Dopadli sprostého zloděje!

Podrobnosti

Kategorie: Z domova

Twitter

Sedmasedmdesátiletému seniorovi z Rumburku hrozí až pětileté vězení a pokuta. To jsme se mohli dozvědět z článku, který zveřejnila ústecká rubrika idnes.cz. Co provedl tak strašlivého? Konečně dopadli miliardové rozkradače, zatkli někoho za ukradení socialistického majetku? Šlo o násilníka nebo vraha? Obchodoval s kradenými auty? Shromažďoval dětskou pornografii nebo obchodoval s bílým masem? Ne, ne a ne! Stahoval filmy. A co hůř, sdílel je s ostatními a zveřejňoval, kde je možné je najít.

"Zdatný (!) důchodce přes internet stahoval různé věci, převážně však filmy, které posléze nabízel k dalšímu využití jiným uživatelům či na ně poukazoval prostřednictvím odkazů, umístěných na vybraných webových stránkách. Během pěti let umožnil různým zájemcům přístup minimálně ke stovce chráněných audiovizuálních děl, čímž vlastníky děl připravil o značné zisky." To píše na svém webu policie.

Jaký bídák! Okradl ubohé vlastníky práv, filmové společnosti a distributory o "značné zisky". Na jeho počítači nalezli software (zřejmě operační systém a základní kancelářské aplikace), jenž ohodnotili na 37 tisíc korun. Zajisté každý uzná společenské nebezpečí takového jednání a nutnost, aby "skončil pod drobnohledem rumburských policistů".

Nevěřícně se obdivujeme benevolentnosti policie, prodloužené ruky monopolních vlastníků duševních produktů i dalších kapitalistů, že muž je vyšetřován na svobodě. Jako slušní občané se ptáme, co kdyby v těchto sprostých loupežích pokračoval nebo dokonce k podobné činnosti naváděl další?

Pro naše uklidnění budiž konstatováno, že se senior svým "přešlapem... ale také může připravit až o pět let pobytu na svobodě." Snad se poučí a až vyjde z vězení ve svých 82 letech, nikdy už ho nenapadne připravovat vlastníky kapitálu o zisky.

Dovětek

Připomínáme si tímto i případ amerického studenta, Aarona Swartze, který stáhl z univerzitního webu vědecké články, jež si přivlastňovala korporace JSTOR, a zpřístupnil je veřejnosti, protože považoval výsledky vědy za veřejné vlastnictví. V následném procesu mu hrozilo 35 let vězení a pokuta 1 milion dolarů. Tlak neunesl a před dvěma lety, 11. ledna 2013, ve svých 26 letech, ho nalezli oběšeného ve svém bytě.

Znovu a znovu se ukazuje nesmyslnost duševního vlastnictví, kam dospělo v této poslední fázi kapitalismu. Na rozdíl od skutečné krádeže (například automobilu), nezbavuje nikoho stáhnutí filmu a jeho další distribuce požitku. Naopak se společenský užitek z produktu jen zvýší a nikdo tím netratí. Konstruování zisku, který by utržil vlastník práv, kdyby došlo k nákupu atd., je čistě právnická klička, aby byl udržen monopol nad intelektuálními produkty.

Tento monopol navíc není výsledkem fungování klasického kapitalismu (tak jako monopol nad věcnými výrobními prostředky a vykořisťování pracujících), protože díky neomezené kopírovatelnosti a dostupnosti s minimálními náklady zde mizí klasický pojem hodnoty a ceny, a tedy i nadhodnoty a zisku. Tento monopol je zajištěn zákonným a státně donucovacím aparátem. Umožňuje různými cestami tučnou rentu pro kapitalisty obchodující v tomto "průmyslu", z něhož skuteční tvůrci získají jen malou část. To, že zisky generují tato práva dlouhá desetiletí a že je zakázáno běžnými lidmi stahovat a sdílet například filmy natočené v socialistickém Československu, tedy státním filmovým průmyslem z prostředků a práce československých lidí, to je už jen perlička, která jasně ukazuje třídní charakter současné společnosti.

Právo na maximální využití kulturních a informačních produktů, umění a vědy, by mělo být zajištěno a musíme za něj bojovat. Trvalý nárok na poplatky za tyto produkty je čistě třídním privilegiem, které musí být odstraněno. Skutečně odpovídající odměna za práci umělců, vědců a programátorů, stejně jako všech ostatních pracujících může být ale zajištěna až po odstranění kapitalistických vztahů jako takových, po odstranění vykořisťování člověka člověkem, kam patří příjmy z takto pojatých duševních a autorských práv.