header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

K Mezinárodnímu dni žen

Mezinárodní den žen (MDŽ) je dnem, kdy si připomínáme statečný boj žen celého světa za svá práva, proti útlaku.

Historie MDŽ se začala psát v USA. V roce 1857 textilní dělnice vstoupily do stávky za zlepšení pracovních podmínek. Další významnou stávkou žen v USA byla stávka švadlen v roce 1908 s požadavky na zkrácení pracovní doby, zvýšení platů, získání hlasovacího práva a zrušení dětské práce.

V roce 1910 německá socialistka Clara Zetkinová na konferenci socialistických stran v Kadani navrhla zavedení Mezinárodního dne žen jako stávku, který by připomínal boj švadlen z roku 1908. Následující rok se MDŽ již slavil v Rakousku, Dánsku a Švýcarsku. V té době bylo ustáleno datum svátku na 19. března. 

Ruské ženy si poprvé MDŽ připomněly v roce 1913, rok před vypuknutím první světové války. V následujícím roce byly organizovány protiválečné akce po celém světě. V únoru 1917 vyšly do ulic petrohradské ženy s požadavkem "chleba a míru". Týden po této demonstraci abdikoval car a Prozatímní vláda přiznala volební právo ženám. Demonstrace proběhla 23. února, což připadalo podle gregoriánského kalendáře na 8. březen. Takto bylo ustáleno datum mezinárodního svátku a zůstalo tak do dnešních dnů.

Během všech historických zápasů žen za jejich práva po jejich boku stáli muži. Požadavkem žen bylo vydobytí práv hospodářských a poté i politických. Stávky a protesty žen byly zaměřeny na původce jejich útlaku, na ty, kteří jim odpírali jejich práva - proti vykořisťovatelské třídě, proti buržoazii. I z tohoto důvodu se dnes kapitalisté snaží tento významný svátek bagatelizovat, zesměšňovat jako "komunistický výmysl". Snaží se skutečný emancipační boj žen nahradit pro kapitál neškodným typem "feminismu", který spíše vzbuzuje ve společnosti odpor, než sympatie a vytváří umělé rozbroje mezi pracujícími s úmyslem zakrýt skutečný, objektivně existující společenský antagonismus mezi prací a kapitálem, daný výrobním způsobem v kapitalistickém hospodářství. Tohle my zásadně odmítáme, protože víme, že boj za práva žen je záležitostí všech pracujících. Nebudou-li svobodny ženy, nebude svobodna celá společnost.

Kapitalisté stále útočí na práva pracujících. Výrok Evropského soudního dvora, který legalizuje propouštění těhotných žen v rámci hromadného propouštění zaměstnanců, je dalším barbarským projevem bezbřehé chamtivosti kapitálu. A tak v době, kdy se řeší pseudoproblémy typu pohlavně neutrálních výrazů, pracující ženy čelí útoku na svá základní práva na pracovištích.

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .