Británie: RMT hostil setkání dopravních svazů sdružených v SOF

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Členské a spřátelené dopravní svazy Světové odborové federace (SOF) se sešly 25. dubna 2014, v Londýně, ve středisku dopravních odborů RMT Británie, aby prodiskutovaly vývoj v sektoru, dopad privatizace a strukturální změny dané smlouvami v Evropské unii, a aby položily společný základ a vyhlásily plán činnosti.

Projev George Mavrikose, generálního tajemníka SOF, na setkání:

Drazí kolegové,

dovolte mi, abych jménem Světové odborové federace vyřídil pozdravy všem zde přítomným našim kolegům z dopravního sektoru z celé Evropy i z dalších kontinentů, zúčastněným na této významné konferenci.

Nejprve bych rád řekl pár slov jako vzpomínku na našeho soudruha Boba Crowa, který minulý měsíc neočekávaně zesnul. Soudruh Bob byl radikální aktivista odborového hnutí s více než třicetiletou zkušeností, účastnil se velkých dělnických bojů a získal si respekt všech svých kolegů a druhů. Jeho odchod byl pro rodinu SOF a pro mezinárodní třídně orientované odborové hnutí velkou ztrátou.

Kolegové,

téma naší konference, "Evropská unie, volby do Evropského parlamentu v rámci dělního sektoru dopravy, dělnická práva a třídně orientované odborové hnutí SOF", nemohlo být časově příhodnější. Žijeme v kritickém období pro dělnickou třídu v Evropě i po celém světě. Dělnická třída musí bojovat proti drsné, nespravedlivé a barbarské protilidové politice. Kapitalistická finanční krize, rozvinutá ve všech rozvinutých kapitalistických zemích, dramaticky zhoršila situaci dělnické třídy ve všech zemích a kontinentech.

Sociálně demokratické a neoliberální vlády nebo vládní koalice s účastí obou, v různých zemích EU, zavádějí tutéž politiku, jež odsuzuje velké masy obyvatel k nezaměstnanosti a chudobě a trestá odborářské boje. A když mluvíme o trestání odborářských bojů, vychází najevo, jak skupina zaměstnavatelů v ILO (Mezinárodní organizaci práce), s ochotnou spoluprácí nejreakčnějších vlád, se snaží odstranit "právo na stávku". Zároveň bankovní a průmyslový kapitál provádí slučování, sílí a z lepší pozice investuje v Asii a Africe v úsilí o větší ziskovost a v očekávání nového a okamžitého kapitalistického růstu.

V tomto rámci jsou evropští dělníci vyzýváni, aby 25. května hlasovali o poslancích Evropského parlamentu. Ale o jaké Evropě to mluvíme? Protože jedna věc je mluvit o Evropě, o evropském kontinentu, kde žijí evropské národy a dělníci, a druhá věc je, když mluvíme o Evropské unii, imperialistické organizaci, unii kapitalistů, již si zformovali na obranu svých třídních zájmů proti dělníkům a lidu. Ukázalo se mýtem, že členství v EU znamená rozvoj ve prospěch lidu, protože neexistují, a ani existovat nemohou, rovné vztahy mezi členskými státy. Jediným shodným bodem mezi evropskými monopoly a evropskými kapitalistickými vládami je ekonomický a společenský útok proti lidem.

Takzvaná "politika pro východ z krize", prováděná evropskými vládami (bez ohledu na to, jaká strana vládne) a plánovaná společně jimi a imperialistickými organizacemi (EU, Evropskou bankou, MMF atd.), mají coby své hlavní body privatizaci, seškrtání plateb a penzí, odstranění dělnických a společenských práv. Tento recept byl použitý ve všech zemích EU.

Nezaměstnanost v mnoha zemích EU raketově stoupá (dovolte mi zmínit míru nezaměstnanosti v některých zemích: Řecko 27,4 %, Španělsko 26,7 %, Chorvatsko 18,6 %, Kypr 17,3 %, Portugalsko 15,5 %) a mezi ženami a mládeží je ještě vyšší. Zaměstnavatelé a vlády využívají masové nezaměstnanosti k zavádění státního a zaměstnavatelského terorizmu, především proti mládeži, dětem dělnické třídy. Zároveň v Evropě narůstá xenofobie a rasizmus; stávají se smrtelným nebezpečím pro odborové hnutí a pro boje lidu a dělnictva. To je realita dneška.

Na mezinárodní úrovni, ačkoli mezinárodní kapitalizmus čelí svým vlastním rozporům, boj na život a na smrt mezi monopoly sílí. To znamená, že imperialistická agrese, s dobýváním přírodních a ekonomických zdrojů a energovodů coby hlavním cílem, je bezohlednější a více vyvolává nové války a zásahy proti lidem.

