header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Postavme se proti nové imperialistické agresi - napadení Libye!

KSMMělo by být dnes jasno, že libyjští "rebelové" - bez ohledu na jejich subjektivní vědomí (mezi nimi se nacházejí bývalí ministři a vysocí funkcionáři džamáhíríje) - jsou nástrojem, který je zneužíván imperialistickými silami, aby se mohly zmocnit země a to nejen pro její významné energetické zdroje, ale pro svou geografickou strategickou polohu ve Středomoří a v Africe.

Dnešním dnem skončila politická a mediální příprava pro imperialistickou agresi proti Libyi. Francouzská letadla hlídkují nad Benghází a provedla první útoky na pozemní síly. To není nic jiného než válka, než imperialistická agrese a její nezákonnost neospravedlní žádná rezoluce OSN. Problém imperialistické války je pro komunisty zásadní otázkou. Moderní komunismus se zrodil s bolševiky, s odmítnutím imperialistické války, s roztržkou se stranami II. Internacionály, jejíž hlavní strany podporovaly vlády svých zemí ve válečném štvaní. Fidel Castro ve svých úvahách o nebezpečí imperialistické agrese proti Libyi ocenil pokus venezuelského prezidenta Hugo Chaveze, ale zároveň připomněl, že pro jeho úspěch by bylo třeba vytvořit silné mezinárodní hnutí. Čeho jsme ale svědky nejen ve světě, ale hlavně v naší zemi? Politický subjekt, který se odvolává svým názvem právě k oněm hodnotám boje proti imperialistické válce, se připojil k mediální a politické agresi a postoji svých vedoucích představitelů a zástupců v PSP ČR a v EP podpořil přípravu agrese a znemožnil pochopení problému a organizování sil, které by se mohly efektivně postavit na odpor těmto přípravám a jejímu vlastnímu provedení, minimálně tak jak tomu bylo v případě agrese proti Iráku. Aby bylo jasné, co tímto tvrzením máme na mysli, ocitujeme jejich výroky a pasáže z příslušných dokumentů, na kterých se přední představitelé KSČM svým hlasem podíleli.

Projevem ztotožnění se s účelovým výkladem situace, jehož cílem bylo vytvořit situační předpolí a podmínky pro schválení či smíření se s agresí, je postoj místopředsedkyně zahraničního výboru poslanecké sněmovny parlamentu Kateřiny Konečné (KSČM) k otázce nátlaku a přijetí sankcí proti libyjské vládě projednané dne 2. 3. 2011 na půdě zahraničního výboru. Jednání se sice osobně nezúčastnila, ale podle jejího vyjádření by pro usnesení hlasovala. Doslova uvedla: "My odsuzujeme to, co se v Libyi děje, jakékoli útoky na obyvatelstvo. Souhlasím i s hospodářskými sankcemi, s usnesením RB OSN i s tím, co přijala EU. Bohužel se to nedá řešit jinak. Nesouhlasím však s vojenským řešením, kterým by si Američani opět vyzkoušeli některé své zbrojní systémy." Zde však vůbec nejde o vytvoření možnosti, aby si USA vyzkoušely své zbraně, kvůli tomu nepotřebují Libyi napadat, nýbrž o úsilí imperialistických států v čele s USA, Francií a Spojeným královstvím o svržení reálné moci, která stála historicky po boku protiimperialistických sil a která při vědomí všech jejích nedostatků a omezení, byla spojena s prolidovou tendencí projevující se např. distribucí výtěžků přírodního bohatství země lidu Libye a jeho institucionalizovaným sociálně-ekonomickým zabezpečením.

Dalším důležitým vyjádřením postoje zástupců KSČM bylo hlasování Evropského parlamentu dne 10. března 2011 o návrhu resoluce RC-B7-0169/2011, která mj. vyslovovala souhlas s vytvořením tzv. bezletové zóny nad Libyí, což je součást přímé ozbrojené intervence NATO proti této zemi a úsilí imperialistických mocností o kontrolu libyjské ropy. V bodě 11 rezoluce se doslova praví: "Evropský parlament ... vyzývá západní spojence a spřátelené arabské státy, aby vážně zvážily, že uznají povstalecký dočasný orgán jako oficiální vládu Libye a poskytly mu nezbytnou vojenskou pomoc na ochranu jeho lidu před dalšími masakry a aby aktivně zvážily veškeré vojenské možnosti včetně bezletové zóny a chráněné zóny, kde by mohly vnitřně vysídlené osoby hledat útočiště, pokud by Kaddáfího režim obnovil útoky na civilní oblasti.". Co je podstatné z hlediska českých a moravských komunistů? Skutečnost, že tři ze čtyř europoslanců KSČM tuto rezoluci, posvěcující vojenskou agresi v Libyi, podpořili. Byl to poslanec Kohlíček, Maštálka a Remek, poslanec Ransdorf hlasoval proti tomuto ostudnému návrhu.

Komunisté v KSČM paralyzovaní svým vedením, by měli urychleně vystoupit proti této linii a připojit se k internacionálnímu hnutí proti této další imperialistické válce. Dnes vyjdou do ulic lidé ve Washingtonu stejně jako Římě, Aténách, Lisabonu a dalších evropských městech, kde za účasti komunistů z těchto zemí vyjádří svůj protest. Jen vedení komunistické strany chlubící se nejvíce poslaneckými křesly v rámci EU nedělá nic, z jejich postojů výše uvedených je zjevné, že nejsou situací zaskočeni, neboť ji pomáhali aktivně připravovat.

Jakákoli intervence se souhlasem RB OSN či bez ní nemění nic na její podstatě a je nepřijatelné se za ni schovávat, jak to KSČM alibisticky činí, o čemž referují Haló noviny z 10. 3., jež k tomu uvedly: "KSČM rovněž vnímá mandát OSN jako nezbytnou podmínku, ale doporučuje se vojenskému úderu vyhnout zcela." Úkolem komunistů je nikoli skrývat se za mandáty EU či OSN a nikoli doporučovat imperialistům vyhnout se agresi, pro niž se na základě svých zájmů rozhodli, ale otevřeně se proti ní postavit!


Komunistický svaz mládeže, o.s. (KSM)

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .