Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Ze zahraničí arrow Svět krvácí v regionálních konfliktech Sunday, April 30 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Svět krvácí v regionálních konfliktech
Pondělí, 13 březen 2017

Ideologové kapitalismu se snaží krýt vznik válek a regionálních konfliktů politickými, náboženskými, národnostními rozpory, od zániku SSSR pak nutností bojovat proti světovému terorismu. Nikde se nezmiňují o pravých příčinách konfliktů, vyvolaných úsilím hlavních imperialistických velmocí o ovládnutí teritorií k uloupení jejich přírodního bohatství a ovládnutí trhů a již vůbec ne o uměle vyvolaných provokacích, které konflikt, nebo hybridní válku zažehnou. Jednou z těchto institucí je "Heidelbergský institut studii mezinárodních konfliktů". 24. 2. 2017 vydal opět svou ročenku "Barometr konfliktů". (Conflict Barometer 2016 - Heidelberg Institute for International Conflict ...)

V roce 2016 pracovníci institutu napočítali ve světě 402 konfliktů, z nichž 226 byly násilné. 18 konfliktů označil institut za "regionální války". V Evropě takto nazvali konflikt v Donbasu, kde podle nich "odpor proruských separatistů proti vládním silám přinesl podle údajů OSN až 10 tisíc obětí".

Problémy pro celou Evropu

Členka vedení institutu Zara Engelbergová v této souvislosti zdůraznila, že konflikt na východě Ukrajiny je jediný a nejdelší konflikt v Evropě, realizovaný za použití velkého násilí. Západní politikové hodnotí konflikt jako výsledek agresivní politiky ruské vlády. Proto zavedli proti Rusku i ekonomické a politické sankce.

Kyjev je označován za stranu, která konfliktem utrpěla škody, a proto jsou jeho aktivity (zločiny proti lidskosti) Západem podporovány. Ukrajinské vládě je tolerováno všechno: použití nekonvenčních zbraní, bombardování civilního obyvatelstva, vraždění, loupeže, plenění a násilí, realizované tak zvanými antiteroristickými jednotkami ukrajinské armády.

Němečtí "vědci" hovoří a tisících obětí konfliktu a při tom se vůbec nepokoušejí oddělit zavražděné civilisty a padlé vojáky. Je to snad proto, že oficiální statistiky neexistují, anebo proto, že je to pro ně výhodné? Počítají snad s tím, že stačí sečíst mrtvé a raněné, až po ukončení tragického konfliktu?

Odpověď je nasnadě. Evropské elity nestojí o objektivní údaje o obětech konfliktu. Ty by při nejmenším ukázaly rozhodující podíl států EU a bruselských byrokratů na provokaci puče v Kyjevě, na svržení zákonné vlády a finanční i materiální podpoře války proti Rusům v Donbasu.

Nedávno ukrajinská agentura "UNIAN" opublikovala informační materiály ukrajinského "Ministerstva financí" o výsledcích za rok 2016.

Celková částka státního a státem garantovaného dluhu Ukrajiny se v roce 2016 zvýšila o 8,3% a představuje nyní 70,97 miliard USD. Obsluha ukrajinského dluhu je o 13,5% vyšší než v roce 2015.

Ukrajinskou vládu zadlužení země netrápí, stejně jako EU nezajímají oběti války, kterou nelze označit jinak, než jako hybridní válku proti Rusku. Hlavním cílem je prezentovat konflikt, jako ruskou agresi proti Ukrajině.

Situace se začala poněkud měnit, když po ulicích evropských měst začali pochodovat neonacističtí výrostci. Zalíbily se jim pochodňové průvody neonacistů v Kyjevě. Jejich "führeři" měli představu, že vedení EU schvaluje vývoj na Ukrajině se vším všudy, nejen krveprolití ruského obyvatelstva v Donbasu, nad kterým jásá, protože jde o válku proti Rusku.

Zdálo by se, že renesance neonacistického hnutí bude varovat EU. Obává se prý, že se metastázy ukrajinského nacismu rozlezou po celé Evropě a v některých regionech Evropy, zejména na Balkáně dojde ke krveprolití, jako v Donbasu. Je to však opravdu takto? Nehodí se jim válečné konflikty do krámu, podobně jako tomu bylo v Jugoslávii, ve které je vznik konfliktu mezi Srbskem a Kosovem stále akutní, stejně jako situace v Bosně a Hercegovině a v Makedonii.

Je potřeba mlčet o nástupu nacismu v Holandsku, Francii, ve Velké Británii a jinde?

Podle amerického časopisu "Foreign Policy" (Zahraniční politika) nebyl konflikt na Ukrajině vyvolán pouze zahraničními agenty západních tajných služeb, ale hlavně vnitřními faktory. 6. 2. 2017 vydal článek nazvaný "Kyjev také přiživuje válku na východní Ukrajině" (Kiev Is Fueling the War in Eastern Ukraine, Too) se závěrem, že ukrajinská elita usiluje pouze o válečnou variantu řešení konfliktu. Žurnál varuje: "Pokud se konflikt rozhoří s novou sílou, stane se vážným problémem jak pro Washington, tak i pro Brusel."

 

Kdo zastaví války?

Válka na Ukrajině je blízká a bolestná především pro Rusko, ale je to pouze jeden z 28 konfliktů vzpomenutých ve zprávě heidelbergských "vědců".

Vysoce intenzivní konflikty hoří v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, Jemenu, Jižním Súdánu a dalších zemích. Je pozoruhodné, že ve všech soudobých konfliktech jsou do určité míry zapojeny Spojené státy.

Pro experty není žádným tajemstvím, že mezi příčinami a motivy konfliktů jsou hlavní zájmy amerického vojensko-průmyslového komplexu a energetických korporací. Tento fakt již byl nesčetněkrát zmiňován. Mezi nejskandálnější patřil ve své době mnohamiliardový kontrakt na obnovu a využití ropných polí v Iráku, který uzavřel "americký správce" dobytého Iráku Brennan s firmou Halliburton, kterou prosadil tehdejší viceprezident USA Dick Cheney. (Byl jedním z vlastníků firmy). Společnost byla obviněná z cenových machinací. Cheney nebyl vůbec obviněn.

Tento případ byl však pouze jednou epizodou z mnoha, které dokresluji situace, jak politici a korporace využívají války ke svému obohacení.

Analýzu válek v Iráku a Afghánistánu provedli nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stieglitz a profesorka politologie z Harwardu Linda Bilmesová "Válka za tři biliony USD". (Linda Bilmes, Joseph Stiglitz "The Three Trillion Dollar War".)

Podstata nespočívá pouze ve vysoké ceně válečných konfliktů a obohacování korporací vojensko-průmyslového komplexu. Válka umožňuje nekontrolovatelnost zneužívání vojenských rozpočtů.

Komise pro kontrolu uzavírání vojenských kontraktů amerického Kongresu zjistila, že manipulacemi s financováním zmizelo v průběhu válek v Iráku a Afghánistánu 30 - 60 miliard USD (12 milionů denně). Kromě toho zmizelo 6 miliard USD, které neprošly žádným účetnictvím.

Cena války v Sýrii ještě čeká na své vyšetřovatele. Je známo, že v počáteční fázi války proti islámským teroristům v Sýrii a Iráku utrácely USA podle bývalého zástupce ředitele Kabinetu Bílého domu pro otázky řízení a rozpočtu Gordona Adamse 15 - 20 miliard USD ročně.

Podívejme se na intervenci do Afghánistánu:

Od začátku intervence v roce 2001 šly do země fantastické finanční prostředky. Pouze na přípravu afghánské armády a bezpečnosti bylo vynaloženo 60 miliard USD.

Jako příklad je možné rovněž uvést fakta přímo z kontrolní činnosti americké armády: "Zvláštní generální inspektor pro rekonstrukci Afghánistánu" (Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction SIGAR) americké vlády John F. Sopko vydal v červenci 2014 zprávu o výsledcích auditu stavu počtů a evidence zbraní, (SIGAR 14-84 Audit Report) dodaných Spojenými státy Afghánské armádě. Audit prováděl jeho úřad v jednotlivých institucích afghánské armády a bezpečnosti. Ve zprávě jsou uvedeny všechny nedostatky spojené s evidencí dodaných zbraní. Zarážející je pouze jediný fakt: Ze 474 823 samopalů, kulometů, automatických pušek a granátometů, nebyly získány informace o 43% neboli 203 888 kusech (podrobnosti na www.sigar.mil).

Pentagon rovněž zakoupil pro Kábul italské dopravní letouny G-222. Šlo opravdu o danajský dar - letouny byly tak kvalitní (asi jako českou armádou zakoupené letouny CASA), že již po několika letech musely jít do šrotu. Při tom USA zaplatily za letouny 800 milionů USD.

Současný prezident Donald Trump rozhořčil svět až neuvěřitelnými čísly. Na shromáždění guvernérů amerických států uvedl, že za posledních 20 let utratily USA za války na Středním Východě 6 bilionů USD.

Je evidentní, že jde pouze o finance z rozpočtu. Většinou tyto prostředky přešly z americké státní pokladny do sejfů amerických vojensko průmyslových korporací a jejich lobbyistů.

Mezinárodní Stockholmský institut SIPRI ocenil roční příjmy korporací na 600 miliard USD. Prodejci zbraní vydělávají, ale svět se nestává bezpečnějším. Vzniklý chaos je nejlépe vidě na Středním Východě a na Ukrajině.

Dramatičtější stranou obchodu se zbraněmi jsou lidské oběti. Podle "Institutu ekonomiky a míru" v australském městě Sydney (The Institute for Economics and Peace) bylo za posledních 25 let v regionálních válečných konfliktech zavražděno ročně 101 tisíc lidí.

Z tragické dynamiky vývoje nemá jistě nikdo radost, jako ji nemá ani z další perspektivy. Rozpory mezi velmocemi ve světě se dále vyostřují. Při tom války může zastavit pouze vzájemná mírová spolupráce. Což pedantně zaznamenal Heidelbergský institut.


Autor: Gennadij Granovskij

Překlad: K.K.

 

 

Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.