování ruského lidu. Tento lid označují ironicky za "novou ruskou ropu". Chamtivost vykořisťovatelů ovšem nemá hranici. Tím více chtivost okupantů a jejich kompradorských lokajů.

Za normální situace nemá tato smečka žádnou perspektivu, Proto potřebuje vzpoury a chaos. Jak to probíhá, jsme viděli v Gruzii, na Ukrajině a nyní opět v Gruzii.

Liberální revanš může vzniknout v současném vývoji v Rusku v každém okamžiku. Protivníka nelze podceňovat. Zkušenost z politického boje jsme nezískali pouze my. Je pravdou, že se naši pravicově liberální odpůrci nyní zčásti ukryli. Při tom se však zakalili, stali se vynalézavějšími, vytvořili systém různých skupin a kooperujících svazků. Cestou nahromadili dostatečné množství jedu a nasměrovali své žihadlo proti naší komunistické straně. Za takové situace leží na KPRF a vlasteneckých silách zvlášť mimořádná odpovědnost. Kvalita naší objasňovací ideologické práce je nejvýznamnější podmínkou upevnění autority naší strany a rozšíření počtu našich přívrženců. To je hlavní důvod pro to, že obnovení forem a metod naší práce s občany je mimořádně aktuální. Je pravdou, že máme v naší práci nedostatky. Podařilo se nám však dokázat, že Rusko nemá v rámci kapitalismu východisko ze systémové krize. Další degradace hrozí Rusku celkovou ztrátou suverenity. Kontrapropaganda patří mezi naše priority. Tím, že rozkrýváme zločinnou podstatu kapitalismu, odhalujeme jeho genetické deformace, jeho hlavní dědičné znaky - lež a klam, parazitismus a korupci, finanční aféry a spekulace, okrádání absolutní většiny obyvatelstva.

Paralelně s tím musíme objasňovat i naši alternativu, kterou navrhujeme. K tomu potřebují naše stranické výbory v republikách, oblastech, krajích a okresech nové metodiky a soudobé technologie i zajímavá rozhodnutí a jejich inteligentní, důstojné prosazování.

 

Program obrody budeme nárokovat

KPRF nejenže sleduje všechny naléhavé problémy. ÚV KPRF a jeho předsednictvo se pravidelně zabývá otázkami sociálně ekonomického charakteru, řídí práci komunistických poslanců.

Frakce KPRF ve Státní Dumě usilovně požaduje řešení problémů nebezpečných ekonomických závislostí, nedostatečného financování výroby, venkova, vědy, školství, zdravotnictví, sabotování procesů nahrazování importu zboží, odliv inteligence za hranice. Na jednáních u "kulatých" stolů a parlamentních slyšeních řešíme otázky finanční, technologické a ekologické bezpečnosti. Dokázali jsme bezdůvodnost důchodové reformy. Navrhli jsme opatření k podpoře "dětí války", mateřství a dětství. Zkoumali jsme problémy dlužníků. Předložili jsme návrh zákona - "vzdělání pro všechny". Klademe důraz na obranu ruštiny a ruské kultury. Navrhli jsme zákon o zrušení "daňových rájů". Odpovědí bylo otevření "daňových rájů" v Kaliningradském a Přímořském kraji. Tím, že vláda zve do Ruska uprchlé oligarchy, snaží se přeměnit Rusko v zaostalý "daňový ráj". Již dlouho usilujeme o změnu "Daňového zákoníku" a navrhujeme platit daně nikoli podle místa registrace, ale podle místa dislokace. Naši poslanci Kolomějcev, Charitonov, Kornijenko a další prosazují rozvoj "Dálného Východu". Tato oblast zaujímá více než třetinu ruského území a má pouze 4,4 % obyvatelstva. Odliv jeho obyvatelstva, zejména mládeže dále pokračuje. Při tom s ním sousedí vysoce rozvinuté státy jako Japonsko, ČLR a USA. Poslanci - komunisté detailně zkoumali otázku úniku kapitálu do zahraničí a poukázali na to, že v zemi nebyly vytvořeny podmínky pro investování. Byznys se nerozvíjí a podnikatelé vyvážejí zisk za hranice. Ekonomika se nerozvíjí. Rozsah importu se zvyšuje. Za posledních 25 let bylo z Ruska legálně vyvezeno 1 700 miliard USD. Nelegální vývoz činil 1 500 miliard USD. Tato částka představuje 13 státních rozpočtů Ruské Federace. Je to katastrofa. Jak je možné tak beztrestně likvidovat zemi? Jak lze pak prohlašovat, že nejsou peníze na důchody, "děti války" a početné rodiny? V současnosti jsou ekonomický růst a sociální spravedlnost otázkami národní bezpečnosti, historického přežití země. Prezident v podstatě uznává nebezpečí současného stavu ekonomiky. Proto i slibuje zajištění tempa rozvoje ekonomiky srovnatelného se světem. Realizovat tento úkol však jeho vláda není schopná. Je to proto, že řízení ekonomického rozvoje je v rukou přívrženců ničivé ideologie neoliberalismu. V rukou lidí, kteří se nikdy nezabývali konkrétní prací. Vzhledem vzniklé situace KPRF ještě jednou prohlašuje:

  1. V podmínkách krize a rostoucího vnějšího tlaku je potřeba se rozhodně vzdát liberálního dogmatismu v otázce organizace ekonomického rozvoje. Je potřeba zavést státní a municipální plánování, přistoupit k elementární mobilizaci ekonomiky.
  2. Rusko musí realizovat program návratu ke státnímu řízení hlavních strategických odvětví a bank. Je potřeba znárodnit aktiva těch zahraničních společností, které napomáhají politice sankcí proti Rusku.
  3. Je potřeba okamžitě zastavit únik kapitálu za hranice a investovat tyto prostředky do výroby a sociální sféry. Zastavit nelegální vývoz kapitálu. Prosadit státní regulaci kurzu rublu a kontrolu valutových operací. Stabilizovat rubl a zastavit valutové spekulace.
  4. Přišla doba ukončení přesunu kapitálu do daňových rájů. Je potřeba zavést změny v "Daňovém kodexu". Podnikatelé musí platit daně podle místa jejich dislokace a nikoli registrace.
  5. Je potřeba zavést progresivní zdanění příjmů občanů. Daň z příjmu do 30 tisíc rublů je potřeba zrušit. Daně budou placeny z příjmů nad 50 tisíc rublů, jako v ČLR.

Můžeme pouze konstatovat, že vládnoucí kruhy nenaslouchají opozici. Vystupováním z pozice lidové většiny je musíme donutit, aby braly vážně náš program. Řešíc úkoly uchopení politické moci a obrody země, nemůžeme převzít vládu nad zemí, jejíž ekonomika je naprosto zlikvidována. Je potřeba donutit vládu k tvůrčímu přístupu a k rozvoji, k plnění norem sociálního státu.

Problémy obnovy ekonomiky jsou již dávno na prvním místě. Vědecká technologická modernizace stále hlasitěji klepe na dveře. V této souvislosti je celý růst založen na tom, kdo ho bude realizovat. Je to otázka dělnické třídy a pracujících, soudobého proletariátu. Toto téma jsme rozpracovali v "Usnesení pléna ÚV o posílení vlivu strany v proletářském prostředí", které je potřeba splnit, pracovat v pracovních kolektivech. Soudobý proletariát zahrnuje dělníky velkých podniků, pracovníky malých dílen, personál zdravotnických zařízení i učitelé vysokých škol. Jejich životní podmínky, výše platů, sociálně kulturní hodnoty a světové názory se stále více sbližují. Na všechny vyvíjí vykořisťovatelský systém stejný nátlak. V dějinách naší země bude mnohé záviset na naší připravenosti, jejich podpoře, na umění ochránit je před dravou oligarchií a nelítostnou byrokracií.

Do společenského vědomí se již vrací chápání takové skutečnosti, že člověk práce je hlavním článkem reprodukce a rozvoje civilizace. Tak tomu vždy bylo, je a bude. Mimořádné charakteristiky dělnické třídy nebo rolnictva se mohou měnit. Může docházet i ke změnám charakteru konkrétní činnosti různých skupin pracujících. Ale historická úloha proletariátu se nemění. Nemění se i skutečnost, že jeho politické zájmy prosazují pouze komunisté. Novinky v naší práci se musí projevovat v umění nacházet společný jazyk jak se starými, tak i novými skupinami dělnické třídy. Je potřeba se s nimi pozorněji seznamovat, chápat jejich touhy, úzkosti i naděje, objasňovat jim, kdo jsme, k čemu je vyzýváme a za co bojujeme. Musíme jim pomoci pochopit jejich třídní zájmy. V tom spočívá naše životně důležitá úloha pro upevnění strany, jejich nových možností v boji o politickou moc.

Vládnoucí kruhy si již svou třídní reflexi vypracovaly. Nenávidí lidi práce a nyní to přestaly i skrývat. Urážky se ze strany byrokracie sypou jako z rohu hojnosti. Není to náhodná řada kiksů. Psychologie vykořisťovatelské třídy se již vytvořila a vystupuje ze všech škvír. Je ji potřeba odhalovat a zesměšňovat. Nespokojenost s vládnoucím režimem narůstá. Odpor proti důchodové reformě ji znatelně zvýšil. K protestním výbuchům došlo již ve Volokolamsku, Jekatěrinburgu, Republice Komi, v Archangelské oblasti a dalších regionech. Požadavek věnovat zvýšenou pozornost těmto otázkám je zjevný.

Pravicoví liberálové mají vlastní témata protestu. Existují však problémy, za které se nebudou nikdy bít. Třídní podstata takové "opozice" dělá své dílo. Otázky vztahů vlastnictví a sociální nerovnosti jsou pro ni trvalým "tabu". Korupce a ekologie je vůbec nezajímají. Ale ani tyto oblasti nemůžeme ponechat kompradorským sílám.

Nyní se pouze v Moskevské oblasti nahromadilo asi 300 milionů tun odpadu. V roce 2010 se moskevské vedení pokusilo spustit program výstavby spaloven odpadu. "Mafie", ovládající skládky odpadu, rozpoutala proti němu útok pod legendou znečisťování vzduchu spalinami a udržela si svůj špinavý byznys. Obyvatelstvu zůstaly hromady hořícího odpadu. Vedení města se rozhodlo odvážet odpad do Archangelské a Jaroslavlské oblasti. Jak teda tuto situaci řešit? Na příklad Švédsko má 140 spaloven odpadu. Jsou to pracovní místa, podpora ekologie i pokrytí deficitu elektřiny. Naše vláda nenachází skutečná řešení, neumí a nechce vést dialog s občany. Občané nebojují pouze za ekologii, ale i za lidskou důstojnost. Tento spravedlivý protest my přesvědčivě nepodporujeme.

Každá masová akce vyžaduje mobilizaci sil, podporovanou ideologickým bojem, velkou organizační činnost. Naše demonstrace jsou významnou informační příležitostí. Je to i přehlídka bojovnosti a spolupráce se spojenci a rozšíření okruhu přívrženců. Náměty protestů je potřeba spojovat se základními zájmy pracujících. Je to nerovnost a nedostatky pracovního zákonodárství, vrcholné vykořisťování, vycházející z nezákonné délky pracovní doby, zkracování dovolených, z nemožnosti řádného léčení. Trvale budeme pokračovat v boji s okrádáním nájemníků v nájemných domech a bytech, v boji proti "důchodové reformě", uzavíraní průmyslových podniků, proti tak zvané "optimalizaci" zdravotnictví a školství.

Jakýkoli akt svévole se musí setkat s naším odporem. 17. června vydal Moskevský soud rozsudek ve prospěch gangů, vedoucích útoky na podmoskevský Sovchoz V. I. Lenina. Podle rozsudku má být 42 % ze všech akcií Sovchozu předáno bývalé manželce jeho ředitele P. N. Grudinina. Jsme přesvědčení, že v pozadí této operace stojí mohutné loupežné zájmy. V případě realizace rozsudku bude likvidován jeden z nejlepších zemědělských podniků celé Evropy. Pod krytím zákonnosti byl spuštěn proces mechanismu prosazování nezákonnosti. Je pronásledován muž, který v prezidentských volbách získal hlasy devíti milionů voličů. P. N. Grudinin je populární osobnost, a to vyvolává odpor těch, kdo se obávají takového politika v řadách opozice.

Politický rozsudek nad P. N. Grudininem vyžaduje stejný odpor společnosti, k jakému došlo v případě novináře Ivana Golunova. Jde o otevřený akt potlačení práv a svobod v Rusku. Požadujeme ukončení zvůle. Budeme pokračovat v boji za našeho soudruha, za záchranu unikátního podniku.

Všechny nejostřejší problémy Ruska budeme pranýřovat na celoruské akci protestu 13. 7. 2019. Její organizaci již zahájil "Štáb protestního hnutí" vedený členem ÚV KPRF V. I. Kašinem. Pokud připravujeme takové akce, musí se občané včas dovědět, kdy a proč se konají. Musí být informováni ve stranickém tisku, v letácích, na sociálních sítích a na setkáních s voliči, na tiskových konferencích a v průběhu setkávání s lidmi. Zde je evidentně mnoho nedostatků. Podívejte se na počet předplatitelů "Pravdy" a "Sovětského Ruska".

Rozhodného posunu vpřed musí dosáhnout komunisté v regionech Kamčatky, Rjazani, Stavropolu, Oranienburgu, Dagestánu, Krasnojarsku, Severní Osetie, Ingušska a Čečenska. Na sociálních sítích je KPRF zmíněna každý měsíc 200 až 300 tisíckrát. Část představují informace a část ohlasy na naši činnost. 3-5 milionů uživatelů sítě aktivně reaguje na naše zprávy. Vzhledem k popularitě sítě, zejména mezi mládeží, musíme zvýšit propagandu zejména v této sféře. Naším úkolem je zvýšit počet agitátorů na internetu a získat potřebnou ideovou převahu.

Předsednictvo ÚV KPRF přijalo opatření k posílení této činnosti. Vytvoření skupiny vedené M. S. Muzajevem již přináší výsledky. V průběhu prvních pěti měsíců letošního roku oficiální skupina KPRF "V kontaktu" dosáhla 11 milionů kliknutí uživatelů. Dvojnásobný růst za dva roky. V nejbližším období musíme zvýšit svůj vliv na blozích "Spolužáci" a dalších.

Tato činnost pomůže nejen šíření informací. Nedávno byla na blogu KPRF otevřená funkce "Vstoupit do strany". V průběhu dvou týdnů poslalo své přihlášky 60 lidí. Nejsou to náhodní lidé, jsou dobře seznámení s naší činností. Nejdříve vstup do stranické skupiny na sociální síti a pak vstup do komunistické strany. Je to příklad nové formy práce, se kterou je potřeba se seznámit a aktivně ji využívat. Z celkového pohledu je informace nejdůležitější oblastí politického boje. Kolik bychom toho mohli udělat na tomto směru, je předčasné předvídat a uspokojovat se. Pyšníme se tradicemi "Pravdy" a "Sovětského Ruska". Je pravdou, že jsme zvýšili počet tištěných deníků i internetových blogů i že se internetová televize "Rudá linie" stala velkorážnou zbraní naší propagandy. Budeme však dále požadovat od soudruhů na místech, aby zkvalitnili svou informační aktivitu, dodali ji plánovitost a systematičnost. Pro nás je rozhodující, abychom na celém území Ruska vytvořili vlivnou alternativu oficiální propagandě. K realizaci nového informačního průrazu má strana k dispozici téměř všechno. Tisk, internet, televizní kanál však pouze přenášejí informace. Rozhodující je však jejich obsah.

Ke zvýšení účinnosti práce se musí stát informační toky strany širšími a rozmanitějšími. Dnes pravidelně informujeme o protestních akcích a stranických opatřeních, publikujeme prohlášení ÚV KPRF a vystoupení představitelů strany. Všechny tyto materiály jsou potřebné, protože země musí znát naše postoje a být informována o činnosti strany. Musíme však dosáhnout toho, aby se naše zprávy staly zajímavými pro miliony občanů.

