Úvodní stránka Thursday, August 28 2014  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Mezinárodní instituce na straně zločinů imperialismu
Čtvrtek, 09 srpen 2012

Současným nejvýznamnějším faktorem mezinárodních vztahů zůstává i nadále situace v Sýrii a na Blízkém a Středním východě. Diplomatická válka má při tom stejný význam, jako vojenské operace. Odmítnutí západního návrhu rezoluce o Sýrii v RB OSN (19. 7. 2012) ovlivnilo zvýšení aktivity na obou frontách.

Proces započal demisí Kofiho Annana (představitele GT OSN pro Sýrii) a po ní byla syrská otázka, bez ohledu na narušení Charty OSN, předána k projednání VS OSN, které přijalo jinou, vlastní rezoluci.

Za formální příčinu Annanovy demise (17. 7.) se udává "nedostatečná podpora jeho mise mezinárodním společenstvím". Vzhledem k tomu, že jeho ustanovení do funkce podpořila bez připomínek většina vlád světa, jde o zjevnou lež.

Je naprosto průkazné, že hlavním motivem jeho demise bylo veto Ruska a ČLR při hlasování o protisyrské rezoluci v RB OSN. Annan byl později otevřenější a uvedl, že se RB OSN zabývá vzájemným obviňováním a hašteřením v době, kdy syrský lid potřebuje aktivní zásah. Zdůraznil rovněž, že v takové situaci ani on, ani nikdo jiný není schopen donutit syrskou vládu jednat s opozicí a zahájit tak politický proces řešení situace. Je zřejmé, že Annanovi nešlo nikdy o lid (vzpomeňme na jeho souhlas s vražděním v Iráku). Jde spíše o lítost, že se mu nepodařilo splnit úkoly likvidace Assada, které obdržel od CIA. A z tohoto hlediska lze jeho prohlášení považovat za výzvu k vojenské intervenci.

3. 8. 2012 tak VS OSN schválilo rezoluci o situaci v Sýrii. (Pro bylo 133 států, proti 12 (Bělorusko, Bolivie, ČLR, Írán, KLDR, Kuba, Myanmar, Nikaragua, Ruská federace, Sýrie, Venezuela a Zimbabwe a zdrželo se 31.) Na současném 66. zasedání VS OSN to již byla třetí rezoluce k Sýrii.

První rezoluce byla přijatá 19. 12. 2011. (A/RES/66/176 - Stav lidských práv v Syrské Arabské Republice.) Rezoluce vyzývala pouze syrskou vládu k zastavení bojů a ukončení systematického narušování lidských práv. Zcela ignorovala Západem vyzbrojenou opozici. Druhá rezoluce (16. 2. 2012) již odsuzovala veškeré násilí a vyzývala k okamžitému zastavení ozbrojených konfliktů. Nicméně rezoluce byla otevřeně směrována proti syrské vládě. Narušování lidských práv syrskou vládou bylo označeno za masové a systematické. Syrská vláda byla obviňována z bránění dostupu k lékařské pomoci a mučení dětí. (A/RES/66/253 - Situace v Syrské Arabské republice.)

Třetí a zatím poslední rezoluce se zásadně liší od obou předcházejících. K opakovaným obviněním byla připojena další: syrská armáda prý využívá malé dětí, jako "živé štíty", znásilňuje děti atd. (podobně jako ve válce proti Libyi). V textu rezoluce není ani jedno obvinění teroristické ozbrojené opozice.

Přesunutí otázky Sýrie z RB OSN na VS OSN je již několikráte opakovaný trik. Rezoluce VS OSN má pouze deklarativní charakter a nelze ji využít ke krytí vojenské intervence. K Jejímu schválení stačí nadpoloviční většina hlasů. Návrh rezoluce téměř vždy projde, protože žádná velmoc nemá právo veta. Pozornost je však potřeba věnovat nezákonnosti přesunu otázky z jedné instituce OSN druhou. Podle Hlavy 12 Charty OSN nemůže VS OSN podávat žádná doporučení, která se týkají otázky projednávané v RB OSN, pokud RB OSN o ně sama nepožádá.

