K vývoji mezinárodní situace

Podrobnosti

Kategorie: Teorie

Twitter

1. Imperialismus vidí východisko z globální krize zvyšováním mezinárodního napětí, které by mohlo vyústit v agrese a války. Boj o ovládnutí surovinových zdrojů a pokusy o nové rozdělení světa nabývají stále otevřenější charakter. Zastaralá hesla o úspěšnosti globalizace a liberalizace, přednostech buržoazních svobod a demokracie již nejsou dále schopna kamuflovat úsilí  imperialistických vlád podporovat nové formy fašismu a militarismu.

Podle amerického státní rozpočtu na finanční rok 2011 (začne 1.10.2010) vzrostou vojenské výdaje USA o 2% a budou činit celkem 708 miliard USD. Téměř čtvrtina rozpočtu ? 159 miliard je určena na válku a okupaci Iráku a Afghánistánu. Zejména je potřeba zdůraznit znatelné zvýšení amerických programů spojených s rozvojem jaderných zbraní. Bezmála 10 miliard USD je určeno k modernizaci raketového arsenálu. To všechno je překvapivě  v rozporu s Obamovou rétorikou o světě bez jaderných zbraní.

Paralelně s tím, jak vyplývá z dokumentu ?Perspektiva obranné strategie na příští čtyři roky?, kterou prezentovalo letos v únoru vedení Pentagonu v americkém senátu, se ostře zvyšují výdaje USA na provedení tzv. ?protiteroristických operací? a ?zajištění stability? v různých regionech světa. Ke splnění těchto cílů se předpokládá dozbrojení pozemních sil (US Army) velkým množstvím bojových vrtulníků a útočných bezpilotních letounů (nosičů pum a raket) a transportních letounů, vyzbrojených rychlopalnými kanóny, jaké nyní využívají speciální síly v operacích v Iráku, Afghánistánu a Somálsku. Zvláštní kapitola je věnována rozvoji kybernetických zbraní. Plnou párou pokračuje militarizace kosmického prostoru. V rozporu s mírumilovnými projevy prezidenta Obamy pokračuje rozvinování globálního systému PRO, do které bylo v poslední době zapojeno Rumunsko a Bulharsko, které vyslovily souhlas s dislokací amerických antiraket středního dosahu Patriot na svém území. Americká vojenská plavidla, nosiči antiraket středního dosahu systému PRO Aegis, budou dislokována, v rozporu s mezinárodními smlouvami, v Černém moři. Zatím byla pozastavena realizace plánu zatažení Ukrajiny a Gruzie do NATO. V souladu se strategii globalizace NATO se uskutečňují plány zapojení do NATO Ázerbajdžánu, Arménie, Kazachstánu a dalších států Střední Asie. Dochází k upevňování americko ? japonského vojenského svazku. Spojené státy šly tak daleko, že dokonce společně s vládou Jižní Koreje zorganizovaly provokaci s potopením jihokorejské korvety, vyvolaly napětí v regionu a donutily odstoupit japonského premiéra Hatojamu, který tak nemohl splnit své sliby o likvidaci americké vojenské základny na Okinawě. Koncepce dalšího rozšiřování a upevňování vojenské organizace NATO bude zakotvena v nové strategické koncepci, která má být přijata na letošním podzimním zasedání.

2. V poslední době pocítila militaristické záměry Spojených států i ČLR. Na lednové prohlášení prezidenta Obamy, že záměrem USA je prodat Taiwanu  bojovou techniku a zbraně za 6,7 miliard USD (60 bojových vrtulníků Black Hawk, protivzdušné rakety Patriot III, rakety Harpoon k ničení plavidel, minolovky a elektroniku pro letouny F ? 16), nereagovalo vedení ČLR pouze ostrou deklarací. Okamžitě pozastavilo vojenské kontakty s USA a upozornilo, že zavede sankce proti americkým firmám, které se budou podílet na realizaci kontraktu. Je potřeba podotknout, že Peking již dříve překazil, Spojenými státy a Západem inspirované,  vzpoury v Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti. Na setkání prezidenta Obamy s Dalajlámou, uskutečněném  18.2.2010 v Bílém domě, na kterém jednali o osamostatnění Tibetu, reagovalo čínské vedení odmítnutím revalvace juanu, která by částečně oslabila čínskou  obchodní expansi na amerických trzích a označilo schůzku za čistou provokaci.

Opravdovým šokem byla pro USA zpráva, že v důsledku poklesu japonské ekonomiky v roce 2009 o 6% a růstem čínské ekonomiky o 10% se dostala ČLR v objemu HDP na druhé místo na světě. Život potvrzuje, že strategie socialismu, rozpracována KS ČLR není realizována pouze úspěšně, ale i naprosto efektivně. V souladu s prognózami, zpracovanými akademií věd ČLR, překoná ČLR již v roce 2040 (o 10 let dříve, než se původně zamýšlelo) v ekonomické a sociální oblasti všechny vedoucí průmyslové státy světa. Důchod na obyvatele bude činit 20 000 USD, zdravotním a sociálním pojištěním bude zabezpečeno 100% občanů, vysokoškolské vzdělání získá 80% a průměrná délka života přesáhne 80 let.

V této souvislosti má svůj význam zmínka o vystoupení prezidenta Chu Ťin-tchao na 17.sjezdu KS Číny: "Všichni členové strany musí střízlivě chápat, že k realizaci úkolů plné výstavby středně blahobytné společnosti potřebujeme ještě  více než 10 let. K uskutečnění základní modernizace budeme potřebovat několik desetiletí a k upevnění a dalšímu rozvoji socialistické společnosti několik generací. V boji se nevyhneme obtížím a rizikům a jsme povinní i v době, kdy žijeme v klidu, nezapomínat na nebezpečí, být připravení na možné nezdary, vždy uchovávat víru v marxismus, v socialismus s čínskou specifikou v uskutečnění renesance čínského národa." 

3. V posledním období dochází k prudkému zostření čínsko ? amerických vztahů. Je to přímý důsledek pokusů USA a Západu přerušit v ČLR socialistický vývoj. Není tajemstvím, že Washington považuje ČLR za hlavního protivníka a usiluje o její komplexní izolaci. USA obkličují Čínu celou sítí vojenských základen, snaží se vybudovat pátou kolonu, podporují separatisty a vedou proti KS Číny ideologickou válku. Připravují proti ČLR velkou intervenci, do které by chtěly vtáhnout sousední státy, zejména Ruskou federaci. Je nepochopitelné, jak za této situace mohla ČLR podpořit v RB sankce proti Íránu, které jsou v přímém rozporu s jejich vlastními vojenskými a ekonomickými zájmy. Kurz USA na porážku socialismu se projevuje v provokačních aktivitách USA a NATO proti KLDR, Kubě, Vietnamu a zemím které usilují o socialistickou orientaci v Latinské Americe: Venezuele, Bolivii a Ekvádoru.

4. Zatím je největší úsilí USA soustředěno na vyřešení hlavního úkolu ? porazit antiimperialistický režim v Íránu, který stejně jako režim Saddáma Husajna ohrožuje americkou hegemonii v Perském zálivu a ve Střední Asii, v tomto nejvýznamnějším strategickém regionu světa. Vzhledem k tomu, že USA pokračují v okupaci Iráku a vedou krvavou válku v Afghánistánu, přeměnil se tento region v hlavní vojenské ohnisko, ze kterého vycházejí všechny vážné hrozby světovému míru a bezpečnosti. Nemine ani jeden den, aby se ve světovém tisku neobjevily hrozby věrného amerického psa, Izraele, hrozícího Íránu leteckými a raketovými údery na íránské jaderné objekty, sloužící mírovému využívání nukleární energie. Zastrašování íránskou hrozbou získalo maniakální charakter, který proniká do všech sfér světových informačních sítí. Současně s tím vzniká v Perském zálivu mohutné uskupení intervenčních sil, k jehož ochraně se vytváří v některých zemích perského zálivu (Kataru, Bahrajnu, Spojených arabských emirátech a Kuvajtu) systém protivzdušné a taktické protiraketové obrany se základnami na moři i na pevnině. USA zakončily v posledním období práce na vývoji největší konvenční pumy na světě, schopné prorážet skalní monolit do hloubky 60 m a zlikvidovat jaderná zařízení Íránu, ať jsou ukryté kdekoliv. Výbušná situace v regionu, bezprostředně u ruských hranic je komplikována i tím, že proces blízkovýchodního uregulování byl opět zabržděn odporem Izraele, odmítajícího vznik nezávislého palestinského státu.Bezprecedentní, zločinný útok na humanitární konvoj plavidel, dopravujících pomoc obyvatelům Gazy, který zanechal v klidu nejen prezidenta Obamu a velení NATO, ale i rétorikou o demokracii a lidských právech oplývající Evropský parlament, dále potvrdil záměr světové buržoazie považovat za jediné východisko ze stávající globální krize rozsáhlý konflikt, jehož údernou pěstí se má stát Izrael.  Jako přilévaní oleje do ohně působí další trestné výpravy amerických vojsk a vojsk NATO proti sílám odporu v Kandaháru a pohraničních oblastech Pákistánu, charakteristické rozsáhlým počtem nevinných obětí.

5. Nedá se jednoznačně hodnotit, že by vypjatá situace nechávala lhostejnou ruské vedení. V nové ruské vojenské doktríně, vydané počátkem letošního roku jsou mnohé hrozby pojmenovány pravými termíny. Například za hlavní vojenskou hrozbu Rusku je označeno úsilí poskytnout silovému potenciálu NATO globální funkce, které jsou uskutečnitelné pouze při hrubém narušení norem mezinárodního práva, přiblížit vojenskou infrastrukturu členských států NATO k hranicím Ruské federace a to i cestou rozšíření paktu. Poprvé se nevylučuje "pravděpodobnost rozpoutat proti Rusku rozsáhlý válečný konflikt za použití konvenčních i jaderných zbraní". Přes oprávněné hodnocení hrozeb však probíhá v ruských ozbrojených silách reforma, která podle názorů expertů vede k jejich rozpadu. Smlouva Ruska s USA o snížení počtů útočných jaderných zbraní a nosičů podepsána v Praze, v souvislosti s pokračujícím rozvinování systému globální PRO učinila Rusko naprosto bezbranným, vzhledem k neschopnosti nanést odvetný hromadný jaderný úder. Ruské jaderné síly tak ztratily odstrašující charakter. Rusko se  stalo lehce ovladatelné a je zřejmé, že se bude, po ztrátě rovnováhy útočných jaderných sil, nuceno stále více podřizovat tlakům USA a Západu.

To se již nyní projevuje v tom, že v rozporu se svými národními zájmy a národní bezpečnosti nechává stále více zatahovat do afghánského konfliktu. Na základě smluv se Spojenými státy je do Afghánistánu je přes ruské území přepravována vzduchem i po železnici vojenská technika, zbraně i personál. Rusko se fakticky stalo rukojmím americké strategie v Afghánistánu a na Středním východě, jejímž cílem je vytvořit v těchto zemích nástupiště pro konflikt s ČLR. Postupně se stává stále evidentnější, že vedení Medveděv ? Putin začíná podporovat, v rozporu se svými bezpečnostními a ekonomickými zájmy, strategii USA proti Íránu, které pod různými záminkou likvidace (neexistující) íránské jaderné hrozby, usilují o komplexní ovládnutí ropných zdrojů, o které přišly po revoluci v roce 1978.

Nelze zapomenout na to, že Írán je od počátku signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní, odpovědně informuje o svých záměrech využívání jaderné energie výlučně k mírovým účelům aktivně spolupracuje s MAAE, která nikdy neměla vůči spolupráci s Íránem výhrady. Pokud by USA měly skutečně zájem o mírové uspořádání na BSV, nehovořily by o sankcích proti Íránu, ale proti Izraeli, který nikdy nepodepsal smlouvu o nešíření a vlastní, vyrábí i vyvíjí další jaderné zbraně. Rusko se aktivně účastní této nestoudné hry a v RB OSN trvale podporuje sankce proti Íránu.

Tato hra pokračuje i nyní. Moskva velmi často přijímá izraelské emisary, kteří ji ponoukají k přijetí nejtvrdších a paralyzujících sankcí. USA a Izraeli se podařilo donutit ruskou vládu, aby podpořila sankce proti Iránu a anulovat i smlouvu o dodávkách systémů PVO S ? 300 v době, kdy Íránu hrozí nesmírné válečné nebezpečí.

6. Ruské služby, zejména v afghánské kauze jsou vysoce ceněny ve  Washingtonu Bruselu. To však nicméně nepřekáží USA a NATO odmítat jakékoli ruské pokusy o spolupráci na rovnoprávné úrovni, jako jsou ruské návrhy na uzavření smlouvy o evropské bezpečnosti nebo smluv s odzbrojovací tématikou.

USA i NATO pokračují i nadále ve vměšování do vnitřní záležitostí Ruska a jeho sousedů. Vyprovokovaly přepadení Jižní Abcházie a konflikt Gruzie s Ruskem a nyní občanskou válku ve strategicky významném Kyrgyzstánu. Prostřednictvím tzv. nevládních organizací se pokoušejí ovlivnit v Rusku i v zemích na postsovětském prostoru volební kampaně a rozvíjet propagační akce zaměřené na rozbíjení Ruského státu.