 

Jak toho dosáhnout?

Položme si jednoduchou otázku: "Proč je tak populární pochybná show Andreje Malachova?" Je to proto, že podstatou posouzení je člověk a jeho osud. Oficiální propaganda má vlastní soubor osobností. My musíme osud a životní pozici prostého člověka postavit proti neřestem soudobé tržní elity. Vlastníme informaci o životě prostého občana? Máme. Vedou naše stranická oddělení na místech boj v zájmech pracujícího lidu? Vedou. Pokud je však naše informace roztříštěná, pak se každodenní obraz strany vytváří těžce. Každodenně naše zdroje uvádějí desítku sobě podobných novinek. Ale v toku informací jich potřebujeme nejméně padesát - stejně jako mají naší oponenti. Tato práce musí získat plánovitý, systémový charakter.

Tato práce požaduje jak zdroje, tak i všeobecné pochopení rozsahu tohoto úkolu. Na jeho vyřešení se musí podílet všichni. Na obraze strany přímo závisí její přitažlivost a vliv, její možnosti realizace programových cílů. Pro nás je to nejdůležitější způsob formování vědomí mas, jejich chápání nevyhnutelnosti nástupu obnoveného socialismu, zvyšování jejich aktivity jak v protestech, tak i ve volbách.

Pouze v letošním roce projde strana volebními kampaněmi v polovině ruských regionů. Dojde k nahrazení 40 % volených funkcionářů. Existuje možnost významně zvýšit počty našich poslanců.

 

Upevňovat naše tradice, podporovat novátory

Účinnost našeho boje o politickou moc pracujících je dána celou řadou podmínek. Často dokonce i sousedící stranické výbory dosahuji principiálně odlišných výsledků. Je tomu tak proto, že jedni pracují standardně, šablonovitě a druzí zainteresovaně, novátorsky.

Složité úkoly naléhavě vyžadují, aby naši soudruzi dokonale ovládali metody politického boje. Úspěch budou mít ti, kdo mají cit pro nové, chápou perspektivy rozvoje, využívají znalosti a zkušenosti komunistů všech generací. Samozřejmě, není možné všechny kreativní objevy okamžitě zjistit, ocenit a podpořit. Tomu je potřeba se učit celý život. Realizace usnesení XVII. sjezdu strany a plenárních zasedání závisí na úrovni politického vedení a na činnosti všech stranických výborů. Při tom, chápání našich zkušeností je nejdůležitější podmínkou postupu kupředu.

Předmětem naši hrdosti se staly přesvědčivé výsledky sociálně ekonomického rozvoje Irkutské oblasti, v jejímž čele stojí "rudý" gubernátor. Zásluhou S. G. Levčenka je jeho "pětiletka" novou zkušeností plánování, řešení problémů odvětví lesů v regionu. Komunisté v povodí Angary organizují politickou práci, udržují tradice a organizují dny stranického tisku, setkávání generací na počest vítězství sovětského lidu nad fašismem, pracovníků stavby Bajkalsko-Amurské magistrály a Komsomolu.

V Novosibirsku člen ÚV KPRF A. E. Lokoť prosadil, aby Rada poslanců města schválila "Pětiletý plán plnění požadavků voličů". Plán zahrnuje pět tisíc požadavků, jejichž splnění představuje výdaje za 66 miliard rublů. K řešení stávajících problémů Novosibiřské oblasti jsou organizovány meziokresní semináře komunistických poslanců a vedoucích místních samospráv. V samotném Novosibirsku vzniklo pro práci s občany zvláštní poslanecké středisko.

Orlovský oblastní výbor KPRF (první tajemník V. N. Ikonnikov) aktivně podporuje tvůrčí směr komunistického gubernátora. V municipalitách aktivně pracují kanceláře A. E. Klyčkova, tajemníka ÚV KPRF a gubernátora Orlovské oblasti. Soudruh Klyčkov realizuje pravidelné schůzky s komunistickými poslanci a vedoucími městských samospráv.

Zkušenosti S. G. Levčenka a A. E. Lokotě jsou dobrým příkladem nejen pro A. E. Klyčkova, ale i pro komunistického gubernátora republika Chakasie V. O. Konovalova. Gubernátorem Chakasie se stal po dramatickém boji. Nyní v této funkci získává sílu. Poskytujeme mu nezbytnou pomoc a podporu. Učiníme vše pro to, aby se zkušenosti těchto komunistů staly příkladem pro celou zemi.

Republikový výbor KS republiky Severní Osetie v čele s první tajemnicí E. A. Kňazevovou organizuje každý měsíc akci "Všechno dobré se vrací". Ten den je možné cestovat zdarma v tramvajích ozdobených znaky KPRF, kde je možné dostat zdarma i stranickou literaturu. Výbor KPRF v Republice Kabardino-Balkarské vytvořil zájmové stranické kluby poznávací, ekologické a sportovní.

Výbor KPRF v Republice Komi spolupracuje s rozsáhlou skupinou občanských aktivistů, s "Výborem pro záchranu Pěčory", s hnutím "Republikánská koalice" a dalšími.


Stále naléhavěji vystupuje do popředí téma ekologie. Již více než dva roky trápí Moskevskou oblast "odpadová zvůle". Přes patnáct společenských organizací vstoupilo do "Výboru záchrany okresu Solněčnogorsk". Do jeho vedení se postavil první tajemník městského výboru komunistů A. V. Romanov. Pevné postoje komunistů přitahují nové přívržence, rozšiřuje naše možnosti.

Originální způsob boje prosadili komunisté Saratova. Jejich krátké, bleskové protesty ochromily funkcionáře svou nepředvídatelností. Vláda přijala závěr, že je lepší souhlasit s protestním shromážděním na konkrétním místě než čelit krátkým rudým protestům po celém městě.

Bělgorodský oblastní výbor (první tajemník S. G. Panov) využívá formu protestu nazvanou "poslanecké stávkující skupiny".

Zajímavou formou práce je spolupráce Krasnojarského krajského výboru KPRF s domovními komisemi. Umožňuje lepší seznámení s životem občanů, s jejich každodenními problémy.

Oblastní výbor Penzenské oblasti (první tajemník G. P. Kamněv) vytvořil internetové stránky "Aurora" a "Volby", na kterých je možné získávat informace. Pomáhají mobilizaci přívrženců strany a jejich účastí na stranických akcích a volbách.

Moskevský městský výbor, (prvním tajemníkem je V. F. Raškin, poslanec Státní Dumy) vytvořil internetové stránky "Rudý fond podpory místní samosprávy", na kterých se ukazuje, na kterého komunistického poslance je možné se obrátit. Je na nich možné i sledovat průběh řešení požadavků občanů.

Strana učinila mnohé, aby přizpůsobila svou činnost stávající situaci v zemi. Je potřeba přiznat, že existují i potíže. Na příklad při vytváření internetových stránek "Příznivci". V průběhu několika let přišlo na tyto stránky přes 16 tisíc příspěvků občanů. Regionální výbory strany byly schopny zpracovat pouze 68 %. Musíme využívat zkušenosti práce po všech stranických vertikálách. Mimořádnou pozornost tomu věnuje Ju. V. Afonin (náměstek předsedy ÚV KPRF). Ke splnění tohoto záměru by bylo užitečné otevřít v našem tisku a na internetových stránkách zvláštní rubriky, které budou sloužit hodnocení nových forem práce KPRF.

Celkově je potřeba říci, že nejlepších výsledků je dosahováno tam, kde spojují vysokou ideovost s pracovitostí tajemníků a bojovností stranického aktivu. Velmi důležité je zvolit hlavní okruh otázek, vybrat vhodné členy strany, sjednotit soudruhy, analyzovat chyby a zvolit účinné nástroje ke splnění úkolů.

Řekněme si otevřeně: Třicet let vlády kapitalismu ovlivnilo politickou gramotnost mládeže, její hodnotnou základnu. Přestože ze státního rozpočtu jdou velké finance na různá fóra, akce a projekty, více než 20 % mladých lidí se nepovažuje za vlastence. Ve městech jako je Moskva, Petrohrad a Jekatěrinburg je to dokonce 40 %. Změnit své občanství chce 14 % absolventů vysokých škol.

Jestliže parafrázujeme Stalinova slova, můžeme říci, že kapitalismus devalvuje vysoké hodnoty, ale kapitalismem odhozený prapor patriotismu musíme pozvednout my.

Strana a Komsomol přinášejí své hodnoty do prostředí mládeže. Vzpomeňme si na slova N. K. Krupské: "Ideologická práce s dorůstající generací? musí být realizována všude tam, kde je mládež."

Velkou událostí v naší práci se staly programy "Děti Ruska - dětem Donbasu" a "Země talentů". Akce "Prapor našeho vítězství" pokračuje celou řadou akcí, jako "Mladí hrdinové vlasti" a "My jsme první".

Sportovní úspěchy SSSR propaguje projekt "Pokračovatelé vítězů". Zajímavá regionální soutěž "Niť generací se nepřetrhne" probíhá v republice Mordovia a soutěž "Četba Majakovského" v Brjansku. Příjemná je zkušenost práce Sverdlovské organizace v letních dětských táborech.

Uskutečnili jsme rovněž meziregionální automobilové závody při příležitosti výročí VŘSR a Komsomolu. Leningradští komsomolci realizovali 22. 6. 2019 akci "Stráž paměti". Pracují rovněž komsomolské vyhledávací oddíly Sevastopolu, Krymu, Podmoskevské oblasti a Moskvy, Bělgorodu a Republiky Komi.

V Petrohradu a v Leningradské oblasti i v jiných regionech spolupracují komsomolci s kluby rekonstrukce historických bitev. Boje proti falšování dějin vedou komsomolci v akcích "Město hovoří o hrdinech" (Bělgorod), "Dějiny vítězství" v Kirovu a v soutěži nazvané "Soudružka píseň" (Novosibirsk).

Došlo k rozšíření akcí, jako jsou komsomolská a pionýrská setkání. V Rusku je nyní 300 tisíc pionýrů. Důležitým úkolem stranických a komsomolských organizací je upevnění pionýrských skupin.

Dobrých výsledků v této oblasti bylo dosaženo v Moskevské, Orlovské, Irkutské, Novosibirské a Vladimirské oblasti, ve Stavropolském a Permském Kraji, v Burjatsku, Přímoří, Moskvě a Sevastopolu. Usilujeme o to, aby nedošlo k narušení spojení s generacemi, které bylo založeno na výchově k hodnotám dobra, pravdy, spravedlnosti a vzájemné pomoci.

Bohužel nyní dochází ke snižování spojení s vědou, kulturou a sportem. Jsou uzavírány domy kultury a dětské tvořivosti. V posledních deseti létech opustilo sféru doplňkového vzdělávání 40 % učitelů. Placené kroužky jsou pro mnohé rodiče často příliš nákladné.

V poslední době jsou realizovány vysoce perspektivní ideje v "Mladé armádě" a v "Ruském žákovském hnutí". Ale i tato práce je často doprovázena dogmatismem a formalismem. Funkcionáři, kteří se zabývají touto činností, mají často maloburžoazní myšlení a patriotismus je mnohdy spojován s antisovětismem.

Naše strana a Komsomol musí přesvědčivě usilovat o sjednocení pionýrských oddílů a skupin v "Celoruském Svazu pionýrských organizací V. I. Lenina". Chceme tak dosáhnout vytvoření nové ideové a organizační základny pro šíření myšlenek pionýrského hnutí, což napomůže jeho rozvoji.


My, komunisté podporujeme všestranný rozvoj člověka, odkrytí jeho tvůrčích schopností a talentu. Prosazujeme jednotu duševní, morální, pracovní, estetické a tělesné výchovy. Při tom musíme trvale zdokonalovat formy naší práce s dětmi, zaujmout děti živou prací, rozvíjet jejich vlastní iniciativu.

Harmonický rozvoje osobnosti není možný bez zdravého způsobu života. Postupně se rozšiřuje sportovní hnutí strany. V posledních šestnácti letech se toto hnutí stalo masovým. Pod záštitou Sportovního klubu KPRF jsou realizovány různé druhy sportu a působí v nich více než sto sportovních družstev. Sjednotili jsme již tisíce sportovců a desetitisíce fanoušků. Sportovní solidarita působí na zvyšování autority strany.

Nejvýznamnější frontou boje naší strany je kultura. Je evidentní, že naším generacím zpívali ruské písně od kolébky. Jaké písně je však slyšet nyní? Našeho posluchače a diváka naučili konsumovat pseudokulturu importního původu. Mladá generace téměř nezná písňové skvosty, s kterými jejich rodiče a prarodiče bránili a budovali naši vlast.

Téměř na všech federálních televizních kanálech probíhají soutěže ve zpěvu. Jejich vedení je však obsah písní lhostejný. Mezi minulostí a současnosti hudebního repertoáru se vytvořila propast. Neslyšíme písně o matce, škole a přátelství. Naše starší pěvecká generace alarmuje a hovoří o tom, že vznikla nebezpečná duševní prázdnota, kterou zaplňují naší nepřátelé.

I nadále budeme čelit těmto tendencím. Děti a mládež se musí sblížit se skutečným uměním. Proto aktivně podporujeme mnohé soutěže a festivaly a sami prosazujeme tvůrčí projekty. Bylo by dobré uskutečnit na počest 75. výročí vítězství soutěž o píseň pro mládež a děti.

Otázka úlohy umění, uměleckého projevu v politické práci zaujímá zvláštní místo. Již nyní musíme sjednocovat vlasteneckou, tvůrčí inteligenci, spisovatele, poety, hudebníky a další umělce. Z toho nelze vylučovat ani producenty. Ukázali jsme již své možnosti v soudobé dokumentaristice. Již nyní vlastníme velké televizní produkce.

Straně nemůže být lhostejná současná vládní informační politika. Televizi sleduje asi 70 % občanů. V honbě za nejvyšší sledovaností přichází producenti s vulgárnostmi, ohavnostmi, které rozkládají společnost. Diváky přitahují skandály, horory, povrchními seriály, mystikou, pochybnými komedianty a špínou. O lidech, kteří tvoří, o tom, jak žijí, jakými těžkostmi procházejí a jakých úspěchů dosahují, není ani slovo. To probíhá v zemi, ve které se ještě nedávno cenila pevná rodina, skromnost a spořádanost, cílevědomost, čest, důstojnost a hrdinství.

Nečinnost není možná. Musíme se navrátit k zákonodárné iniciativě a navrhnout vznik "Umělecké televizní rady". Jejími členy by se měli stát umělci, kterým je vlastní profesionalita i vlastenectví. Naše ofenzivní pozice v oblasti kultury pomůže záchraně národa a jeho novému kulturnímu vzletu.

Každý z nás miluje vlast celým srdcem. Jako lidé i jako politici však chceme více. Chceme být pyšní nejen na minulost, ale i na současnost. Máme pro to dobrou základnu. Rusko je velmi bohatá země. Natolik bohatá, že její vláda nemá právo držet lid v chudobě, venkov i průmysl v troskách, vědu a školství v rozpadu. Stávající politický režim zkrachoval. Není schopen vládnout Rusku ku prospěchu lidu. Rusko potřebuje novou vládu. Pouze vláda národní důvěry, která vytvoří silný stát s rozvinutou ekonomikou a progresivní vědou, bude schopná ochránit člověka.

K takovému prohlášení nás opravňuje jedinečná praxe naší sovětské moci. Přesvědčují nás o tom úspěchy ČLR, Vietnamu a jiných úspěšných ekonomik světa. Zavést do praxe tvůrčí zkušenosti může realizace našeho programu "Deset kroků k důstojnému životu", programu renezance naší vlasti na bázi obnoveného socialismu. To vše nám dovoluje obracet se k lidu s žádostí o podporu. Podporu ve jménu záchrany a vzkvétání vlasti!


Překlad: Karel Kluz

 

 

Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.