EU se aktivně podílí na této hře vnitřního boje mezi imperialisty a vyvolává tak rizika pro národy Evropy i celé Země. Začíná se ukazovat úloha EU v nedávných událostech na Ukrajině. Nezapomínáme ale ani na postoj EU a evropských vlád v Sýrii, Mali, Středoafrické republice, předtím v Libyi, Iráku, Afghánistánu atd. Postoj, jenž vyvolal a nadále vyvolává tisíce obětí.

Drazí kolegové,

EU po mnoho let agresivně prosazuje privatizace v dopravním sektoru, ve všech oblastech: v silniční, námořní a letecké dopravě, aby předala dopravní služby mezinárodním monopolům a nadnárodním společnostem. Takzvaná "liberalizace" dopravy přinesla miliardové zisky monopolům na úkor dělníků v sektoru a uživatelů dopravních služeb. Zkušenosti z privatizace dopravy a železnic ve Velké Británii, v Řecku, Francii i v dalších zemích jsou charakteristické.

Dělníci v námořní dopravě musí čelit příležitostným pracovním vztahům, politice sociálního dumpingu atd. Úmluva o pracovních silách v námořnictví (The Maritime Labour Convention), ačkoli je zamýšlena k ustavení norem a "červených čar", ve skutečnosti staví světovou laťku velmi nízko a pomáhá stlačovat pracovní práva námořníků všech zemí.

V letecké dopravě politika "otevřeného nebe", zaváděná Evropskou unií, vyvolává další nahodilosti pracovních vztahů a narušuje bezpečnost dělníků i cestujících. Výsledek této politiky "liberalizace", privatizace, zmenšování atd. ve všech oblastech dopravy má na sektor katastrofální dopady. Vedly ke snížení bezpečnosti v dopravě, k vysokým cenám pro cestující a ke ztrátě důvěryhodnosti dopravy. Co víc, tato politika vedla k vytvoření velkých dopravních kartelů.

Drazí kolegové,

k této agresi, jíž trpí evropští dělníci, byla bohužel neadekvátní odpověď. Chronický vliv sociální demokracie a úplatnosti smířlivých odborářských vedení narušily všeobecně důvěru dělníků v odbory a oslabily odborové hnutí, takže ačkoli v podmínkách silné protilidové a protidělnické agrese, odpověď je slabá. V tomto kontextu tu je jasná potřeba posílit úlohu třídně orientovaného pólu v odborovém hnutí v Evropě i mezinárodně.

V těchto těžkých podmínkách se SOF snaží posílit svou přítomnost v Evropě, se získáváním nových členů, s cílem obnovit radikální odborové hnutí v Evropě. Jsme šťastní, že radikální odbory, s tradicí dělnických a lidových bojů, jako je RMT, se k nám přidávají v této snaze a dávají tento boj do linií SOF.

Před volbami do Evropského parlamentu i každý den musí dělníci být v první linii organizování svých bojů, měli by ignorovat ústupné politické a odborářské vedení, jež nakonec slouží kapitálu, a měli by věřit třídně orientovanému, apikálnímu odborářství, jež SOF pojímá na mezinárodní úrovni.

U dopravního sektoru jsme přesvědčeni, že naše dopravní sítě jsou klíčovým prvkem národní infrastruktury a musí být veřejně provozovány ve prospěch dělníků i lidu všeobecně. Právě proto radikální dopravní odbory, sdružené v SOF, bojují proti privatizaci dopravního sekrotu, za lepší pracovní podmínky, lepší zdravotní a bezpečnostní předpisy. V této souvislosti bude pořádat Mezinárodní odborový svaz sektoru dopravy (TUI Transport) SOF 5.-7. září 2014 v Santiagu v Chile svůj 13. sjezd, aby prodiskutoval a navrhl řešení a metody koordinace boje dopravních dělníků celého světa.

Drazí kolegové a přátelé,

pro SOF a 86 milionů organizovaných dělníků ve víc než 120 zemích světa, jež naše organizace zastupuje, je odpověď jasná. Sjednoťte dělnickou třídu na obranu jejích třídních zájmů; přispějte k obnově radikálního odborového hnutí na všech úrovních: národní, oborové, oblastní i celosvětové. Všichni společně, kolektivně a v solidaritě, můžeme dosáhnout větších výsledků, když posílíme naše národní boje a budeme budovat internacionalistickou solidaritu na evropském kontinentu, ale také po celém světě.

Děkuji vám.