Text poslední rezoluce VS ON je mnohem hrubší, nežli návrh rezoluce RB OSN, vetovaný Ruskem a Čínou.

Rezoluce VS OSN vyzývá (bod 21) všechny státy, aby zavedly proti Sýrii sankce, a obsahuje i požadavek na RB OSN, aby přijala opatření k zajištění potrestání viníků odpovědných ze spáchání mezinárodních zločinů (body 8 a 9). Požadavek potrestat viníky je orientován na RB OSN a nikoli na Mezinárodní trestní soud, protože Sýrie není členem "Statutu Mezinárodního trestního soudu" (MTS), nicméně RB OSN i v takovém případě může (podle kapitoly 13 Statutu) předat k MTS situaci v kterékoliv zemi bez ohledu na to, zda smlouvu o Statutu podepsala, či nikoli.

Rezoluce VS OSN neodsuzuje pouze syrskou armádu a bezpečnost, ale i ozbrojena uskupení provládních sil. Takto VS OSN otevřeně vystoupilo nejen proti syrské vládě, ale i proti syrskému lidu, podporujícímu svou vládu. Jde o bezprecedentní případ v dějinách mezinárodního práva. (Dokument OSN A/66/L.57.)

Přijetí rezoluce VS OSN je potřeba posuzovat v souvislosti s hlasováním o rezolucích v RB OSN, která byla všechna vetována jak Ruskem, tak i ČLR. Všechny odmítnuté západní projekty rezolucí totiž předpokládaly využití Kapitoly VII Charty OSN, která umožňuje ozbrojenou intervenci.

Veto položené na návrh rezoluce RB OSN 19. 7. 2012, vyjádřilo opětné odmítnutí použití Kapitoly VII Charty OSN a nových ekonomických a diplomatických sankcí proti Sýrii na základě článku 41 uvedené kapitoly.

Ve svém vystoupení na zasedání RB OSN 19. 7. 2012 zdůraznil ruský představitel Vitalij Čurkin, že autorům návrhu rezoluce proti Sýrii bylo známo, že návrh nemá šanci na schválení. Proč byl tedy předložen k hlasování? Návrh rezoluce byl již na první pohled podezřelý tím, že její text, volající po ekonomických a diplomatických sankcích Západ vůbec nepotřeboval. Sankce zavedl i bez rezoluce. Nepotřeboval ani poskytnout těmto sankcím legitimitu a v případě ruského a čínského veta otevřít vlnu nové propagandistické kampaně k démonizaci syrské vlády. Ta byla za více než rok odporu proti Západem sponzorovanému terorismu natolik pošpiněna v očích světového veřejného mínění, že dezorientována veřejnost by případnou vojenskou intervenci podpořila.

Útok byl tedy veden hlavně vůči Rusku. Nová vlna antiruské mediální hysterie nedala na sebe dlouho čekat.

Nelze přehlédnout, že hlavními prostředníky rozpoutané hysterie jsou nejvyšší funkcionáři OSN. Ihned po hlasování RB OSN 19. 7. označila americká představitelka v RB OSN Suzan Riceová tvrzení Ruska a Číny o tom, že rezoluce by umožnila vojenskou intervenci do Sýrie za paranoidní. Představitel Velké Británie L. Grant uvedl, že od 11. 10. 2011, kdy Rusko a ČLR vetovaly návrh protisyrské rezoluce, bylo zavražděno 14 tisíc nevinných Syřanů.

23. 7. 2012 generální tajemník OSN Pan Ki-moon prohlásil, že syrská vláda by mohla proti lidu použít chemické zbraně.

