Úvodní stránka Sunday, August 20 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Imperialismus není schopen řešit své krize jinak než válkami
Pondělí, 27 únor 2017

Mnichovská bezpečnostní konference (17 - 19. 2. 2017) se konala v atmosféře válečného štvaní a propagace vyzbrojování armád NATO.

Ironické posměšky nového amerického prezidenta Trumpa o tom, že USA vystoupí z NATO, pokud evropští spojenci nezvýší podíl na financování Aliance, bylo přijato za bernou minci a mnozí evropští lídři na konferenci se dotazovali, zda se mohou i nadále spoléhat na svého zámořského spojence a ochránce. Šlo ovšem pouze o dobrou kamufláž pro prosazování nových závodů ve zbrojení a zvyšování výdajů na armády.

Ještě před zahájením konference německá ministryně obrany Ursula von der Leydenová oznámila v dokumentu nazvaném "My rozumíme", že Bundeswehr bude přezbrojen moderními zbraněmi a bojovou technikou.

Konference se zúčastnilo 25 předsedů vlád, 80 ministrů zahraničí a ministrů obrany a přes 500 vojenských expertů z celého světa. Von der Leydenová na konferenci zopakovala to, co již předtím uveřejnila v deníku Süddeutsche Zeitung: "Stejně jako my Němci i většina Evropanů má představu, že můžeme i nadále klást naší bezpečnost na ramena našich amerických přátel. Při tom však víme, že musíme nést větší podíl na společné Atlantické bezpečnosti. Nyní je v Evropě ochota podílet se na společné bezpečnosti větší, než kdykoli předtím. Evropské ozbrojené síly jsou zkušenější, díky společným cvičením v posledních desetiletích."

Kancléřka Merkelová oznámila, že Německo bude ctít své závazky a zvýší své výdaje na NATO a přezbrojování: "Zavázali jsme se vydávat 2% z HDP a učiníme všechno proto, abychom svůj slib dodrželi."

Zatím Německo dává do svého vojenského rozpočtu pouze 1,2% z HDP.

Současně s tím varovala USA před vystoupením z NATO. Zdůraznila, že nikdo nebude schopen samostatně řešit bezpečnostní hrozby světu.

Organizátor konference Wolfgang Ischinger se vyjádřil ještě zřetelněji. Před konferenci tento bývalý německý velvyslanec ve Washingtonu v deníku Tagesspiegel uvedl: "USA nebudou dále považovány za politický a morální symbol Západu."

Evropa musí zaplnit toto vakuum a musí převzít za odpovědnost za svou bezpečnost.

Německá vláda se snaží využít rozsáhlou americkou opozici proti rasistické a nacionalistické politice nového amerického prezidenta k prosazování svých militarizačních záměrů. Mnichovská konference měla být k tomu zneužitá.

Na stejné konferenci v roce 2014 představitelé německé vlády oznámili, že končí politika uvolňování vojenského napětí. Nyní slouží požadavky nové americké administrativy jako skvělá záminka pro rozšiřování a posilování armád a jejich vyzbrojování.

Před zahájením konference vydal Ischinger antologii obsahující názory významných politiků a bezpečnostních expertů, nazvanou "Nová odpovědnost Německa".

V jejím úvodu uvádí, že 2% HDP, které požadují USA, jsou příliš málo. Dostatečná by byla alespoň 3%, která by postačila k pokrytí reorganizace a výstavby ozbrojených sil. Německý rozpočet na obranu by se tak zvýšil ze 37 na 100 miliard euro.

To by ovšem znamenalo omezení sociálních výdajů a setkalo by s odporem pracujících a nižších vrstev obyvatelstva.

Proto byla také mnichovská konference tak rozsáhle využívána k válečnému štvaní mainstreamovými médií proti Rusku.

Süddeutsche Zeitung uvedl 17. 2. ve svém komentáři, že ministryně obrany Ursula von der Leyen oznámila rozsáhlé zvýšení německého vojenského rozpočtu a ohlásila i nové mezinárodní operace, kterých se zúčastní Bundeswehr.

Po volbách nového prezidenta německá vláda volá po nových finančních prostředcích nejen na zvyšování stavů živé síly, ale hlavně na přezbrojování moderními zbraněmi a bojovou technikou a podpoře válečné agresivity.

Počty personálu by měly zvýšit ze 178 na 200 tisíc.

Tisková zpráva Bundeswehru uvádí, že Bundeswehr musí být schopen adekvátně odpovídat na všechny válečné hrozby. Celkem má být realizována asi stovka modernizačních opatření. Patří sem hlavně verbování nových specialistů pro kybernetickou a informační válku, posádek pro tanky, válečná plavidla, odborníků na logistiku a ochranu proti následkům při použití zbraní hromadného ničení.

Není pochyb o tom, že se Bundeswehr připravuje na válečné operace.

Zatím to mají být podle ministryně obrany akce proti teroristům Islámského státu, operace ke stabilizaci situace v Mali, válka v Afghánistánu, pomoc při záchraně ztroskotaných lodí s utečenci ve Středozemním moři a posilování sil NATO v Pobaltí.

Na ruských hranicích má dojít k dislokaci tanků a obrněných transportérů.

Přesun jednotek NATO na předpokládaná válčiště u hranic Ruska byl schválen na červencovém zasedání NATO ve Varšavě. Je v něm zahrnuta i dislokace sil americká Národní protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku, vytvoření "Sil rychlé reakce" (5000 mužů) a "Sil reakce" (40000 mužů).

Německá mediální špína láskyplně hovoří o největším přesunu vojenských jednotek na východ od konce studené války. Jde nejen o první německý prapor na východě od porážky Wehrmachtu Rudou armádou, ale hlavně o významnou reakci na ruskou anexi Krymu a lokální válku Donbasu proti Ukrajině.

Jde o zvrácenou propagandu. Skutečným agresorem je NATO a nikoli Rusko. Před připojením Krymu, ke kterému došlo na základě svobodného referenda v březnu 2014, Washington a Berlín vyvolaly ve spolupráci s ukrajinskými nacisty puč, kterým smetly zákonného prezidenta Janukovyče. Od té doby NATO vyhrocovalo situaci a využívalo obranné kroky Ruska jako záminku k navyšování svých sil u ruských hranic.

Nedávno Tagesspiegel napsal pod titulkem "Nukleární zbraně proti Rusku: Německo potřebuje jaderné zbraně."

Článek naznačuje, jak daleko by chtěla německé elita zajít.

Politický expert Maximilian Terhalle, z Univerzity v Hagenu a bývalý poradce německého ministra obrany uvedl: "Německo, pokud chce omezit moc prezidenta Putina, aby udrželo nezávislost Evropy, musí připravit naši domácí a zahraniční politiku na to, že to bude možné pouze vojenskou cestou a za použití jaderných zbraní."

Terahlle ospravedlňuje svůj jaderný záchvat odvoláním na Trumpovou proruskou politiku. Při tom prý dva členové RB OSN jaderné státy velká Británie a Francie, na které Trump spoléhá, jsou příliš křehké, jejich výzbroj je zastaralá, nemůže být dostatečnou sílou k odrazování Ruska. Nemohou tedy zabezpečit ochranu před nukleárním útokem Ruska. Německo se prý musí ubránit samo, což dluží svému lidu.

Je ten člověk šílenec? Přece jako bývalý poradce ministra obrany musí dobře vědět, že všeobecná jaderná válka by smetla nejen Němce, ale zlikvidovala celou světovou populaci.

Pokrokové síly levice a mládež musí brát tyto názory vážně. 75 let po II. světové válce německá vládnoucí třída k prosazování svých zájmů válku nevylučuje, což vyjádřila dostatečně zločiny Bundeswehru v Afghánistánu a podporou hybridní války Ukrajiny proti Donbasu. Cílem je postavit se znovu do společné řady velmocí usilujících o geostrategickou hegemonii.


Jak by mohlo za Trumpa fungovat NATO?

V předvolební rétorice označoval Trump NATO za zastaralý organismus. Fanatičtí ministři obrany NATO se začali klepat strachy a část ruské neoliberální elity začala jásat, že rozpustí alianci. Při tom Trump prohlásil, že bude dřívější aliance upevňovat a navíc zakládat nové.

Lze předpokládat, že NATO chytne druhý dech v podobě větší aktivizace a odpovědnosti evropských členských států. Trump se nyní pokouší přitlačit členské státy, aby zvýšila své příspěvky na 2% HDP ročně.

Rusko ani ČLR se těchto výdajů nemusí bát, protože půjdou většinou na žold funkcionářům NATO.

USA se budou pokoušet donutit členské státy, aby se aktivněji přezbrojovaly americkými zbraněmi, zdokonalovaly bojovou připravenost svých struktur a připravovaly se na nové způsoby vedení bojové činnosti.

Při tom mají šířit propagandu o hrozbách z ruské strany.

USA NATO potřebují, zejména kvůli teritoriu pro dislokaci svých vojsk a bojové techniky. Vyhrůžky, které nedávno pronesl ministr Mattis slovy, že spojenci musí demonstrovat svou podporu kolektivní obraně, pokud nechtějí, aby USA snížily svou spoluúčast, zní spíše směšně.

V roce 2016 pouze 4 z 28 členských států vydaly 2% HDP na armádu: USA, VB, Řecko a Estonsko. Pokud pomineme vklad Řecka a Estonska, jde tedy pouze o dvě země. Pokud by všechny země dodaly do rozpočtu NATO 2%, zvýšil by se celý rozpočet 1,5x.


K.K.

 

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.