Léčebné znárodnění

Podrobnosti

Kategorie: Teorie

Twitter

Dvě úvahy profesora Valentina Katasonova o virovém ekonomickém cyklu

V posledních desetiletích slovo "znárodnění" téměř zmizelo ze slovníku politiků a úředníků většiny zemí světa. V kurzu byla "privatizace".

Byla to doba ekonomického liberalismu, kdy bylo považováno za axiom, že soukromá forma vlastnictví poskytuje větší efektivitu a státní forma znamená neefektivnost. Proto prý je nutné neustále snižovat podíl státu na aktivech ekonomiky a ponechávat mu pouze minimum funkcí v oblasti regulace a kontroly. Letos ale neočekávaně vypukla epidemie koronaviru. Otřásla ekonomikou tvrději než jiné krize.

Je těžké říci, na která odvětví hospodářství tato epidemie neměla vliv. V ČLR, kde to všechno začalo, byly podniky hromadně zavírány kvůli karanténě - bez ohledu na jejich význam. V jiných zemích, kde je epidemie menší, podniky a organizace pozastavily provoz a nepracují kvůli nákaze zaměstnanců. A zde nezáleží na průmyslovém odvětví podniku nebo organizace. Pro dozor nad zdravotnickými a lékařskými službami jsou to jen potenciální ohniska číření infekce.

Zde je jeden z posledních příkladů. Vedení předních amerických automobilek ve Spojených státech - General Motors, Ford Motor a Fiat Chrysler - se 18. března rozhodlo dočasně uzavřít továrny ve Spojených státech, Mexiku a Kanadě. Důvodem pro toto rozhodnutí byl identifikovaný případ nákazy zaměstnance virem COVID-19 v závodě Ford v Michiganu. Ukázalo se, že jeden případ v tomto odvětví stačil k tomu, aby na neurčitou dobu poslala vedení asi 150 tisíc pracovníků domů. Podle deníku "The New York Times" se japonské společnosti Honda, Toyota a Nissan rozhodly udělat totéž ve svých závodech v Severní Americe.

Ztráty mohou nést dokonce i podniky, ve kterých jsou všichni zaměstnanci zdraví, ale nezavedly karanténu.. Jedná se o podniky, které jsou závislé na dodávkách dílů a sestav z jiných podniků, včetně zahraničních. Existuje riziko roztržení takzvaného "produkčního řetězce". Každý den po celém světě (a zejména v Rusku) existuje nespočet případů takových "zlomů". Naopak zastavení koncového článku v řetězci může vytvořit negativní "multiplikační efekt", který zasáhne desítky, stovky a někdy tisíce dodavatelů. Rozhodnutí o zastavení výše zmíněného amerického automobilového průmyslu tedy sníží zaměstnanost v podnicích, dodávajících součásti a sestavy o částku převyšující zisky způsobené poklesem zaměstnanosti v automobilovém průmyslu samotném.

Přesto je možné určit řadu průmyslových odvětví a ekonomiky, která jsou jasně ovlivněna a budou trpět více než ostatní. Pandemický faktor na ně permanentně působí.

Za prvé je to cestovní ruch a hotelnictví. Zejména společnosti zaměřené na zahraniční turisty.

Za druhé jsou to dopravní společnosti, které se zabývají mezinárodní osobní dopravou. Lví podíl na takové přepravě v současné době mají letecké společnosti.

Za třetí jde o instituce, ve kterých je velké množství lidí soustředěno v omezených prostorách. Jedná se o kina a divadla, další zábavní zařízení, kavárny, restaurace atd. Částečně i o městskou dopravu, obchodní zařízení atd.

Některé odhady celkových ztrát v těchto odvětvích hospodářství již byly provedeny. Odhady jsou samozřejmě podmíněné, neustále se přezkoumávají - budou záviset na měnící se pandemické a hospodářské situaci. Přezkum však zpravidla uvádí zvyšování ocenění škody.

Podle odhadů "Světové asociace obchodních cest" může být rozsah ztrát cestovních kanceláří po celém světě až 47 miliard dolarů měsíčně. Obzvláště bude ovlivněn cestovní ruch ČLR a zemí závislých na čínských turistech (Hongkong, Macao, Thajsko, Kambodža a Filipíny). Podle "Světové organizace cestovního ruchu" čínští turisté ročně utratili na cestování asi 260 miliard dolarů (dvakrát tolik, kolik utratí turisté ze Spojených států) a samotní Číňané jsou největšími cestovateli na světě. V letošním roce se očekávalo, že by cestovalo 500 milionů Číňanů, Ale jsou však ve vnitřní karanténě a čínské ani zahraniční cestovní kanceláře neuvidí své peníze. Podle odhadů "Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu" (IATA), zveřejněného 20. února, měli letos letečtí světoví dopravci ztratit 29,3 miliard dolarů. Odhad ztráty však v březnu prudce vyskočil a odhaduje se nyní na 63 až 113 miliard USD. Změna odhadu je způsobena skutečností, že ztráty spojené s možným omezením letecké dopravy mezi Čínou a dalšími zeměmi byly původně odhadnuty pouze na výpadek letecké dopravy mezi ČLR a ostatním světem. V březnu, kdy WHO oznámila pandemii, vyšlo najevo, že postupně se rušení letecké dopravy vztahuje na na další země.

Většina odborníků připouští, že téměř všichni přední světoví letečtí dopravci jsou již v červených číslech. Příkladů ztrát je nesčetné množství. Skupina společností "IAG", která zahrnuje známé dopravce British Airways, Aer Lingus a Iberia uvedla, že v dubnu a květnu sníží počet létajících letadel o 75% a sníží náklady dočasným snížením počtu zaměstnanců. Společnost Norwegian Air již v březnu zrušila 90% letů a poslala na neplacené dovolené více než 7,5 tisíce zaměstnanců.

Podle četných předpovědí, může s pokračujícím trendem, do letošního května polovina předních světových leteckých společností zkrachovat. Uvádím již první "vlaštovky". Začátkem března vyhlásila britská regionální letecká společnost "Flybe" bankrot a před tím, v polovině února italská "Air Italy".

Vlády mnoha zemí světa uvedly, že byznys neopustí v potížích. Pomohou. Druhy státní podpory se velmi liší. Například jde o zavedení "daňové úlevy" během pandemie. Zavedení moratoria na obsluhu a splácení dluhů z bankovních úvěrů na stejné období. Úplné zrušení některých daní. Poskytování dotací a jiných forem přímé finanční pomoci (například zvýhodněné půjčky). Na konci února vláda prezidenta Donalda Trumpa požadovala od Kongresu 2,5 miliardy dolarů na boj proti koronaviru. Demokratičtí kongresmani okamžitě navrhli zvýšení této částky na 8 miliard dolarů, Trump návrh podpořil. Vzrušení dále roste.

17. března americký prezident prezentoval "balíček pomoci" ve výši 850 miliard dolarů, (zahrnující nejen pomoc korporacím, ale i veřejnosti). Částka závazků deklarovaných Trumpem, je již srovnatelná s celkovou částkou federální vládní rozpočtové podpory americké ekonomice během krize v letech 2007-2009.

Evropská unie se snaží držet krok s USA a v únoru slíbila přidělit z celoevropského rozpočtu 25 miliard eur na pomoc různým odvětvím hospodářství. Později byla slibovaná částka zvýšena na 37 miliard EUR. A to je navíc k penězům, které plánují přidělit na pomoc podnikům ze svých rozpočtů jednotlivé členské státy EU. Zejména Francie oznámila program pomoci ve výši 45 miliard EUR. Polská vláda slíbila částku rovnající se 52 miliardám dolarů. Finsko oznámilo částku 15 miliard eur, Austrálie - 12,5 miliard dolarů atd.

Vlády jednotlivých zemí samozřejmě trpí velkými obavami kvůli nejistotě, jak dlouho bude pandemie pokračovat a jak se bude šířit po celé planetě. Možná tyto obrovské sumy nebudou stačit. Soukromé podnikání může být závislé na neustálém "úniku financí" do neznáma (daňových rájů). Odborníci připouštějí, že pokud pandemie bude trvat až do konce léta (jak například věří prezident USA Trump), pak malé firmy jednoduše zmizí. Ano, vlády zjevně nebudou házet peníze do větru na podporu malých podniků. V pátek 20. března německé ministerstvo hospodářství oznámilo číslo: 25 milionů malých a středních podniků v EU utrpělo ztráty kvůli pandemii, což je 99% v celé Unii.

Zároveň budou v programech pomoci byznysu uděleny priority zbývajícímu procentu - velkým a největším korporacím, aby se zabránilo jejich bankrotům. Nyní přichází stále častěji do myslí vyšších státních úředníků myšlenka potřeby znárodnit takové "systémově významné" společnosti.

Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmeier v rozhovoru pro "Der Spiegel" 13. března uvedl, že německá vláda nevyloučila možnost dočasného znárodnění společností důležitých pro stát, pokud mají potíže vyvolané šířením infekce

COVID-19. "Nepřipustíme bankroty ekonomicky silných společností," uvedl ministr a zdůraznil, že znárodnění by mohlo být jednou z možností podpory, v souvislosti se spádem ekonomiky v důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců, kolapsem poptávky výbuchem pandemie koronaviru.

18. března šéf francouzského ministerstva financí Bruno Le Mer uvedl, že vláda zvažuje znárodnění podniků jako možné opatření k jejich záchraně v souvislosti s pandemickou krizí. Dodal však, že znárodnění bude poslední možností, když budou vyčerpány jiné způsoby spásy.

Zatímco Francie a Německo činí pouze prohlášení o možném znárodnění, Itálie ji již začala. Jde o znárodnění soukromých zdravotnických zařízení, protože rozsah a negativní účinky virové pandemie jsou obzvláště velké. Zestátnění sektoru soukromých zdravotnických služeb z pohledu epidemiologů a dalších odborníků, je obecně nezbytnou podmínkou účinného boje proti pandemii. Stejně jako ozbrojené síly nemohou být soukromými organizacemi, tak medicína musí stát vždy v první řadě bojové připravenosti a musí být schopna odrazit jakékoli epidemie a pandemie.

Mimochodem Italové, kteří provádějí nouzové znárodnění medicíny, si vzali příklad z Číny, kde je téměř všechno zdravotnictví ve vlastnictví státu, a prokázalo vysokou účinnost v boji proti koronaviru. Itálie zde dává příklad ostatním evropským zemím.

Druhou zemí, která začala znárodňovat soukromá zdravotnická zařízení je Španělsko.

Italská vláda však šla ještě dále. Začátkem tohoto týdne oznámila, že převezme úplnou kontrolu nad leteckou společností Alitalia, která nakonec zbankrotovala vypuknutím pandemie v Evropě. Na začátku letošního roku jí vláda poskytla půjčku 400 milionů eur na rehabilitaci a plánovala prodat neziskovou společnost do 31. května. Podle agentury Reuters v souvislosti s novou krizí, Řím zoufale hledal kupce letecké společnosti a rozhodl se ji znárodnit s odškodněním majitelů ve výši 3,5 miliardy eur.

Francouzský ministr financí, Bruno Le Mer uvedl 19. března, v pokračování svého prohlášení o znárodnění, že nejpravděpodobnějšími kandidáty na znárodnění jsou francouzští letečtí dopravci. Média informovala také o situaci švédské letecké společnosti SAS, která je na pokraji bankrotu. Švédský parlament požaduje její znárodnění. Na programu je také znárodnění německého gigantu letecké dopravy - slavné společnosti Lufthansa. "Šíření koronaviru postavilo celou globální ekonomiku a naši společnost do bezprecedentního stavu nouze", řekl generální ředitel Lufthansa Karsten Spor a pokračoval "V tuto chvíli nikdo nemůže předvídat další vývoj". Ve Spojených státech dosud nebyla vznesena otázka znárodňování leteckých společností. Před třemi dny prezident oznámil, že odvětví bude poskytnuta finanční pomoc ve výši 50 miliard USD.

Ruská vláda doposud nezveřejnila žádná jasná opatření na ochranu ekonomiky před pandemií. Pokud ovšem nebereme v úvahu to, co se objevilo na vládních webových stránkách dne 17. března, že vláda Ruské federace a Ruská banka "zavedou balíček opatření na podporu ekonomiky a obyvatelstva země, aby se minimalizovaly účinky koronaviru a nestability na globálních finančních a komoditních trzích".

Hospodářský balíček opatření je zaměřen na dosažení tří prioritních úkolů: 1) zajištění finanční stability, 2) zachování finanční stability průmyslových odvětví a sektorů hospodářství, 3) podpora obyvatelstva a regionálních rozpočtů. V kontextu diskutovaného tématu se nyní zajímáme o druhé místo. Ve zprávě vládního kabinetu bohužel stále nejsou žádná specifika. Ale konkrétní opatření jsou potřebná. Očekávají je zejména ruské letecké společnosti a cestovní ruch.

Ruské letecké společnosti jsou již ve stavu blízkém smrti. Omezení letů způsobené koronavirem ovlivnilo podle "Asociace leteckých dopravců" - (AEWT) asi 40% mezinárodního leteckého trhu ruských leteckých společností. Ruští letečtí dopravci se zatím obrátili na vládu se žádostí o snížení daňového zatížení, zejména navrhují zrušit daň z přidané hodnoty (DPH) na všech vnitrostátních letech. Pokud však před začátkem léta nebudou obnoveny mezinárodní lety ruských leteckých společností, pak někteří dopravci zkrachují. Pak ale nebude existovat žádná alternativa znárodnění společností, které zůstanou naživu. Pokud účinek "pandemie" bude přetrvávat až do konce roku, nebo bude pokračovat i příští rok, pak můžeme očekávat, že otázka znárodnění se stane relevantní nejen pro ruské letecké dopravce, ale také pro společnosti v mnoha dalších odvětvích hospodářství.

Otázka znárodnění se v Rusku stala akutní ještě před vypuknutím virové hysterie. Někteří poslanci se opakovaně pokusili iniciovat návrhy zákonů na znárodnění. Poslední takový pokus byl v únoru tohoto roku. Návrh zákona o znárodnění v Ruské federaci představili poslanci Komunistické strany v čele s Gennadijem Zjuganovem, ale Státní Duma je odmítla. Předpokládalo se, že následkem rozhodnutí o znárodnění by mohla být hrozba masivního snížení počtu zaměstnanců společensky významných organizací, prohlášení bankrotu strategických podniků, prohlášení majetku za národní vlastnictví, monopolní nebo dominantní postavení podniků, privatizace v rozporu se zákonem nebo za vědomě nízké ceny, získání kontrolních balíků akciových společností, vytvořených na základě státních monopolů, zahraničním kapitálem, stejně jako další okolnosti. Jsem si jist, že "faktor koronaviru" opět uvede na pořad jednání otázku znárodnění velkých soukromých společností.

www.kprf.ru 21.3.2020

"Sovětské Rusko"

Koronavirus jako náhrada světové války

Před 90 lety, v říjnu 1929, začala panikou na newyorské burze globální ekonomická krize. Do konce roku panika šla daleko za New York Stock Exchange. Podniky se zastavily, miliony dělníků ztratily práci, došlo k bankrotu amerických společností a to nejen malých, ale i gigantů...

Do roku 1930 hospodářská krize zachvátila Evropu, Latinskou Ameriku, Asii a stala se světovou. Celosvětová krize pokračovala až do roku 1933. Americký národní důchod se z 87,8 miliardy dolarů v roce 1929 snížil na 40,2 miliardy dolarů v roce 1933. Více než 135 tisíc obchodních, průmyslových a finančních společností zkrachovalo. Během tří let krize zbankrotovala téměř polovina amerických bank.

Poté se pád zastavil, začala fáze stagnace. V jednotlivých zemích se vlády snažily vytáhnout své ekonomiky z této bažiny. Populárními se staly myšlenky anglického ekonoma Johna Keynese, který obhajoval aktivní vládní zásahy do hospodářského života. Keynes viděl hlavní důvod krize v disproporci mezi výrobou zboží a služeb na jedné straně a omezenou solventní poptávkou obyvatelstva na straně druhé. Před Keynesem popsal ekonomické krize a jejich příčiny Karel Marx v 60. letech 19. století v "Kapitálu", který věřil, že tento rozpor je, v rámci kapitalistického výrobního způsobu, nepřekonatelný.

Keynes si to nemyslel, navrhl kompenzovat nedostatečnou solventní poptávku obyvatelstva, poptávkou státu, využitím státního rozpočtu na pořízení zboží a zadávání objednávek. Podle Keynese byly vojenské objednávky a vojenské výdaje státu docela vhodné pro kompenzaci nedostatečné poptávky. V zájmu zvýšení vládních výdajů se anglický ekonom domníval, že je možné připustit, aby státní rozpočet byl deficitní, schodky byly kryty prostřednictvím vládních půjček a zvyšováním státního dluhu. To vše lze nalézt v Keynesově knize "Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz" (1936).

Na Západě se pokusili použít Keynesovy recepty k překonání obtížné ekonomické situace. Nejkonzistentnější myšlenky anglického ekonoma uvedla do praxe americké vláda. Jejich praktická implementace začala po příchodu Franklina Roosevelta do Bílého domu v roce 1933 pomocí politiky "Nový úděl" - "New Deal", což změkčilo sociálně-ekonomickou situaci v zemi. Na úkor státních peněz byl realizován veřejný pracovní program (výstavba silnic, rekultivace půdy, kopání kanálů, zalesňování, další druhy pracovní činnosti, které nevyžadovaly zvláštní kvalifikaci pracovníků). Tento program dal milionům obyčejných Američanů zaměstnání a minimální živobytí, ale nemohl Ameriku vytáhnout ze stagnace. Vláda nemohla ani překonat chudobu. Američané připouštějí, že v letech krize a deprese ve Spojených státech zemřelo podle různých odhadů hladem 5-6 milionů lidí. V Evropě přetrvávala krize, populace žila v bídě.

Výjimkou byly pouze dvě země - SSSR a Německo. Sovětský svaz se ve třicátých letech dynamicky rozvíjel, vedl industrializaci a demonstroval celému světu výhody socialistického modelu ekonomiky. Německo, které zpočátku stagnovalo, spolu s dalšími západními zeměmi, poté, co se Hitler dostal k moci v roce 1933, se také začalo dynamicky rozvíjet; v zemi vznikl "ekonomický zázrak", podporovaný penězi amerických a částečně anglických bankéřů, kteří připravovali Hitlera útoku na východ, proti Sovětskému svazu.

Keynesiánské metody nevytvořily zázrak. Všechny, tehdy dostupné ekonomické metody revitalizace ekonomiky, byly vyčerpány. Pro Západ to bylo obzvláště hrozné na pozadí vysoké ekonomické dynamiky SSSR - takové kontrasty v ekonomické dynamice mezi Sovětským svazem a kapitalismem Západu by mohly vést ke konečnému vítězství socialismu na světě. To nevyhnutelně vedlo vládnoucí kruhy Západu k myšlence, že jedinou cestou ven z ekonomické stagnace, která se stala chronickou, by mohla být válka. Válka velká, světová.

Na příkladu první světové války si Spojené státy uvědomily, že globální ozbrojené konflikty by mohly radikálně změnit ekonomickou situaci země. V předvečer první světové války byly Spojené státy největším mezinárodním dlužníkem na světě, pokud šlo o dluhy soukromého sektoru ekonomiky; carské Rusko bylo na prvním místě ve státním dluhu. A na konci první světové války se Amerika stala největším čistým věřitelem, americký dolar se spolu s britskou librou proměnil ve světovou měnu.

USA, Anglie, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a další přední kapitalistické země se začaly připravovat na druhou světovou válku. Věřilo se, že válka odepíše všechny dluhy, nerovnováha v ekonomice zmizí, rychlý vývoj umožní rovnováhu národních ekonomik. Zadlužené země snily, že zvítězí, nebo dokonce zničí své věřitele. A věřitelské země snily, že ovládnou trhy, přírodní zdroje dlužníků a získají miliardy reparací od poražených. Uvnitř válčících zemí bylo na obvyklá pravidla tržní ekonomiky uvaleno moratorium, stát svou železnou rukou vyhladil nahromaděné disproporce (požadavky a závazky) odvolávaje se na válečné období. Válka je nejsilnějším argumentem pro to, aby stát obnovil železný řád v kapitalistické ekonomice nastolením diktatury. Keynesianismus toho není schopen. Druhá světová válka, která začala 1. září 1939, se stala prostředkem záchrany světového kapitalismu před nebezpečně zdlouhavou stagnací.

Rychlý posun vpřed do 21. století. V letech 2007-2009 svět prochází globální finanční a hospodářskou krizí. Tato krize nevedla k odstranění všech disproporcí nahromaděných v ekonomice. Po skončení akutní fáze recese, nastoupila v roce 2009 stagnace, za kterou mělo následovat zotavení. Na oživení se čekalo rok, další, třetí, ale očekávání nebyla splněna. Dnes je rok 2020, ale nedochází k žádnému zotavení.

Porovnání: ve třicátých letech trvala stagnace od roku 1933 do roku 1939, šest let. Dlouhodobé zahnívání bylo přerušené až válkou. Stagnace po krizi 2007-2009 trvá už 11 let. Znovu, nesnesitelný úpadek, téměř dvakrát delší. V jistém smyslu je pozice stagnujícího Západu ve 21. století lepší než ve 30. letech, protože již neexistuje SSSR s dynamicky se rozvíjející ekonomikou. Sovětský soupeř Západu zmizel, ale je tu Čína s nebývalým tempem ekonomického růstu. Hospodářskou dynamiku Číny za poslední tři desetiletí lze určitě nazvat fází růstu. Takový vzestup nebyl žádnou západní zemí zaznamenán v celé historii kapitalismu. Západ tedy musí něco udělat.

Myšlenka rozpoutat velkou válku a s její pomocí opět překonat zatracené rozpory kapitalistického výrobního způsobu se jistě nejednou dostala do myslí představitelů západních vládnoucích kruhů. Myšlenka je to velmi lákavá, ale zároveň smrtelně nebezpečná. Koneckonců, první dvě světové války proběhly bez jaderných zbraní a jiných typů zbraní hromadného ničení (ZHN). Třetí světová válka bude nevyhnutelně vyžadovat použití zbraní hromadného ničení. Bylo třeba nahradit světovou válku, něčím, co by mohlo zázračně pomoci vyrovnat nerovnováhu kapitalistické ekonomiky, oživit ji a udržet status quo vládnoucí elity.

Alternativou horké války může být studená válka, kterou dnes raději nazývají hybridní. Zahrnuje použití finančních, obchodních, ekonomických, psychologických, informačních prostředků, kybernetických zbraní, zvláštních metod tajných služeb pro boj s nepřítelem, ale to vše nedává vládám moc přejít od tržních metod ekonomického řízení k velitelsko - administrativním příkazům. Ale pouze jejich využitím lze překonat disproporce, nahromaděné v ekonomice.

... A pak se objevil koronavirus. Vlády začaly tuto hrozbu šířit a vytvářet ve společnosti atmosféru strachu. Pomocí strachu získají vlády neomezené pravomoci, začnou aktivně zasahovat do ekonomiky. Takové metody jsou v rozporu se zásadami "civilizovaného" kapitalismu, ale jak se říká, příkazy administrativní diktatury nebudou věčné. Jakmile se nerovnováha v ekonomice vyrovná, vše se vrátí do normálu: znovu se vrátí tradiční metody řízení trhu, znovu se obnoví "civilizovaný" kapitalismus, začne etapa zotavování, která se pak promění v ekonomický růst ...

Odborníci říkají, že "stav nouze" bude trvat až do konce letošního roku. Maximálně do poloviny příštího. "Virová válka" bude bleskově rychlá a vítězná. Během této doby dojde k masivním bankrotům, dluhy a pohledávky za částky měřené v mnoha bilionech dolarů budou eliminovány na úkor boje s koronavirem. Bubliny na akciových, finančních, jakož i komoditních a realitních trzích prasknou a zmizí.

Kapitalizací korporací se ztratí mnoho bilionů dolarů. Ekonomika začne znovu "dýchat", začne oživení, které se pak promění v dlouho očekávaný růst.

Poznamenávám: "virová válka" nekončí, když lékařské statistiky ukážou výrazný pokles počtu infikovaných a mrtvých na koronaviry, ale až akcie na burzách poklesnou na dno. V tuto chvíli majitelé peněz odkoupí ihned bezcenné akcie a zahájí novou etapu kontroly globální ekonomiky. Rozhodnutí ukončit "virovou válku" neučiní epidemiologové, ale vlastníci peněz.

Pak začne ekonomický růst. Až skončí, ekonomika vstoupí do další recese a poté vládnoucí kruhy Západu znovu přijdou s nějakým druhem viru. A opět se bude opakovat hra s názvem "Boj proti pandemii". Takový je v zásadě nový systém hospodářských cyklů. Lze ho právem nazvat virální ekonomický cyklus.

Majitelé peněz, kteří zorganizovali současnou pandemii, nepotřebují nekonečný hospodářský rozvoj. Stejně jako nepotřebují kapitalismus. Zajímají je konečný cíl - moc nad světem. Sní o vytvoření nového světového řádu, kde nebudou žádné národní státy, kde bude zřízena světová vláda. Tento řád již nebude mít nic společného s klasickým kapitalismem. Lze ho nazvat novým otrokářstvím nebo novým feudalismem.

Vypuknutí virové války odhalilo plány světové elity, osvětlilo její agentury, odhalilo mnoho tajemství jejích podvratných aktivit. Pandemie snad přiměje miliony lidí na světě, aby přemýšleli o tom, o čem dříve neuvažovali a předpokládali, že projekt nového světového řádu je fantazií hrstky konspiračních teoretiků. Výsledkem bude (již se stává) ochota milionů lidí na celém světě bojovat. Ne, ne s koronavirem, ať se tím zabývají lékaři a další profesionálové, ale s majiteli peněz.

Valentin Katasonov - profesor, doktor ekonomických věd, předseda "Ekonomické společnosti S.F. Šarapova

Publikováno na stránkách: Fondsk.ru

Překlad: Karel Kluz