27. 7. 2012 uvedla v rozhovoru pro BBC vysoká komisařka pro lidská práva Navi Pillayová: "Důsledky pro syrské občany jsou již nyní strašné, tisíce zabitých, 1 až 1,5 milionů osob muselo opustit své domovy". Podrobně popsala jak vládní síly čistí oblasti okupované sílami "opozice". Nejdříve obklíčí vesnici nebo město, zastaví vodu, vypnou elektřinu, zastaví přísun potravin, pak sídlo usilovně ostřelují a bombardují z letounů a vrtulníků. Uvedla, že dostává informace o tom, že i opozice mučí a bez soudu zabijí své zajatce. Podle ní mohou být podobné akce obou stran hodnoceny jako válečné zločiny anebo zločiny proti lidskosti. Jestliže se Pillayová musela zmínit o zločinech opozice a pohrozit jí prstem nasvědčuje tomu, jakých masakrů se Západem instruování a financování teroristé v Sýrii dopouštějí. Hlavní útok však vedla proti Assadovi, jehož lidé údajně vraždí a znásilňují děti a opozice pouze mučí a zabíjí občany bez zákonných soudních procesů.

Postup Západu nasvědčuje, že se již pevně rozhodl likvidovat systém OSN, ve kterém existuje Rada bezpečnosti a Rusko má právo veta. K tomu potřebuje provokovat Rusko, aby bylo nuceno vetovat jeden návrh rezoluce za druhým a přesvědčit tak světové společenství o krachu účinnosti OSN v její současné podobě.

I demise Kofiho Annana, stejně jako rezoluce VS OSN a vetovány návrh protisyrské rezoluce v RB OSN jsou účinnými elementy této války proti Rusku (ČLR) a nikoliv jen proti Sýrii. Západ nyní vsadil na démonizaci i ruské vlády, když vinu za mučení syrských děti přesunuje na Rusko.

Za náhodný nelze považovat ani psychologický nátlak plynoucí ze zmínky o "možném použití chemických zbraní" syrskou vládou, přednesenou generálním tajemníkem OSN. Nyní nelze vyloučit, že západní tajné služby připravují rozsáhlý mezinárodní válečný zločin za použití vlastních chemických zbraní, ze kterého obviní syrskou vládu a v souvislosti s tím i Rusko, které ji to umožnilo. Zde stačí pouze přesvědčivě spojit ruskou vládu se zjevným mezinárodním zločinem a ukázat světu ruské vedení, jako spoluviníka mezinárodních zločinů prezidenta Assada.

Mezinárodní soudní instituce, které by mohly realizovat výkon práva ve vztahu k ruským funkcionářům - Mezinárodní trestní soud (MTS) se sídlem v Haagu se již aktivně připravuje na to, jak zahájit soudní proces proti hlavním funkcionářům zemí, které nejsou členy jeho Statutu.

V souvislosti s tím, není náhodný nedávno vynesený rozsudek Mezinárodního soudu pro Sierru Leone nad bývalým liberijským prezidentem Charlesem Taylorem, který byl dokonce bez vzneseného obvinění odsouzen za "poskytnutí pomoci při uskutečnění zločinu jinými osobami v jiné zemi)!

Další výstrahu politickým představitelům, které je potřeba zlikvidovat píše i MTS, který soudí bývalého viceprezidenta Republiky Kongo. A stejně jako v prvním případě i zde za zákonnou vojenskou pomoc, kterou poskytl vládě sousedního státu.

Takovou metodou se připravuje právní báze ve formě "klasického mezinárodního práva" a "mezinárodního soudního precedentu". Poslání těchto mezinárodních soudů je jasné, stejně jako osoby, proti kterým jsou zaměřeny. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Pillayová nedávno uvedla: "Ti, kdo se dopouštějí takových zločinů, (Sýrie) nemohou předpokládat, že by se mohli vyhnout spravedlnosti. Svět nezapomíná a neodpouští zločiny podobného charakteru."

Imperialistická globalizace nebude tolerovat zbytky současného uspořádání světa, které se vytvořilo po vítězství SSSR, dočasně podporovaného spojenci ve 2. světové válce. Ruská federace již nepředstavuje ani zlomek vojenské, politické a zejména ekonomické síly bývalého Sovětského svazu. Reorganizace OSN, při které budou zbaveny práva veta Rusko a Čína, je zřejmě pouze otázkou času.


Alexandr Mězjajev - fondsk.ru (5. 8. 2012)

Překlad: K. K.

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2014 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.