Úvodní stránka Wednesday, October 18 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Výsledky britských všeobecných voleb hodnotí Robert Griffiths, generální tajemník KS Británie
Pátek, 30 červen 2017

Téměř 13 milionů lidí hlasovalo pro manifest levicové Labour Party s politikou progresivnějšího zdanění boháčů a velkopodnikatelů, rozsáhlých veřejných investic do Národní zdravotní služby (NHS) a dalších veřejných služeb, veřejného vlastnictví strategického průmyslu a zařízení, zvýšení zaměstnanosti a odborářských práv a zastavení privatizace.

Dále většina voličů odmítla úspornostní politiku. Toryové nemají mandát ani na pět měsíců škrtů veřejných výdajů, natož na dalších pět let.

Zvýšením podílu Labour na hlasování o téměř 10 procentních bodů, téměř až k ohrožení Toryů, se prokázala správnost Jeremyho Corbyna a jeho vedení.

Je to pozoruhodný úspěch v drápech nejprudší mediální kampaně proti předákovi významné politické strany v Británii za více než jedno století, jež obsahovala dokonce nepřístojné každodenní útoky v údajně středolevicovém deníku Guardian.

Ještě pozoruhodnějším úspěchem ve víru dvouleté kampaně k jeho hanobení a sesazení z poslaneckého křesla uvnitř parlamentní Labour Party (PLP).

Corbyn vyvrátil kritiku neúnavnou kampaní na veřejných shromážděních, průvodech, návštěvách pracovišť a televizních vystoupeních. Předložil svůj manifest přímo lidem, věříc jim, že zavrhnou lži a nepravdy Toryů a sdělovacích prostředků, jakmile dostal příležitost je posoudit tváří v tvář.

Síla jeho vlastního charakteru se ukázala během nejsprostšího očerňování, k jakému došlo v britské politice od dnů otce-zakladatele Labour, Keira Hardieho. Hardieho duch by se dnes smál, stejně jako duch Aneurina Bevana.

Corbynova a labouristická kampaň a politika také nadchly miliony studentů a mladých lidí natolik, že přišli volit, mnozí poprvé. Účast voličů ve věku 18 - 24 let vylétla na 72 % z přibližně čtyřiceti procent ve čtyřech předešlých všeobecných volbách.

Dělníci a odboráři se také shromáždili pod rudou vlajkou, a pomohli tak zvýšit volební účast na 68 procent - nejvyšší od všeobecných voleb, jež v roce 1997 poprvé vynesly do úřadu Tonyho Blaira.

Teď musí být prioritou v dělnickém hnutí sjednotit se kolem vedení Labour Party a jeho politiky, s přehodnocením lásky pravice k jaderným zbraním.

Očividně místy docházelo k taktickému hlasování pro Labour některými voliči Zelených, Liberálních demokratů a Plaid Cymru. Byly také náznaky, že někteří voliči z řad dělnické třídy ve Skotsku se vracejí k třídní politice, aniž by se vzdávali svých národních tužeb.

To je stále více důvodem k pohřbení všeho žvanění o budování jakési "středo-levé" aliance v britské politice.

Volebně Labour Party už představuje alianci "levého středu", alianci, jež nepotřebuje, aby byla ředěna na bledě růžovou.

Určitě není důvodu, proč dělat něco, co by mohlo rehabilitovat Liberální demokraty. Jejich podíl na hlasování zaslouženě spadl a vytlačení Nicka Clegga z křesla by nás už mělo ušetřit jeho vystupování v televizi, kde překrucuje téměř vše o Evropské unii a o pozitivním, pokrokovém důvodu k jejímu opuštění.

Teď je na poslancích Liberálních demokratů, Zelených, SNP a Plaid Cymru, aby rozhodli, zda chtějí či nechtějí soustředit palbu na Torye a jejich politiku a pomoci co nejdříve zajistit všeobecné volby a labouristickou vládu, nebo si zvolí propříště ještě větší ztrátu hlasů.

Vyhlídky jsou světlé. Zvlášť kolaps hlasování pro Ukip a návrat mnoha stoupenců dělnické třídy k Labour potvrzují Corbynův požadavek z 24. června loňského roku, aby rozhodnutí referenda - ve skutečnosti lidové svrchovanosti - bylo respektované a uskutečněné.

Byl to jeho zásadový postoj, co rozzuřilo pro-eurounijní fanatiky v PLP a spustilo druhé volby vedení a Corbynovo druhé drtivé vítězství.

Kolem poloviny odpadlíků od Ukip se tentokrát obrátilo k Labour a třídní politice, což přineslo nejméně polovinu nárůstu podílu na hlasování pro Labour.

To zvýrazňuje význam toho, že si Labour zachovávala zásadový postoj ve prospěch odchodu z EU a zároveň na ochranu zájmů dělníků a jejich rodin nejen tady, ale také v Evropě i jinde v zahraničí.

Úpadek Skotské národní strany (SNP) znamená, že druhé referendum o nezávislosti je v blízké budoucnosti nepravděpodobné. To dá Nicole Sturgeonové (předsedkyně SNP; pozn. překl.) čas ukázat trochu respektu k výsledku prvního.

Její pokus shromáždit všechny stoupence její strany a šířeji skotské nezávislosti do pro-unijního tábora byl jasně okázalým chybným odhadem.

Labour by si teď měla zachovat svou hybnou sílu ve Skotsku tím, že plně využije pokrokový federalismus a spojí přenesení ekonomické moci na britské národy s vlastní radikální politikou přerozdělování bohatství.

Nakonec se ukázalo, že Komunistická strana (Británie) měla pravdu, když trvala na tom, aby všichni levicoví a pokrokoví voliči volili Labour. V mnoha případech to je přístup, jenž umožnil Labour získat křesla, včetně Walesu, kde strana Torye rozdrtila navzdory směšným předvolebním tvrzením, že se Walesané obrátí k modré.

Britští komunisté také důsledně tvrdili, že masová kampaň, akce na pracovištích a třídní politika zvyšují třídní uvědomění, důvěru a politické pochopení. To se prokázalo při dvou volbách vedení Labour Party, a teď i v těchto všeobecných volbách.

Totéž stanovisko přinese další zisky pro Labour v nových volbách, jež budou nutné ve velmi blízké budoucnosti, jakmile Theresa Mayová pod lidovým tlakem odstoupí.

www.solidnet.org 10. 6. 2017

Překlad VS

 

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.