Summit Evropské rady v Bruselu

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Poprvé od podpisu Lisabonské smlouvy (2005) věnovala Evropská rada (hlavy členských států EU) svůj oficiální summit, který se konal 19. a 20.12.2013 v Bruselu upevnění vojenské síly své vojenské síly tak zvané "Společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP)" a spolupráci s NATO, které je i nadále hlavním nástrojem prosazování imperialistických záměrů.

Summitu předcházelo setkání s generálním tajemníkem NATO, Rasmussenem. Jeho vystoupení nelze označit jinak než válečné štvaní z let studené války. Rasmussen vyzval prezidenty a premiéry, aby rozšířili rozvoj svých vojenských kapacit a věnovali se prohlubování spolupráce a součinnosti EU s NATO.

Rasmussen uvedl: "Aby Evropa mohla sehrávat odpovídající úlohu, musíme rozvíjet reálné možnosti, které naše národy (rozuměj: imperialismus) potřebují: prostředky vyhledávání a sledování (vzdušných cílů) tankování letounů za letu, vzdušnou nákladní dopravu."

Zdůraznil, že přes rostoucí nebezpečí pro EU ve sféře obrany (neupřesnil jaké), došlo ke snížení výdajů na tento účel a některé členské státy snížily vojenské výdaje o více než 40%. Při tom prý je třeba přihlížet k tomu, že není důležitý pouhý fakt, kolik státy EU vydají na zbrojení, ale hlavně úloha, kterou bude EU sehrávat ve světě. Charakterizoval sám sebe jako oddaného, ale znepokojeného Evropana: "Obávám se, že pokud si Evropa nebude přát, anebo nebude připravena převzít a plnit tu úlohu, která ji přísluší v době mezinárodní krize, nahradí ji jiné země a naše možnosti ochránit naše hodnoty a prosazovat naše zájmy se mohou snížit."

Rasmussen se rovněž pokusil obrátit pozornost posluchačů na význam zvyšování národních obranných možností, které vlády neposkytují k dispozici velení NATO (což je ovšem lež) a zůstávají vlastnictvím členských států. Podle něj se prý státy, které mají dokonalou obranu, nacházejí v mnohem výhodnější situaci. Dokonalá obrana jim (prý) umožňuje lépe překonat krizi v rámci libovolných struktur, ať je to NATO nebo EU.

Nakonec vyzval hlavy států k rozšiřování spolupráce, mezi EU a NATO, s důrazem na koordinaci rozvoje vojenských kapacit, průmyslových standardů, řešení otázek bezpečnosti, mořeplavby, kybernetické bezpečnosti, studia velitelů, vojenských cvičení a pomoci partnerům, kteří nemají prostředky vybudovat obranné kapacity. Přišla prý doba akce. Strašil, že pokud se Evropa nezačne chovat odpovědně ke své obraně, budou se Spojené státy tázat, proč by měli ony? Pokud my odkládáme řešení otázek naší bezpečnosti, riskujeme, že ztratíme naše americké partnery - Evropa a Amerika se prý rozejdou.

V tomto duchu pokračuje celý text usnesení přijatého hlavami států na summitu.

Co je vlastně "Společná bezpečnostní a obranná politika EU (SBOP)"?

K upevnění nadvlády nad státy, ve kterých se světovému a zejména evropskému imperialismu podařilo zlikvidovat socialismus a k prosazování své imperiální politiky dobývání dalších zemí s cílem uloupení jejich majetku a přírodních zdrojů (Bělorusko, Moldova, Ukrajina, Gruzie, republiky Střední Asie) si vytvořila EU vlastní vojenský systém jehož instituce jsou úzce spojeny s řídícími válečnými institucemi NATO.

Vojenský systém EU, uzákoněný Lisabonskou smlouvou působí pod názvem "Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP)". Pod tímto krytím integrovaný evropský imperialismus upevňuje svou moc prostřednictvím kolaborantů v dobytých zemích bývalé Jugoslávie - především v Kosovu, ze kterého učinil za pomoci al Kájdy a vlastní narkomafie teroristickou hrozbu pro celou Evropu. Evropskému imperialismu nestačilo, že Kosovo je ovládáno armádou USA ze základny Bondsteel u Uroševace. Od svého vzniku v roce 1999 tak EU v rámci SBOP realizovala 25 zahraničních misí s účastí vojáků, policistů, ale i soudců nebo úředníků.

Vedle klasických vojenských operací, při nichž evropští vojáci tak zvaně dohlížejí na udržování míru nebo ho násilím prosazují, vysílá Unie své lidi do operací policejních a do operací nastolujících v dobytých zemích represivní soudní systém. Policejní operace nejenže cvičí místní policejní jednotky, ale pokud se jejich vedení v Bruselu zdá, že místní policie není schopna realizovat zájmy okupantů, přebírají jejich úkoly. Koloniální operace k prosazení buržoazní diktatury pod krytím zavádění právního státu zahrnují celou řadu asistenčních a výcvikových misí zaměřených na upevnění důležitých institucí v cílové zemi - počínaje soudci, přes vězeňskou správu a konče úředníky centrálních úřadů nebo místní správy.

Civilní operace jsou hrazeny z rozpočtu EU. Vojenské hradí každý členský stát sám.

Instituce SBOP

• O nasazení mise rozhoduje Rada pro vnější vztahy (ministři zahraničních věcí EU).
• Exekutivním orgánem je politický a bezpečnostní výbor. Jeho členy jsou zástupci členských států na úrovni velvyslanců, kteří sídlí nastálo v Bruselu. Mohou se proto scházet často - obvykle dvakrát týdně, v případě potřeby i častěji.
  Velvyslanci nejsou vojenskými specialisty. Proto mají pod sebou dva specializované výbory.
• Ve vojenském výboru se scházejí zástupci náčelníků generálních štábů navrhující využití vojenské síly v operacích.
• Výbor pro civilní aspekty řízení krizí potom asistuje při civilních operacích.
  Pro realizaci vojenských a policejních operací využívá EU národní armády členských států a síly NATO.
• Jediná stálá integrovaná vojenská struktura působící v rámci generálního sekretariátu Rady je vojenský štáb EU. Slouží k dlouhodobému strategickému plánování a včasnému varování.
• Civilní operace řídí operační centrum - Útvar pro civilní plánování. V rámci sekretariátu Rady ministrů zahraničí pak existuje "Ředitelství pro zvládání krizí a plánování". To má zajistit integraci vojenských a civilních operací v zahraničí.
  K zabezpečování vojenské politiky SBOP existuje v EU celá řada dalších institucí. Je to zejména:
• Evropská obranná agentura, která harmonizuje a koordinuje vyzbrojování armád členských států.
• Institut bezpečnostních studií EU - prosazuje koncepční imperiální myšlení budoucích válečníků.
• Evropská bezpečnostní a obranná škola má připravovat velitele z různých zemí na společné akce.

Vztahy s NATO

Veřejnost není buď vůbec anebo pouze letmo informována o ztotožnění záměrů a cílů vojenské politiky EU s cílí vojenského bloku NATO. Ani levicové strany, včetně KSČM nezdůrazňují, že NATO je financováno na úkor životní úrovně lidu a že jeho hlavním úkolem je prosazovat imperialistickou globalizaci a představovat hrozbu pro progresivní síly doma a ve světě.  

Cílem vzniku a existence SBOP je rozdělení úkolů mezi NATO a EU.

Konkrétní forma spolupráce byla dohodnuta koncem roku 2002 ve smlouvě Berlin Plus. EU získala smluvní přístup k využití kapacit NATO pro své operace. Aby spolupráce byla efektivní dochází k pravidelným společným jednáním v Bezpečnostním a politickém výboru EU velvyslanců členských států se zástupci NATO.

Celkový záměr použití SBOP se nejlépe projevuje v akcích po rozbití Jugoslávie. V Bosně, po vojenské operaci NATO nastoupila evropská vojenská operace, která pokračovala v kolonizaci země. Ještě markantněji se systém kooperace projevil v Kosovu, kde působí obě organizace vedle sebe. NATO plní vojenské úkoly a SBOP úkoly kolonizační, prostřednictvím policie a soudních orgánů.

