Úvodní stránka Wednesday, April 26 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Americká vojenská nadvláda - vtip?
Pátek, 10 březen 2017

Veterán vietnamské války Gordon Duff, bývalý příslušník americké námořní pěchoty, se zamýšlí nad americkými válkami v zahraničí a postavením velitelského sboru a generály, kterými se nyní obklopil nový prezident Trump.

Trump nemá žádné zkušenosti s armádou, stejně jako je neměl jeho předchůdce Obama. To ale neznamená, že nemůže vydat povel k likvidaci života na Zemi.

George W. Bush vedl, stejně jako Trump, život privilegovaného dítěte a v době války ve Vietnamu strávil nějaký čas v Texaské Národní gardě. Ve Vietnamu bylo příliš nebezpečno.

 

Současná americká (Trumpova) vláda je naplněná válečnými hrdiny. Autor se domnívá, že jsou hrdiny pouze ve svých snech. Duff má vlastní zkušenosti z bojů. Do vietnamské války nastoupil povinně jako bojový příslušník pěchoty a vypráví o neschopnosti a korupci americké armády ve Vietnamu. Je to však prý nic proti tomu, jaký je stav současné americké armády.

Duff uvádí:

Zvláštní status válečného veterána mi dovoluje říkat tu pravdu, kterou jiní říkat nemohou. Cítím, že přišla doba, abych začal otevřeně mluvit o americké armádě. Ti, kdo zakládali USA, nedovolili vytvoření trvalé armády. Měli zkušenosti s britskou armádou a jejími žoldnéři v uniformách z pytloviny, servilním chováním takových sil, zneužíváním moci, provizemi velitelů při nákupech materiálů, brutálním drilem, nedostatkem morální odpovědnosti a ubohou profesionalitou vojsk.

Vraždění civilistů bez rozkazů, pouze pro zábavu je skutečnost, která doprovází buržoazní armády dodnes. Tak se chovala americká armáda při dobývání nových území v koloniálních válkách po celém světě i ve vietnamské válce a nyní ve válkách proti "světovému terorismu".

"Vietnam byla moje válka", hovoří Duff a pokračuje: "Nastoupil jsem do války, jako "vojín první třídy" a byl jsem zařazen do zvláštní operační jednotky námořní pěchoty: roty "A", 2.čety, 1.praporu, 26.pluku, 5.divize. Stal jsem se příslušníkem 2. družstva. Velel jsem třem dalším střelcům. To je hodnost, kterou nyní na ministerstvu obrany USA označují názvem válečného bojovníka.

Nejdříve ze všeho jsem se naučil nenávidět sbor námořní pěchoty a pochopil, že jsem na špatné straně války ve Vietnamu. Naše uniformy byly shnilé hadry, stažené z mrtvých spolubojovníků, ostatně odsud pocházela celá naše výzbroj a výstroj.

Když jsme dostali naše pušky vzor M16, měla moje označení "E" experimentální - zkušební. Verze, která se často zasekávala.

Dostávali jsme suchou stravu v konzervách vyrobených a datovaných v období II. světové války. Většina z nás zhubla ze 75 na 60 kg. Mohli jsme být použití jako statisté ve filmech o vězních přeživších holocaust v koncentráku.

Byli jsme nasazení 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, bez jediného dne volna. Bez sprchy, bez horké vody, bez svátečních obědů, bez kina a televize. Mohli jsme pouze poslouchat radiostanici AFVN 85... DaNang.

Naše batohy pocházely z válečných zásob II. světové války. Nic se do nich nevešlo a popruhy se nám zařezávaly do kůže. Neměli jsme žádné ochranné vesty, ani ponožky. Nosili jsme krátké kalhoty, ve kterých jsme spali na holé zemi, často 6x týdně.

Velitelé se neukazovali často, neměli jsme žádnou zdravotnickou záchranu. Ranění byli často mrtví dříve, než přiletěly vrtulníky, které byly pro velení příliš cenné, aby je posílalo do míst, kde mohly být sestřeleny.

