Pracující třídy v ČR jsou tři: a) námezdní dělníci b) většina výrobních družstevníků (kromě řídícího a správního aparátu výrobních družstev) c) část maloburžoazie - ta, která pracuje a vyrábí zboží (další část maloburžoazie slouží)...
Používat výrazu "pracující třída" v jednotném čísle je tedy nesprávné.
Co je to práce?
Práce je jeden z druhů účelné činnosti člověka. Je to jedna z mnoha druhů účelných činností. Práce je pohyb pracovní síly pracovníka, bezprostředního výrobce. Pracovní proces pravidelně končí ve výrobku, produktu. Ve výrobku práce jako pohyb uhasíná, práce se v něm zpředmětnila. Práce ve výrobku je ve formě bytí, ve formě zpředmětněné práce.
Práce je jeden z druhů účelné činnosti člověka. Je to jedna z mnoha druhů účelných činností. Práce je pohyb pracovní síly pracovníka, bezprostředního výrobce. Pracovní proces pravidelně končí ve výrobku, produktu. Ve výrobku práce jako pohyb uhasíná, práce se v něm zpředmětnila. Práce ve výrobku je ve formě bytí, ve formě zpředmětněné práce.
Práce je tedy pravidelnou výrobkotvornou činností člověka.
Existují i nepravidelné výrobkotvorné činnosti člověka. Práce tažného zvířete, práce přírodní síly (vody, větru, slunečního záření), práce stroje - NENÍ PRACÍ ve vědeckém smyslu politické ekonomie.
PRÁCE JE ZPŘEDMĚTŇUJÍCÍ SE LIDSKÁ ČINNOST.
Práce je trvalá podmínka lidského života. Trvá tak dlouho jako rod člověka (rod Homo). Pracoval i předchůdce (rod Australopithecus). U člověka Homo sapiens sapiens je práce trvalá podmínka života ve všech společenskoekonomických formacích. Pracovník - bezprostřední výrobce- se různě nazývá podle toho, v jakých společenských vztazích působí.
Práce je trvalá podmínka lidského života. Trvá tak dlouho jako rod člověka (rod Homo). Pracoval i předchůdce (rod Australopithecus). U člověka Homo sapiens sapiens je práce trvalá podmínka života ve všech společenskoekonomických formacích. Pracovník - bezprostřední výrobce- se různě nazývá podle toho, v jakých společenských vztazích působí.
V kapitalistické společensko-ekonomické formaci je převládajícím pracovníkem námezdní dělník.
V zemědělství za kapitalismu působí mnoho pracujících rolníků - a současně vlastnících výrobní prostředky.
V kapitalismu pracuje i část maloburžoazie, současně vlastní k tomu výrobní prostředky. Zásadní význam ve výrobním procesu ale nemá. Pro kapitalismus je typická strojová velkovýroba.
V socialismu 20. století, který se hlásil k odkazu Marxe a Lenina, byl převládajícím pracovníkem SOCIALISTICKÝ DĚLNÍK - formálně právně byl bezpodílovým spoluvlastníkem výrobních prostředků v celospolečenském vlastnictví.
V mnohých socialistických zemích významnou část zboží vyráběla zemědělská a další družstva. Většina osob v těchto družstvech byla bezprostředně vyrábějícími družstevníky. Dále byl ve výrobních družstvech malý kolektiv vedoucích pracovníků a správní výdělečně činné osoby - tito nepracovali, nýbrž sloužili. Služba je další z vědeckých pojmů, další účelná činnost člověka. Je to ta činnost, která se nezpředmětňuje, nelze ji oddělit od lidské osoby činné v daném místě a po určitý čas.
V některých socialistických zemích měla významný podíl na výrobě i třída individuálních vlastníků výrobních prostředků, kteří pracovali zejména v zemědělství, ale i v jiných oblastech. Např. v Polsku a v NDR, okrajově významný byl tento podíl v ČSSR, i když nikdy zcela nevymizel.
Oficiální ideologie socialistických zemí v Evropě po celou dobu trvání této společenskoekonomické formace ignorovala rozdíl mezi prací a službou ve vědeckém smyslu. To nutně přinášelo rozpory do praktického života i do ideologické a kulturní i politické sféry. I ignorování tohoto rozdílu mezi prací a projevem patří mezi deset nejdůležitějších příčin zhroucení socialismu v Evropě ve 20. století.
Ignorování rozdílu mezi prací a službou je dále typickým projevem oportunismu v komunistickém hnutí a projevem jakéhokoli dalšího druhu falšování Marxova a Leninova učení.
Ignorování rozdílu mezi prací a službou je dále projevem nerozvinutého a zdeformovaného učení o třídách, které vládlo v socialistických zemích v Evropě. Ke skutečnému rozvoji vědecké teorie tříd oficiálně nedošlo, zůstalo na úrovni pololegality a samizdatu…
Dalším druhem lidské činnosti je vládnutí. Vládnutí je účinné rozhodování o lidech a věcech, přitom rozhodování o lidech je prvořadé, rozhodování o věcech je doprovodné.
Třídy jsou velké skupiny lidí, které se liší v SEDMI znacích, přitom 6 znaků je kvantitativně hodnotitelných a každá třída se vyznačuje určitými hodnotami všech znaků. Těchto sedm znaků jsou:
· vlastnictví výrobních prostředků
· charakter účelné činnosti (úloha ve společenské organizaci práce a činnosti)
· zdroj příjmu (důchodu) (tedy forma získávání části společ. bohatství)
· výše příjmu (rozsah části společ. bohatství, s kterým disponují)
· stupeň vzdělání
· čas (měřený v generačních intervalech nebo jeho částech)
· místo v historicky pevně stanoveném systému společenské výroby (toto je kvalitativní popisný znak).
·Vývoj třídní struktury v ČR
(stav k 1. lednu daného roku, v tisících osob)
(stav k 1. lednu daného roku, v tisících osob)
| 1997
| 1998
| 1999
|
námezdní dělníci
| 2252
| 2186
| 2149
|
sloužící proletariát (vč. armády)
| 2031
| 2048
| 1954
|
výrobní družstevníci
| 91
| 73
| 59
|
buržoazie
| 205
| 200
| 204
|
maloburžoazie
| 381
| 398
| 462
|
pomáhající rodinní přísl.
| 21
| 21
| 25
|
CELKEM
| 4981
| 4926
| 4853
|
-KRA-
{moscomment}
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.