Úvodní stránka Wednesday, October 01 2014  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
EU, euro a koláčky nad mráčky
Úterý, 18 září 2012

Evropské národy jsou vystaveny děsivé kampani, jež předpovídá zkázu a katastrofu, kdyby padlo euro. Ale, jak píše Brian Denny, národům nebylo nikdy, v žádném případě slibováno nic než nebeský ráj, "koláčky nad mráčky", jak říká doslova přeložená anglická fráze v titulku. Načrtl tu nový pamflet o slibech a lžích o "sociální Evropě".  

Srpen je horký měsíc pro eurozónu, bez ohledu na to, jaké nám nachystal počasí. Skutečnost, že Španělsko ostře popírá, že by potřebovalo plně rozkvetlý záchranný balíček, potvrzuje, že Madrid v určitém okamžiku požádá bruselské sado-monetaristy o pomoc. Stejně jako to udělali ministři z Řecka, Irska a Portugalska poté, co vyhlásili totéž směšné popření.

Situace má k legraci daleko, protože dopad zhroucení tak pošetilého schématu, jakým je jednotná měna, zasáhne každého, a zvlášť dělnickou třídu, jež se tohoto domečku z karet ani nedotkla.

Sbor sedmnácti předních ekonomů newyorského Institutu pro nové ekonomické myšlení (Institute for New Economic Thinking) vydal v New Yorku zprávu, varující, že "Evropa je náměsíčná vůči katastrofě neodhadnutelných rozměrů. Poslední dominová kostka, Španělsko, je podle jeho ministra financí jen na dny vzdáleno od krize likvidity. Tato dramatická situace je výsledek systému eurozóny, jež, tak jak je momentálně postavena, je načisto rozbitá", uvádí zpráva.

Nicméně základní příčinou téhle nekonečné krize s padajícími kostkami domina není likvidita - to je jen symptom mnohem většího problému. Uzamčeny v neoliberální mučírně, jakou eurozóna je, slabší země prostě nemohou soutěžit s většími ve středu impéria, konkrétně s Francií a Německem. Zápasící země jako Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Itálie, společně známé jako PIIGS (akronym prvních písmen jejich anglických názvů; česky prasata), mají ohromný zůstatek platebních deficitů, což rozbíjí jejich ekonomiky, a zároveň jim narůstají požadavky na půjčky.

Skutečnou odpovědí je devalvace; ta ale není možná uvnitř jednotné měny. Jedinou možností, jaká jim zbývá, aby zůstaly u eura, je vrhnout se na vlastní obyvatele s účinným zrušením sociálního státu a oloupit miliony pracujících, což je známé coby vnitřní devalvace. Útoky na španělské horníky a řecké oceláře jsou jen nepatrnou součástí hospodářské války, rozpoutané díky požadavku nevolených a vcelku neznámých institucí EU.

Coby příznivci EU, podporují Con-Dems (podvodníci-demagogové - přezdívka současné britské vlády; pozn. překl.) trvalá úsporná opatření EU doma i v eurozóně. Navzdory tomu, že je mimo eurozónu, britská vládnoucí třída podporuje veškeré snahy udržet euro při životě (že by nešlo o podobnost s ČR čistě náhodnou?; pozn. překl.). Tahle vláda dokonce nabízí více půjček a zaručuje slušné miliardy liber, a při tom tvrdí, že její prioritou je snížení dluhu.

Cameron nevetoval - i když to tvrdil - rozpočtovou smlouvu, známou jako Smlouva o trvalých úsporách, která vstoupí v platnost 1. ledna 2013. Británie zkrátka není signatářem - což není "veto".

Tahle smlouva požaduje, na vrcholku rozsáhlé dluhové krize eurozóny, že rozpočty musí být vyvážené nebo v přebytku, a Evropský soudní dvůr (EJC) může dokonce pokutovat země do výše 0,1 % HDP, nebude-li tomu tak do jednoho roku po ratifikaci. Komise se teď s co nejmenší debatou snaží protlačit Smlouvu o mechanismu evropské stability (ESM), a nutí národní vlády, aby ji ratifikovaly co nejdříve a bez referenda.

ESM je požadována proto, že předcházející záchranné mechanismy, známé jako Prostředek evropské finanční stability (EFSF) a Mechanismus evropské finanční stability (EFSM) postrádaly jakýkoli právní základ ve smlouvách EU. Lisabonská smlouva dokonce objasňuje, že žádný záchranný balíček ze žádného ze sedmnácti členských států eurozóny být nemůže.

Navržená ESM je zásadně nedemokratické řešení současného právního dilematu, a je specificky přizpůsobena k financování toho, co je ve skutečnosti fondem k podplácení. Sídlila by v Lucemburku se správní radou jmenovanou sedmnácti státy eurozóny, a operovala by mimo EU.

Stále nezákonnější, dokonce hystericky zvolený přístup jen dále odkrývá, jak je projekt eurozóny vadný a nestabilní. Je to tím, že jednotná měna je zásadně politický, nikoli ekonomický projekt. Je prostředkem, ne cílem. Cílem je naprosté strukturální přizpůsobení Evropy firmám, čímž bude veškerá lidská činnost převedena z veřejné arény do soukromého sektoru, do monopolního kapitalismu.

Podle tohoto projektu, když už se krize rozběhne, tím líp se dá změnit ve výhodu - ve větší centralizaci EU a odebrání demokratické moci členským státům.

Je zřejmé, že čelíme nejhorší krizi kapitalismu za celou generaci, takže v sázce je mnohé. Současné vedení Labour Party by mohlo navrhnout, aby bylo úplně odstoupeno od podpory projektu eurozóny a říci, že euro je k ničemu. Bohužel to neudělá, protože Labour je spjata s projektem eurozóny, ačkoli větší kritika politiky EU by jim jasně vyhrála příští volby.

Je smutnou skutečností, že většina levice podpořila jednotnou měnu nebo zůstala většinou potichu ke slibům hanebného "evropského sociálního modelu", naslibovaného presidentem Evropské komise Jaquesem Delorsem v roce 1988, jenž měl údajně přinést zadními vrátky socialismus. Dlouho skvěle placení šéfové klaky, povzbuzující jednotnou měnu, jako lord Monks, dokonce pokračují ve výzvách, aby se Británie stala členem umírajícího eura - ačkoli dokonce i on připouští, že jeho vlastní náhled "se může zdát velmi excentrickým".

Ultralevice také značně podporovala EU, většinou přes silně zdeformované nepochopení internacionalismu i základní ekonomie.

Dnes je zřejmé, že zánik jednotné měny by byl pro všechny tím nejlepším. Vrhání dalších a dalších peněz do umírající by jen prodloužilo všeobecnou agónii. Ale nikdy bychom neměli zapomenout, jak předáci dělnického hnutí a politici prodávali dělnické třídě projekt EU na falešných slibech zítřejšího napěchování eurem. Ať už to dělali naivně či cynicky, dělali to s odvoláváním se víc k víře lidí než k prostým faktům - to je neodpustitelné.

Autor: Brian Denny

Překlad Vladimír Sedláček

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2014 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.