Námořníci, kteří byli přidělení k námořní pěchotě, umírali společně s námi, často dříve než my.

V první linii jsme neviděli nikdy starší poddůstojníky, nebo dokonce důstojníky. Když jsme si šli pro poštu na základnu, nebo pro zásoby, byli jsme ihned zneužití pro stavbu plotů z ostnatého drátu.

Základny byly pouze strašné díry jako z II. světové války, pověstné tím, že sloužily jako úkryt pro zálohy druhého sledu, které se v nich třásly strachem.

Dnes jsou tito lidé, kteří se tam schovávali generály a mají na prsou plno metálů. Někdy byli důstojníci zastřeleni svým mužstvem. Stávalo se to dost často, a když jste byl opravdu tam, bylo snadné to pochopit.

Projížděli se kolem ve svých vyleštěných Jeepech, kvalitních uniformách, s malými růžovými tvářemi. Navštěvovali válku, fotografovali ji a ujížděli zpátky, schovat se do svých podzemních úkrytů. Okusili tak prý surovost bojů.

Za své návštěvy dostávali metály, a když jste si mohli přečíst pohádky o jejich zásluhách, za které je dostali a znali jste pravdu, mohli jste se pouze smát nebo plakat. Záleželo na vás, jak jste dívali na tyto podvody.

Jednou jsem byl požádán, abych pomohl psát tucty těchto falešných návrhů na vyznamenání za bojové akce pro důstojníky, kteří se v rámci rotace vraceli domů. Tyto popisy válečných zásluh byly všechny stejné, jako by vyšly z kopírky. Stačilo pouze změnit jména. Většinou to byly návrhy na bronzové hvězdy. Stříbrné hvězdy dávali pouze těm, koho očekávala v armádě kariéra.

Znal jsem to proto, že jsem byl sám jednou omylem označen za vojáka, který by mohl mít před sebou vojenskou kariéru.

Když USA zahájily operaci "Pouštní bouře", veleli ji titíž důstojníci, pak již generálové, kteří přežili vietnamskou válku schovaní v úkrytech. Plukovník David Hackworth, zakladatel redakce časopisu "Veterans Today" je nazývá naparfémovanými princi Pentagonu.

Tam našel Trump své vojenské lídry, výprodejové oficíry ze zkorumpované války ve Vietnamu, kde v týlu řádili s mladými prostitutkami, užívali si dobrého jídla a pití, zatímco my, kdo jsme bojovali, jsme žili v nejhorších podmínkách od vzniku americké armády.

Prezidentu Trumpovi nikdo neřekl pravdu. Mohu ji vyprávět jako válečný veterán pouze já a několik málo dalších.

Mimochodem podívejme se na současnou realitu. Z mé vlastní zkušenosti mohu říci, že většina veteránů, kteří zažili skutečný boj ve Vietnamu, se setkali s nevyvratitelnými fakty: korupcí v armádě, nespravedlivou válkou a s Amerikou, která zabloudila na své cestě vpřed.

Stejně jako ostatní jsem se zapojil do protiválečného hnutí, což jsem považoval za svou povinnost k těm, kdo padli ve Vietnamu.

Podívejte se: ve Vietnamu když skončila doba vašeho nasazení a byl jste při tom ještě pořád naživu a připravoval jste se na odjezd domů, vaši přátelé zůstávali pořád ve válce. Při loučení vás žádali: "Když přijedeš domu, řekni jim, jak to tady vypadá, a udělej všechno, co můžeš, abys nás odsud dostal."

V roce 1980 byla tato přání zapomenutá. Při hovorech o vojenské službě v době, kdy si každý hledal své místo v životě, začali všichni o vojenské službě ve Vietnamu lhát. Každý válečný veterán z Vietnamu, se kterým jsem se setkal a dotazoval se ho na podrobnosti o jeho účasti ve válce, začal lhát.

Nešlo o výjimky, onemocněli tím všichni, nejen během Reaganova prezidentství, ale i po něm, kdy byla vojenská služba znovu glorifikována, všichni předstírali, že považují vojenskou službu ve Vietnamu za svou hrdinskou minulost.

Ale i my, co jsme skutečně bojovali, jsme si pouze vzpomínali, že jsme ztráceli přátelé, anebo byli nucení bojovat proti nepříteli, který pouze bránil svou zemi proti zlému cizímu agresorovi, proti nám.

Chci nyní vědět, kde jsou veteráni z Iráku a Afghánistánu, z ještě stupidnějších válek než z té vietnamské a chtěl bych vědět, proč neříkají pravdu. Proč slyšíme o zavražděných civilistech, znásilněních, masovém šíření drog o zlodějnách a korupci v masovém rozsahu.

Jsou to ty nejhorší a nejvíce zkorumpované války moderní doby? Proč o nich nikdo nehovoří?

Vždyť tyto války jsou provokovány na základě falešných obvinění vlád, proti kterým Amerika chce válčit z vlastnictví zbraní hromadného ničení. Nedávno Trump jako posedlý odsuzoval údajný íránský nukleární program a současně tvrdil, že Izrael a Saudská Arábie nepodporují terorismus. Proč po těchto projevech následuje takové mrtvé ticho.

Navíc, když se podíváme na generály, kterými se Trump obklopil, a víme, že se podíleli na šíření drog, obchodu s bílým masem, rozsáhlých loupežích ropy, mučení, když víme o tom, že rozkrádali miliardové fondy, známe jejich lží, nekonečné lží, proč je tolik lidí, kteří jim to odpouštějí? Jen proto, že tito klauni jsou ověnčení medailemi, jako cenami z tomboly na bálu?

 

Gordon Duff je bojový veterán námořní pěchoty z války ve Vietnamu, který se desetiletí zabývá problémy veteránů a válečných zajatců a snaží se diskutovat tyto otázky s představiteli státní moci USA.

Je předsedou správní rady časopisu Veterans Today a píše pro online magazín New Eastern Outlook.

 

 

V této souvislosti je potřeba se zmínit o novém Trumpově poradci pro národní bezpečnost, generálporučíkovi H. R. McMasterovi, jak ho popisuje

Autor Eric Sommer v článku Trumps New National Security Adviser: A General with No Regard for Human Life (Trumpův nový poradce pro národní bezpečnost - generál, který nebere ohled na lidský život.)

Jmenování generálporučíka McMastera do funkce poradce pro národní bezpečnost zdůrazňuje nepřetržitý růst moci vojenské moci a finančního kapitálu v USA. Dosud tyto dvě síly stály za scénou, nyní vystoupily na jeviště. Mají sehrávat klíčové role v nové administrativě sestavené z generálů a miliardářů.

Korporátní média oslavila jeho jmenování a označila ho za generála vojenského vědec, brilantního stratéga.

McMaster je ve skutečnosti reprezentuje nejextrémnější formu vojenského umění, pohrdání pro mezinárodní právo a bezohlednost k lidskému životu. Patří přesně k těm důstojníkům, kterým se líbila válka ve Vietnamu, protože si tam užívali.

Ve své knize "Zanedbávání povinností", označované médií jako mistrovský kousek, McMaster kritizuje americkou vojenskou mašinérií 60. let, že neusilovala o to, aby prezident Johnson vyslal do Vietnamu alespoň 700 000 mužů a o to, aby se zvýšila intenzita bombardování.

Bizarní názory na vedení války ve Vietnamu za Johnsona potvrzují následující fakta:

  • Ve Vietnamské válce bylo trvale v zemi přes 500 000 mužů, z nichž 50 000 padlo, a další desítky tisíc zůstaly do smrti mrzáky.
  • Jedovatým defoliantem "Agent orange" byly postříkány miliony hektarů džungle a polí. Kromě zničené přírody se narodily po válce miliony znetvořených dětí. Zasažení byli i američtí vojáci. Jejich ženám se narodily znetvořené, nebo duševně nemocné děti také.
  • Americká armáda zavraždila ve válce 2-3 miliony Vietnamců. Na Vietnam bylo svrženo více pum, než svrhlo americké letectvo na Evropu a Japonsko během II. světové války.
  • Hrůzy vietnamské války vyvolaly masové nepokoje v USA, takže nakonec byla americká vláda nucena uzavřít mír a stáhnout vojska domů.

Tyto válečné zločiny, podobné nacistickým zločinům za II. světové války ve Východní Evropě a SSSR považuje McMaster za zanedbání povinnosti.

Chuť vést války ho neopustila dosud. Nedávno vedl ve Východní Evropě studii o tom, jak nejlépe využít jaderné zbraně ve válce proti Rusku, nukleární mocnosti.

Skutečnost, že takové individuum je nyní prezidentovým poradcem pro národní bezpečnost, je strašlivým varováním, že možné zatahování amerického lidu do dalších válek neskončilo.

Hlavice amerických raket a dělostřeleckých granátů s ochuzeným uranem zabíjejí v tak zvané "válce se světovým terorismem" nevinné civilisty v Iráku, Sýrii, stejně jako předtím v Jugoslávii a Afghánistánu a zamořují životní prostředí radioaktivitou na staletí.

Prof. Vijay Prashad

Global Research, 26. 2. 2017


V pondělí 20. 2. 2017 bombardovali americké bombardovací stíhací letouny rezidenční čtvrt ve východním Mosulu zvanou al-Shefaa v Iráku.

Ze všech dostupných zdrojů se dovídáme, že bylo při tom zabito několik desítek civilistů a mnoho bylo raněných. Největší počty udala tisková agentura Islámského státu Amaq News Agency, nejnižší Al Džazíra. Velení anti-islámské koalice, vedené Američany případ nekomentovalo.

Monitoringová agentura "Airwars" (Letecké války) se sídlem ve Velké Británii uvedla, že při koaličním bombardování vojsk Islámského státu v Iráku, které započalo v roce 2014, bylo zabito od 5 875 do 7 936 civilistů a pouze od 2 405 do 3 517 teroristů Islámského státu.

Je to 2x tolik civilistů, než kolik zabilo ruské letectvo ve válce proti islámským teroristům v Sýrii.

Velení Irácké armády potvrdilo, že se její postup při osvobozování Mosulu zpomalil, protože nechce ohrozit 750 000 obyvatel města a regionu.

Poslední situační zprávy OSN z Iráku uvádějí, že v důsledku krize, která vznikla při osvobozování Mosulu.

Došlo k útěku 160 000 obyvatel.

Investigativní žurnalisté z agentury "Airwars" dotlačili americké velení anti-islamské koalice k přiznání, že USA použily střely a rakety s ochuzeným uranem proti teroristům Islámského státu v Sýrii v roce 2015.

Když se Samuel Oakford z "Airwars" dotázal velení americké armády, zda používá zbraně s ochuzeným uranem v Sýrii, tak nejdříve jeho tvrzení popřeli, ale nakonec přiznali, že je použili i v Sýrii k likvidaci cisteren islámského státu, které převážely ropu a pohonné hmoty. Rakety byly odpalovány z letounů A-10. Je známo, že letouny A-10, které jsou určeny pro podporu pozemních sil, jsou nosiči vysoce výbušné zápalné munice, která je podle údajů výrobce General Dynamics tříštívá a zápalná a používá se k ničení živé síly, nákladních vozidel, skladů munice atd. Tato munice byla dostatečně účinná ke splnění stanovených cílů. Nebylo tedy nutné použít zbraně s ochuzeným uranem, které kontaminovaly území v severní Sýrii.

 

Ať poušť hoří!

V době, kdy americké letectvo používalo radioaktivní zbraně v Sýrii, řekl republikánský kandidát na prezidenta Ted Cruz o Islámském státě: "Vyhladíme je kobercovým bombardováním. Nevím, zda poušť září ve tmě, ale to pak zjistíme."

Bezpochyby se jeho řeč vztahovala k bombardování pumami s ochuzeným uranem. Právě to tehdy dělal Barack Obama,

Nebyly to však pouze zmatené projevy Teda Cruze. Žurnalista Mark Halperin z Bloombergu se pak dotázal kandidáta za Republikány Donalda Trumpa, zda by použil jaderné zbraně proti Islámskému státu. Trump odvětil, že nikdy nic nevylučuje předem. Když mu pak Chris Matthews z MSNBC (satelitní TV) položil podobnou otázku, Trump se ho zeptal, jak by se rozhodl on, kdyby islámský stát udeřil na USA, rozhodl by o použití jaderných zbraní?

Tři generálové, kteří veleli americkým silám ve válce proti Iráku v létech 1991-2008 nyní vytvořili Trumpův "národní bezpečnostní team":

  • General James Mattis (Ministr obrany)
  • General John Kelley (Ministr vnitra)
  • General H. R. McMaster (Poradce pro národní bezpečnost)

Všichni vedli operace proti povstalcům v Iráku.

General James Mattis měl z nich nejužší vztah, pokud nechci říci zkušenosti z použití zbraní s ochuzeným uranem v Iráku. Americká armáda použila tyto zbraně při likvidaci vzbouřeného města Falludža v roce 2004. Pochopit přístup amerických důstojníků a generálů k válce proti Iráku pomohou slova, generála Mattise, která pronesl k vojákům o tom, jak se mají chovat v Iráku: "Buďte zdvořilí, profesionální, ale připravení na to, že zabijete každého, koho potkáte."

Falludža je podobně jako My Lai jedno z nejvíce zapomenutých bojišť ze současných amerických válek.

V bitvě s lidovými povstalci proti americké okupaci použila americká armáda nálože s bílým fosforem, pumy, střely a rakety s ochuzeným uranem. V bojích byly tři čtvrtiny města srovnány se zemí a vyhubena většina obyvatel.

Generál Mattis tehdy velel 1. divizi námořní pěchoty, která sehrála v boji o Falludžu rozhodující úlohu.

Je to ironické, jak si lze zahrávat s veřejným míněním, protože jednou z hlavních záminek pro rozpoutání války proti Iráku bylo jeho vlastnictví zbraní hromadného ničení, které ovšem pak v Iráku nikdo nenašel.

Zbraně hromadného ničení použily pouze Spojené státy.

V roce 2003, v prvním roce útoku na Irák, použily USA 116 000 kg munice s ochuzeným uranem. Hlavní úlohu tehdy sehrály letouny A-10, které byly nyní použity ke stejnému úkolu v Sýrii.

Odtajněné protokoly, předané ke studiu Univerzitě George Washingtona v roce 2013 potvrzují, že v prvních měsících války proti Iráku (březen, duben 2003) používala americká armáda munici s ochuzeným uranem k ničení nákladních vozidel a budov.

Tehdy došlo k zamoření rozsáhlých oblastí Iráku.

To, co pak následovalo ve Falludži v roce 2004, považovaly USA za normální bojovou činnost.

Údaje o použití munice z ochuzeného uranu v Iráku byly odtajněny až v roce 2013. Ukázalo se, že nešlo pouze o pumy a rakety shazované a odpalované z letounů A-10. Tato munice byla odpalována i z tanků a jiných pozemních bojových prostředků. Radioaktivnímu zamoření se nevyhnuly ani americké jednotky. K radioaktivnímu zamoření došlo zcela vědomě se souhlasem Bílého domu.


Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (The US Environmental Protection Agency) označila tento fakt za hrozný zločin a hazard s lidskými životy. Americký časopis pro letectví (1975 US Air Force review) doporučoval, aby zbraně s ochuzeným uranem nebyly používány k boji proti živé síle, ale pouze k ničení tanků a obrněné techniky. V průběhu války v Iráku, stejně jako před tím v Jugoslávii a Afghánistánu na to ovšem nebyl brán zřetel.

V roce 2003 "Britská královská lékařská společnost" a "Program OSN pro ochranu životního prostředí" varovaly, taky zbytečně, před použitím těchto zbraní.

Lidé jako Mattis a Kelly žijí trvale s prstem na spoušti. Neexistuje však dost důkazů pro to, aby mohli být obvinění a souzení za válečné zločiny.

 

Zdá se, že všichni umírají na rakovinu

Údaje z Falludže a Bagdádu jsou zdrcující. Irácká umělkyně (malířka a keramička) Nuha al-Radiová, krátce před tím než zemřela na leukémii, napsala: "Zdá se, že všichni umírají na rakovinu. Denně slyšíme, že někdo z našich známých nebo přátel na ni zemřel. A kolik lidí zemře v nemocnicích, o kterých se to nikdy nedovíme?

Pravděpodobně 30% Iráčanů má rakovinu, mnoho dětí má leukémii. Radioaktivní zamoření způsobené municí, raketami a pumami z ochuzeného uranu přeměnilo Irák na rakovinou infikovanou zemi."

MUDr. Samira Allaniová, dětská lékařka ze všeobecné nemocnice ve Falludži přirovnává Irák k Japonsku po jaderném bombardování v srpnu 1945. Podle jejího názoru se nyní rodí ve Falludži více znetvořených dětí, než v Japonsku po roce 1945.

Munice, pumy a hlavice raket z ochuzeného uranu se po výbuchu rozpadají na jemný prášek, vyzařující alfa záření, které je 20x nebezpečnější než záření gama z nukleárních zbraní.

Nad iráckými městy se neobjevil houbovitý mrak, ale použití ochuzeného uranu má stejné účinky.

Po mnoho let "Hnutí nezúčastněných" prosazovalo nezávaznou rezoluci k hlasování na Valném shromáždění OSN, ve které požadovalo zákaz používání zbraní s ochuzeným uranem.

Jak v roce 2012 tak i v roce 2014 byla rezoluce schválená naprostou většinou členských států.

Proti rezoluci hlasovaly pouze USA, Velká Británie, Francie a Izrael. V prosinci 2014 byla rezoluce schválená v době, kdy americké letouny A-10 bombardovaly pumami s ochuzeným uranem teroristy Islámského státu v Iráku a Sýrii. Všichni se obávali, že se toto bombardování bude opakovat a měli pravdu.

Bylo by naivní se domnívat, že zbraně s ochuzeným uranem nejsou nyní používány v Mosulu a na jiných místech.

Názory Trumpa a Cruze na použití nukleárních zbraní opět ukazují, jak jsou tito lidé necitliví k lidstvu vůbec a k populaci Středního Východu obzvláště. Nuha al-Radiová ve svých podmanivých memoárech popisuje, jak utekla do zahrady své rodiny, když začalo americké bombardování v roce 2003: "Nejvíce byli zasažení ptáci. Ti mají citlivé duše, které nemohly snést strašný zvuk a chvění. Ptáci v klecích zemřeli z šoku, ptáci na svobodě padali na zem v šílených kotoulech. V zahradě byly najednou stovky, ne-li tisíce mrtvých ptáků." Nuha byla umělkyně a použila alegorii k popisu hrůzy. Avšak stejně jako ptáci beznadějně umírali a umírají Iráčané a Syřané.

Spisovatel Vijay Prashad je profesorem mezinárodních vztahů na "Trinity College" v Hartfordu, ve státě Connecticut. Jeho články jsou každou středu publikovány na stránkách Alternet.

 

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.