Rozhodující okamžik pro Sýrii

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Rozvíjející se bitva o přírodní zdroje, snaha mocností, zvláště USA a největších nadnárodních monopolů, podrobit si ekonomické systémy jiných zemí a ovládnout hlavní zdroje energetických surovin, vytvářejí globální nestabilitu, které napomáhá udržet trvalý stav znepokojení a obav o budoucnost života lidského individua a rozvoje mnoha národů a států. Rozpad mnohopolárního světa a narušení rovnováhy sil ovlivnily rozklad systému mezinárodní bezpečnosti, norem mezinárodních vztahů, devalvaci role OSN a její Rady bezpečnosti (RB). USA a NATO si přisvojily právo rozhodovat o osudu jiných národů a států, beztrestně realizovat agresivní akce, zaměňovat principy Charty OSN vlastním zákonodárstvím.

Analýza mezinárodních procesů po 11. září nás přesvědčuje, že imperialismem organizovaný, financovaný a řízený terorismus urychluje realizaci cílů světového panství: oloupení národních států a předání lupu světové oligarchii. Terorismus nepůsobí jako samostatný subjekt světové politiky, ale jako prostředek nastolení nového světového řádu, s jediným centrem globální vlády.

Hlavním subjektem světového teroru je světová elita. A právě ona organizuje teror proti jiným, na suroviny bohatým či výhodně strategicky situovaným zemím. Organizovaný terorismus kryje své podstaty prosazováním demokracie a svobody, jeho údery jsou zaměřeny proti tradičnímu kulturně-historickému způsobu života národů, národně-státnímu zřízení lidské civilizace s vlastní národní identitou, které se vymyká západní dravčí ideologií.

K cíli pomocí nátlaku

V současných podmínkách je v používání teroru státními i nevládními strukturami pokládán důraz na dosahování politických cílů cestou zastrašování, psychologického nátlaku na občany, potlačování vůle k samostatnému vládnutí, (EU) vytváření podmínek pro manipulování lidovými masami. Mezinárodní terorismus se stal nástrojem válek nového netradičního typu a ve spojení s masmédii vytvořil podsystém řízení globálních procesů. Zvláště symbióza masmédií vedených informačních válek a teroru vytváří podmínky k dosažení drastických obratů ve světové politice. Jak z tohoto hlediska zapůsobil teroristický akt 11. září 2001? Obrátil pohyb světových dějin novým směrem, rozhodujícím způsobem ukončil platnost jaltsko-postupimského systému světového uspořádání, uvolnil ruce Spojeným státům, Velké Británii a Izraeli k zahájení intervencí proti jiným státům, bez ohledu na Chartu OSN a platné mezinárodní smlouvy, stimuloval zvětšování rozsahu teroristických akcí.

Druhá strana terorismu

Mezinárodní, imperialistický terorismus má zdánlivě i druhou stranu. Vlády hlavních imperialistických států ho představují světové veřejnosti jako radikální nástroj lidového hnutí, národně-osvobozenecké revoluce, důsledek (jejich tajnými službami vyprovokovaných) nacionálně-náboženských sporů a svá tvrzení využívají ke kamufláží svých pravých záměrů: způsob řešení konkurenčních sporů v politice i ekonomice, chaos, nastolený na příklad v Iráku nebo Libyi jim umožňuje neomezený přístup k ropě a plynu, destabilizace oblastí ovládaných terorem usnadňuje přepravu narkotik. I zde je teror financován a organizován imperialistickými mocnostmi a slouží k usnadnění ovládání a okupace mnoha zemí. Zejména přeprava narkotik je využívána jako záminka k přípravě intervencí proti Venezuele, Íránu a pokrokovým režimům v zemích Latinské Ameriky. V podmínkách systémové krize mezinárodních vztahů získal teror tvář svérázné kultury smrti, stal se jedním z atributů našeho života. Vtrhnul do blahobytné Evropy, trápí Rusko, otřásá Blízkým východem, Střední a Jihovýchodní Asií. Pod jeho vlivem si světová veřejnost zvykla na nezákonné intervence do vnitřních záležitostí jiných států a rozbíjení systému mezinárodní bezpečnosti. Teror vytváří kult násilí, jemuž se podřizuje politika států, chování vlád a obyvatelstva.

