Četli jsme: Kdo žije na dluh

Podrobnosti

Kategorie: Názory, polemika

Twitter

V České republice s během posledních deseti až patnácti let úspěšně rozvíjí chov koní. Přesto je každý kůň chovaný v naší zemi zadlužen obrovskou částkou sedmnácti a půl miliónu korun. Někdo by mohl namítnout, že tato informace je naprosto bezcenná, zavádějící, ba přímo hloupá. Vytvořili jsme ji jednoduše tak, že jsme vydělili výši státního dluhu počtem koní chovaných ve všech stájích ČR. Lze připustit, že podobný údaj je skutečně na hranici stupidity. Koně přece za nic nemohou. Jejich chov nás nezadlužuje, je naopak zdrojem bohatství.

Přesto nám bystří analytici opakují naprosto stejnou nehoráznost dnes a denně. Omračují nás čísly o tom, kolik dluží každý z nás, včetně nemluvňat a kojenců, a kárají nás za to, jak rychle náš dluh narůstá. Poslanci jsou natolik znepokojeni, že si ani nedokáží patřičně vychutnat své výlety za exotikou.

Naprostá většina občanů a voličů přitom řádně pracuje, žádné dluhy nemá a do státní kasy přispívá více, než kolik z ní dostává. Také naprostá většina, kdo pobírají nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti či starobní důchod, odevzdala na daních a pojistném více, než kolik si vybírá.

Jsou mezi námi nepoctivci, kteří pobírají dávky, na které nemají nárok. Podle kvalifikovaných odhadů ekonomů nás tím okrádají ročně o něco méně než polovinu procenta hrubého domácího produktu. Ani odtud tedy astronomický propad financí vzniknout nemohl. Vyjadřovat dluh přepočtem na hlavu lidí, z nichž naprostá většina tvoří hodnoty, je prostě nehorázné.

Co tak navrhnout nový indikátor úpadku státních financí? Při čtyřletém funkčním období se vládní garnitura během dvaceti let obmění zhruba pětkrát.

O podstatných věcech směřování státu rozhoduje nějakých 300 poslanců, senátorů a členů vlády. Pokud by se s každým novým funkčním obdobím všichni obměnili, pak by na jednoho poslance, senátora a ministra dnes připadal dluh ve výši zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Protože obměna na těchto funkcích bohužel tak vysoká není, připadá na každého z nich dluh o to vyšší.

Než si začneme už po několikáté poslušně utahovat opasky, zamysleme se nad tím, zda dnešní astronomický dluh zavinili více lidé pracující, čerství novorozenci, koně ve stájích, anebo ti, kdo rozhodují o ekonomice a o zákonech. Kdo to tady vlastně takhle zkonil?

Autor: Jan Keller, sociolog