Sociální situace v EU

Rozhodujícím projevem systémové krize kapitalismu je nezaměstnanost, dosahující v některých členských státech EU jako je Řecko podle oficiálních (zmanipulovaných) statistických údajů až 30% práceschopného obyvatelstva. Pokud jde o mládež, přesahuje v mnoha členských státech až 50%.

Buržoazním vládám EU, které spravují evropské státy poskytl jejich tvůrce - a skutečný světový vládce - finanční kapitál pouze možnost kamuflovat krizový stav, to je vytvářet uměle velké množství tak zvaných politických stran, rozmělnit i tak snadno ovlivnitelné výsledky voleb a vést propagandu proti jakémukoli projevu změny orientace, která by mohla ukázat porobeným masám, že východiskem z krize je pouze změna systému. Buržoazní vlády mají kromě propagandistického mediálního aparátu k dispozici svoji záchrannou brzdu: policii, tajné služby, systém soudnictví a armádu, jejichž úkolem je jak potvrdila odhalení Manninga a Snowdena zajistit preventivní zásahy proti všem, kdo by se pokusili protivit této diktatuře pod pseudonymem "demokracie".

Hlavní nástroj udržení své moci si finanční kapitál ponechal pro sebe. Je jím v Lisabonské smlouvě zakotvený systém centrálních bank, vedený Evropskou centrální bankou. Je potřeba zdůraznit, že jejich kapitál je soukromý. Ani EK, ani vlády jednotlivých států nemohou do rozhodování centrálních bank, ať je jejich název jakýkoli, zasahovat.

Dějiny potvrzují, že finanční kapitál považuje za jedno z hlavních východisek ze systémové krize válečný konflikt. Jak potvrdil zánik SSSR a Světové socialistické soustavy není potřeba vést "horkou válku" postačí studená, která donutí státy, proti kterým je zaměřena, zbrojit a to na úkor zvyšování životní úrovně vlastního obyvatelstva a vyprovokovat v nich "nekrvavé - barevné" revoluce, které svrhnou většinou progresivní režim a zmocní se pak jeho vlastnictví. Tento postup neskončil likvidací SSSR, států světové socialistické soustavy, Jugoslávie, Iráku a Libye. Pokračuje v Sýrii a nyní na Ukrajině.

Ukrajinu se však díky zásahu ruské a čínské vlády ovládnout zatím nepodařilo. Můžeme se pouze domnívat, že v opačném případě, vzhledem k nesmírnému přírodnímu bohatství, které by finanční kapitál mohl připojit ke svým ziskům, by byla rezoluce Evropské rady mnohem triumfálnější.

Stručný obsah "Rezoluce Evropské rady:

Autoři rezoluce (finanční kapitál) tvrdí, že členské státy potřebují "Společnou bezpečnostní a obrannou politiku - SBOP" protože prý napomáhá posílení bezpečnosti evropských občanů, přispívá k míru a stabilitě v našem sousedství i v širším celosvětovém kontextu.

Z rezoluce se dovíme, (bez odkazu na konkrétní důkaz) že "strategické a geopolitické prostředí Evropy se rychle vyvíjí (zřejmě jinotaj pro pokrytecká tvrzení o údajném ohrožení EU ze strany Ruska a ČLR) a při tom rozpočty na obranu čelí v Evropě omezením, která snižují schopnost vyvíjet, nasazovat a udržovat vojenskou moc NATO. (Nezapomeňme, že hlavní sílou NATO jsou USA, jejichž roční válečný rozpočet je vyšší než součet rozpočtů všech ostatních států světa.) Roztříštěnost evropských obranných trhů prý ohrožuje udržitelnost a konkurenceschopnost evropského válečného průmyslu.

Rezoluce vyzývá vlády členských států EU, aby prohloubily spolupráci mezi členskými státy v oblasti obrany tím, že zvýší schopnost vést vojenské i civilní mise a operace v zahraničí. K tomu mají využít konkurenceschopnější evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. (Jinými slovy - zvyšování vojenských rozpočtů je nezbytné k financování evropského vojensko - průmyslového komplexu, který zaostává za americkým.)

Evropská rada k tomu přijala dne 25. listopadu 2013 zásadní závěry, které touto rezoluci potvrdila. Za své tři priority považuje:

• zvýšení účinnosti, viditelnosti a dopadu SBOP;
• podporu rozvoje vojenské moci;
• posílení evropského obranného průmyslu.

Evropská rada se podle rezoluce chce zaměřit na:

• Účinné plánování a nasazování civilních a vojenských prostředků (bojových skupin), posílit systém vysílání misí "rychlé reakce" do oblastí konfliktů a zajistit jejich financování.
• Čelit novým výzvám v oblastech kybernetické obrany (potlačení levicových projevů na stránkách internetu) podle plánu vypracovaného EK ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou předloženého Evropskému parlamentu ke schválení v roce 2013.
• V souladu se "Strategií námořní bezpečnosti" reagovat včas na všechny hrozby.
• Řešit problémy nelegální migrace a organizovaného zločinu a zvýšit spolupráci SBOP s nevládními organizacemi působícími v oblasti prosazování svobody a lidských práv.
• Pokročit v podpoře poskytované v rámci SBOP třetím státům a regionům, jejímž cílem je pomoci jim zlepšit správu hranic.
• Dále posílit spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti.

V Rezoluci Evropsky se zvlášť zdůrazňuje požadavek na zpracování zprávy o spolupráci s partnerskou organizací NATO spočívající v tom, že členské státy nebo skupiny členských států, které o to mají zájem, budou posilovat vojenskou moc svých armád na základě společných norem, budou společně využívat vojenskou infrastrukturu, realizovat společný výcvik ke zlepšení efektivity svých armád.

Evropská rada chce odstranit kritické nedostatky prostřednictvím konkrétních projektů členských států podporovaných Evropskou obrannou agenturou. V této souvislosti Evropská rada vítá:

• Projekt vytvoření systémů dálkově řízených letadel (Remotely Piloted Aircraft Systems RPAS) v období 2020-2025, který zahrnuje přípravu programu zaměřeného na evropské bezpilotní prostředky.
• Řešení problémů doplňování paliva do bojových letounů za letu, vytvoření kapacity víceúčelových tankovacích transportních letounů. K tomu chce zajistit součinnost v oblasti certifikace, kvalifikací, podpory během provozu a odborné přípravy.
• V oblasti družicové komunikace: přípravu příští generace satelitní komunikace v rámci státní správy prostřednictvím úzké spolupráce s členskými státy, Evropskou Komisí a Evropskou kosmickou agenturou.
• V kybernetické oblasti: vypracování plánu a konkrétních projektů zaměřených na odbornou přípravu a výcvik, zlepšení civilní a vojenské spolupráce na základě strategie kybernetické bezpečnosti EU, jakož i ochranu prostředků používaných v rámci misí a operací EU.

Evropská rada kladně hodnotí existující modely spolupráce, jako je Evropské velitelství letecké dopravy (European Air Traffic Command - EATC), a vyzývá členské státy, aby prozkoumaly způsoby, jak aplikovat model EATC i v jiných oblastech.

Rezoluce Evropské rady věnuje pozornost i posílení evropského obranného průmyslu s cílem vytvořit evropský vojensko - průmyslový komplex, schopný vyrábět konkurenceschopné zbraně a bojovou techniku, která by se uplatnila na světových trzích a v nových konfliktech. V této souvislosti zdůrazňuje rezoluce význam výzkumu prostředků dvojího užití. Výzkum by měl probíhat nejen na národní, ale i na společné platformě EU. Zvláštní pozornost věnuje rozvoji středních a malých zbrojovek a bezpečnosti dodávek zbrojního materiálu.

Rozhodný negativní postoj k prosincovému summitu Evropské rady zaujala zatím pouze "Komunistická iniciativa" (Založena z iniciativy KS Řecka 1.10.2013 v Bruselu, jejíž sekretariát tvoří: KS Řecka, Maďarská dělnická strana, Dělnická strana Irska, Komunistická lidová levice-Komunistická strana Itálie, Socialistická strana Lotyšska, KS Slovenska, KS národů Španělska, KS Švédska a KS Turecka.)

Z rezoluce "Komunistické iniciativy":

Summit Evropské rady EU se zaměřil na další prohlubování politiky válečného štvaní a zvyšování válečných výdajů. Přijatá rozhodnutí Evropské rady potvrzují imperialistický a militaristický charakter EU a snahu o prosazování posilování agresivních, intervenčních možností EU a jejich členských států.

V globalizovaném světě, ve kterém se zvyšuje agresivita zásahů imperialismu proti dělnické třídě, zostřují se rozpory mezi imperialistickými protipóly a mocnostmi, za situace, kdy intensifikace dělnického a lidového boje nabývá mimořádný význam, představuje rozhodnutí přijaté na summitu Evropské rady usnadnění prosazování rozsáhlejších vojenských intervencí do rozvojových zemí, jako kapitalismem obecně uznávaného předpokladu pro vytváření podmínek, umožňujících zvyšování vývozu kapitálu a dosažení absolutní kontroly přírodních zdrojů k zajištění zisků nadnárodních monopolů.

K souhlasu s přijetím rozhodnutí o podpoře evropského monopolního kapitálu, donutily Evropskou radu obavy z negativního vlivu dalšího prohlubování krize na ekonomiky jednotlivých států.

V době, kdy evropská dělnická třída a lidové masy trpí důsledky úsporných opatřeních prosazených vedením EU prostřednictvím vlád členských států, s cílem umožnit finančnímu kapitálu (bankám a nadnárodním monopolům) zvyšovat jeho zisky, rozhodla se Evropská rada zvyšovat výdaje na "Evropský obranný průmysl". Za dostatečné zdůvodnění zvyšování výdajů ze státních rozpočtů na financování monopolů vojenského průmyslu, na úkor omezování sociálního zabezpečení potřeb pracujících a dělnických mas, považuje předstírané obavy o bezpečnost, která je ohrožována (i když to otevřeně nesděluje) Ruskem, ČLR, Íránem, současným revolučním hnutím v Latinské Americe, v jejichž čele stojí Kuba a vládami dalších socialistických států.

EU předstírá, že se chce stát samostatnou vojenskou mocností. Při tom od počátku vzniku této imperialistické integrace států je jediným nástrojem realizace její militaristické politiky, usilující o získání podílu na kontrole geostrategických prostorů pouze NATO, vedené Spojenými státy, které určují přesný rámec, ve kterém se EU může pohybovat a jaké úkoly mají její armády plnit.

Rozhodnutí přijatá na tomto summitu Evropské rady jsou otevřeným vyjádřením diktátu kapitálu a jeho agresivních intervencí, s katastrofálními následky které pro ty národy světa, které budou napadeny.

Ale nejen to. Přímými obětmi těchto opatření budou dělnická třída a národy Evropy, poněvadž ta jsou orientována nejen na zachování pochybné vnější bezpečnosti, ale (a to hlavně) na udržení vnitřní bezpečnosti - zastrašování vlastního lidu, kterému má zabránit, aby se postavil proti kapitalistické diktatuře.

V souladu s Lisabonskou smlouvou budou největší vojenské kapacity struktur EU použity ke kontrole a represím dělnické třídy a lidových mas. Pro kapitalismus jde o nezbytné opatření v době latentní systémové krize, která zákonitě povede k mobilizaci dělnické třídy a pracujících.

Rezoluce summitu Evropské rady je ideologickou manipulací vědomí evropských národů. Prosazuje do školních osnov imperialistický princip řešení všech projevů systémové krize kapitalismu pouze vojenskou cestou, s cílem dosáhnout toho, aby se myšlení mladší generace ztotožnilo s hlavními cílí buržoazní propagandy - nemožnosti změny společenského systému.

Karel Kluz