Komunistická strana Irska: Prohlášení o pokusech potlačit řeckou dělnickou třídu

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Evropská unie odhalila svou zásadní třídní povahu v přístupu k řeckému lidu. Po měsících přesvědčování, zastrašování a vydírání uvalila na řecké pracující ještě drastičtější úsporná opatření.

Postoj zaujatý irskou vládou se jen dal očekávat, protože se už dávno vzdala veškerého předstírání, že hájí irskou národní a politickou svrchovanost a zájmy našeho lidu. Přijali roli vrátných a ochotných kolaborantů na obranu zájmů EU nad zájmy lidu. Nikdy nebojovali za zájmy Irů, tak jak od nich může někdo očekávat, že budou bojovat za zájmy Řeků, pokud jde o dluh a úspornost?

Vývoj uvnitř Evropské unie potvrzuje postoj, jenž po mnoho desetiletí zaujímala Komunistická strana Irska k rozmanitým smlouvám, k zásadní třídní povaze EU a k tomu, čím zájmům slouží.

Ponížení Řeků je určeno k vyslání velmi jasné zprávy dělníkům napříč Evropou: že kritika nebo alternativní ekonomická a sociální politika bude potřena. Je to za účelem posílení mantry "TINA" (There Is No Alternative): že neexistuje alternativa vůči převládajícím zájmům monopolů a velkopodnikání. Je jasné, že bez ohledu na to, pro koho pracující hlasují nebo kolik referend mají, uvnitř Evropské unie je dovolená jen jedna ekonomická, politická a sociální politika.

KS Irska trvale napadala iluze, záměrně živené a podněcované Evropskou unií a jejími příznivci v irských ekonomických a politických vládnoucích orgánech a institucích, ale také uvnitř vedení odborů, ve všech hlavních politických stranách a bohužel i ve složkách politické levice.

Reformistické iluze Syrizy se odlepily od povahy Evropské unie i od skutečných stávajících třídních zájmů v srdci EU. Rovněž - jak vytrvale připomínáme - dluh byl je a bude používán jako hlavní zbraň proti lidem, vytvářející záminku k rozsáhlému útoku na dělnická práva a podmínky nejen tady v Irsku, ale po celé Evropě, k ospravedlnění masivního přesunu veřejného bohatství k domácím i globálním monopolům, vyúsťujícího z privatizace veřejných firem a aktiv.

Převládající prvky uvnitř Syrizy přijaly plány na vyšší úroveň domácího ekonomického dozoru monitory záchranných balíčků pomoci v nouzi Trojky, včetně mezinárodního měnového fondu, a také pomocí "revize" veřejné správy, dozorované Komisí EU.

Už v této počáteční etapě je jasné, že vláda Syrizy se vzdala mnoha ze svých požadavků "červené linie" a souhlasila s přijetím drastických opatření v obnoveném útoku na dělníky, včetně útoků na penze a navýšení DPH od středy 15. července jako předpokladu k zahájení vyjednávání o třetím balíku pomoci v nouzi - zatím ještě neurčeného a neodsouhlaseného - jenž může dosáhnout 82 - 86 mld. eur za tři roky. A byla překročena další "červená linie": v rozporu s řeckými požadavky bude Mezinárodní měnový fond ve třetím balíčku zahrnut.

Navíc bude Řecko muset převést přes 50 mld. eur ve veřejných aktivech do "fondu důvěry" předtím, než budou privatizována, včetně národní elektrické služby, přístavů a mnoha dalších nezbytných veřejných zařízení.

Syriza také souhlasila dokonce s ambicióznějšími tržními "reformami" a upustila od svých slibů, že odvrátí předešlé útoky na dělnická práva nebo na to, čemu vládnoucí instituce říkají "reformy trhu práce", zejména o kolektivním vyjednávání. Je to vyvrcholení odzbrojování dělnické třídy.

Polovina výtěžku z prodeje veřejných firem (25 mld. eur) bude použita k rekapitalizaci bank a čtvrtina z každého (12,5 mld. eur) půjde na splácení dluhu a na investice; jinými slovy, majetek lidu má být promrhán v zájmu bohatých a mocných.

Reformistické strany jako Syriza, německá SPD, britská Labour Party, Francouzské, španělské a portugalské "socialistické strany", irská Labour Party a další takové politické formace z celé Evropy umožnily pokračování tohoto útoku na dělníky, straníce vlastní vládnoucí třídě, v alianci s EU, proti dělníkům. Tyto reformistické strany jsou prostředníkem k zajištění zájmů stejných převládajících ekonomických a politických sil uvnitř dělnického hnutí. Tato politická seskupení se stále více stávají základními mechanismy kontroly nad dělníky a jejich organizacemi.

Vyjadřujeme solidaritu s řeckou dělnickou třídou a s Komunistickou stranou Řecka, jež, jsme si jistí, zmobilizuje třídně uvědomělé řecké dělníky ke vzdoru proti těmto novým okovům otroctví a vykořisťování. Je povinností irských dělníků - a všech dělníků - projevit solidaritu a najít společnou věc v boji proti těmto obnoveným útokům na řecké dělníky, k nimž brzy dojde na všechny dělníky v Evropě.

Mnozí na levici, v Irsku i kdekoli v Evropě, i nadále rozsévají iluzi, že existuje nějaké "bezbolestné" východisko z krize, že svěrací kazajka eura a pokračující členství v EU samo o sobě poskytne nejlepší nebo dokonce jediný způsob, jak zabránit dalšímu lidskému utrpení. Ve skutečnosti EU dělá předně to, k čemu byla stvořena: chrání zájmy evropského velkopodnikání a monopolů.

Zjevně je potřeba otevřeného a čestného dialogu mezi těmi silami, které tvrdí, že zastávají zájmy dělníků coby jádro svých politických myšlenek a cílů. Jádrem tohoto dialogu je skutečná debata o povaze Evropské unie.

Národní demokracie a svrchovanost nejsou volitelnými doplňky, ale životně důležitými nezbytnostmi k vytvoření podmínek pro radikální měnivou ekonomickou, politickou a společenskou strategii, strategii, jež bude klást na první místo lid. Strategii, jež posiluje moc dělnictva a oslabuje moc kapitálu.

14. července 2015