header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Renezance ekonomiky, vědy a vzdělání jsou hlavními předpoklady

Renezance ekonomiky, vědy a vzdělání jsou hlavními předpoklady pro spolehlivost ruské obranyschopnosti

Na otázky komunistického časopisu "Pravda" odpovídá lidový kandidát na funkci ruského prezidenta Pavel Nikolajevič Grudinin

Otázka: Brzy budeme vzpomínat sté výročí vzniku Rudé, Sovětské armády, která spolehlivě zajišťovala obranu SSSR. Jak hodnotíte stav obranyschopnosti současného Ruska?

 

Odpověď: Zvyšování ohrožení naší země je zřejmé i laikovi. USA dislokují v Rumunsku a Polsku odpalovací základny antiraket, které mohou sestřelovat naše mezikontinentální balistické střely. Základny neslouží pouze pro odpalování antiraket, ale mohou být využity i k odpalování střel s plochou dráhou letu typu Tomahawk a jiných, na cíle v Ruské Federaci. Jsou tak schopné realizovat "bleskový" úder proti strategickým jaderným silám před jejich odpálením. Průzkumné letouny USA a NATO stále usilovněji hlídkují u hranic Ruska. Naši "nejzlostnější přátelé" dislokují své pozemní síly v Pobaltských státech. Poradci a instruktoři z USA a NATO působí na Ukrajině a v Gruzii. 

Nicméně nezapomínejme, že donedávna Ruská vláda neprotestovala proti posunům vojsk na východ. Kromě toho ruské vedení tvrdilo, že každá země má právo rozhodovat o způsobech své obrany. Jestli chtějí vstoupit do NATO, ať si tam vstoupí. Rusko je tak nyní obklíčeno sílami NATO, mezi které patří i bývalí spojenci z Varšavské smlouvy. Vláda likvidovala současně s tím i základny ve Vietnamu a na Kubě. Jediným spojencem Ruska ve vojenské oblasti je nyní pouze Bělorusko.

Otázka: V jakém stavu jsou v současnosti ruské ozbrojené síly? Jsou schopny bránit naši zemi?

Odpověď: Kontrarevoluční vláda začala rozbíjet Sovětskou armádu ihned v roce 1991. Ovšem "pogrom" vyvolaný bývalým ministrem obrany Serďukovem v létech 2007-2012 bude ovlivňovat stav ozbrojených sil ještě po mnoho let. Byly rozpuštěny slavné divize a armády, likvidována vojenská učiliště a akademie, některé z nich měly staletou historii. Z armády bylo propuštěno 150 tisíc zkušených a dobře připravených důstojníků a generálů, kteří se osvědčili jak v Afghánistánu, tak v jiných ohniscích napětí.

Byl zlikvidován dokonalý systému velení a řízení vojsk, který vznikl již za Velké vlastenecké války. Došlo k rozbití systému, který se osvědčoval po celá staletí - byla zlikvidována pyramida pluk-divize-armáda-okruh a nahrazena organizací podle západního vzoru: prapor-brigáda-okruh. Tato organizace se ukázala jako nekompetentní.

Byly zrušeny čtyři vojenské okruhy. Místo osmi jsou nyní čtyři. Stav armády byl snížen na pouhý jeden milion. Při tom hranice Ruska mají 60 tisíc km. Ani hranice v mnoha žhavých bodech není čím uzavřít. Nejsou síly.

Došlo k likvidaci spolehlivého systému mobilizační pohotovosti. Na vojenských správách nejsou kádroví důstojníci. Faktická likvidace prezenční vojenské služby zbavila Rusko mobilizačních záloh a možnosti doplňovat stavy ozbrojených sil v případě válečného konfliktu. Kvalita rekrutů, v situaci masového zbídačování obyvatelstva, je neúnosná. Odvedence je potřeba nejdříve tři měsíce krmit a teprve pak je začít cvičit. Navíc v ozbrojených silách chybí 300 000 vojáků a důstojníků. Byl zlikvidován stabilní systém technického tylového zabezpečování ozbrojených sil. Funkce byly předány soukromým komerčním organizacím. Není řešen problém, kdo by opravoval bojovou techniku a zajišťoval bojující jednotky proviantem. Soukromníci?

Došlo k likvidaci vojenské vědy. Byly uzavřeny desítky slavných vojenských vysokých škol a vědeckých institutu. Stačí připomenout přesun Leteckých akademií Žukovského a Gagarina z Moskvy do Voroněže - budov Učiliště týlu. Co získalo Rusko těmito reformami? V roce 2008 Saakašvili se svou operetní armádou skoro porazil Ruskou armádu v Jižní Osetii. Za pouhých pět dní bojů sestřelili Gruzínci 10 letounů a vrtulníků. Škody, které způsobil Serďukov jsou nevyčíslitelné.

Otázka: Nyní režim připisuje prezidentu Putinovi jako zásluhu to, že v posledních létech došlo ke znovuzrození armády.

Odpověď: Kdo povolil Serďukovovi téměř šest let trhat armádu na kousky? Odpovědnost za jeho běsnění nese vrcholné vedení státu. Generálové a maršálové se pokoušeli přivléct pozornost vedení státu k tomu, jak je rozbíjená armáda. Všechno bylo zbytečné. A nyní nám režim s patosem tvrdí, že současné vedení obrodilo armádu? Kdo ji přivedl do současného stavu? Ale hlavní ubohost je v tom, že od roku 1991 vnucují ruskému lidu myšlenku, že NATO již není nepřítelem Ruska. Znamená to tedy, že Rusko již mohutnou armádu nepotřebuje? Postačí mu tedy nějaká kompaktní, mobilní, profesionální armáda, schopna bojovat pouze v lokálních konfliktech a s teroristickými skupinami? Tedy, žeRuskustačí armáda, schopna bojovat pouze s bandami teroristů? Při tom hrozba ze strany USA a NATO je stále evidentnější. U nás se ani nyní náměty vojenských strategických cvičení nemění a i v roce 2017 byl námětem cvičení "Západ" boj se skupinami teroristů.

Otázka: Nemění se však celková situace? Zkušenosti z bojových aktivit v Sýrii naznačují, že dochází k obnově našich ozbrojených sil. Do armády a do vojensko-průmyslového komplexu dává vláda velké finanční prostředky. Služba v armádě se stává pro mládež prestižní.

Odpověď: Je pravdou, že k dílčím změnám dochází: svědčí o tom trvale probíhající cvičení, bojové letouny nakonec začaly létat a bojová plavidla brázdit oceány. Vojska a námořnictvo jsou vyzbrojovány novou bojovou technikou. Armáda se nyní skutečně staví na nohy. Musíme ocenit hrdinství a mistrovství našich letců, dělostřelců, speciálních druhů vojsk, ženistů, zdravotníků a vojenských poradců v syrské armádě, kteří pomohli syrskému lidu odrazit vnější i vnitřní agresi. Nicméně i tam jsme opět bojovali sice s početnými bandami teroristů, ale nikoli proti pravidelným ozbrojeným silám. Je dobré, že jsme si vyzkoušeli v bojových podmínkách novou bojovou techniku a zbraně, ale zkušenosti ze skutečné války proti serióznímu nepříteli jsme mnoho nezískali. Bylo by nyní iluzorní předpokládat, že všechny problémy našich ozbrojených sil byly vyřešeny. Na nedávné konferenci věnované vojenským aspektům války v Sýrii prezident uvedl, že "v době bouřlivých technologických změn ve světě si musíme zajistit vedení a nespornou převahu ve vojensko-technické oblasti. Musíme to učinit a jistě to učiníme."

Tato slova jsou absolutně pravdivá, ale jak je to v praxi? Podívejte se: V roce 2016, nejtučnějším pro náš obranný průmysl, mu bylo ze státního rozpočtu přiděleno 3,9 bilionů rublů a v roce 2017 2,7 bilionů. Téměř o 30% méně. Při tom prezident Trump dosáhl toho, že pouhý přídavek k vojenskému rozpočtu na rok 2018 činí 50 miliard USD, to je 3 biliony rublů. Jak tedy chceme zajistit toto vůdcovství a nespornou převahu?

Je pravdou, že zatahování do nových závodů ve zbrojení není pro nás výhodné. Ale snižování výdajů na zbrojení v době, kdy nepřítel stojí na našem prahu, je rovněž nesprávné. Neznamená to pouhé brzdění přezbrojení vojsk moderními zbraněmi a bojovou technikou, ale i snižování výdajů na vojenskou vědu a školství, rozrušené reformami. Bez skvěle připravených důstojníků a vojenských vědců není možný vznik nové bojové techniky a její efektivní použití v boji. Organizační a řídící struktury ozbrojených sil, mobilizační pohotovost, technické a týlové zabezpečení nebyly ve skutečnosti obnoveny. Opět se začalo hovořit o celkovém přechodu ozbrojených sil na profesionální bázi, jako v USA, což není správné.

Proč? Za prvé proto, že platit vojáky profesionály je mnohem dražší, než udržet prezenční službu a nyní Rusko na to nemá. Ale hlavně: vojenské dějiny na základě zkušenosti vítězné Sovětské armády potvrdily, že pouze voják, který nebojuje za žold, ale z přesvědčení o splnění své vlastenecké povinnosti, je schopen vydržet až do konce v nejstrašnějším střetu. Hovořil jsem již o tom, že bez existence mobilizačních záloh,(a tento nedostatek vznikne pouze při přechodu na profesionální armádu) není možné vést válku.

Otázka: Problémy bezpečnosti nelze hodnotit pouze jako stav armády, letectva a námořnictva. Jak hodnotíte stav obranného průmyslu?

Odpověď: V epoše devadesátých let minulého století a na počátku 21. století vláda přestala financovat vojenský průmysl, stovky podniků byly zlikvidovány, vědci, inženýři a vysoce kvalifikování dělníci přešli do jiných odvětví ekonomiky. Nyní se situace zlepšila. V posledních létech začala vláda financovat obranný průmysl. Podniky začaly pracovat. Vojenská věda znovu začala pracovat pro obranný průmysl. Do ozbrojených sil byly dodány nejlepší systémy PVO na světě jako "S-400" a "Pancir-S", raketové komplexy "Kalibr", X 101, hyperzvukové "Zirkon", tanky T-80 a T-90, jaderné ponorky typu "Borej" a "Varšavjanka". Ale to vše vzniklo na bázi, kterou vytvořili sovětští vědci před rozpadem SSSR.

Zanedbávání financování vojensko-průmyslového komplexu trvalo velmi dlouho. Aby se dostal na světovou úroveň, bude vyžadovat obrovské finance.

Po rozbití SSSR proběhla silná degradace celého strojírenství. Nyní pracují závody na importovaných obráběcích zařízeních. Jsme si vědomí toho, že jejich výrobci a dodavatelé přesně vědí, co se na těchto strojích vyrábí a jsou schopni, kdykoliv se jim zamane, zastavit jejich dodávky. Stačí zastavit dodávky náhradních dílů. Naše vysoce přesné zbraně se nyní neobejdou bez zahraničních součástek. Co budeme dělat v případě pozastavení jejich dodávek? Při tom k tomu může dojít v jakémkoliv okamžiku.

Bez mohutného domácího průmyslu, zcela nezávislého na zahraničních dodávkách nelze hovořit o žádné obranyschopnosti. Obnovení produkce obráběcích strojů, elektroniky a komunikačních prostředků jsou hlavními otázkami bezpečnosti Ruska. Nyní všichni slaví Den vítězství 9. 5. Při tom na Rudém náměstí stydlivě zakrývají bustu vrchního velitele vítězné Sovětské armády J. V. Stalina. Pokud by ve třicátých létech minulého století nebyla kolosálním úsilím všeho lidu, vedeného bolševickou stranou vybudována průmyslová základna a věda, nikdy by nedošlo k vítězství v roce 1945. Naše vítězství se opíralo nejen o hrdinství našich vojáků a důstojníků, ale i o mohutnou vědecko-technologickou základnu, která vznikla doslova z nuly. Sovětští vědci, konstruktéři, inženýři a dělníci dokázali v nejkratší době vytvořit nejmodernější typy zbraní a bojové techniky, jako tank T-34, raketomet "Kaťuša", útočný letoun Il-2, dělo ZIS - 3 a další. Prezident Ruska prohlašuje, že pokud dnes budeme zavírat oči nad nedostatky, projeví se to zítra na bojovém potenciálu ozbrojených sil. Správně, ale co se děje ve skutečnosti? Podívejte se: v roce 2017 bylo určeno na rozvoj veškerého průmyslu pouze 265 miliard rublů. V roce 2018 to je 218 miliard a v roce 2020 pouze 203 miliard. Jen za dva roky o 60 miliard méně. Z těchto peněz bylo na rozvoj strojírenství určeno 195 miliard rublů a v roce 2020 to bude 154 miliard. Program "Rozvoj produkce výrobních prostředků" bude financován směšnými 15,7 miliardami rublů. Budeme tedy dále vyrábět vlastní zbraně a bojovou techniku na importovaných strojích?

