Úvodní stránka Wednesday, November 21 2018  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Jak zahraniční kapitál zachází se zaměstnanci v ČR
Sobota, 01 září 2018

Končí každoroční období prázdnin, mimo jiné sezóna letních brigád. Pro mladé lidi je to způsob, jak si přivydělat a mít položku s praxí do životopisu, pro kapitalisty příležitost získat levnou pracovní sílu k vykořisťování. Náš člen se zúčastnil jedné brigády v průmyslovém podniku, který patří americké firmě s pobočkami po celém světě, a popisuje krutou realitu vykořisťování a porušování pracovních předpisů i v období ekonomické konjunktury. Liberál řekne "nikdo ho tam pracovat nenutí" - ale jak snadné je být liberálem "z lepší rodiny"!? Ve skutečnosti o otřesných podmínkách práce samozřejmě nikdo předem neřekne, peníze jsou potřeba, alternativy minimální, a tak vychází najevo fakticky nerovný vztah mezi prací a kapitálem.

Není samozřejmě žádným překvapením, že i v České republice jsou firmy ochotny překračovat zákon ve snaze o dosažení maximálních zisků. Za zmínku stojí právě tato zkušenost z praxe, jelikož zaměstnavatel dlouhodobě využíval nezletilé brigádníky k práci na dvanáctihodinových směnách, takže někdy trávili v továrně až 60 hodin týdně - to je pochopitelně v rozporu se zákoníkem práce (§ 79a), který u zaměstnanců mladších 18 let omezuje délku směny na 8 hodin a pracovního týdne na 40 hodin. V těchto podmínkách byli přes léto zaměstnáni přinejmenším čtyři nezletilí brigádníci, jak jinak než bez jakéhokoliv příplatku nejen za nepřetržitý provoz, ale ani za práci o svátcích a víkendech. Vzhledem ke zmíněné délce směn je poměrně komické, že nástup na brigádu byl u nezletilých provázen odevzdáním čestného prohlášení zaměstnance o tom, že nemá žádného dalšího zaměstnavatele a jeho celková pracovní doba činí maximálně 37,5 hodin týdně (tedy 8 hodin denně minus přestávky). To má za účel obejít placení daně z příjmu, kvůli čemuž se mimochodem odpracované hodiny rozpočítávají do jednotlivých měsíců tak, aby vyplácené mzdy nepřesahovaly 10 000 Kč. Výsledek je ten, že brigádník má v některých případech vyšší čistou hodinovou mzdu než řadový operátor výroby, ale přesto vyjde zaměstnavatele levněji, ostatně odvody za něj platí stát.

Navzdory chvástavým tvrzením této společnosti nebyly ani bezpečnost práce a ohleduplnost ke zdraví dělníků na obzvlášť vysoké úrovni. Někteří byli opakovaně vystavováni působení minerálních olejů v kombinaci s průmyslovým odmašťovačem, což často vede přinejmenším ke značným kožním potížím a dlouhodobě poškozuje zdraví zaměstnance. Tomu přitom lze snadno předejít nákupem kvalitnějších - a tedy zároveň dražších - ochranných materiálů nebo patřičného stroje, který je ale nejspíš nákladnější než brigádníci. Nicméně i v době nízké nezaměstnanosti je získání stabilní práce často provázeno dojížděním na velké vzdálenosti, což podle vlastních slov přimělo některé zaměstnance z blízkého okolí továrny smířit se s takto mizernými podmínkami, v případě jednoho z nich dokonce za cenu zbytečných zdravotních komplikací způsobených právě dlouhodobým kontaktem s ropným olejem.

Dále například při práci s horkým petrolejem připadala jen jediná rouška na několik osob, takže mnozí pracovníci nedobrovolně inhalovali nebezpečné výpary. Poměrně odstrašující byl příklad jedné postarší brigádnice, kterou firma nechávala přímo ve výrobní hale bez pracovního oděvu, bezpečnostní obuvi i ochranných brýlí drhnout v petroleji rezavé součástky - a to pravidelně, celé směny. Jednou se svěřila, že vydělané peníze potřebuje na nová okna, takže jí zkrátka nezbylo nic jiného, než takové zacházení akceptovat. Jindy zase docházelo k situacím, kdy tato firma nechávala zaměstnance kvůli nedostatečnému vybavení bezprostředně manipulovat s ostrými kovovými pilinami jen vlastníma rukama v tenkých rukavicích.

Ovšem nekalé praktiky tohoto zaměstnavatele nejsou pochopitelně ničím víc než špičkou ledovce v kapitalistickém systému, který motivuje podnikatele, aby profitovali na úkor zaměstnanců a nebrali v potaz dopad na společnost ani životní prostředí. Jen v ČR se nepochybně vyskytuje mnoho horších případů, a to přitom situaci u nás nelze ani srovnávat s pracovními podmínkami v rozvojových zemích. Nicméně je užitečné takto získat přinejmenším ilustrativní informace o skutečných případech porušování práv zaměstnanců a bezohledného jednání firem, k nimž nejen v naší zemi běžně dochází.

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2018 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.