Nová strategie

Nejstrašnější ale je, že terorismus má rozsáhlou perspektivu, poněvadž nás nyní očekává další fáze válek o přerozdělování světových surovinových zdrojů a kontrolu klíčových oblastí světa.

Příklad boje o přírodní zdroje a strategické teritorium Sýrie, kde jako nástroj boje o nadvládu vystupují zatím teroristická uskupení, zatímco v Pákistánu, Afghánistánu, Jemenu a Somálsku jsou hlavní formou státního terorismu rakety a bomby odpalované z bezpilotních prostředků (o kterých jednou týdně rozhodují poradci prezidenta Obamy pod jeho osobním vedením) naznačuje, že války takového typu, jaké byly vedeny proti Libyi, Afghánistánu a Iráku budou zahájeny až v okamžiku, kdy prostřednictvím těchto nástrojů nebude možné "umoudřit" představitelé vlády napadeného státu a donutit je k odstoupení.

Provokace jako záminka

Provokace, využitím teroristického aktu, je efektivním prostředkem dosažení globálního, regionálního či lokálního cíle. Rozsahem nevelká regionální provokace ve vesnici Račak v srbském Kosovu posloužila jako záminka k rozsáhlé agresi NATO a likvidaci SFRJ. Podobná provokace posloužila i v roce 2006 Izraeli k napadení Libanonu. Výbuchy v londýnském metru, nepokoje v Paříži 2005 a 2006 lze považovat za provokace lokální úrovně, umožňující vládám přijmout tvrdá, protilidová bezpečnostní opatření. Za většinou teroristických akcí lze najít praktické cíle vlivných politických sil, nadnárodních korporací a zločinných struktur. Exploze v šíitských i sunnitských mešitách v Bagdádu vyprovokovaly rozpoutání náboženských střetů a krveprolití, legalizujíc ve vědomí světové veřejnosti americkou a britskou okupaci. Teroristické akce sloužily i jako záminka k rozpoutání obou světových válek.

Události 11. září 2001 jsou provokací globálního charakteru a posloužily jako záminka k řešení několika problémů:

V realizaci provokační operace jsou vždy přítomny tři základní elementy: zákazník, štáb - organizátor operace a vykonavatel. Al-Kajdá nemohla být ani zákazníkem ani štábem pro 11. září 2001. (K čemu by byly CIA, FBI a Agentura národní bezpečnosti?) Al-Kajdá nikdy neměla takové prostředky, které jsou nezbytné k objednání nebo realizaci akce podobného rozsahu. Neměla ani dostatečnou zkušenost - a to ani pro podobnou akci regionálního významu. Všechny její předcházející i současné akce měly vždy velmi primitivní charakter. Nemá ani dostatečnou organizaci a agenturní sítě na teritoriu USA, aby mohla proniknout do desítek státních a soukromých struktur, zajišťujících bezpečnost vzdušné dopravy a systémů zajišťujících jejich bezpečnost. Její příslušníci se však mohli stát řadovými vykonavateli teroristické akce.

Finanční oligarchie si útok mohla dovolit

Zákazníkem, který si mohl dovolit objednat podobnou operaci, byla pouze nadnárodní finanční oligarchie s cílem zajistit prosazení světové, fašistické diktatury bank a získání kontroly nad deficitními energetickými zdroji planety. Plánovala zajištění dlouhodobého světového panství. Ovládnutí takového nástupiště jako Afghánistán, intervence do Iráku. Libye, Sýrie a perspektivně i do Íránu s nepředstavitelnými zásobami ropy a zemního plynu, vytváření vojenské kontroly nad nejdůležitějšími cestami přepravy energetických surovin to jen potvrzují. Organizačním štábem mohlo být jen štědře financované konsorcium tajných služeb, zednářských lóží a osob zajišťujících bezpečnost letecké dopravy. Informační a právní krytí zajišťovala podplacená masmédia, právníci a politici.

Začátek globální války

Výběr vykonavatelů akce probíhal na základě etnické příslušnosti k národům států, které měly být napadeny. Operace se zdařila, její hlavní cíle byly splněny. Do společensko-politického vědomí byl vštěpen termín mezinárodní terorismus, který potvrdila i OSN. Lidstvo donutili uvěřit tvrzení, že terorismus je hlavní hrozbou lidské civilizaci. Vytvořili nový obraz veřejného nepřítele - muslim, původem ze zemí bohatých na suroviny. S konečnou platností se podařilo zlikvidovat kostru epochy bipolárního světa, došlo k plné deformaci smyslu pojmů jako agrese, státní terorismus a právo na obranu. Bylo pošlapáno právo národů na odpor proti agresi, podvratné činnosti nepřátelských tajných služeb a na obranu národních zájmů. Globální válka je však zřejmě jen v začátcích. Atentátem 11. září 2001 pouze započala.

Současným cílem mezinárodního (imperialistického) terorismu, jehož součástí je nevyhnutelně informační válka, se stala v průběhu posledních dvou let Sýrie.

Nelze se divit, že v podmínkách nepřetržitého proudu lží, zaměřených proti syrské vládě, vedených západními a reakčními arabskými médii, může český občan jen stěží zjistit pravdu o situaci v této pokrokové, starobylé zemi, která se až do počátku konfliktu pyšnila slušnou ekonomikou a vysokou životní úrovni.

Přes nápor lží o prosazování svobody a demokracie, se zlom situace v boji syrského lidu, jeho armády a bezpečnosti s teroristy posbíranými z celého světa, kteří se v západním žoldu vrhli na Sýrii, utajit nepodařilo.

Není žádným tajemstvím, že v Sýrii nejde o revoluci proti tak zvanému diktátorovi Asadovi, ale o teroristickou operaci, celostátního rozsahu, ve které, jak se po dlouhou dobu zdálo, nebyla armáda a bezpečnost schopna včas předcházet provokacím teroristů ve formě masakrů syrského lidu, žen a děti, drancování jejich majetku a zabraňovat zásobování a vyzbrojování teroristů.

Dvouletá zkušenost z bojů s teroristy však již přináší své výsledky. Přestože teroristická uskupení začala vést stále zoufalejší útoky jak na vojenské tak i na civilní cíle, syrské ozbrojené síly nyní reagují mnohem rychleji, dokáží je včas vytlačit a pronásledovat.

Pokusy vedení teroristických uskupení zkompromitovat Sýrii obviňováním ze záměrů použití chemických zbraní a vyvolat tak zásah Západu, potvrzují, že vůdci teroristů již ztratili iniciativu a přestali si dělat iluze o možném vítězství bez vnější otevřené vojenské intervence, podobné těm, které za posledních 60 let realizovaly USA a jejich spojenci po celém světě desítky. Zatím se pokusy o podobné provokace, jakou bylo tvrzení, že Asadovy síly použily chemické zbraně v okrese Homsu, o kterou se média pokusila před setkáním Al-Brahimiho s prezidentem Asadem koncem loňského prosince, podařilo snadno vyvrátit.

Pokusů o provokace bude přibývat, paralelně s tím se bude zvyšovat i intenzita informační války.

Jednou z hlavních zbraní médií v boji o ovlivnění světového veřejného mínění ve prospěch teroristů, je obviňování napadených vlád z teroru proti svému revolučnímu lidu (stejně jako v Libyi a mnoha napadených státech Latinské Ameriky, Afriky, Asie a Evropy).

V Sýrii se západní média pokusila zfalšovat masakr civilního obyvatelstva v provincii Hama. Al-Džazíra a další protisyrské televizní stanice přenášely strašné záběry - všude krev a v ní ležící placky arabského chleba a označily ho jako výsledek bombardování fronty na chleba ve vesničce Halfaya u tureckých hranic, vlastním syrským bojovým letounem. Brzy se však na youtube ukázal záběr, jak teroristé pokládají chlebové placky na ulici politou krví (nebo červenou barvou). Jistě každého napadne: "Odkud by se vzala krev, pokud by nešlo o masakr?" Ale zde již jde o staré triky západních médií - zorganizovat sběr mrtvol jak vlastních teroristů, tak i jimi zabitých lidí a zabrat je kamerou. Ke zvýšení dramatičnosti je možné přidat i chlebové placky.

Kdo je hlavním zdrojem dezinformace, kterou šíří reakční média? Jistě je to celý dezinformační buržoazní systém, který si vytvořil jako svůj tlampač organizaci - syrskou odnož "Human Rights Watch - HRW" usídlenou v Londýně. Její představitel vlastní v Londýně malý bufet. V organizaci pracují pouze dva lidé. Tato organizace je tedy "věrohodným zdrojem informací", na který se odvolávají Západní média. Připomínám: když teroristé povraždili loni v květnu bodnými a sečnými zbraněmi 110 obyvatel vesničky Al-Hula v provincii Homs označila média tento masakr za potvrzení násilí Asadových "vrahů". Zdrojem této informace však nebyl nikdo jiný než londýnská HRW. Po ní pak začal šílený psychologický informační útok proti Sýrii, do jehož čela se postavila katarská Al-Džazíra. (Katar je jedním z hlavních finančníků "Arabského jara", kterému jde nejen o prosazení vlád islámského radikalismu, ale o možnost stavby plynovodu z Kataru přes Sýrii do Turecka a odsud do Evropy a zlikvidování svých konkurentů jakými byla Libye a dosud je Rusko.)

Jak se potvrdilo v Afghánistánu a Libyi, teroristé (CIA a další tajné služby) se nezastaví před ničím. O tom svědčí i hrozby, že budou sestřelovat civilní dopravní letouny, jak se o to, (naštěstí neúspěšně) pokusili v syrském Aleppu.

Zesměšňováním vystoupení prezidenta Asada v damašské opeře 7. 1. 2013, ve kterém navrhl politický, mírový způsob vyřešení současné krizové situace a ukončení násilí, který syrské vedení prosazuje od zahájení teroristických útoků, imperialistické velmoci a jejich lokajové jen potvrdili, že jim nejde o rozkvět Sýrie, ale pouze o zotročení jejího lidu a uloupení jeho národního bohatství, v tom ji překáží prezident Asad. (Ostatně existuje snad nějaký důkaz o tom, že by vojenská intervence imperialismu přinesla lidu svobodu?)

Z této skutečnosti vychází i další závěr, že prezident nemá v současnosti s kým diskutovat. Vlastní extremistická opozice, podporována teroristickými uskupeními, zformovanými v zahraničí a plnící úkoly svých zahraničních řídících orgánů, touží pouze po jeho smrti. Co by se muselo stát, aby se do dialogu zapojily imperialistické mocnosti, jejichž záměry plní teroristé, které do země samé vyslaly?

Prezident navrhl následující řešení:

V této souvislosti je potřeba se zmínit o úloze Generálního tajemníka OSN, kterého zastupuje v jednáních s prezidentem Asadem zkušený alžírský diplomat Brahimi. Ten v interview pro BBC ignoroval uvedené vystoupení prezidenta Asada k ukončení krize, jakoby nepochopil skutečnou podstatu projevu, označil ho za "jednostranný" a dodal: "Jeho projev se neliší od předcházejících iniciativ, které neposunuly vývoj situace ani o píď." Bez ohledu na vystoupení Asada, který navrhoval opozici jednání, řekl, že: "Je potřeba pochopit, že mezi Syřany existují vážné problémy a je potřeba zasednout k jednacímu stolu, aby mohly být vyřešeny".

V současnosti je průkazné, že přes dezinformace buržoazních médií teroristická uskupení nekontrolují v Sýrii ani jedno významné sídlo nebo oblast. Nyní jsou přítomná v několika čtvrtích Aleppa, ze kterých v důsledku jejich akcí uteklo obyvatelstvo a v několika vesnicích na hranicích s Tureckem. V ostatních oblastech Sýrie vládní síly rychle vytlačují teroristy a obnovují legální vládu. Ukazuje se, že zprávy o likvidaci desítek tanků a vrtulníků vládních sil, byly dezinformace, zaměřené na snížení morálky vlastních sil a ovlivňování světového veřejného mínění proti Asadovi.

Je zjevné, že teroristický nástup proti Sýrii dospěl do své rozhodující fáze. K jejímu vyřešení by mělo dojít v průběhu několika měsíců. Pokus o svržení legální moci prostřednictvím teroru selhal. (Ostatně nebýt lehkomyslnosti Ruska a Číny, které souhlasily s vytvořením bezletové zóny - Rezoluce RB OSN 1973/2011 byl by selhal i v Libyi.) Nyní je řada na RB OSN a světovém imperialismu. Rozhodující otázkou se stane, zda USA a jejich nohsledi budou ignorovat RB OSN a rozhodnou se pro otevřený zásah, jako v Libyi.

K. Kluz