Otázka: Příslušníkům armády byly v posledních létech zvýšeny platy. Mění se vztah společnosti k ozbrojeným silám. Nerealizuje se tak pozitivní posun?

Odpověď: Nízké platy zvlášť silně zasáhly důstojnický sbor. Při tom je to elita národa. Odvážná, mocná, vzdělaná, dokonale organizována a připravena instruovat a vychovávat nové vojáky. Platy byly tak nízké, že si důstojníci museli přivydělávat po služební době. Nyní nejsou platy špatné. Vláda řeší i bytové otázky. Zvýšila se autorita armády, tomu napomáhá i požadavek na patriotismus. V ruském národě pocit patriotismunikam nezmizelani v nejtěžším období po pádu SSSR. Ažnyní i vedení státu pochopilo, že bez vlastenecké výchovy lidu není možné renovovat velký stát. Přes to všechno přežívá hanebné, nerovnoprávné důchodové zabezpečení vojáků. Hovořím o diskriminačním opatření, kdy důstojník při propuštění ze služby obdrží pouze 54% svého platu. Tato částka se mu ročně zvyšuje o pouhá 2%. Pokud slouží - je to dobré. Po propuštění se jeho životní úroveň prudce snižuje. To nelze dopustit. V epoše SSSR byly platy příslušníků armády při jejich nasazení v nebezpečných a těžkých životních podmínkách vyšší, než průměrný plat občanů, ale i jejich důchody byly vyšší. Což bylo oprávněné. Je potřeba okamžitě změnit koeficient poměrů platů příslušníků ozbrojených sil.

Otázka: Co považujete za nevyhnutelné udělat, aby byla obnovena obranyschopnost Ruska?

Odpověď: Z počátku chciudržet stávající výdaje na obranu. Pak výdaje zvýšit. Nehledě na tvrzení předsedy vlády Medveděva, má vláda financí dostatek. Návrhy na zvýšení příjmové části rozpočtu obsahuje náš program "20 kroků". Na prvním místě je znárodnění klíčových, nejziskovějších odvětví ekonomiky. Pak opuštění Světové obchodní organizace (WTO). Zavedení progresivní daně pro superbohaté na 35-50%. Dále je to zavedení státního monopolu na výrobu a prodej alkoholu a snížení výdajů státu na "prestižní" zboží. V podstatě je možné snížit až desetinásobně výdaje na úřad prezidenta RF. Je potřeba ihned zvýšit efektivitu boje s korupcí. Jinak bude pokračovat současný stav: ať dáš jakoukoli sumu financí do ekonomiky, všechno bude rozkradeno. Díky realizaci opatření uvedených v našem programu, bude možné zvýšit výdaje na ozbrojené síly, vojenskou vědu i školství, vybavení novou bojovou technikou a zbraněmi, na modernizaci vojensko-průmyslového komplexu a na penze pro důstojníky v důchodu. Pouhým zvýšením výdajů na armádu a vojensko-průmyslový komplex však nelze zajistit skutečnou obranyschopnost. Bezpečnost bude záviset nejen na ozbrojených silách, ale na celkovém stavu ekonomiky státu, vědě, vzdělání a na kulturní úrovni lidu. To všechno je potřeba renovovat po pogromu, který provedli Jelcin s Gajdarem a jejich následovníci. Tento úkoly splníme. Žádný vnější protivník nás od toho neodradí.


www.gazeta-pravda.ru No 14 (30657) 9-12 února 2018

Karel Kluz

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .