Úvodní stránka arrow Názory a polemika arrow Apríl? Bohužel ne. Tuesday, June 25 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Apríl? Bohužel ne.
Středa, 03 duben 2019

Zveřejňujeme názor soudružky Věry Klontza-Jaklové, který reaguje na dopis Kateřiny Konečné a Vojtěcha Filipa určený členům KSČM a vyzývající je k účasti v květnových volbách.

První duben mi připravil hned několik zážitků, z nichž tři na první pohled nesouvisející okomentuji. Začnu zprávou, o které jsem si v první chvíli myslela, že je to "apríl". Z elektronické schránky na mne vykoukl dopis podepsaný předsedou KSČM Filipem a europoslankyní Konečnou, ve kterém vyzývají, aby členové strany šli k volbám. Opomenu fakt, že nejvyšší představitelé strany musí vyzývat členy osobním dopisem a zdůvodňovat, aby šli k volbám.

S KSČM mě pojí přátelské a soudružské vztahy s konkrétními jedinci, s konkrétními organizacemi, a proto jsem se upřímně snažila v dopise najít, proč bych měla jít volit KSČM. Dozvěděla jsem se, že KSČM nechce, aby naše republika byla na chvostě kapitalistického světa, ale posunula se o několik míst dopředu. Svoji rétoriku omezující se na obecné fráze o suverenitě republiky, zájmech občanů, malých platech a důchodech považuje dokonce za radikální.

Bohužel hlasování poslanců KSČM v EP i v národním parlamentu, stejně jako program strany, ba i vyjádření jejích představitelů jasně dokládají, na čí straně stojí, čí zájmy ve skutečnosti hájí. Aktivity poslanců v těchto zákonodárných orgánech neurčují videa natočená pro efekt, ale hlasování ve sněmovně, za které se patrně stydí, protože tyto své výkony nesdílejí. Pokud jsou o svých hlasech přesvědčení, ať se zkusí postavit před nezaměstnané nebo pracující pro agentury, lidi stíhané dluhy, před pracující, na které dopadají evropské direktivy ratifikované českým parlamentem o flexibilní pracovní době, před matky samoživitelky, těhotné ženy pracující v korporátech, před obyvatele ubytoven, vědce, učitele, zemědělce, kteří nejsou ochotni sázet řepku, ale také drobné živnostníky, a hlavně před mladé lidi, kteří se dnes chystají do života. Prakticky svými činy, svým hlasováním denně dokládají svoji jednotu se zájmy nadnárodního kapitálu proti pracujícím, ať už se ohánějí jakýmkoliv slovníkem. Podíváte-li se na zápisy o hlasování, nenajdete žádný rozdíl mezi nimi a ostatními stranami. Rozhodně nehájí zájmy pracujících, důchodců, mladých, žen, hendikepovaných a jiných neprivilegovaných občanů, které se KSČM ve svých materiálech zdráhá označit slovem lid nebo lidové vrstvy. Vláda oligarchů vládnoucí za podpory parlamentního klubu a elity KSČM, politické handly s prezidentem Zemanem (viz 10. sjezd), postoj KSČM k NATO a vojenským misím, nepokrytě nacistické názory na otázku migrace, postoj ke klimatické změně, víra v možnost reformovat kapitalismus a naposledy hození přes palubu desetitisíců českých učitelů apod., staví tuto stranu k těm, kteří mají vinu na každodenním utrpení lidových vrstev jak v ČR, tak v EU a dokonce i mimo Evropu.

Stranické elitě a tvůrcům blábolu, který nazývají volební program, a který jediné co zaručuje, je loajalita oligarchům a deaktivaci lidového hnutí, bych proto doporučila, aby si hledali svoje hlasy mezi těmi, jejichž zájmy podporují. Tedy mezi korporátníky všeho druhu, místními i zahraničními, aby nezneužívali sentimentu, věrnosti  a neschopnosti hlavně starších členů své strany vidět situaci v pravých barvách, aby je nezneužívali ke svým zájmům. Doporučuji, aby nežebračili o hlasy u těch, na které současná nomenklatura plivala, kterým se vysmívala a kteří byli a jsou označováni jako fosílie a brzdy (dalšího kapitalistického) vývoje.

Naopak vyzývám všechny postižené současným kapitalismem, kteří vědí nebo třeba jenom tuší, že loajalitou s kapitálem a louděním o mírné ústupky cesta nevede, aby k volbám nechodili a nepodporovali dál lživou propagandu, že volbami se svět změní. Náš hlas je naše zbraň. Nepoužívejme ji sami proti sobě. Pokud nikdo nereprezentuje naše skutečné zájmy, nemáme u volebních uren co dělat. Nevybírejme menší zlo! Pokud jste přesvědčení, že se ale něco dělat musí - a v tom máte pravdu, protože "bez boje není pokroku" - zapojte se do budování opravdového lidového dělnického hnutí.

S matematickou přesností je možné snadno doložit, že další podpora kapitálu, jakékoliv další oslabování nebo ustupování lidového hnutí uvolní cestu projevům nacionalismu a fašismu. To jsou nástroje, které kapitál na hraně svých sil využívá. Je to zákonitost kapitálu, která vyplývá z jeho nutnosti stále se zvětšovat, nabývat a kterou nezastaví, ani Filipova právnická erudice, ani proříznutá pusa Konečné. Budou kulminovat i další příznaky zahnívání kapitalismu, kam patří prohlubování sociální propasti, oklešťování práv a svobod ve jménu "svobody",  útok na soukromí a duševní vlastnictví, která se stávají výnosným kapitálem v podnikání s informacemi. Další tlak na pracující a další omezování příjmů bez ohledu na líbivé proklamace volebních programů je realitou dneška i nejbližší budoucnosti. To bude mít za následek kulminaci násilí uvnitř států i na mezinárodní scéně, kdy hlavním motorem i nadále budou nástroje kapitálu jako NATO a EU. Přibývání válečných ohnisek a boj o rozdělení trhů jsou na pořadu dne, což zákonitě vyvolá další migrační vlny, kdy na první pohled paradoxně problémem není proud lidí mířících pryč ze svých zemí. Ten je důsledkem kapitalistické, imperialistické a imperiální politiky ve všech zemích. ČR je součástí této agresivní politiky namířené vůči druhým národům i vlastním obyvatelům. Je výsledkem politiky, kterou podporuje i KSČM svými politickými činy. Politika je akt, nejsou to proklamace. Kapitalismus nedokáže zastavit gigantickou exploataci přírodního bohatství. I to je jednou z jeho základních charakteristik. Kapitál neroste jenom z práce a spekulace, ale rovněž z drancování přírody. Uvidíte, že nakonec rádoby zelená politika bude namířena proti obyčejným lidem a stane se z ní opět dojná kráva kapitálu, zatímco zeměkoule bude nadále chřadnout. Ekologická krize je stejně aktuální jako jaderná a sociální krize. Viník je jeden: kapitalistický systém produkce, který nedokáže vytvořit spravedlivé podmínky ani pro lidskou společnost, ani pro přírodu. Podpora systému, byť zabalená do líbivých slov, znamená nabíjet děla proti lidem. Jediným lékem je organizované hnutí pracujících a lidových vrstev.

KSČM ve své kampani volá po sjednocené levici. Ale co je to levice v jejím podání, když podporuje vládu liberálního ANO? Lidi nespojuje názor na "pokrok v mezích zákona", ale to, v jakém jsou postavení ke kapitálu a práci, tedy na ty, kteří kapitál vlastní a na ty druhé, jež musí prodávat vlastní práci za ceny určené kapitálem. To jsou přirození spojenci, těch je naprosto drtivá většina, možná i 99 % světové populace. Od strany s přízviskem komunistická možná ledaskterý volič čeká, že bude zastávat zájmy právě této pracující a vykořisťované většiny. Na základě této logiky žádná z kandidujících stran nesjednocuje lidové vrstvy, ale naopak je rozděluje jako nehrající fanoušky do různých týmů.

Nechápu, proč podporovat hnutí nebo stranu, která od svého vzniku v roce 1990 (nejprve skrytě a následně otevřeně) systematicky rozkládala dělnické a lidové hnutí, systematicky odháněla mladé, pokud nebyli ochotní sklonit hřbet před maloměšťáckou politikou sžití se se systémem. Životaschopnou rozvíjející se mládežnickou organizaci KSM podpořila stylem, kdy i Pilát pontský by blednul závistí. Místo toho vytváří nejrůznější komise mladých, léta vedené právě Konečnou,  které nikdy nefungovaly, které nikdy nebyly určeny k tomu, aby fungovaly. V této souvislosti vzpomínám na s. Františka Kovandu, devadesátiletého mládežníka, který zemřel včera (31. 3. 2019) a který stále a neúnavně bojoval za nutnost vědecky pracovat na historické paměti a na mládežnické základně strany. Bohužel názory tohoto osvíceného, tvrdě pracujícího, vzdělaného, skromného člověka, soudruha a kamaráda převálcovala klika dobře placených "realistů", kteří mu nesahají znalostně a lidsky ani po kotníky.

Dobrým zážitkem pro mne dnes naopak byla archeologická přednáška mladé specialistky z univerzity v San Diegu o španělské kolonizaci inckého regionu. Když přišli Španělé do And, nezačali Inky hned masakrovat. Postupně se vytvořily tři politické proudy: jedni se Španěly kolaborovali dobrovolně, zištně a hned, další tzv. realistický proud vyčkával a vyjednával. Nakonec se podřídili španělské nadvládě, nechali se ožebračit. Jediné privilegium, které získali, bylo právo pohřbívat ve skrčené poloze (!). Třetím proudem byli inčtí partyzáni, kteří se nikdy nevzdali, i přes neskutečné násilí na nich páchané. Tato talentovaná mladá kolegyně dokázala tyto tři proudy rozlišit archeologicky, definovala a prokázala jejich existenci. Jedná se o nové zjištění. Dosud byli Inkové chápáni jako jednolitý (sjednocený) národ. Všichni účastníci přednášky bez výjimky sympatizovali s inckými partyzány. Ti, kteří nesli inckou kulturu dál, představovali skupiny přeživších inckých bojovníků za svobodu.  Z toho vyplývá, že skutečná historická podstata každé doby vyjde dříve nebo později najevo. Před historií se nikdo za tzv. realismus neschová. Ale také to, že lidé - a dnes zvlášť - dobře cítí, na které straně je spravedlnost, co má historickou hodnotu a co jediné může zajistit budoucnost přírodnímu prostředí i lidem.

Koho a jak podporovat, na čí stranu se postavit je rozhodnutím každého z nás. Na výběr je ze dvou možností: s lidem nebo proti němu, s elitou nebo proti ní. Na rozdíl od Inků počátku 16. století dnes neexistuje ani varianta privilegia pohřbívání ve skrčené poloze.

 

Věra Klontza-Jaklová

(Obnova hnutí: Komunisté)

 

 

Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.