Úvodní stránka Wednesday, August 23 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Proč válka v Pacifiku?
Pátek, 28 duben 2017

Nutnost pro Ameriku bránit "kontejnery na odpadky" kam umísťují dolary výměnou za zboží. [A. Micalizzi]

V posledních letech jsem se skepticky vyjadřoval vůči možnostem eskalace válek, které se zdály být, že zapálí svět . Například si vzpomínám, že v lednu 2016 jsem napsal "Zdá se,že Sýrie utváří epicentrum pro možný mezinárodní konflikt... Obvyklý koktail falešných signálů správně naladěných mainstreamovými médii" (viz článek ). Podobně jsem neviděl rozšíření v širokém měřítku iráckého, libyjského a naposled ukrajinského konfliktu. Takže je mi líto, že musím naopak konstatovat, že dnes Spojení státy rozhodly, že nastal okamžik ke spuštění významného ozbrojeného konfliktu, který byl vždy označován za oblast amerických životních zájmů: severní Pacifik.

 

Důvody, pro které jsem neviděl podmínky širšího konfliktu v Evropě a na BSV, jsou stejné, pro které naopak vidím dnes vážný konflikt a potenciálně široký v Pacifiku a tím je naléhavá nutnost Ameriky podpořit vlastní ekonomiku založenou na dluhu.

Tady nemluvíme o strategických zájmech politické povahy, cenových hrách se surovinami, o ropovodech či plynovodech nebo o taktikách jiného druhu. Mluvíme o skutečnosti, že USA se dostávají do potíží s financováním svého deficitu ve výši 500 miliard USD ročně, generovaného obchodní bilancí, chronicky pasivní, protože USA spotřebovávají více, než kolik vyrábí, a někdo musí akceptovat to, že jim dodá zboží výměnou za dolary. To vše podporuje po desetiletí životní úroveň občanů Spojených států.

Dvě čísla, abychom si rozuměli. K dnešnímu dni má federální vláda USA dluh vůči zahraničí přibližně 5910 miliard USD. Polovička tohoto dluhu, přesně 2632 miliard USD rovnající se 45% zahraničního dluhu, je sjednáno se čtyřmi zeměmi Dálného východu. Tyto země jsou Čína, Japonsko, Taiwan a Hong Kong, kteří patří mezi hlavní vývozce zboží do USA, to jsou ti, co udržovali hru na obchodní schodek USA.

Tato kolosální hora dluhu se od roku 2007 zdvojnásobila z důvodu federálních příspěvků na záchranu bankovních a pojišťovacích kolosů smetených sub-prime krizí a kvůli efektu quantitative-easing, kterým FED vytvořil největší spekulativní bublinu v dějinách a která má destrukční potenciál mnohem větší než technologická bublina z roku 2000 a bublina nemovitostí z roku 2007.

Vlastně až do určitého bodu, řekl bych do roku 2013, se USA podařilo obrátit úsilí na svoje obchodní partnery, jak to přesně demonstrují čísla, obzvláště o Číně a Japonsku. Stačí uvážit, že ze 741 miliard USD obchodního schodku z posledního roku, více jak 344 mld. USD je schodek vůči Číně (to je o něco méně než polovička).

A tady je podnětná událost: Od roku 2016 Čína začala snižovat s větší rozhodností zásoby obligací USA (na konci roku 2016 jsme na 270 mld. USD, vrchol byl v roce 2013), trend, který se zrychlil na konci roku 2016 tak, že Japonsko předstihlo Čínu v absolutní hodnotě držených amerických obligací, když je mělo v hodnotě 1130 mld. USD proti 1120 mld. USD Číny (Čína a Japonsko spolu dnes drží 38,1% zahraničního dluhu USA). Je třeba poznamenat, že i Japonsko se snaží snížit orientaci na USD...

Oficiálně, přijatá omluva pro únik od dolaru je ve zvýšení úrokové míry v USA, což vede k snížení cen obligací a vyvolává ztráty na kapitálových účtech. Ale ve skutečnosti, i když je nepopiratelný efekt snížení ceny, sázka ve hře je mnohem vyšší a spočívá v téže krizi důvěryhodnosti v dolar, jehož obíhající kvantita je považována mnohými za nebezpečně vysokou a je nyní mimo kontrolu, především protože je ze značné části v držení států a extra-teritoriálních subjektů.

Tato okolnost přivedla známého amerického guru Douga Caseyeho, který předpověděl všechny hlavní krize v posledních 25 letech, aby se vyjádřil, že FED by měl dokonce připravovat nahrazení dolaru valutou "block-chain" podle modelu bit-coin... kompletně elektronickou (k tomu se vrátím, abych o tom pojednal šířeji).

Tedy, Čína se snaží odejít z dolarové valutové sféry a dělá to poté, kdy po léta diverzifikovala vlastní vývoz a vytvořila ve světě alternativní trhy pro pohlcení zboží, které očividně Číňané nejsou ochotní prodat USA z toho jednoduchého důvodu, že nechtějí být placeni v USD.

Po tom, co bylo řečeno, se díváme na zeměpisnou mapu a hledáme Severní Koreu: nachází se na křižovatce mezi Čínou, Japonskem a jihovýchodní Asii (a Ruskem..), což je přesně zásobárna zboží, u kterého je riziko, že nabere jiný směr, když se vezme v úvahu, že Čína by mohla být předjezdcem pro ostatní pobřežní státy, otevřít i jim nové trhy alternativní vůči americkému.

Tady je tedy výbušná směs: pro Ameriku je tu nutnost bránit "popelnice" kam odhodit dolary výměnou za zboží.

Proč by mohla propuknout velká válka? Protože se nejedná o taktické cíle, jako tomu bylo v Iráku. Aby operace měla plný smysl (řekněme to tak!) je nezbytné, aby Američani vytvořili podmínky pro určitý druh "Marshallova plánu", to je gigantickou operaci zadlužení prodané jako pomoc pro poválečnou rekonstrukci, která ale utvoří zárodek pro nový trh pro vlastní obligace. Což je jediný způsob, jak pokračovat ve financování obchodního deficitu, když se umístí dolary a obligace, o kterých "svobodný" trh ukazuje, že už je více nevítá.

Děsí mě skutečnost, že ústa jsou velká a samotná Severní Korea nedokáže nasytit více než minimální část potřeby zadlužení. Tohle je důvod, proč se bojím, že se jedná spíše o roznětku než o skutečnou explozi. Tentokrát bych se moc rád mýlil...

 


A. Micalizzi

Překlad KSM

 

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.