header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Kdo vyhrál ve Slavíkovi třetí místo?

V sobotu 28. 11. vyhrál 3. místo ve Slavíkovi zpěvák xenofobní kapely Ortel, Tomáš Ortel. To, že skončil v anketě Zlatý Slavík na třetím místě a jeho kapela na druhém je ostudnou vizitkou naší společnosti, která začala tolerovat neonacismus.

Podívejme se na minulost Tomáše Ortela. Tomáš Ortel byl v minulosti frontmanem kapely Conflict 88, která o tom, co je zač, vypovídá už podle názvu kapely (Neonacisté používají často číslo 88. H je 8. písmeno v abecedě, tedy HH-Heil Hitler). Ta se ale otevřeně hlásí k nacismu (písně Sláva vítězůmČistej svět ) a obdivuje nacistické vrahy jako Rudolf Hess (píseň R.H. ). Jak to, že Mattoni diskvalifikovala rappera Řezníka za šíření násilí, který přitom bral násilí s nadsázkou a apeloval na své fanoušky, aby to nemysleli vážně, a pak nechá soutěžit xenofobní kapelu a člověka, který to s násilím myslí vážně, a před kritiky ho ještě obhajuje? 

Je to jednoduché, dochází k hnědnutí společnosti a tyhle zdánlivě radikální bojovníky si kapitalistický systém pěstuje. Buržoazie začala ztrácet kontrolu nad davem, a tudíž začala v lidech vyvolávat strach a ze zálohy si vytáhla všechny ty Konvičky, Bartoše, Okamury a Ortely, kteří si dav podchytili, a proto dnes lidé místo toho, aby se organizovaly proti kapitálu, tak hystericky panikaří z migrantů a lečí si svoje mindráky na muslimech. U Mattoni to ovšem není překvapením, když tam v minulosti vyhrával Slavíky zpěvák Daniel Landa, který na začátku 90. let hrál v rasistické a xenofobní kapele Orlík (píseň Bílej jezdec )

Co mě nejvíc znepokojuje je to, že se na téhle vlně veze i plno lidí, kteří se hlásí ke komunistům, jako by si neuvědomovali, že ti samí lidé, kteří dnes chtějí věšet muslimy, můžou za 2 roky přijít s tím, že chtějí věšet komunisty.

Je jasné, že ta tolerance k neonacismu mezi lidmi pramení z dnešní reakční politiky samotné. Evropská unie toleruje na svém území srazy veteránů SS, ztotožňuje viníky a oběti druhé světové války, podporuje potomky ukrajinských fašistů. Europoslanec TOP09 a "komunistobijec" Jaromír Štětina zve otevřeného neonacistu Bileckého a "Bílého vůdce" vůdce praporu Azov, do Evropského parlamentu. EU a NATO, kterých je Česká republika členem, používají starou koloniální politiku v zemích Blízkého východu a Afriky, a mimo jiné tím vyvolaly migraci. Na školách je nám ukazovaný nevědecký pohled o druhé světové válce jako souboj dvou totalit. Kapitalismus si pěstuje fašisty, aby svalil vinu za mizerný život na někoho jiného (muslimy, cikány, komunisty, Židy) a aby mohl v případě nutnosti v zájmu sebezáchovy zavést otevřenou diktaturu.

Zdá se to strašné, ale v tuto chvíli musíme opakovat úplné základy, jednoduché pravdy dějin. Nacismus, jehož představitele Ortel obdivuje, chtěl zlikvidovat nejen Židy a komunisty. Považoval i Slovany a další národy za podřízenou rasu. Na Čechy v maličkém protektorátu se měla aplikovat koloniální politika poněmčení. Ti, kteří dle kritérií nacistů měli příhodnější rasové a názorové rysy, se měli pokusně začlenit do německého národa. Pro ty, kdo nesplňoval tato kriteria, mělo být zabráněno množit se, plánovali nacisté přesídlení k Ledovému moři, nebo je "postavit ke zdi" (jak se vyjádřil Heydrich). Rudá armáda, Sovětský svaz nás tedy opravdu zachránil od tohoto osudu, a nenahradil tak jednu totalita druhou, jak nám říkají ve škole a v televizi.

Odpor vůči reakci všech forem je stejně nutný, jako byl vždy. Možná ještě víc, protože kapitalismus, který se už překonal, vyvolává na svou záchranu zdánlivě mrtvé ideologie a ty se teď mezi námi pohybují volně jako zombie.

Zde je přímý důkaz o působnosti Tomáše Ortela v Conflictu 88 a o tom, že se k tomu stále hlásí. Píseň Krásné časy v podání Conflict 88 a Ortela.

 

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .